23 C 138/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 7 611 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 7 611 Kč, úrok ve výši 1 832,80 Kč a dále ve výši 29,00 % ročně z částky 4 443,75 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 304,49 Kč a dále ve výši 9,75 % ročně z částky 4 443,75 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 7 611 Kč spolu s úrokem ve výši 1 832,80 Kč a dále ve výši 29,00 % ročně z částky 4 443,75 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 304,49 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 4 443,75 Kč za dobu od 21. 1. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 2. 7. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 29,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 60 týdenních splátkách po 316 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Žalovaný na dluh uhradil částku 11 306 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy na jistině zápůjčky částku 4 443,75 Kč, na úroku částku 1 832,80 Kč, na úroku z prodlení částku 304,49 Kč a na dlužném poplatku částku 3 167,25 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 2. 7. 2017, Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, tabulky umoření, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020, informací o zpracování osobních údajů ze dne 20. 1. 2020 a z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 23. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 24. 4. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 2. 7. 2017 Smlouvu o zápůjčce [číslo] jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 10 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku hotovostně dne 2. 7. 2017 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně sjednaného fixního úroku ve výši 1 789 Kč, poplatku za zpracování a doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč a v pravidelných 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky v postupných platbách dne 9. 7. 2017 částku 320 Kč, dne 17. 7. 2017 částku 320 Kč, dne 23. 7. 2017 částku 150 Kč, dne 14. 8. 2017 částku 500 Kč, dne 28. 8. 2017 částku 250 Kč, dne 3. 9. 2017 částku 320 Kč, dne 13. 9. 2017 částku 320 Kč, dne 24. 9. 2017 částku 250 Kč, dne 7. 10. 2017 částku 320 Kč, dne 15. 10. 2017 částku 320 Kč, dne 29. 10. 2017 částku 200 Kč, dne 5. 11. 2017 částku 200 Kč, dne 12. 11. 2017 částku 200 Kč, dne 20. 11. 2017 částku 200 Kč, dne 9. 12. 2017 částku 350 Kč, dne 14. 12. 2017 částku 350 Kč, dne 14. 1. 2018 částku 200 Kč, dne 21. 1. 2018 částku 200 Kč, dne 28. 1. 2018 částku 250 Kč, dne 11. 2. 2018 částku 100 Kč, dne 18. 2. 2018 částku 316 Kč, dne 25. 2. 2018 částku 150 Kč, dne 4. 3. 2018 částku 150 Kč, dne 11. 3. 2018 částku 150 Kč, dne 19. 3. 2018 částku 150 Kč, dne 25. 3. 2018 částku 400 Kč, dne 1. 4. 2018 částku 150 Kč, dne 8. 4. 2018 částku 150 Kč, dne 13. 4. 2018 částku 150 Kč, dne 6. 5. 2018 částku 150 Kč, dne 13. 5. 2018 částku 400 Kč, dne 25. 5. 2018 částku 300 Kč, dne 10. 6. 2018 částku 300 Kč, dne 18. 6. 2018 částku 150 Kč, dne 24. 6. 2018 částku 150 Kč, dne 2. 7. 2018 částku 150 Kč, dne 16. 8. 2018 částku 150 Kč, dne 26. 8. 2018 částku 250 Kč, dne 9. 9. 2018 částku 150 Kč, dne 21. 9. 2018 částku 250 Kč, dne 30. 9. 2018 částku 200 Kč, dne 14. 10. 2018 částku 200 Kč, dne 21. 10. 2018 částku 200 Kč, dne 11. 11. 2018 částku 400 Kč, dne 18. 11. 2018 částku 200 Kč, dne 14. 1. 2019 částku 300 Kč, dne 11. 3. 2019 částku 100 Kč, dne 5. 5. 2019 částku 220 Kč, tedy souhrnnou částku 11 306 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 23. 4. 2020 k úhradě dluhu.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

5. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

14. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 17. 5. 2021, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaný v žádosti o zápůjčku deklaroval příjem ze sociálních dávek (potvrzení o evidenci v nezaměstnanosti a výměry podpory); žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil kartu zákazníka, nedoložil rozhodnutí o přiznaných sociálních dávkách nebo dávkách hmotné nouze, nedoložil žádné výpisy z databáze př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet zápůjčku. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 OPR- [právnická osoba], ve věci C [číslo]).

15. V důsledku neplatnosti smlouvy o zápůjčce jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy.

16. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce částku 10 000 Kč, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh ke dni 5. 5. 2019 zaplatil částku v celkové výši 11 306 Kč, splnil žalovaný svou povinnost vrátit plnění z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy vůči žalobci v plné výši. Žalovaný se nedostal ani do prodlení se splněním této povinnosti, neboť nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na základě výzvy věřitele (§ 563 o. z.). Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k plnění až dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne 23. 4. 2020, tj. v době, kdy již měl celý dluh z bezdůvodného obohacení uhrazen. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

17. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.