23 C 223/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce organizační složka právnická osoba IČO , sídlem ulice a číslo , PSČ obec – obec zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 268 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč, úrok z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 20. 9. 2016 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci</b> <b>-) částku 1 040 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 040 Kč za dobu od 20. 8. 2016 do zaplacení,</b> <b>-) částku 1 228 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 228 Kč za dobu od 20. 9. 2016 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 7 268 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 040 Kč za dobu od 20. 8. 2016 do zaplacení, z částky 1 012 Kč za dobu od 20. 9. 2016 do zaplacení, z částky 1 018 Kč za dobu od 20. 9. 2016 do zaplacení, z částky 1 036 Kč za dobu od 20. 9. 2016 do zaplacení, z částky 1 062 Kč za dobu od 20. 9. 2016 do zaplacení, z částky 1 029 Kč za dobu od 20. 9. 2016 do zaplacení a z částky 1 071 Kč za dobu od 20. 9. 2016 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 19. 8. 2016 a dne 19. 9. 2016 uzavřena smlouva o přepravě osob a žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky, když se při jízdě vlakem neprokázal při přepravní kontrole platným jízdním dokladem. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 268 Kč a na přirážce k jízdnému částku 7 000 Kč pro všechny uvedené jízdy. Následně byla pohledávka obch. společností [právnická osoba] postoupena Rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 a následně Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 24. 2. 2017, ze dne 16. 3. 2017 a ze dne 10. 5. 2017 na žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 19. 8. 2016 (mezi stanicemi [obec] hl. nádraží a [obec] nádraží), potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 19. 9. 2016 (mezi stanicemi [obec] a [obec]), potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 19. 9. 2016 (mezi stanicemi [obec] a [obec]), potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 19. 9. 2016 (mezi stanicemi [obec] a [obec]), potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 19. 9. 2016 (mezi stanicemi [obec] a [obec] u [obec]), potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 19. 9. 2016 (mezi stanicemi [obec] u [obec] a [obec] [obec]), potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 19. 9. 2016 (mezi stanicemi [obec] [obec] a [obec] nádraží), oznámení o závadách ze dne 19. 8. 2016, oznámení o závadách ze dne 19. 9. 2016, Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015, Smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 24. 2. 2017 včetně přílohy [číslo] – seznamu postoupených pohledávek, Smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 16. 3. 2017 včetně přílohy [číslo] – seznamu postoupených pohledávek, Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 16. 3. 2017 včetně přílohy [číslo] – seznamu postoupených pohledávek, Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 10. 5. 2017 včetně přílohy [číslo] – seznamu postoupených pohledávek, tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 14. 12. 2014, tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 1. 3. 2015, tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 14. 6. 2015, tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinného od 13. 12. 2015, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 17. 5. 2017 včetně poštovního podacího archu ze dne 30. 5. 2017, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 30. 8. 2017 včetně poštovního podacího archu ze dne 31. 8. 2017, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 30. 8. 2017 včetně poštovního podacího archu ze dne 31. 8. 2017, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 30. 8. 2017 včetně poštovního podacího archu ze dne 31. 8. 2017, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 30. 8. 2017 včetně poštovního podacího archu ze dne 31. 8. 2017, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 30. 8. 2017 včetně poštovního podacího archu ze dne 31. 8. 2017, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 30. 8. 2017 včetně poštovního podacího archu ze dne 31. 8. 2017, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 30. 8. 2017 včetně poštovního podacího archu ze dne 31. 8. 2017, soud zjistil následující skutkový stav věci:

4. Žalovaný jako cestující cestoval vlakem provozovaným dopravcem obch. společností [právnická osoba] a při přepravní kontrole se dne 19. 8. 2016 na trase mezi stanicemi [obec] hl. n.- [obec] hl. n. (ve vlaku 154) a dne 19. 9. 2016 na trase mezi stanicemi [obec] – [obec] – [obec] – [obec] – [obec] u [obec] – [obec] [obec] – [obec] hl. n. (ve vlaku 646) neprokázal platným jízdním dokladem. O provedené přepravní kontrole byly sepsány Potvrzení o nedodržení SPPO, které žalovaný podepsal. Totožnost žalovaného byla při přepravní kontrole zjištěna z jeho občanského průkazu. Žalovaný na místě neuhradil cenu jízdného ve výši 40 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za jednotlivou jízdu dne 19. 8. 2016 a cenu jízdného ve výši 228 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 6 000 Kč za jednotlivou jízdu dne 19. 9. 2016. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne ze dne 15. 12. 2015 a následně Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 24. 2. 2017, ze dne 16. 3. 2017 a ze dne 10. 5. 2017 na žalobce. K plnění byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 17. 5. 2017 a ze dne 30. 8. 2017 spolu s oznámením o postoupení pohledávky.

5. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, vystupuje v tomto řízení mezinárodní prvek. Pro řešení problematiky mezinárodní pravomoci - příslušnosti soudů, je přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen "nařízení Brusel I bis"). Soud ve shodě s nařízením Brusel I bis posoudil, že v této občanské věci je dána jeho mezinárodní i místní příslušnost, neboť v době zahájení řízení žalovaný měl (a stále má) bydliště v obvodu působnosti Okresního soudu v Karviné.

6. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej právní předchůdce žalobce přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Jízdné za přepravu osob bylo při jízdě dne 19. 8. 2016 sjednáno ve výši 40 Kč a dne 19. 9. 2016 sjednáno ve výši 228 Kč. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo právnímu předchůdci žalobce oprávnění požadovat po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (dále jako zákon o drahách) a smluvními přepravními podmínkami. Následně v důsledku smluv o postoupení pohledávek uzavřených podle ust. § 1879 a násl. o. z. byly projednávané pohledávky postoupeny obch. společností [právnická osoba] na žalobce, který je tak v projednávané věci aktivně věcně legitimován. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. V části, v níž se žalobce domáhal přirážky k jízdnému pro jednotlivou jízdu dne 19. 9. 2016 ve vlaku 646 na trase mezi stanicemi [obec] [obec] ve výši 1 000 Kč, mezi stanicemi [obec] [obec] ve výši 1 000 Kč, mezi stanicemi [obec] [obec] u [obec] ve výši 1 000 Kč, mezi stanicemi [obec] u [obec] – [obec] [obec] ve výši 1 000 Kč a mezi stanicemi [obec] [obec] [obec] hl. n. ve výši 1 000 Kč, tedy v souhrnné výši 5 000 Kč včetně nárokovaného příslušenství, soud žalobu zamítl. Pokud žalobce tvrdil, že přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč za porušení přepravního řádu byla žalovanému účtována dopravcem v každé mezistanici na trase vlaku [obec] – [obec] hl. n., vyhodnotil soud tento způsob stanovení přirážky k jízdnému jako neplatný. Z Oznámení o závadách ze dne 19. 9. 2016 soud zjistil, že žalovaný cestoval bez platné jízdenky na trase mezi stanicemi [obec] – [obec] hl. n. a odmítal vystoupit z vlaku, oznámení bylo sepsáno vlakvedoucím ve vlaku 646. Pověřená osoba dopravce neučinila žádné jiné opatření, aby žalovaný opustil vlak, zejména nesplnila povinnost vyloučit z přepravy cestujícího, který se na její výzvu neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku (§ 37 odst. 4 písm. a) zákona o drahách), pouze žalovanému v každé mezistanici vyúčtovala přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovanému však měla být účtována pouze jedna přirážka k jízdnému ve vlaku 646 na trase mezi stanicemi [obec] [obec] ve výši 1 000 Kč, poté měl být žalovaný pověřenou osobou dopravce vyzván k opuštění vlaku (vyloučení z přepravy), a pokud tak nechtěl učinit dobrovolně, i za přítomnosti Policie ČR. Žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by pověřená osoba dopravce stanovenou povinnost v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. a) zákona o drahách a smluvními přepravními podmínkami učinila. Stejnou povinnost – vyloučit z přepravy cestujícího má pověřená osoba i v případech, pokud cestující přes upozornění mj. nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby (§ 37 odst. 4 písm. b) zákona o drahách). Žalobce se k jednání nedostavil, nemohl být proto soudem poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a žaloba byla v této části zamítnuta pro neunesení břemene důkazního a břemene tvrzení, když povinnost upřesnit skutková tvrzení vyplývá z povinnosti vylíčit rozhodující skutečnosti ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř.

8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

9. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.