23 C 104/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10 150 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 3 850 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 4 856,93 Kč a spolu s úrokem z prodlení z částky 3 850 Kč ve výši 7,25 % ročně za dobu od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, a za dobu od 1. 7. 2022, trvá-li prodlení, až do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7 695,04 Kč a spolu s úrokem z prodlení z částky 6 300 Kč ve výši 7,25 % ročně za dobu od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, a za dobu od 1. 7. 2022, trvá-li prodlení, až do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 526,10 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 10 150 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 551,97 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 10 150 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jako původní věřitel) a žalovaným byla dne 15. 4. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále jako smlouva), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 3 850 Kč v pravidelných 31 týdenních splátkách po 350 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 22. 11. 2005. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný uhradil na splátkách půjčky pouze částku 700 Kč (2 splátky), další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Poté žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině půjčky částku 6 548,39 Kč, na úroku z prodlení částku 12 551,97 Kč a na dlužném poplatku částku 3 601,61 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 15. 4. 2005, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 1. 2. 2021, informací o zpracování osobních údajů ze dne 6. 1. 2021 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 11. 11. 2021 včetně podacího lístku ze dne 12. 11. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem dne 15. 4. 2005 smlouvu o půjčce, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku (peněžní prostředky) ve výši 7 000 Kč. Žalovaný čerpal půjčku hotovostně v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 3 850 Kč v pravidelných 31 týdenních splátkách po 350 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný uhradil na splátkách půjčky pouze částku 700 Kč (2 splátky), další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobce. Žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 11. 11. 2021 k úhradě dluhu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.

4. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

8. Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

9. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku se spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 657 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 o. z., a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o půjčce. Protože žalovaný půjčku čerpal, vznikl mu závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě splatnosti během 31 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaný půjčku nezaplatil řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky, a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky půjčky, tj. ode dne 19. 11. 2005, proto mu vznikla v souladu s ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku též povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení. Splatnost půjčky nastala ke dni poslední splátky, jež byla splatná dne 18. 11. 2005. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 6 300 Kč představující jistinu půjčky. Celkové úhrady na dluh ve výši 700 Kč, jež žalovaný zaplatil v jednotlivých týdenních splátkách, byly započteny na jistinu půjčky. Dále soud žalovaného podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku zavázal k úhradě úroku z prodlení, které byly přiznány podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., ve výši 7 695,04 Kč kapitalizované za dobu od 19. 11. 2005 do 18. 12. 2020 a dále z částky 6 300 Kč ve výši 7,25 % ročně za dobu od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, a za dobu od 1. 7. 2022, trvá-li prodlení, až do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, když ve zbytku nárokovaného příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Vedlejší ujednání smlouvy o půjčce, v němž se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli souhrnný poplatek v částce 3 850 Kč, soud posoudil jako absolutně neplatné pro rozpor se zákonem (§ 55, § 56 občanského zákoníku). Ujednání stran, na jehož základě se žalovaný jako dlužník a spotřebitel zavazuje zaplatit při půjčené částce 7 000 Kč tzv. souhrnný poplatek ve výši 3 850 Kč, tj. 55,00 % půjčené částky, a to během 31 týdnů, je nepřiměřenou podmínkou, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, v neprospěch spotřebitele (ust. § 55, 56 občanského zákoníku) Smlouvu o půjčce soud posoudil jako spotřebitelskou smlouvu dle ust. § 52 ve spojení s ust. § 55 občanského zákoníku, při aplikaci Směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 61,68 % a jeho neúspěch 38,32 %. Ve výši rozdílu (23,36 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 526,10 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 252 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 23,36 % činí částku 526,10 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.