22 C 90/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Hrdinové a přísedících Renáty Švedové a Zdeňka Sosny ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČ Anonymizováno Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 138 622,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 138 622,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 59 324,60 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem v , adresa, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Karviné na náhradě nákladů řízení 1 934 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 138 622,50 Kč s odůvodněním, že jde o škodu, kterou způsobil žalovaný žalobci. Žalovaný dne 20. května 2023 v rámci výkonu práce porušil své pracovní povinnosti řidiče, jelikož ignoroval skutečnost, že jím řízené vozidlo VW Transportér T6 kombi RZ , SPZ, (dále „vozidlo“) nemá dostatek oleje v motoru. S vozidlem i přesto jel, přičemž v důsledku absence oleje v motoru u obce , adresa, se „zadřel motor“. Únik oleje žalovaný měl a mohl zjistit již při výjezdu z garáže, jelikož se pod vozidlem nacházel vyteklý olej v podobě olejové skvrny. Dále žalovaný nedostatek oleje mohl a měl zjistit kdykoliv během jízdy s ohledem na varovné kontrolní hlášení palubního počítače. V důsledku porušení povinnosti žalovaného bylo vozidlo poškozeno provozem při absenci motorového oleje. Na opravu žalobce vynaložil 151 000 Kč a na odtah vozidla 2 904 Kč. Žalobce požadoval po žalovaném náhradu škody ve výši 138 622,50 Kč představující 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že dne 20. 5. 2023 převzal vozidlo v řádném stavu, žádná olejová skvrna se pod vozidlem nenacházela. Žalovaný odjel autem vozidlem do , Anonymizováno, a při zpáteční cestě se u obce , adresa, začalo kouřit z výfuku. Vozidlo v průběhu cesty nesignalizovalo žádnou závadu. Žalovaný vysvětloval poškození motoru tím, že olej „vysálo turbo z motoru“ nebo došlo k náhlému výpadku zátky a úniku oleje.

3. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobce provozuje sanitní službu a vozidlo, o které se vede spor, je sanitka. Žalovaný pracoval u žalobce jako řidič a mezi jeho pracovní povinnosti patřilo otevřít mechanicky vrata od garáže, vyjet se sanitním vozidlem a poté vrata opět mechanicky uzavřít. Dne 20. května 2023 žalovaný v odpoledních hodinách vyjel na pracovní cestu do , Anonymizováno, . Žalobce šel v této době kolem garáže, kde parkovalo vozidlo, se kterým odjel žalovaný. V garáži na podlaze byla olejová skvrna o rozměrech cca 60 x 80 cm (účastnická výpověď žalobce, svědecké výpovědi , jméno FO, a , jméno FO, ). Za několik hodin byla žalobci hlášena porucha výše vedeného vozidla na dálnici, u obce , adresa, u , Anonymizováno, se začalo kouřit z výfuku. Vozidlo bylo odtaženo do servisu, kde byl zjištěn nedostatek oleje v motoru. Vozidlo bylo převezeno do Autoservisu , jméno FO, , přičemž za opravu vozidla žalobce zaplatil 151 800 Kč a dále uhradil za odtah vozidla 2 904 Kč (účastnická výpověď žalobce, faktury společnosti , právnická osoba, a , jméno FO, . Předtím, než žalovaný vyjel na pracovní cestu, bylo vozidlo v bezvadném stavu a mělo plnou olejovou nádrž o obsahu cca 8 litrů oleje (shodná tvrzení účastníků).

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Podle ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

6. Podle ust. § 250 odst. 3 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

7. Podle ust. § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

8. Podle ust. § 257 odst. 2 věta první zákoníku práce výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

9. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. V řízení o náhradu škody podle ust. § 250 odst. 1 zákoníku práce má poškozený zaměstnavatel procesní povinnost tvrdit (srov. § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) a posléze i prokázat (srov. § 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 1 o. s. ř.) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.

10. V posuzovaném případě žalobce svou procesní povinnost tvrdit a prokázat zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu vzniklou poškozením vozidla splnil. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na pracovní cestu dne 20. května 2023 vyjel sanitním vozem přesto, že se pod zaparkovaným vozidlem v garáži nacházela olejová skvrna. Jelikož každé vozidlo v garážích provozovaných žalobcem má určené místo, je evidentní, že olejová skvrna musela pocházet z motoru předmětného vozidla. Přítomnost olejové skvrny pod vozidlem dne 20. 5. 2023 byla prokázána účastnickou výpovědí žalobce a svědeckými výpověďmi dispečerky , jméno FO, (která skvrnu viděla) a údržbáře , jméno FO, (který pomáhal skvrnu odstranit). O pravdivosti svědeckých výpovědí výše uvedených svědků soud neměl důvod pochybovat jen proto, že jde o zaměstnance žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 1998 sp. zn. 2 Cdon 1751/97). Tvrzení žalovaného, že se olejová skvrna pod vozidlem před zahájením jízdy nenacházela, soud neuvěřil. Účastnická výpověď žalovaného působila nepřesvědčivě a žádné jiné důkazy pro své tvrzení žalovaný neoznačil.

11. Tvrzení žalovaného, že vozidlo po celou dobu cesty z , adresa, do , Anonymizováno, nesignalizovalo žádnou závadu, nesvítily kontrolky stavu oleje, bylo vyvráceno výpovědí , jméno FO, , znalce z oboru všeobecné strojnictví – autoopravárenství. Znalec vysvětlil, že za výše popsané situace (přítomnost olejové skvrny o rozměrech 60 x 80 cm pod vozidlem, se kterým žalovaný vyjel na pracovní cestu) došlo k postupnému unikání oleje z motoru vozidla a přitom bylo reálné absolvovat cestu z , adresa, do , Anonymizováno, . Při zahájení cesty skutečně zřejmě nesvítily kontrolky stavu oleje, protože jejich funkce závisí na intenzitě úniku oleje. Až se projeví nedostatek oleje v motoru, rozsvítí se oranžová kontrolka signalizující potřebu dolít olej. Pokud se tak nestane, začne svítit červená kontrolka, která vyžaduje neprodlené zastavení vozidla. Znalec potvrdil, že je nemožné, aby se žádné kontrolní světlo nerozsvítilo a zároveň unikal olej. Pokud se již z motoru začalo kouřit, pak to znamená havarijní stav, který předtím musel být signalizován kontrolními světly. Znalec připustil, že teoreticky mohlo dojít k náhlému vypadnutí zátky z olejové vany vozu, což znamená okamžitý únik oleje, stejně jako může dojít k tzv. „vysátí oleje turbem z motoru“ (jak dovozoval žalovaný), avšak i v těchto případech kontrolka stavu oleje signalizuje havarijní stav.

12. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný svým zaviněným jednáním ve formě vědomé nedbalosti porušil své povinnosti při plnění pracovních úkolů stanovené v § 4 písm. a), § 5 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), § 301 odst. d) zák. práce tím, že vyjel na pracovní cestu s vozidlem, které již před zahájením cesty vykazovalo závadu – únik oleje, kterou signalizovala olejová skvrna nacházející se pod motorem vozidla. Žalovaný vozidlem vyjel, přestože věděl, že tím může způsobit žalobci škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že se tak nestane.

13. V řízení bylo tedy prokázáno porušení pracovních povinností žalovaného, zavinění žalovaného a také vznik škody, která představuje částku, kterou žalobce zaplatil za odtah a opravu vozidla v celkové výši 154 704 Kč. Byla také prokázána příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním žalovaného, protože bez jeho jednání by škoda nevznikla tak, jak vznikla.

14. Jelikož šlo o škodu způsobenou z nedbalosti, je nárok na náhradu škody limitován 4,5násobkem průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Výdělek žalovaného za první čtvrtletí roku 2023 činí podle výplatních sáčků žalovaného 217,64 Kč za hodinu (35 486 Kč měsíčně), 4,5násobek rozhodného výdělku činí 159 687 Kč. Jelikož žalobce požadoval po žalovaném toliko 138 622,50 Kč a soud jeho návrh nemohl překročit (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. a procesně úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení činí celkem 59 324,60 Kč a sestávající ze zaplacené zálohy na znalecký posudek 1 500 Kč (ze zaplacené částky 2 000 Kč bude nevyužitá částka 500 Kč vrácena žalobci), ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 6 932 Kč a z náhrady nákladů za zastoupení advokátem ve výši 50 892,60 Kč.

16. O odměně a hotových výdajích advokáta bylo rozhodováno podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném ke dni provedení úkonu právní služby. Advokátovi žalobce náleží odměna za šest úkonů právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis kvalifikované předžalobní výzvy 21. 2. 2024, 3. sepis žaloby 14. 3. 2024, 4. účast na jednání před soudem 20. 11. 2024, 5. účast na jednání před soudem 11. 4. 2025 a 6. účast na jednání před soudem 26. 6. 2025. Odměna činí celkem 39 960 Kč při sazbě 6 660 Kč za jeden úkon právní služby (tarifní hodnota 138 622,50 Kč) a byla stanovena podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu. K tomu náleží režijní náhrada dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za čtyři úkony právní služby á 300 Kč a za dva úkony právní služby á 450 Kč, tj. celkem 2 100 Kč. Advokát je plátcem DPH, shora uvedené částky je proto třeba podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšit o náhradu za 21% DPH ve výši 8 832,60 Kč (21 % z částky 42 060 Kč). Celkem přiznané náklady za zastoupení činí 50 892,60 Kč.

17. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledku řízení proti neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Náklady státu činí celkem 1 934 Kč a představují svědečné svědkyně , jméno FO, uhrazené z rozpočtu soudu (viz usnesení ze dne 11. 4. 2025, č. j. 22 C 90/2024-63). V souvislosti se znaleckým posudkem znalce , jméno FO, státu žádné náklady řízení nevznikly, neboť přiznané znalečné bylo plně uhrazeno ze zálohy žalobce.

18. Lhůty splatnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.