23 C 347/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 453,23 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10 453,23 Kč, úrok ve výši 852 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 9 654,23 Kč za dobu od 23. 11. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 214,62 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 10 453,23 Kč za dobu od 23. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 10 453,23 Kč spolu s úrokem ve výši 852 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 9 654,23 Kč za dobu od 23. 11. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 214,62 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 10 453,23 Kč za dobu od 23. 11. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako původní věřitel nebo banka) a žalovaným byla dne 9. 10. 2019 uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011121942720001 (dále jen rámcová smlouva), na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. ú. , č. účtu, a následně dne 26. 3. 2020 žalovaný požádal banku (návrhem na uzavření smlouvy o půjčce č. 2003262401) o půjčku ve výši 40 000 Kč, která byla schválena (akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce) dne 26. 3. 2020 a téhož dne byly peněžní prostředky vyplaceny na běžný účet žalovaného v plné výši, čímž byla uzavřena mezi bankou a žalovaným smlouva o zápůjčce (dále jen smlouva). Žalovaný se zavázal splácet zápůjčku spolu se sjednaným úrokem ve výši 26,90 % ročně, poplatky a pojištěním v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 1 280 Kč splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po poskytnutí zápůjčky. Žalovaný však v rozporu se smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . a Produktovými obchodními podmínkami , právnická osoba, ., jež byly nedílnou součástí smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky zápůjčky řádně a včas, a proto mu původní věřitel oznámil dopisem (prohlášením o okamžité splatnosti) ze dne 22. 11. 2024 zesplatnění nesplacené části jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím ke dni 22. 11. 2024 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění zápůjčky žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Následně byla pohledávka bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem (vyrozuměním o postoupení pohledávky) ze dne 13. 6. 2025. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 9 654,23 Kč, na úroku částku 852 Kč, na úroku z prodlení částku 214,62 Kč a na dlužných poplatcích částku 799 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011121942720001 ze dne 9. 10. 2019, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. 2003262401 ze dne 26. 3. 2020, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. 2003262401 ze dne 26. 3. 2020, všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . účinných od 1. 7. 2019, produktových obchodních podmínek , právnická osoba, . pro půjčky účinné od 25. 5. 2018, sazebníku , právnická osoba, . účinného od 20. 2. 2020, prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 22. 11. 2024 včetně přehledu podacích čísel pro odeslané zásilky ze dne 22. 11. 2024, Smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/29 ze dne 27. 5. 2025 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o přijetí úplaty, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2025 včetně přehledu podacích čísel pro odeslané zásilky ze dne 13. 6. 2025, interního dokumentu – protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, interního dokumentu –BRKI score, žádosti o zápůjčku, výpisu ze zápůjčkového účtu č. ú. , č. účtu, za období od 26. 3. 2020 do 3. 6. 2025, výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 3.2020 do 31. 12. 2020, za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, za období od 1. 1. 2022 do 11. 11. 2022, transakční historie úvěrového účtu za období od 12. 11. 2022 do 31. 12. 2022, za období od 1. 1. 2023 do 30. 11. 2024 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 25. 8. 2025 včetně podacího lístku ze dne 25. 8. 2025, soud zjistil následující skutkový stav věci:

4. Právní předchůdce žalobce jako věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 9. 10. 2019 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011121942720001 a následně dne 26. 3. 2020 na ni navazující Smlouvu o půjčce č. 2003262401, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 40 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku bezhotovostně dne 26. 3. 2020 v plné výši převodem na jeho bankovní účet vedený u banky. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně sjednaného úroku ve výši 26,90 % ročně a poplatku v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 1 280 Kč. Byla sjednána 26,90 % roční úroková sazba, 30,42 % roční procentní sazba nákladů na úvěr a také poplatky za úkony související s upomínáním, pojištění ve výši 60 Kč měsíčně a smluvní pokuty dle Sazebníku poplatků. Z produktových obchodních podmínek , právnická osoba, . pro půjčky bylo zjištěno, že žalovaný souhlasil s tím, že v případě porušení závazků vyplývajících ze smlouvy (případy porušení), mj. v případě, že je klient v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z půjčky déle než 30 dnů nebo je v prodlení s placením jakéhokoli jiného závazku vůči bance déle než 30 dnů, je banka s přihlédnutím k jeho závažnosti a ostatním okolnostem podle vlastní úvahy oprávněna vyzvat klienta k uhrazení dlužné částky, a pokud to klient nesplní ani v dodatečné 30-ti denní lhůtě, prohlásit půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a v tomto případě současně požadovat od klienta smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení (čl. 7.1. písm. b), čl. 7.2. písm. b) produktových obchodních podmínek). Na bankovní účet žalovaného č. ú. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . byla poukázána dne 26. 3. 2020 částka 40 000 Kč. Z transakční historie zápůjčkového účtu č. ú. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky v postupných platbách v období od 26. 3. 2020 do 3. 6. 2025 částku v souhrnné výši 71 891,94 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 22. 11. 2024 včetně potvrzení o odeslání zásilky ze dne 22. 11. 2024 bylo zjištěno, že banka oznámila žalovanému okamžité jednorázové zesplatnění zápůjčky včetně příslušenství z důvodu porušení čl. 7.1. písm. b) produktových obchodních podmínek z důvodu dlouhodobého nesplácení závazku vůči bance a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu včetně příslušenství. Toto prohlášení bylo předáno k poštovní přepravě dne 22. 11. 2024 a bylo doručováno žalovanému na adresu trvalého pobytu , adresa, . Zápůjčka byla zesplatněna ke dni 22. 11. 2024. Z interních dokumentů – protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta včetně přílohy – vstupní informace o žalovaném a printscreenu z externích úvěrových registrů BRKI/NRKI/SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný deklaroval v žádosti o zápůjčkový produkt, že je zaměstnán u zaměstnavatele s měsíčním příjmem ze zaměstnání ve výši 13 000 Kč, uvedl IČO zaměstnavatele, uvedl, že nemá žádné další příjmy nebo jiné příjmy. Žalovaný uvedl, žeje svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné vyživovací povinnosti, ke svým výdajům uvedl, že má měsíční splátky úvěru nebo zápůjček ve výši 0 Kč, jeho výdaje na živobytí činí částku 3 140 Kč měsíčně, výdaje na bydlení včetně hypotéky činí částku 3 140 Kč měsíčně a další výdaje činí částku 0 Kč měsíčně. Úvěryschopnost žalovaného byla posuzována dle standardních schvalovacích postupů banky (zjištěno z Protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta) prověřením tzv. tvrdých kritérií – aktuálních dluhů interních a externích, negativních záznamů na blacklistech, prověřením neplatných dokladů a existujících exekucí, prověřením informací z externích úvěrových registrů (SOLUS, BRKI, NRKI), prověřením příjmů žadatele, který byl současně pozorován na běžném účtu klienta, vyhodnocením splátkového zatížení žadatele, a dále vyhodnocením externích úvěrových registrů, když BRKI/NRKI bylo bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti, vyhodnocením ukazatelů DTI/DSTI, když celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu banky stanoveno na úroveň třídy D, které odpovídá pravděpodobnost splácení úvěru ve výši 97,64 %. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. ú. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . za období od 1. 3.2020 do 31. 12. 2020, za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, za období od 1. 1. 2022 do 11. 11. 2022 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na bankovním účtu žalovaného č. ú. , č. účtu, , přičemž dne 26.3.2020 byla zúčtována platba 40 000 Kč jako čerpání půjčky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení o pohledávky č. 12/2022/29 ze dne 27. 5. 2025 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem (vyrozuměním o postoupení pohledávky) ze dne 13. 6. 2025. Žalobce dopisem (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě) ze dne 25. 8. 2025 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Výzva k úhradě dluhu byla podle poštovního podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 25. 8. 2025 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu trvalého pobytu , adresa, .

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

6. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 7. 12. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet zápůjčku vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků SOLUS, NRKI, BRKI, v interní databázi banky tzv. , právnická osoba, , v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů s tím, že občanský průkaz žalovaného nebyl v době uzavření smlouvy v této databázi nalezen, a dále získáním informací přímo od žalovaného, když žalovaný v žádosti o poskytnutí zápůjčky uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem 13 000 Kč, uvedl IČO zaměstnavatele 27830489, uvedl, žeje svobodný, bydlí v u rodičů, má výdaje na živobytí ve výši 3 140 Kč měsíčně, výdaje na bydlení včetně hypotéky ve výši 3 140 Kč měsíčně a další výdaje ve výši 0 Kč, má splátky úvěrů ve výši 0 Kč měsíčně. Žalobce dále tvrdil, že deklarovaný příjem žalovaného ověřila banka s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Původní věřitel vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, počtu spolužijících osob a vyživovaných osob stanovil výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu (vyhodnocení platební kapacity) a výdaje oproti výdajům uvedeným v žádosti o zápůjčkový produkt navýšil, z toho splátky stávajících úvěrů nebo půjček ve výši 0 Kč, výdaje na bydlení ve výši 3 140 Kč, výdaje na živobytí ve výši 3 140 Kč a ostatní výdaje ve výši 0 Kč, přičemž vyhodnotil žalovaného jako spotřebitele schopného splácet měsíční splátku zápůjčky ve výši 1 280 Kč. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že původní věřitel jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalovaného a ze žádosti o poskytnutí zápůjčkového produktu, které ani nebyly doloženy zprávou zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, zejména není-li sjednán na dobu neurčitou. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, nezkoumal typ bydlení, náklady na bydlení ani netrval na doložení skutečné výše nákladů na bydlení, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje. Původní věřitel zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (vyhodnocení platební kapacity) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na bydlení včetně hypotéky ve výši 3 140 Kč měsíčně a živobytí ve výši 3 140 Kč měsíčně, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelskou zápůjčku. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti původního věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020. OPR-Finance s.r.o. v. GK., ve věci C-679/18).

14. V důsledku neplatnosti smlouvy o zápůjčce jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.

15. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce částku 40 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh ke dni 27. 2. 2023 zaplatil částku v celkové výši 71 891,94 Kč, splnil žalovaný svou povinnost vrátit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, dosud nesplacenou jistinu z neplatné smlouvy o úvěru v plné výši. Žalovaný se nedostal ve smyslu ust. § 1970 o. z. ani do prodlení se splněním této povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

16. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovaný se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.