Okresní soud v Karviné · Rozsudek

23 C 259/2022

č. j. 23 C 259/2022-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-01 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2022:23.C.259.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Karviné rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 520 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 21. října do zaplacení. Soud uznal, že žalovaná písemně uznala dluh v dohodě s cestujícím, což přerušilo běh promlčecí doby a založilo právní domněnku existence dluhu. Rozhodnutí se opřelo o § 2053 občanského zákoníku, § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách a smluvní přepravní podmínky. Žalovaná byla dále povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč.

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 1 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 520 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 21. 10. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 1 520 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 520 Kč za dobu od 21. 10. 2014 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaná během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném právním předchůdcem žalobce obch. právnická osoba podnik právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jako anonymizována dvě slova právnická osoba) neprokázala na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinna zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu za rok 2014. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná se přepravovala bez platného jízdního dokladu dne 5. 10. 2014, tramvají, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 20 Kč. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 20 Kč a na přirážce k jízdnému částku 1 500 Kč pro tuto jednotlivou jízdu. Následně byla pohledávka obch. právnická osoba podnik právnická osoba postoupena Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 13. 10. 2021 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2021.

2. Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 14. 7. 2022, doručeném soudu dne 15. 7. 2022, navrhovala zamítnutí žaloby a uplatnila námitku promlčení. Namítala, že bez ohledu na pravdivost nebo nepravdivost tvrzení žalobce je pohledávka promlčena.

3. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobce i žalovaná konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná cestovala linkou anonymizována dvě slova právnická osoba (tramvají) dne 5. 10. 2014 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 20 Kč. Ve výše uvedeném případě byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím č. I číslo dne 5. 10. 2014. Žalovaná dohodu s cestujícím podepsala, avšak neuhradila na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovenou dle čl. IX. bodu 7 písm. a) smluvních přepravních podmínek žalobce ve výši 1 500 Kč pro rok 2014. V dohodě s cestujícím uznala žalovaná dlužnou částku co do důvodu a výše 20 Kč (jízdné) a výše 1 500 Kč (přirážka k jízdnému) a zavázala se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala nevěrohodnost předmětné dohody s cestujícím. K plnění byla žalovaná vyzvána písemnou výzvou ze dne 3. 11. 2021, dlužnou částku však neuhradila.

5. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované vzniklý konkludentně ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dle kterých se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalované tak vzniklo právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení, současně jí vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem anonymizována dvě slova právnická osoba, ve výši 20 Kč pro rok 2014. Jelikož se žalovaná během přepravy neprokázala platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo právnímu předchůdci žalobce oprávnění požadovat po žalované zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, resp. v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami anonymizována dvě slova právnická osoba, vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Žalovaná rovněž dlužnou pohledávku písemně uznala ve smyslu ust. § 2053 o. z., čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu. Následně v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle ust. § 1879 a násl. o. z. byly projednávané pohledávky postoupeny obch. právnická osoba podnik právnická osoba na žalobce, který je tak v projednávané věci aktivně věcně legitimován. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2021. Protože žalovaná netvrdila a tedy ani neprokázala, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradila, zavázal ji soud k povinnosti zaplatit žalobci celkovou částku 1 520 Kč (20 + 1 500) tímto rozhodnutím. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Námitku promlčení soud posoudil jako nedůvodnou. Dohodu s cestujícím č. I číslo dne 5. 10. 2014 soud právně posoudil podle ust. § 2053 o. z., dle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná v Dohodě s cestujícím dne 5. 10. 2014 písemně uznala určitý (nezaměnitelně identifikovaný) dluh, čímž nastaly ke dni uznání účinky uznání dluhu, a zavázala jej zaplatit ve lhůtě do patnácti kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Uznáním dluhu byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu a také byl přetržen běh promlčecí doby; od uznání počala běžet nová promlčecí doba deseti let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo, popř. od posledního dne určené doby, pokud v uznání určil dlužník dobu, do které splní (§ 639 o. z.). Soud proto dospěl k závěru, že předmětná pohledávka není promlčena.

7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Advokát žalobce neosvědčil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 300 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.