23 C 206/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro 9 132 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 132 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně</b> <b>-) z částky 1 014 Kč za dobu od 2. 2. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 014 Kč za dobu od 6. 7. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 014 Kč za dobu od 29. 10. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 015 Kč za dobu od 10. 2. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 015 Kč za dobu od 2. 5. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 015 Kč za dobu od 4. 5. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 015 Kč za dobu od 3. 6. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 015 Kč za dobu od 16. 6. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 015 Kč za dobu od 17. 6. 2012 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 9 132 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 2. 2. 2011 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 6. 7. 2011 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 29. 10. 2011 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 10. 2. 2012 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 2. 5. 2012 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 4. 5. 2012 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 3. 6. 2012 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 16. 6. 2012 do zaplacení a z částky 1 015 Kč za dobu od 17. 6. 2012 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaná během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobcem neprokázala na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinna zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná se přepravovala bez platného jízdního dokladu dne 17. 1. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 20. 6. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 13. 10. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 25. 1. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne 16. 4. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne 18. 4. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne 18. 5. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne 31. 5. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč a dne 1. 6. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 132 Kč a na přirážce k jízdnému částku 9 000 Kč pro všechny výše uvedené jízdy. Žalovaná dlužnou částku i přes výzvu žalobce neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná cestovala linkou [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (tramvají) dne 17. 1. 2011, dne 20. 6. 2011, dne 13. 10. 2011, dne 25. 1. 2012, dne 16. 4. 2012, dne 18. 4. 2012, dne 18. 5. 2012, dne 31. 5. 2012 a dne 1. 6. 2012 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 14 Kč pro rok 2011 a 15 Kč pro rok 2012. Ve všech výše uvedených případech byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím č. I028598 dne 17. 1. 2011, č. I078061 dne 20. 6. 2011, č. I104327 dne 13. 10. 2011, č. I131247 dne 25. 1. 2012, č. I165863 dne 16. 4. 2012, č. I154358 dne 18. 4. 2012, č. I160679 dne 18. 5. 2012, č. I172386 dne 31. 5. 2012 a č. I174997 dne 1. 6. 2012. Žalovaná dohody s cestujícím podepsala, avšak neuhradila na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovenou dle čl. IX. bodu 5 písm. a), čl. IX. bodu 6 písm. a) a dle čl. IX. bodu 7 písm. a) smluvních přepravních podmínek žalobce ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu. V dohodě s cestujícím uznala žalovaná dlužnou částku co do důvodu a výše 14 Kč, resp. 15 Kč (jízdné) a výše 1 000 Kč (přirážka k jízdnému) a zavázala se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala nevěrohodnost předmětné dohody s cestujícím. K plnění byla žalovaná vyzvána písemnou výzvou ze dne 3. 7. 2020, dlužnou částku však neuhradila.

4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý konkludentně ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 760 a násl., § 772 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), dle kterých se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalované tak vzniklo právo, aby ji žalobce přepravil do místa určení, současně ji vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ve výši 14 Kč pro rok 2011 a ve výši 15 Kč pro rok 2012. Jelikož se žalovaná během přepravy neprokázala platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo žalobci oprávnění požadovat po žalované zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, resp. v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Žalovaná rovněž všechny dlužné pohledávky písemně uznala ve smyslu ust. § 558 občanského zákoníku, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku. Protože žalovaná netvrdila a tedy ani neprokázala, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradila, zavázal ji soud k povinnosti zaplatit žalobci celkovou částku 9 132 Kč (3×14 + 6×15 + 9×1 000) tímto rozhodnutím. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z režijního paušálu ke dvěma úkonům dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a ve spojení s ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč.