23 C 249/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno, Anonymizováno.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 35 339,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 35 339,60 Kč, úrok ve výši 18,00 % ročně z částky 35 339,60 Kč za dobu od 7. 10. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 339,60 Kč za dobu od 7. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 35 339,60 Kč spolu s úrokem ve výši 18,00 % ročně z částky 35 339,60 Kč za dobu od 7. 10. 2021 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 35 339,60 Kč za dobu od 7. 10. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba., IČO IČO, se sídlem adresa (dále jako původní věřitel nebo banka) a žalovanou byla dne 28. 8. 2015 uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních služeb, na základě které byl žalované zřízen a veden běžný účet č. ú. Anonymizováno a dne 3. 12. 2018 na ni navazující Smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru č. Anonymizováno (dále též jako úvěrová smlouva nebo Smlouva), na základě které umožnil původní věřitel žalované čerpat úvěr do výše 30 000 Kč z jejího běžného účtu vedeného u banky. Žalovaná se zavázala z čerpaných prostředků hradit úrok ve výši 18,00 % ročně a poplatky za služby dle ceníku, nepřekročit sjednanou výši kontokorentu a zajistit, aby kreditní obrat na účtu vedeném u banky nebo součet kreditních obratů na jeho účtech vedených u banky činil v každém tříměsíčním období částku minimálně ve výši 50 % z výše úvěru anebo zajistit, aby součet hodnot vkladů klienta u banky (tj. vkladů na běžných účtech, spořících účtech, vkladních knížkách nebo termínovaných vkladech) a aktuálních hodnot jeho investičních nástrojů vydaných bankou činil částku minimálně ve výši úvěru. Součástí smlouvy učinili Obecné obchodní podmínky právnická osoba. účinné od 1. 7. 2018 a Sazebník odměn za poskytování bankovních služeb, část fyzické osoby nepodnikající právnická osoba. účinný od 13. 1. 2018. Žalovaná peněžní prostředky čerpala, avšak v rozporu se Smlouvou tyto podmínky nedodržela a překročila limit kontokorentu a dále jej nesplácela. Z důvodu porušení smluvních ujednání původní věřitel kontokorentní úvěr zesplatnil, odstoupil od smlouvy o běžném účtu ke dni 6. 10. 2021, což bylo žalované oznámeno dopisem (zesplatnění kontokorentního úvěru, odstoupení od smlouvy o vedení účtu) ze dne 15. 9. 2021 a vyzval ji k úhradě dlužné částky. Po zesplatnění kontokorentního úvěru neuhradila žalovaná na dluh ničeho. Žalobce provedl kvalifikované vyčíslení dluhu žalované, který činil na nesplacené jistině kontokorentního úvěru částku 35 339,60 Kč.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná namítala, že čerpala úvěr z úvěrového rámce k běžnému účtu, který měla vedený u banky, v té době byla na rodičovské dovolené s nezletilým dítětem, žila se svým přítelem, se kterým se však rozešla a dohodli se tak, že bývalý přítel zaplatí předmětný dluh z kontokorentního úvěru a žalovaná zaplatí jiný úvěr u obch. spol. právnická osoba, a. s. Doplnila, že nevěděla, že bývalý přítel tento dluh nezaplatil, připustila však, že to je její chyba a že dluh je její. Ke svým poměrům uvedla, že je samoživitelka, je evidovaná jako nezaměstnaná u úřadu práce a práci si hledá. Pobírá pouze přídavky na dvě nezletilé děti ve výši 1 740 Kč měsíčně a sociální dávky, a to doplatek na bydlení ve výši 8 540 Kč měsíčně a podporu v nezaměstnanosti ve výši 6 365 Kč měsíčně. Jiné příjmy nemá, žije sama spolu s nezletilými dětmi. Dále vyčíslila náklady na bydlení a náklady v souvislosti s péčí o nezletilé děti.

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne 28. 8. 2015, žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 3. 12. 2018, Návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. 2018_CZ_00094741 ze dne 30. 11. 2018, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 3. 12. 2018, zesplatnění kontokorentního úvěru, odstoupení od smlouvy o vedení účtu ze dne 15. 9. 2021, Smlouvy o postoupení pohledávek č. 4/2022 ze dne 15. 12. 2022 včetně přílohy č. hodnota – seznamu postupovaných pohledávek tvořících soubor pohledávek ze dne 15. 12. 2022, včetně přílohy – prohlášení o okamžiku postoupení ze dne 15. 12. 2022 a včetně přílohy – dohody o úhradě úplaty ze dne 15. 12. 2022, oznámení o postoupení pohledávky banky ze dne 5. 1. 2023, obecných obchodních podmínek Anonymizováno. účinných od 1. 7. 2018, sazebníku odměn za poskytování bankovních služeb, část fyzické osoby nepodnikající právnická osoba. účinného od 13. 1. 2018, výpisu z rejstříku SOLUS, interního výpisu – informačního přehledu o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta, žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru – kontokorentu ze dne 30. 11. 2018 včetně souhlasu se zpracováním osobních údajů, interního výpisu – informací o spotřebitelském úvěru, doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru – kontokorent ze dne 30. 11. 2018, výpisu z bankovního účtu žalované č. ú. Anonymizováno za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021, od 1. 9. 2018 do 31. 12. 2018, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 6. 2023 včetně podacího lístku ze dne 29. 6. 2023, výpisu z bankovního účtu žalované č. ú. Anonymizováno za období od 1. 1. 2018 do 31. 8. 2018, od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019, výpisu z bankovního účtu žalované č. ú. Anonymizováno za měsíce 7/2017, 8/2017, 10/2017, 11/2017, 12/2017 a z výpisu z bankovního účtu žalované č. ú. Anonymizováno za období od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, soud zjistil následující skutkový stav věci: Původní věřitel jako banka uzavřel s žalovanou jako klientem dne 28. 8. 2015 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních služeb, na základě které byl žalované zřízen a veden běžný účet č. ú. Anonymizováno. Následně původní věřitel jako úvěrující na základě žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 3. 12. 2018 uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 3. 12. 2018 Smlouvu o kontokorentním úvěru, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované kontokorentní úvěr ve výši úvěrového limitu 30 000 Kč, který původní věřitel umožnil čerpat žalované z jejího běžného účtu č. ú. Anonymizováno vedeného u banky. Žalovaná se zavázala nepřekročit sjednanou výši kontokorentu a zajistit, aby kreditní obrat na účtu vedeném u banky nebo součet kreditních obratů na jeho účtech vedených u banky činil v každém tříměsíčním období částku minimálně ve výši 50 % z výše úvěru anebo zajistit, aby součet hodnot vkladů klienta u banky (tj. vkladů na běžných účtech, spořících účtech, vkladních knížkách nebo termínovaných vkladech) a aktuálních hodnot jeho investičních nástrojů vydaných bankou činil částku minimálně ve výši úvěru; a splatit jej k poslednímu dni výpovědní doby dle čl. VII. odst. 4 Smlouvy nebo ke dni určenému v dohodě nebo v termínu stanoveném dle čl. VII. odst. 3 Smlouvy, přičemž úvěr se splácí průběžně vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu klienta. Součástí smlouvy učinili Obecné obchodní podmínky Anonymizováno s. a Sazebník odměn za poskytování bankovních služeb, část fyzické osoby nepodnikající právnická osoba. Byla sjednána úroková sazba ve výši 18,00 % ročně a roční procentní sazba nákladů 19,57 % ročně. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradila, překročila povolenou výši úvěrového rámce kontokorentního úvěru a kontokorentní úvěr neuhradila ani po marném uplynutí lhůty pro uhrazení stanovené bankou. Původní věřitel proto zesplatnil úvěr ke dni 17. 9. 2021 a odstoupil od Rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb ke dni 6. 10. 2021, čímž se zůstatek úvěru stal splatný, což bylo žalované oznámeno dopisem (zesplatnění kontokorentního úvěru, odstoupení od smlouvy o vedení účtu) ze dne 15. 9. 2021. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2022 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem (oznámením o postoupení pohledávky banky) ze dne 5. 1. 2023. Žalovaná kontokorentní úvěr neuhradila, i přes písemnou výzvu žalobce k úhradě dluhu (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě) ze dne 28. 6. 2023.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o kontokorentním úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

11. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v doplnění žaloby ze dne 3. 1. 2024 a u jednání dne 8. 1. 2024, že žalobce prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, rejstříku SOLUS, CCB, insolvenčním rejstříku, prověřením pohybů peněžních prostředků na bankovním účtu žalované, získáním informací přímo od žalované, když žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu uvedla, že je bez pracovního poměru na rodičovské dovolené, s příjmem z dávek státní sociální podpory, příp. z dávky rodičovského příspěvku ve výši 8 100 Kč měsíčně a s dalším příjmem domácnosti ve výši 20 000 Kč, nemá žádné další příjmy, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, dosáhla základního vzdělání, dále uvedla, že nemá žádné splátky úvěrů, kreditních karet nebo kontokorentů, má výdaje ve výši 3 000 Kč měsíčně (vyjma výdajů na splácení úvěrů) a má náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč měsíčně; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil rozhodnutí o přiznaných sociálních dávkách nebo dávce rodičovského příspěvku, nedoložil žádné důkazy dokládající ostatní příjmy domácnosti žalované, doložil pouze výpis z rejstříku SOLUS a CCB, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalované. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že původní věřitel jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se z výpisu z účtu žalované a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. V rámci posouzení výdajové stránky žalované vyšel žalobce pouze z prohlášení žalované, aniž by si tyto údaje ověřil, původní věřitel nezkoumal jiné splátky úvěrů nebo zápůjček, výdaje žalované (př. srážky ze mzdy, náklady na léky nebo jiné výdaje), nezkoumal náklady na bydlení ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet kontokorentní úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020. OPR-právnická osoba. v. GK., ve věci C-679/18).

12. Původní věřitel nedostál své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalované. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona o spotřebitelském úvěru je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaná jako spotřebitel je pak povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobce byl poučen o nutnosti doplnit skutková tvrzení a doložit důkazy ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jeho nároku z hlediska vzniku bezdůvodného obohacení, a to zejména ve vztahu ke skutečnostem, jakou konkrétní částku žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu (dle smlouvy o kontokorentním úvěru na běžném účtu) vyčerpala a jakou celkovou částku na vyčerpaný kontokorentní úvěr uhradila. Po poučení soudem pak žalobce nedoplnil žádná skutková tvrzení, a naopak zopakoval tvrzení, že s ohledem na povahu úvěrového produktu není pro žalobce možné uvést částku prostého čerpání (bez dalších poplatků a úroků účtovaných na vrub běžného účtu) a částku úhrady za celé smluvní období, když na běžném účtu současně klient nakládal se svými vlastními peněžními prostředky, které nejsou vždy v celé jejich výši úhradami vyčerpaného úvěru a že jistinou úvěru je částka 35 339,60 Kč. Povinností žalobce však bylo nejprve tvrdit, jakou celkovou částku žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu z kontokorentního úvěru čerpala a jakou následně uhradila, když toto tvrzení nelze nahradit odkazem na výpisy z účtu žalované. Teprve po řádném doplnění tvrzení dochází k prokazování těchto skutkových tvrzení. Žalobce, ačkoliv byl řádně soudem poučen, svou povinnost tvrzení ve vztahu k celkové čerpané částce a k žalovanou celkové uhrazené částce za dobu trvání smluvního vztahu nesplnil a v tomto ohledu pak neunesl břemeno tvrzení. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, když nárok nelze přiznat ani z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z.

13. Žalovaná byla, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalované náklady řízení; žalovaná se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).