22 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 20 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 116 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 116 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 6 960 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 13 050,63 Kč, úrok z prodlení z částky 13 736,31 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, úrok z prodlení z částky 13 736,31 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, úrok z prodlení z částky 6 960 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, úrok z prodlení z částky 6 960 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, částku 6 264 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 678,14 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 603,69 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 6 603,69 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 6 264 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 6 264 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 20 340 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný uhradil 3 223,69 Kč. Na základě uzavřené smlouvy [číslo] poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 264 Kč v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 288 Kč. Žalovaný uhradil 8 660,31 Kč. Pohledávky byly ke dni [datum] postoupeny z původní věřitelky na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplacení jistiny 8 099,24 Kč, souhrnného poplatku 5 637,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 13 050,63 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 13 736,31 Kč od [datum]. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném ve vztahu ke smlouvě [číslo] zaplacení jistiny 3 893,69 Kč, souhrnného poplatku 2 710 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 6 678,14 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 6 603,69 Kč od [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

4. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se s žalovaným dne [datum] dohodla na tom, že poskytne žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 16 960 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 320 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období.

5. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] se s žalovaným dne [datum] dohodla na tom, že poskytne žalovanému částku 9 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 264 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 9 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 15 264 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 288 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávky ze smlouvy [číslo] [číslo] byly předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupeny na žalobkyni.

7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] [číslo] na žalobkyni a vyzývá ho k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] bylo oznámení podáno k poštovní přepravě.

8. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smluv [číslo] [číslo] to do [datum].

9. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný se dne [datum] dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 16 960 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 320 Kč v hotovosti. Dále se dne [datum] dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 9 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 264 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 9 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 15 264 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 288 Kč v hotovosti. Pohledávky byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě deseti dnů od doručení, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum].

10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

13. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

14. Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

16. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 o. z. podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 o. z. na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněné pohledávky od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Žalovaný uzavřel smlouvu okáchpodle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 6 960 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 53 týdnů, tak představuje 69,6 % celé jistiny půjčky za rok, stejně tak úrok ve výši 6 264 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 9 000 Kč na dobu 53 týdnů, tak představuje 69,6 % celé jistiny půjčky za rok a jsou odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující více než pětkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné.

18. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy [číslo] žalovaný převzal v hotovosti 10 000 Kč a dle smlouvy [číslo] převzal v hotovosti 9 000 Kč za situace, kdy jsou celé smlouvy absolutně neplatné, lze tyto částky hodnotit jako bezdůvodné obohacení, když žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, neoprávněně získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a nárok žalobkyně je důvodný dle § 451 odst. 1, 2 a § 458 odst. 1 občanského zákoníku. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení po započítání provedených plateb žalovaného dle tvrzení žalobkyně ve výši 3 223,69 Kč na smlouvu [číslo] tedy co do částky 6 776,31 Kč a plateb žalovaného dle tvrzení žalobkyně ve výši 8 660,31 Kč na smlouvu [číslo] tedy co do částky 339,69 Kč (celkem 7 116 Kč), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o oznámení postoupení pohledávek z titulu nesplacených půjček), která byla dne [datum] odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 o. z. k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v upomínce byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 7 116 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení, v této části tedy soud žalobě vyhověl. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru.

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.