23 C 262/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 25 332 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 7 948 Kč spolu s úrokem ve výši 5 332 Kč a spolu s úrokem z prodlení z částky 7 948 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 14,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 a za dobu od 1. 1. 2023, trvá-li prodlení, až do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 052 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 12 052 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 14,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 a za dobu od 1. 1. 2023, trvá-li prodlení, až do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 5 332 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jako původní věřitel) a žalovaným byla dne 18. 12. 2005 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále jako smlouva), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 640 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne uzavření smlouvy a poslední splátka byla splatná dne 17. 12. 2006. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný uhradil na splátkách půjčky pouze částku 7 948 Kč (12,41 splátky), další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Poté žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 12. 9. 2018. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině půjčky částku 20 000 Kč a na dlužném poplatku částku 5 332 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se soud nejprve otázkou, zda český soud má právo rozhodnout v této věci a dále pak podle kterého právního řádu bude věc posouzena a rozhodnuta. Pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaný má místo trvalého bydliště v České republice, a to v obvodu Okresního soudu v Karviné, byla věc posouzena a rozhodnuta Okresním soudem v Karviné, a to podle českého právního řádu s ohledem na skutečnost, že smlouva o půjčce byla uzavřena podle českého právního řádu a realizována na území České republiky.

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 18. 12. 2005, Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 včetně poštovního podacího archu ze dne 30. 7. 2015, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018 včetně poštovního podacího archu ze dne 14. 9. 2018, výpisu z obchodního rejstříku žalobce a z Výzvy před podáním žaloby ze dne 26. 4. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 4. 2023, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem dne 18. 12. 2005 smlouvu o půjčce [číslo] jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku (peněžní prostředky) ve výši 20 000 Kč. Žalovaný čerpal půjčku hotovostně v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 13 280 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 640 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný uhradil na splátkách půjčky pouze částku 7 948 Kč (12,41 splátky), další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na žalobce. Žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 12. 9. 2018. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 26. 4. 2023 k úhradě dluhu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.

5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 52 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

9. Podle § 55 odst. 1 občanského zákoníku se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

10. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku se spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb.

13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 657 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 o. z., a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o půjčce. Protože žalovaný půjčku čerpal, vznikl mu závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě splatnosti během 52 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Žalovaný půjčku nezaplatil řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky, a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky půjčky, tj. ode dne 18. 12. 2006, proto mu vznikla v souladu s ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku též povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení. Splatnost půjčky nastala ke dni poslední splátky, jež byla splatná dne 17. 12. 2006. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 12 052 Kč představující jistinu půjčky. Celkové úhrady na dluh ve výši 7 948 Kč, jež žalovaný zaplatil v jednotlivých týdenních splátkách, byly započteny na jistinu půjčky. Dále soud žalovaného podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku zavázal k úhradě úroku z prodlení, které byly přiznány podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., z částky 12 052 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 14,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 a za dobu od 1. 1. 2023, trvá-li prodlení, až do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, když ve zbytku nárokovaného příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. Vedlejší ujednání smlouvy o půjčce, v němž se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli souhrnný poplatek v částce 13 280 Kč, soud posoudil jako absolutně neplatné pro rozpor se zákonem (§ 55, § 56 občanského zákoníku). Ujednání stran, na jehož základě se žalovaný jako dlužník a spotřebitel zavazuje zaplatit při půjčené částce 20 000 Kč tzv. souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč, tj. 66,40 % půjčené částky, a to během 52 týdnů, je nepřiměřenou podmínkou, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, v neprospěch spotřebitele (ust. § 55, 56 občanského zákoníku) Smlouvu o půjčce soud posoudil jako spotřebitelskou smlouvu dle ust. § 52 ve spojení s ust. § 55 občanského zákoníku, při aplikaci Směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách.

15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

16. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.