23 C 297/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 51 338 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci -) částku 12 908 Kč, úrok ve výši 5 018,60 Kč a dále ve výši 8,30 % ročně z částky 28 034,43 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 4 753,68 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 28 034,43 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 15. 6. 2023 a z částky 6 263,73 Kč za dobu od 16. 6. 2023 do zaplacení, -) částku 16 659,30 Kč, úrok ve výši 4 823,50 Kč a dále ve výši 14,00 % ročně z částky 11 264,37 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 2 719,39 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 11 264,37 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 770,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 770,70 Kč za dobu od 16. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 34 678,70 Kč spolu s úrokem ve výši 5 018,60 Kč a dále ve výši 8,30 % ročně z částky 28 034,43 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 4 753,68 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 28 034,43 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení (nárok ad 1) a částku 16 659,30 Kč spolu s úrokem ve výši 4 823,50 Kč a dále ve výši 14,00 % ročně z částky 11 264,37 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 719,39 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 11 264,37 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení (nárok ad 2) s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 3. 2. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce – modrá na účet číslo (dále též jako smlouva ad 1), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,30 % ročně a poplatkem v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 413 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každá další měsíční splátka do konce dalšího následujícího měsíčního období. Následně byla mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO a žalovaným dne 3. 8. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce – modrá na účet číslo (dále též jako smlouva ad 2), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 34 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 331 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy a každá další měsíční splátka do konce dalšího následujícího měsíčního období. Nedílnou součástí smlouvy ad 1) a ad 2) byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný však v rozporu se smlouvou ad 1) a ad 2) nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Žalovaný na dluh uhradil ze smlouvy ad 1) částku 23 229,30 Kč a ze smlouvy ad 2) částku 41 678,70 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy ad 1) a ad 2) byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy ad 1) na jistině zápůjčky částku 28 034,43 Kč, na úroku částku 5 018,60 Kč, na úroku z prodlení částku 4 753,68 Kč a na dlužném poplatku částku 6 644,27 Kč a ze smlouvy ad 2) na jistině zápůjčky částku 11 264,37 Kč, na úroku částku 4 823,50 Kč, na úroku z prodlení částku 2 719,39 Kč a na dlužném poplatku částku 5 394,93 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce – modrá na účet číslo ze dne 3. 2. 2019, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 2. 2019, tabulky umoření, interního výpisu z bankovního účtu č. ú. bankovní účet ze dne 2. 4. 2019 – čerpání úvěru, Smlouvy o zápůjčce – modrá na účet číslo ze dne 3. 8. 2018, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 8. 2018, tabulky umoření, interního výpisu z bankovního účtu č. ú. bankovní účet ze dne 8. 3. 2018 – čerpání úvěru, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 včetně podacího lístku ze dne 13. 1. 2023, informací o zpracování osobních údajů ze dne 16. 12. 2022 a z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 6. 2023 včetně podacího lístku ze dne 2. 6. 2023, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 3. 2. 2019 Smlouvu o zápůjčce – modrá na účet číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 45 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku hotovostně dne 3. 2. 2019 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně sjednaného fixního úroku ve výši 3 993 Kč, poplatku za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 710 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 2 205 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 413 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky dne 20. 3. 2019 částku 2 708 Kč, dne 11. 4. 2019 částku 2 708 Kč, dne 10. 5. 2019 částku 2 708 Kč, dne 8. 11. 2019 částku 1 800 Kč, dne 3. 3. 2021 částku 758 Kč, dne 16. 5. 2021 částku 1 500 Kč, dne 27. 6. 2021 částku 2 469 Kč, dne 17. 9. 2021 částku 1 500 Kč, dne 24. 2. 2022 částku 1 217,23 Kč, dne 5. 4. 2022 částku 1 217,23 Kč, dne 9. 5. 2022 částku 1 215,07 Kč, dne 15. 6. 2022 částku 1 215,56 Kč a dne 11. 7. 2022 částku 1 212,61 Kč, tedy souhrnnou částku 23 229,30 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka ad 1) byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Následně právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 3. 8. 2018 Smlouvu o zápůjčce – modrá na účet číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 34 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku hotovostně dne 3. 8. 2018 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně sjednaného fixního úroku ve výši 5 179 Kč, poplatku za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 768 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 4 978 Kč v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 331 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky dne 7. 9. 2018 částku 2 331 Kč, dne 9. 10. 2018 částku 2 331 Kč, dne 9. 11. 2018 částku 2 331 Kč, dne 14. 12. 2018 částku 2 331 Kč, dne 28. 12. 2018 částku 50 Kč, dne 10. 1. 2019 částku 2 952 Kč, dne 8. 2. 2019 částku 2 952 Kč, dne 20. 3. 2019 částku 2 952 Kč, dne 11. 4. 2019 částku 2 952 Kč, dne 16. 9. 2019 částku 2 300 Kč, dne 5. 11. 2019 částku 4 744 Kč, dne 8. 11. 2019 částku 1 600 Kč, dne 22. 1. 2021 částku 2 400 Kč, dne 16. 5. 2021 částku 1 500 Kč, dne 27. 6. 2021 částku 2 331 Kč, dne 17. 9. 2021 částku 500 Kč, dne 16. 1. 2022 částku 1 200 Kč, dne 24. 2. 2022 částku 782,77 Kč, dne 5. 4. 2022 částku 782,17 Kč, dne 9. 5. 2022 částku 784,93 Kč, dne 15. 6. 2022 částku 784,44 Kč a dne 11. 7. 2022 částku 787,39 Kč, tedy souhrnnou částku 41 678,70 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Zápůjčka ad 2) byla zesplatněna ke dni poslední splátky zápůjčky. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 1. 6. 2023 k úhradě dluhu.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

5. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

13. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce ad 1) a ad 2), soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce ad 1) a ad 2) uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

14. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 16. 10. 2023, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaný v žádosti o zápůjčku deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 25 400 Kč, pracovní poměr hlavní jako technik; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku ze smlouvy ad 1) a ad 2). Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020 OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).

15. V důsledku neplatnosti smlouvy o zápůjčce ad 1), ad 2) jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků ze smlouvy ad 1) a ze smlouvy ad 2).

16. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce ad 1) částku 45 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 23 229,30 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci ze smlouvy ad 1) částku 21 770,70 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 770,70 Kč za dobu od 16. 6. 2023 do zaplacení (ze smlouvy ad 1), neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 15. 6. 2023), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství ve vztahu ke smlouvě ad 1), tj. kapitalizovaného úroku ve výši 5 018,60 Kč, úroku ve výši 8,30 % ročně z částky 28 034,43 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 753,68 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 034,43 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 15. 6. 2023 a z částky 6 263,73 Kč za dobu od 16. 6. 2023 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce ad 2) částku 34 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh ke dni 11. 7. 2022 zaplatil částku v celkové výši 41 678,70 Kč, splnil žalovaný svou povinnost vrátit plnění z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy vůči žalobci v plné výši. Žalovaný se nedostal ani do prodlení se splněním této povinnosti, neboť nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na základě výzvy věřitele. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k plnění až dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne 1. 6. 2023, tj. v době, kdy již měl celý dluh z bezdůvodného obohacení uhrazen. Soud proto žalobu v této části zamítl.

18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

19. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).