23 C 3/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zrušení výživného zletilého dítěte

I. Vyživovací povinnost stanovená žalobci pro žalovanou naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 30. 3. 2011, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 4. 5. 2011, částkou ve výši 2 300 Kč měsíčně se s účinností od 31. 12. 2025 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby byla zrušena vyživovací povinnost vůči žalované jako jeho dceři, která byla naposledy stanovena ve výši 2 300 Kč měsíčně rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 30. 3. 2011, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 4. 5. 2011, a to s účinností od 31. 12. 2025. Svou žalobu odůvodnil tvrzením, že žalovaná ukončila studium a nechodí do žádné školy, zřejmě již pracuje.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala procesně nečinná.

3. Žalovaná se k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 30. 3. 2011, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 4. 5. 2011 (č. l. 8 spisu), soud zjistil, že vyživovací povinnost na tehdy nezletilou žalovanou, byla stanovena žalobci jako otci žalované, po rozvodu manželství, rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 30. 3. 2011, č. j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 4. 5. 2011, ve výši 2 300 Kč měsíčně, počínaje dnem právní moci rozsudku, splatnou vždy každého 1. dne v měsíci předem k rukám matky.

5. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 19. 1. 2026 (č. l. 12 spisu) soud zjistil, že žalovaná je v registru zaměstnanců (pojištěnců s otevřeným pojistným poměrem) od 3. 12. 2025 – dosud u zaměstnavatele , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, .

6. Ze sdělení zaměstnavatele , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, ze dne 20. 2. 2026 včetně přehledu výdělku za období od 12/2025 do 1/2026 (č. l. 15 spisu), soud zjistil, že žalovaná je zaměstnankyní této příspěvkové organizace ode dne 2. 12. 2026, pracuje na dohodu o provedení práce jako uvaděčka, dosahuje průměrného čistého měsíčního výdělku ve výši 1 589 Kč, ze mzdy nejsou prováděny žádné srážky.

7. Za prokázaný pak vzal tento skutkový stav:Žalovaná je zaměstnankyní příspěvkové organizace , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , s průměrným čistým měsíčním výdělkem ve výši 1 589 Kč. Žalovaná není evidována jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovaná je samostatná.

8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

9. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 910 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 911, § 913 odst. 1 o. z. a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě vyživovací povinnost žalobce vůči žalované není opodstatněná.

12. Žalovaná jako zletilé dítě ukončila studium, studiem se nepřipravuje na budoucí povolání, nastoupila do zaměstnání a je schopna sama se živit. Za situace, kdy nelze na žalobci jako rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky na zletilé dítě, které je schopno samo se živit, soud žalobě vyhověl a vyživovací povinnost stanovenou žalobci pro žalovanou s účinností od 31. 12. 2025 zrušil.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. negativně, protože procesně úspěšný žalobce se náhrady nákladů výslovně vzdal.