23 C 21/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 99 556,68 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 6 706,68 Kč, úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 96 605,32 Kč za dobu od 14. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 92 850 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 847,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 99 556,68 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 96 605,32 Kč za dobu od 14. 12. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako původní věřitel nebo banka) a žalovaným byla na základě návrhu na uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, dne 4. 11. 2021 uzavřena Smlouva o úvěru , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 100 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši převodem peněžních prostředků na jeho bankovní účet č. ú. , Anonymizováno, vedený u , právnická osoba, . Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 4,90 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 143 Kč měsíčně v pravidelných 84 anuitních měsíčních splátkách po 1 430 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce počínaje dnem 20. 12. 2021. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Obecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . (dále jako OP), jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek původní věřitel dopisem ze dne 13. 12. 2022 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 13. 12. 2022 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2023. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 96 605,32 Kč, na kapitalizovaném úroku částku 2 951,36 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Žalobce v podání (doplnění a upřesnění žalobních tvrzení) ze dne 23. 6. 2025, doručeném soudu dne 23. 6. 2025, tvrdil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 101 500 Kč, z toho částka 100 000 Kč na jistinu a částka 1 500 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru a žalovaný ode dne poskytnutí úvěru v období od 4. 11. 2021 do 13. 12. 2022 zaplatil na dluh částku v souhrnné výši 7 150 Kč.

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze žádosti o úvěr a doplnění žádosti o úvěr, z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne 4. 11. 2021, z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne 4. 11. 2021, z informací o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 11. 2021, z výpisu z úvěrového účtu ze dne 4. 11. 2021 – čerpání úvěru, z výpisu z úvěrového účtu za období od 1. 11. 2022 do 30. 11. 2022, z oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzva k úhradě dlužné částky ze dne 13. 12. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 12. 2022, z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 12. 2023, z detailu postoupených pohledávek, z výpisu z rejstříku CCB, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, z Výpisu z úvěrového účtu ze dne 4. 11. 2021 – čerpání úvěru, z Výpisu z úvěru – tranše – přehled plateb na úvěr a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 13. 6. 2024 včetně poštovního podacího archu ze dne 13. 6. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 4. 11. 2021 Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal dne 4. 11. 2021 bezhotovostně převodem peněžních prostředků na jeho běžný bankovní účet č. ú. , Anonymizováno, vedený u , právnická osoba, . Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými 84 měsíčními anuitními splátkami po 1 430 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 4,90 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 143 Kč měsíčně splatnými vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 12. 2021. V čl. VIII. bod 1 úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je žalobce oprávněn v případě porušení smlouvy pro neuhrazení splatného dluhu z úvěrové smlouvy odstoupit od smlouvy a stanovit okamžitou splatnost celého úvěru nebo prohlásit svým rozhodnutím veškeré nebo některé dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požadovat jejich předčasné splacení. Součástí úvěrové smlouvy učinili účastníci Obecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., Produktové obchodní podmínky pro úvěry , právnická osoba, . a sazebník odměn za poskytování bankovních služeb pro fyzické osoby nepodnikající , právnická osoba, . Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru za měsíce březen 2022, červen až listopad 2022. Oznámením o okamžité splatnosti úvěru a výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 13. 12. 2022 oznámil původní věřitel žalovanému zesplatnění úvěru s příslušenstvím ke dni 13. 12. 2022 a vyzval jej k úhradě dluhu. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 15. 12. 2022 a bylo doručováno žalovanému na jeho adresu trvalého pobytu , adresa, . Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. ú. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . za období od 4. 11. 2021 do 30. 11. 2022 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na úvěrovém účtu žalovaného, přičemž činil počáteční zůstatek účtu částku 101 500 Kč jako čerpání úvěru, z toho částka 100 000 Kč jako jistina úvěru, částka 1 500 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru. Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 12. 2023. Žalobce dopisem (Výzvou k úhradě před podáním žaloby) ze dne 13. 6. 2024 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 13. 6. 2024 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu trvalého pobytu žalovaného.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

12. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v žalobě a v doplnění žaloby ze dne 23. 6. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, provedl úvěrový scoring, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány v žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti o úvěr, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 20 793 Kč, pracovní poměr hlavní jako operátor u zaměstnavatele obch. spol. , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , dále uvedl, že je rozvedený, bydlí ve vlastním domě/bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, počet zdrojů příjmů 1; dále uvedl, že má náklady na bydlení a další náklady na živobytí ve výši 11 246 Kč měsíčně; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, že žalovaný má příjem z pracovního poměru, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př., BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, původní věřitel nezkoumal individuální náklady žalovaného, nezkoumal další výdaje žalovaného (př. výživné, srážky ze mzdy, náklady na léky, jízdné do zaměstnání), nezkoumal náklady na bydlení ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-, právnická osoba, . v. GK., ve věci C-679/18).

13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.

14. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 100 000 Kč, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 7 150 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 92 850 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 66,65 % a jeho neúspěch 33,35 %. Ve výši rozdílu (33,30 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 6 847,50 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 865 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za dva úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby) ve výši 9 960 Kč a za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny odměny, tj. ve výši 2 490 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 450 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 1 350 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 23. 6. 2025, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Celkové náklady řízení tak činí částku 20 563 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 33,30 % činí částku 6 847,50 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.