23 C 261/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 015 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 015 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 27. 6. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 1 015 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 27. 6. 2012 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaný během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném právním předchůdcem žalobce obch. právnická osoba podnik právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jako anonymizována dvě slova právnická osoba) neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu za rok 2012. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se přepravoval bez platného jízdního dokladu dne 11. 6. 2012, autobusem, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 15 Kč a na přirážce k jízdnému částku 1 000 Kč pro tuto jednotlivou jízdu. Následně byla pohledávka obch. právnická osoba anonymizováno právnická osoba postoupena Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne 13. 10. 2021 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobce i žalovaný konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný cestoval linkou anonymizována dvě slova právnická osoba (autobusem) dne 11. 6. 2012 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 15 Kč. Ve výše uvedeném případě byl žalovaný v průběhu přepravy kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím č. I číslo dne 11. 6. 2012. Žalovaný dohodu s cestujícím podepsal, avšak neuhradil na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovenou dle čl. IX. bodu 7 písm. a) smluvních přepravních podmínek žalobce ve výši 1 000 Kč pro rok 2012. V dohodě s cestujícím uznal žalovaný dlužnou částku co do důvodu a výše 15 Kč (jízdné) a výše 1 000 Kč (přirážka k jízdnému) a zavázal se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal nevěrohodnost předmětné dohody s cestujícím. K plnění byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne 3. 11. 2021, dlužnou částku však neuhradil.

4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného vzniklý konkludentně ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 760 a násl., § 772 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), dle kterých se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej dopravce přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem anonymizována dvě slova právnická osoba, ve výši 15 Kč pro rok 2012. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo právnímu předchůdci žalobce oprávnění požadovat po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, resp. v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami anonymizována dvě slova právnická osoba, vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Žalovaný rovněž všechny dlužné pohledávky písemně uznal ve smyslu ust. § 558 občanského zákoníku, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku. Následně v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené podle ust. § 1879 a násl. o. z. byly projednávané pohledávky postoupeny obch. právnická osoba anonymizováno právnická osoba na žalobce, který je tak v projednávané věci aktivně věcně legitimován. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2021. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, celkovou částku 1 015 Kč (15 + 1 000) tímto rozhodnutím. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Advokát žalobce neosvědčil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 300 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).