23 C 256/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 703,06 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 4 184,49 Kč, úrok ve výši 725,77 Kč a dále ve výši 18,90 % ročně z částky 13 023,94 Kč za dobu od 16. 9. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 48,58 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 14 703,06 Kč za dobu od 16. 9. 2022 do 13. 7. 2023 a z částky 4 184,49 Kč za dobu od 14. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 518,57 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 518,57 Kč za dobu od 14. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 322,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 14 703,06 Kč spolu s úrokem ve výši 725,77 Kč a dále ve výši 18,90 % ročně z částky 13 023,94 Kč za dobu od 16. 9. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 48,58 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 14 703,06 Kč za dobu od 16. 9. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jako původní věřitel nebo banka) a žalovaným byla dne 14. 10. 2020 uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011122600110001 (dále jen rámcová smlouva), na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. ú. bankovní účet a následně dne 25. 11. 2021 žalovaný požádal banku (návrhem na uzavření smlouvy o půjčce číslo) o půjčku ve výši 15 000 Kč, která byla schválena (akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce) dne 25. 11. 2021 a téhož dne byly peněžní prostředky vyplaceny na běžný účet žalovaného v plné výši, čímž byla uzavřena mezi bankou a žalovaným smlouva o zápůjčce (dále jen smlouva). Žalovaný se zavázal splácet zápůjčku spolu se sjednaným úrokem ve výši 18,90 % ročně, poplatky a pojištěním ve výši 23 Kč měsíčně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 573 Kč splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po poskytnutí zápůjčky. Žalovaný však v rozporu se smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba a Produktovými obchodními podmínkami právnická osoba, jež byly nedílnou součástí smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky zápůjčky řádně a včas, a proto mu původní věřitel oznámil dopisem (oznámením o zesplatnění, výzvou k úhradě závazku) ze dne 15. 9. 2022 zesplatnění nesplacené části jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím ke dni 15. 9. 2022 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění zápůjčky žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Následně byla pohledávka bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem (vyrozuměním o postoupení pohledávky) ze dne 14. 4. 2023. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 13 023,94 Kč, na úroku částku 725,77 Kč, na úroku z prodlení částku 48,58 Kč a na dlužných poplatcích částku 1 679,12 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Žalobce v podání (doplnění a upřesnění žalobních tvrzení) ze dne 18. 10. 2023, doručeném soudu dne 19. 10. 2023, tvrdil, že žalovaný ode dne poskytnutí půjčky v období od 25. 11. 2021 do 25. 6. 2022 zaplatil na dluh 9 splátek v souhrnné výši 2 654,03 Kč.

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011122600110001 ze dne 14. 10. 2020, Návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne 25. 11. 2021, Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne 25. 11. 2021, oznámení o zesplatnění, výzvy k úhradě závazku ze dne 15. 9. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 9. 2022, Smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne 28. 3. 2023 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek a včetně potvrzení úplaty, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 13. 4. 2023, produktových obchodních podmínek právnická osoba pro půjčky účinných od 25. 5. 2018, všeobecných obchodních podmínek právnická osoba účinných od 26. 3. 2021, sazebníku pro občany účinného od 1. 1. 2021, žádosti o půjčku, výpisu z běžného účtu žalovaného č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba za období od 14. 10. 2020 do 31. 12. 2020, od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, od 1. 1. 2022 do 11. 11. 2022, interního výpis poplatků a úroků na běžném účtu, výpisu z BRKI, protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 6. 2023 včetně podacího lístku ze dne 29. 6. 2023, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 14. 10. 2020 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011122600110001 a následně dne 25. 11. 2021 na ni navazující Smlouvu o půjčce číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 15 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku bezhotovostně dne 25. 11. 2021 v plné výši převodem na jeho bankovní účet vedený u banky. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně sjednaného úroku ve výši 18,90 % ročně a poplatku a pojištění ve výši 23 Kč měsíčně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 573 Kč. Byla sjednána 18,90 % roční úroková sazba, 20,64 % roční procentní sazba nákladů na úvěr, pojištění proti neschopnosti splácet ve výši 23 Kč měsíčně a také poplatky za úkony související s upomínáním a smluvní pokuty dle Sazebníku poplatků. Z produktových obchodních podmínek právnická osoba pro půjčky bylo zjištěno, že žalovaný souhlasil s tím, že v případě porušení závazků vyplývajících ze smlouvy (případy porušení), mj. v případě, že je klient v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z půjčky déle než 30 dnů nebo je v prodlení s placením jakéhokoli jiného závazku vůči bance déle než 30 dnů, je banka s přihlédnutím k jeho závažnosti a ostatním okolnostem podle vlastní úvahy oprávněna vyzvat klienta k uhrazení dlužné částky, a pokud to klient nesplní ani v dodatečné 30-ti denní lhůtě, prohlásit půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a v tomto případě současně požadovat od klienta smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení (čl. 7 písm. b), čl. 7 písm. b) produktových obchodních podmínek). Na bankovní účet žalovaného č. ú. bankovní účet vedený u právnická osoba byla poukázána dne 25. 11. 2021 částka 15 000 Kč. Z transakční historie účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky v postupných platbách v období od 25. 11. 2021 do 25. 6. 2022 částku v souhrnné výši 4 481,43 Kč, a to částku 573 Kč dne 25. 12. 2021, částku 573 Kč dne 25. 1. 2022, částku 573 Kč dne 25. 2. 2022, částku 208,84 Kč dne 25. 3. 2022, částku 364,16 Kč dne 31. 3. 2022, částku 0,61 Kč dne 13. 4. 2022, částku 54,33 Kč dne 25. 4. 2022, částku 105 Kč dne 26. 4. 2022, částku 913,77 Kč dne 12. 5. 2022, částku 161,85 Kč dne 25. 5. 2022, částku 913,02 Kč dne 14. 6. 2022 a částku 40,85 Kč dne 25. 6. 2022, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Oznámením o zesplatnění, výzvou k úhradě závazku ze dne 15. 9. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 9. 2022 bylo zjištěno, že banka oznámila žalovanému okamžité jednorázové zesplatnění zápůjčky včetně příslušenství z důvodu porušení čl. 7 písm. b) produktových obchodních podmínek z důvodu dlouhodobého nesplácení závazku vůči bance a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu včetně příslušenství v dodatečné lhůtě 10 dnů ode dne vyhotovení výzvy. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 15. 9. 2022 a bylo doručováno žalovanému na kontaktní adresu adresa. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni 15. 9. 2022. Z interních dokumentů – protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta včetně přílohy – vstupní informace o žalovaném a printscreenu z externích úvěrových registrů BRKI/NRKI/SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný deklaroval v žádosti o zápůjčkový produkt, že je svobodný, dosáhl středoškolského vzdělání, je zaměstnán u zaměstnavatele s měsíčním příjmem ze zaměstnání ve výši 27 000 Kč, uvedl IČO zaměstnavatele, uvedl, že nemá žádné další příjmy nebo jiné příjmy. Žalovaný uvedl, že bydlí v pronajatém bytě, nemá žádné vyživovací povinnosti, ke svým výdajům uvedl, že má měsíční splátky úvěru nebo zápůjček ve výši 2 729 Kč, jeho výdaje na živobytí činí částku 3 500 Kč měsíčně, výdaje na bydlení včetně hypotéky činí částku 6 000 Kč měsíčně a další výdaje činí částku 0 Kč měsíčně. Úvěryschopnost žalovaného byla posuzována dle standardních schvalovacích postupů banky (zjištěno z Protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta) prověřením tzv. tvrdých kritérií – aktuálních dluhů interních a externích, negativních záznamů na blacklistech, prověřením neplatných dokladů a existujících exekucí, prověřením informací z externích úvěrových registrů (příjmení, BRKI, NRKI), prověřením příjmů žadatele, který byl současně pozorován na běžném účtu klienta, vyhodnocením splátkového zatížení žadatele, když byla zjištěna v databázi splátkových operací klienta splátka 3 229 Kč měsíčně při celkovém dluhu 47 674 Kč, dále byla zjištěna v databázi splátkového kalendáře žádost o osobní úvěr na částku 10 000 Kč s datem podání žádosti dne 29. 10. 2021 a dále vyhodnocením externích úvěrových registrů, když BRKI/NRKI bylo bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), příjmení nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, vyhodnocením ukazatelů DTI/DSTI, když celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu banky stanoveno na úroveň třídy E, které odpovídá pravděpodobnost splácení úvěru ve výši 97,10 %. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba za období od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na bankovním účtu žalovaného č. ú. bankovní účet, přičemž činil počáteční zůstatek účtu částku 100,55 Kč a konečný zůstatek účtu částku 1,69 Kč, ve prospěch účtu byla mj. poukázána dne 13. 9. 2021 platba 18 630 Kč jako mzda od zaměstnavatele žalovaného; za období od 1. 10. 2021 do 31. 10. 2021 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na bankovním účtu žalovaného č. ú. bankovní účet, přičemž činil počáteční zůstatek účtu částku 1,69 Kč a konečný zůstatek účtu částku 2,98 Kč, ve prospěch účtu byla mj. poukázána dne 13. 10. 2021 platba ve výši 28 623 Kč jako mzda od zaměstnavatele žalovaného; za období od 1. 11. 2021 do 30. 11. 2021 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na bankovním účtu žalovaného č. ú. bankovní účet, přičemž činil počáteční zůstatek účtu částku 2,98 Kč a konečný zůstatek účtu částku - 9 632,27 Kč, ve prospěch účtu byla mj. poukázána dne 12. 11. 2021 platba ve výši 27 922 Kč jako mzda od zaměstnavatele žalovaného a dne 25. 11. 2021 platba ve výši 15 000 Kč jako čerpání úvěru; za obdob od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na bankovním účtu žalovaného č. ú. bankovní účet, přičemž činil počáteční zůstatek účtu částku - 9 632,27 Kč a konečný zůstatek účtu částku - 4 734,26 Kč, ve prospěch účtu byla mj. poukázána dne 10. 12. 2021 platba ve výši 34 477 Kč jako mzda od zaměstnavatele žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení o pohledávky ze dne 28. 3. 2023 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem (vyrozuměním o postoupení pohledávky) ze dne 14. 4. 2023. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 29. 6. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 29. 6. 2023 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na kontaktní adresu žalovaného.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

6. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

12. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

13. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

14. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

15. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 18. 10. 2023, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků příjmení, NRKI, BRKI, v interní databázi banky tzv. příjmení příjmení, v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů s tím, že občanský průkaz žalovaného nebyl v době uzavření smlouvy v této databázi nalezen, a dále získáním informací přímo od žalovaného, když žalovaný v žádosti o poskytnutí zápůjčky uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem 27 000 Kč, uvedl IČO zaměstnavatele číslo (obch. spol. právnická osoba), uvedl, že bydlí v pronajatém bytě, má výdaje na živobytí ve výši 3 500 Kč měsíčně, výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši 6 000 Kč měsíčně a další výdaje ve výši 0 Kč, má splátky úvěrů ve výši 2 729 Kč měsíčně. Žalobce dále tvrdil, že deklarovaný příjem žalovaného ověřila banka s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Původní věřitel vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, počtu spolužijících osob a vyživovaných osob stanovil výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu (vyhodnocení platební kapacity) a výdaje oproti výdajům uvedeným v žádosti o zápůjčkový produkt navýšil na částku 13 089 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů nebo půjček ve výši 3 229 Kč, výdaje na bydlení ve výši 6 000 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3 860 Kč a ostatní výdaje ve výši 0 Kč, přičemž vyhodnotil žalovaného jako spotřebitele schopného splácet měsíční splátku zápůjčky ve výši 573 Kč. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že původní věřitel jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalovaného a ze žádosti o poskytnutí zápůjčkového produktu, které ani nebyly doloženy zprávou zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, zejména není-li sjednán na dobu neurčitou. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, nezkoumal typ bydlení, náklady na bydlení ani netrval na doložení skutečné výše nákladů na bydlení, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje. Původní věřitel zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (vyhodnocení platební kapacity) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na bydlení včetně hypotéky ve výši 6 000 Kč měsíčně a živobytí ve výši 3 860 Kč měsíčně (za situace, že žalovaný tvrdil, že bydlí v nájemním bytě), čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).

16. V důsledku neplatnosti smlouvy o zápůjčce jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení vynaložených nákladů spojených s upomínáním v částce 50 Kč a dlužných poplatků v částce 3 609,99 Kč.

17. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce částku 15 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 4 481,43 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 10 518,57 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 10 518,57 Kč za dobu od 14. 7. 2023 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 13. 7. 2023), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství, tj. úroku ve výši 725,77 Kč a dále ve výši 18,90 % ročně z částky 13 023,94 Kč za dobu od 16. 9. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 48,58 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 14 703,06 Kč za dobu od 16. 9. 2022 do 13. 7. 2023 a z částky 4 184,49 Kč za dobu od 14. 7. 2023 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 53,11 % a jeho neúspěch 46,89 %. Ve výši rozdílu (6,22 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 322,50 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč, a z odměny za zastupování advokátem za jeden úkon právní služby ve výši 1 700 Kč (účast na jednání před soudem) dle ust. § 7 vyhlášky a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč k jednomu úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v obec k jednání soudu do obec a zpět, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 33 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 10,6 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,20 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 41,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 315,70 Kč Tyto náklady za ztrátu času a cestovní výlohy požadoval v rozsahu 1/2, jelikož se účastnil jednání u soudu v zastoupení žalobce téhož dne ve dvou věcech, tj. ve výši 257,90 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 18. 10. 2023, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Celkové náklady řízení tak činí částku 5 184,10 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 6,22 % činí částku 322,50 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).