22 C 63/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 21 138,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 294,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 294,42 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 843,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 702,10 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 407,68 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 023 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 138,24 Kč s příslušenstvím s odůvodnění, že účastníci uzavřeli dne [datum] na dálku smlouvu k službě Twisto účet, jehož prostřednictvím mohl zákazník platit své faktury, hradit své nákupy uskutečněné online ve vybraných e-shopech a provádět nákupy Twisto kartou. Zároveň si žalovaný objednal i službu Twisto Karta, přičemž karta je platebním prostředkem, kterým mohl žalovaný platit za zboží kupní cenu prostřednictvím účtu. Vyúčtování je generováno vždy k prvnímu dni následujícího měsíce a je splatné k 15. dni v měsíci. Dále účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o splátkovém limitu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému prostřednictvím odložené platby úvěr 7 500 Kč, tuto částku se žalovaný zavázal uhradit s úrokem 58,50 % ročně v 9 splátkách po 343,91 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalobkyně uvedla, že žalovaný využil služeb v období [datum] až 10, 11. 2021 v celkové výši 19 702,10 Kč, z toho částku 17 294,73 prostřednictvím karty a 2 407,37 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Dále žalobkyně požadovala poplatky z prodlení, v celkové výši 5 155,68 Kč, když výše poplatku se má odvíjet od délky prodlení tak, že neuhradí-li žalovaný do 5 dnů po splatnosti vyúčtování 150 Kč, do 10 dnů po splatnosti vyúčtování 250 Kč, do 15 dnů po splatnosti vyúčtování 350 Kč, do 20 dnů po splatnosti vyúčtování 450 Kč, do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, do 30 dnů a více po splatnosti vyúčtování 650 Kč plus 10 % z celkového vyúčtování, dále a poplatku za službu Twisto účet ve výši 688,14 Kč. Jelikož žalovaný uhradil částku 4 407,68 Kč, žalobkyně zohlednila tuto úhradu na poplatcích a požaduje již pouze 1 436,14 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou zaslanou žalovanému dne [datum].

2. Žalobkyně dále tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli. V interní databázi žalobkyně nezjistila o žalovaném žádné negativní informace. Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 55 000 Kč, jeho výdaje jsou 56 000 Kč a splátky 15 000 Kč. Je svobodný, bezdětný a je OSVČ. Dále žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného v insolvenčním rejstříku, databázi [příjmení] a [příjmení] a na základě scoringového modelu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z listiny označené jako smlouva k službě Twisto účet bylo zjištěno, že je datována dnem [datum]. Jako účastníci smlouvy jsou označeni žalobkyně a žalovaný jako zákazník. Podle této smlouvy se žalobkyně zavazuje zdarma a bez poplatků zřídit zákazníkovi službu Twisto účet. Po uzavření smlouvy se žalobkyně dále zavazuje zpřístupnit zákazníkovi v rámci služby Twisto účet limitní rámec ve výši 10 000 Kč. Zákazník je oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného Twisto účtu v souladu s obchodními podmínkami. Výše zápůjční úrokové sazby a výše roční procentní sazby nákladů jsou uvedeny v obchodních podmínkách. Listina neobsahuje podpis žalovaného.

5. Z listiny označené jako Smlouva o splátkovém limitu a přílohy ke smlouvě bylo zjištěno, že je datována dnem [datum]. Jako účastníci smlouvy jsou označeni žalobkyně a žalovaný jako zákazník. Žalobkyně se ve smlouvě zavazuje poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým limitem 7 500 Kč, přičemž čerpaná částka byla 2 543,73 Kč, kterou měl žalovaný splácet s úrokem 47 % ročně, tedy 551,46 Kč, po 343,91 Kč v 9 splátkách.

6. Z interní databáze a kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalovanému byl při registraci přidělen kód pro ověření Twisto účtu [číslo], žalovaný uvedl své telefonní číslo +420 [číslo], číslo občanského průkazu žalovaného je [číslo]. Dále uvedl, že je svobodný, bezdětný, na volné noze, jeho příjem je 55 000 Kč, výdaje 5 000 Kč a výdajový dluh 15 000 Kč.

7. Z listin označených jako vyúčtování za duben 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednotlivé platby ve výši 3 301,91 Kč, úhrady žalovaného činily 2 569,53 Kč, za květen 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednotlivé platby ve výši 1 161,71 Kč, úhrady žalovaného činily 343,91 Kč, za červen 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednotlivé platby ve výši 343,91 Kč, úhrady žalovaného činily 343,91 Kč, za červenec 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednotlivé platby ve výši 10 347,52 Kč, úhrady žalovaného činily 343,91 Kč, za srpen 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednotlivé platby ve výši 2 551,34 Kč, úhrady žalovaného činily 462,51 Kč, za září 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednotlivé platby ve výši 680,50 Kč, úhrady žalovaného činily 343,91 Kč, za říjen 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednotlivé platby ve výši 599,27 Kč, úhrady žalovaného činily 0 Kč a za listopad 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému jednotlivé platby ve výši 715,94 Kč, úhrady žalovaného činily 0 Kč Celkem žalovaný čerpal 19 702,10 Kč a uhradil 4 407,68 Kč.

8. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky 24 265,19 Kč ve lhůtě 7 dnů právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum], která byla odeslána žalovanému dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky a potvrzení o podání).

9. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.

10. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím internetu smlouva k službě Twisto účet, která je kombinací smlouvy o účtu podle § 2662 o. z. a smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., když výše zápůjční úrokové sazby nebyla uvedena přímo ve smlouvě, ale v obchodních podmínkách a smlouvu o splátkovém limitu, která je smlouvou o úvěru podle § 2395 o. z.

19. Smlouvy byly uzavřeny žalobkyní jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvy nutné aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum], sp. zn. C [číslo], který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do žádosti o úvěr, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně údaje sdělené žalovaným nějak blíže ověřovala, nelze tak dospět k závěru, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.

21. Vzhledem k uvedenému dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o účtu (smlouvy o úvěru) pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalobkyně byla u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná.

22. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Žalovaný čerpal částku 19 702,10 Kč, přičemž uhradil 4 407,68 Kč. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 15 294,42 Kč. Splatnost této částky nastala [datum] v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní výzvě v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to ve lhůtě 7 dnů. K odeslání výzvy prokazatelně došlo [datum] na adresu žalovaného. Třetí pracovní den tak došlo dle zákonné fikce k doručení výzvy, tj. [datum], do [datum] měl žalovaný plnit a od [datum], tedy ode dne následujícího, je v prodlení a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán ve výši požadované žalobkyní, byť by dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. měla žalobkyně nárok na úrok vyšší, avšak soud nemohl její požadavek překročit. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 023 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 846 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 138,24 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 980 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 480 Kč ve výši 731 Kč.