23 C 352/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 43 560 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 43 560 Kč spolu s úrokem z prodlení</b> <b>-) ve výši 8,25 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 31. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 8,25 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 21. 2. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 8,25 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 18. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 8,25 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 30. 4. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 8,25 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 21. 5. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 8,50 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 10. 7. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 8,50 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 24. 7. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 8,50 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 22. 8. 2021 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 8,50 % ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 23. 9. 2021 do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12 346,80 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 43 560 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 4 840 Kč za dobu od 31. 1. 2021 do zaplacení, za dobu od 21. 2. 2021 do zaplacení, za dobu od 18. 3. 2021 do zaplacení, za dobu od 30. 4. 2021 do zaplacení, za dobu od 21. 5. 2021 do zaplacení, za dobu od 10. 7. 2021 do zaplacení, za dobu od 24. 7. 2021 do zaplacení, za dobu od 22. 8. 2021 do zaplacení a za dobu od 23. 9. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalobce jako pronajímatel uzavřel s žalovaným jako nájemcem dne 13. 2. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem movitých věcí: 1 kusu kávovaru zn. Jura Impressa Xs90, [číslo], výrobní [číslo] v ceně 52 058 Kč bez DPH a 1 kusu kávovaru zn. Jura Impressa Xs90, [číslo], výrobní [číslo] v ceně 52 058 Kč bez DPH za měsíční nájemné ve výši 1 Kč bez DPH za kus s tím, že toto nájemné bylo stanoveno s ohledem na minimální množství odebrané kávy dle čl. VI. odst. 2 nájemní smlouvy a tato výše nájemného platila pouze v případě, že uvedené množství kávy žalovaný od žalobce skutečně odebere. V souladu s čl. VI. odst. 2 nájemní smlouvy byl žalovaný jako nájemce povinen odebrat od pronajímatele měsíčně minimálně 16 kg kávy zn. Eurocaf Miscela Rossa za cenu 290 Kč za kilogram bez DPH nebo 15 kg kávy zn. Eurocaf Espresso Italiano za cenu 370 Kč za kilogram bez DPH nebo 15 kg kávy Eurocaf [příjmení] [příjmení] za cenu 390 Kč za kilogram bez DPH nebo 15 kg kávy Tuberga Premium Quality za cenu 520 Kč za kilogram bez DPH. Smluvní strany si v čl. VII. odst. 3 nájemní smlouvy sjednaly důvody výpovědi nájemní smlouvy na straně nájemce, v rozporu s tímto ujednáním o skončení nájmu žalovaný dne 8. 10. 2020 vypověděl nájemní smlouvu dle ust. § 2320 odst. 1 o. z. Žalobce přípisem ze dne 14. 10. 2020 sdělil žalovanému, že výpověď nájemní smlouvy neakceptuje. Žalovaný přípisem ze dne 20. 10. 2020 sdělil žalobci, že setrvává na výpovědi nájemní smlouvy s tím, že nájemní vztah byl ukončen ke dni 19. 10. 2020. Na tento přípis právního zástupce žalovaného reagoval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce přípisem ze dne 29. 10. 2020 a oznámil mu, že setrvává na svém stanovisku a pokládá předmětnou výpověď za neplatnou, neboť výpověď byla dána v rozporu s uzavřenou nájemní smlouvou. V čl. VI. odst. 3 nájemní smlouvy bylo sjednáno pro případ, že nájemce nedodrží v některém měsíci povinný odběr kávy stanovený v čl. VI. odst. 2 nájemní smlouvy, neplatí ustanovení čl. VI. odst. 1 nájemní smlouvy týkající se výše nájmu a pronajímatel je oprávněn nájemci jednostranně zvýšit nájemné na částku 2 000 Kč bez DPH za 1 kus kávovaru za každý měsíc, ve kterém žalovaný neodebere ujednané množství kávy. Žalobce v souladu s ustanovením čl. VI. odst. 1 nájemní smlouvy jednostranně zvýšil nájemné za měsíce prosinec 2020, leden až srpen 2021 z důvodu neodebrání smluvně dohodnutého množství kávy. Žalobce zvýšené nájemné vyúčtoval žalovanému za měsíc prosinec 2020 fakturou č. 2021 ze dne 15. 1. 2021, splatnou dne 30. 1. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc leden 2021 fakturou č. 2021 ze dne 5. 2. 2021, splatnou dne 20. 2. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc únor 2021 fakturou č. 2021 ze dne 2. 3. 2021, splatnou dne 17. 3. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc březen 2021 fakturou č. 2021 ze dne 14. 4. 2021, splatnou dne 29. 4. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc duben 2021 fakturou č. 2021 ze dne 5. 5. 2021, splatnou dne 20. 5. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc květen 2021 fakturou č. 2021 ze dne 24. 6. 2021, splatnou dne 9. 7. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc červen 2021 fakturou č. 2021 ze dne 8. 7. 2021, splatnou dne 23. 7. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc červenec 2021 fakturou č. 2021 ze dne 6. 8. 2021, splatnou dne 21. 8. 2021 znějící na částku 4 840 Kč a za měsíc srpen 2021 fakturou č. 2021 ze dne 7. 9. 2021, splatnou dne 22. 9. 2021 znějící na částku 4 840 Kč. Žalovaný ke každé faktuře oznámil žalobci přípisem, že předmětnou fakturu považuje za neoprávněnou, odmítl ji plnit z důvodu, že nájem dle nájemní smlouvy zanikl ke dni 19. 10. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 8. 9. 2021 vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovaného k úhradě předmětných faktur, žalovaný odmítl předmětné faktury žalobci uhradit.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaný namítal, že na základě výpovědi ze dne 8. 10. 2020, jež byla doručena žalobci dne 9. 10. 2020, došlo uplynutím desetidenní výpovědní doby ke skončení nájmu, a to ke dni 19. 10. 2020. Žalovaný učinil nesporným skutečnost, že mezi smluvními stranami došlo dne 13. 2. 2020 k uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem bylo přenechání movitých věcí do užívání žalované, a to 1 kusu kávovaru zn. Jura Impressa Xs90, [číslo], výrobní [číslo] kusu kávovaru zn. Jura Impressa Xs90, [číslo], výrobní [číslo]. Žalovaný vypověděl nájemní smlouvu výpovědí ze dne 8. 10. 2020, výpověď byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovní přepravy a byla žalobci doručena dne 9. 10. 2020. Na výpověď reagoval žalobce přípisem ze dne 14. 10. 2020 nadepsaným jako neakceptování výpovědi nájemní smlouvy a na tento přípis reagoval právní zástupce žalovaného přípisem nadepsaným jako odpověď na dopis ze dne 14. 11. 2020 datovaným dne 20. 10. 2020. Žalovaný namítal, že své právo vypovědět nájem kdykoliv i bez uvedení důvodu opírá o ust. § 2320 odst. 1 o. z., dle kterého má nájemce právo podnikatelský pronájem movité věci kdykoliv vypovědět s desetidenní výpovědní lhůtou. Žalovaný namítal, že aplikoval zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcí movitých (pododdíl 4 – Zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcí movitých), konkrétně ust. § 2320 odst. 1 o. z., neboť se jedná o podnikatelský pronájem věcí movitých a žalobce je podnikatelem v oblasti prodeje a distribuce kávy a svým zákazníkům, kteří od něj odebírají kávu, dává do nájmu kávovary. Žalovaný také namítal, že účastníci si smluvně nesjednali vyloučení aplikace ust. § 2320 o. z., a ze skutečnosti, že nájemní smlouva obsahuje další (nad rámec zákona) možnosti výpovědi, nelze dovodit, že se ust. § 2320 o. z. na smluvní vztah nepoužije, když ust. § 2320 o. z. je ustanovením dispozitivním, může být sice vyloučeno, ovšem toto není posuzovaný případ, a smluvně nebyla aplikace tohoto ustanovení vyloučena. Z výše uvedených důvodů žalovaný všechny faktury vystavené žalobcem za období od prosince 2020 do srpna 2021, kterými byl vyúčtován zvýšený nájem za jednotlivé měsíce, odmítl plnit a tyto faktury žalobci vždy vrátil s tím, že nárok účtovaný fakturami považuje za neoprávněný.

3. Ve věci nebylo sporu o tom, že -) se jedná o podnikatelský pronájem movitých věcí, -) nejdříve došlo k předání předmětu nájmu a následně byla uzavřena nájemní smlouva, -) se ke smluvnímu vztahu z nájemní smlouvy nevztahují žádné obchodní podmínky, jež by podrobněji upravovaly podmínky nájmu.

4. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z nájemní smlouvy ze dne 13. 2. 2020, předávacího protokolu ze dne 1. 1. 2020, výpovědi nájemní smlouvy ze dne 8. 10. 2020 (čl. 13), neakceptování výpovědi nájemní smlouvy ze dne 14. 10. 2020 (čl. 14), odpovědi na dopis ze dne 14. 11. 2020, ze dne 20. 10. 2020 (čl. 15), sdělení ze dne 29. 10. 2020 (čl. 17), odpovědi na dopis ze dne 29. 10. 2020, ze dne 30. 10. 2020 (čl. 16), reakce na jednání LUMO PLUS, sdělení ze dne 18. 11. 2020 (čl. 18), sdělení ze dne 3. 12. 2020 (čl. 19), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 15. 1. 2021 (čl. 20) včetně faktury č. 2021 ze dne 15. 1. 2021 (čl. 21), vrácení doručené faktury ze dne 20. 1. 2021 (čl. 22), reakce na jednání LUMO PLUS, sdělení ze dne 20. 1. 2021 (čl. 23), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 4. 2. 2021 (čl. 24) včetně faktury č. 2021 ze dne 5. 2. 2021 (čl. 25), vrácení doručené faktury ze dne 8. 2. 2021 (čl. 26), reakce na jednání LUMO PLUS, sdělení ze dne 8. 2. 2021 (čl. 27), sdělení [právnická osoba] ze dne 9. 2. 2021 (čl. 28), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 2. 3. 2021 (čl. 29), včetně faktury č. 2021 ze dne 2. 3. 2021 (čl. 30), vrácení doručené faktury ze dne 4. 3. 2021 (čl. 31), reakce na jednání LUMO PLUS, sdělení ze dne 5. 3. 2021 (čl. 32), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 13. 4. 2021 (čl. 33) včetně faktury č. 2021 ze dne 14. 4. 2021 (čl. 34), vrácení doručené faktury ze dne 21. 4. 2021 (čl. 35), reakce na jednání LUMO PLUS, sdělení ze dne 21. 4. 2021 (čl. 36), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 5. 5. 2021 (čl. 37), včetně faktury č. 2021 ze dne 5. 5. 2021 (čl. 38), vrácení doručené faktury ze dne 12. 5. 2021 (čl. 39), sdělení [právnická osoba] dne 12. 5. 2021 (čl. 41), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 23. 6. 2021 (čl. 42), včetně faktury č. 2021 ze dne 24. 6. 2021 (čl. 43), vrácení doručené faktury ze dne 1. 7. 2021 (čl. 44), reakce na jednání LUMO PLUS, sdělení ze dne 1. 7. 2021 (čl. 45), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 7. 7. 2021 (čl. 46), včetně faktury č. 2021 ze dne 8. 7. 2021 (čl. 47), vrácení doručené faktury ze dne 13. 7. 2021 (čl. 48), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 5. 8. 2021 (čl. 49), včetně faktury č. 2021 ze dne 6. 8. 2021 (čl. 50), reakce na jednání LUMO PLUS, sdělení ze dne 16. 8. 2021 (čl. 51), oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 6. 9. 2021 (čl. 52), včetně faktury č. 2021 ze dne 7. 9. 2021 (čl. 53), vrácení doručení faktury ze dne 15. 9. 2021 (čl. 54), reakce na jednání LUMO PLUS, sdělení ze dne 15. 9. 2021 (čl. 55), předžalobní výzvy k plnění ze dne 8. 9. 2021 (čl. 56) včetně dodejky ze dne 10. 9. 2021, reakce na předžalobní výzvu ze dne 9. 9. 2021 (čl. 58), výpovědi nájemní smlouvy ze dne 8. 10. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 8. 10. 2020 (čl. 69) a ze sledování zásilek pošta on-line k zásilce podací č. RR605579945CZ (čl. 70), soud zjistil následující skutkový stav věci:

5. Žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce se dohodli na uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl pronájem movitých věcí 1 kusu kávovaru zn. Jura Impressa Xs90, [číslo], výrobní [číslo] v ceně 52 058 Kč bez DPH a 1 kusu kávovaru zn. Jura Impressa Xs90, [číslo], výrobní [číslo] v ceně 52 058 Kč bez DPH (čl. II. nájemní smlouvy). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, tedy na dobu tří let ode dne podpisu smlouvy (čl. V. nájemní smlouvy). Žalobce jako pronajímatel je podnikatelem v oblasti prodeje a distribuce kávy, který svým zákazníkům, kteří od něj odebírají kávu zn. Eurocaf a Tuberga, dává do nájmu kávovar pro přípravu kávy, a to z důvodu, aby byl dodržen správný postup přípravy kávy, a tím zachována její kvalita, chuť, aroma a dobré jméno (čl. I. nájemní smlouvy). Nájemné bylo dohodou smluvních stran sjednáno ve výši 1 Kč bez DPH za kus a bylo stanoveno s ohledem na minimální množství odebrané kávy dle čl. VI. odst. 2 nájemní smlouvy a tato výše nájemného platila pouze v případě, že nájemce uvedené množství kávy skutečně odebere. Nájemce byl povinen odebrat od pronajímatele měsíčně minimálně 16 kg kávy zn. Eurocaf Miscela Rossa za cenu 290 Kč za kilogram bez DPH nebo 15 kg kávy zn. Eurocaf Espresso Italiano za cenu 370 Kč za kilogram bez DPH nebo 15 kg kávy Eurocaf [příjmení] [příjmení] za cenu 390 Kč za kilogram bez DPH nebo 15 kg kávy Tuberga Premium Quality za cenu 520 Kč za kilogram bez DPH. V nájemní smlouvě bylo sjednáno pro případ, že nájemce nedodrží v některém měsíci povinný odběr kávy stanovený v čl. VI. odst. 2 nájemní smlouvy neplatí ustanovení čl. VI. odst. 1 nájemní smlouvy týkající se výše nájmu a pronajímatel je oprávněn nájemci jednostranně zvýšit nájemné na částku 2 000 Kč bez DPH za 1 kus kávovaru za každý měsíc, ve kterém žalovaný neodebere ujednané množství kávy (čl. V. nájemní smlouvy). Předmět nájmu byl předán dle předávacího protokolu dne 1. 1. 2020. Žalovaný dopisem ze dne 8. 10. 2020 vypověděl nájemní smlouvu, výpověď jako zásilka podací č. RR605579945CZ byla předána k poštovní přepravě dne 8. 10. 2020 a byla prokazatelně doručena žalobci dne 9. 10. 2020. Žalobce dopisem ze dne 14. 10. 2020 sdělil žalovanému, že neakceptuje výpověď nájemní smlouvy s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou tří let ode dne podpisu a nájem končí uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána, tedy dnem 12. 2. 2023, současně upozornil žalovaného, že v případě neodebrání povinného množství kávy dojde ke zvýšení měsíčního nájemného. Žalovaný dopisem ze dne 20. 10. 2020 sdělil žalobci, že sjednání nájmu na dobu určitou v rámci podnikatelského pronájmu movitých věcí nijak nevylučuje či neupřednostňuje aplikaci ust. § 2320 odst. 1 o. z., tudíž je jeho právní závěr o neaplikaci ust. § 2320 o. z. nesprávný. Současně jej upozornil, že nájem skončil uplynutím výpovědní doby dnem 19. 10. 2020, když výpověď je jednostranným právním jednáním a jako taková není předmětem jakékoliv akceptace ze strany žalobce a záměr žalobce o zvýšení nájemného je neoprávněný. Žalobce dopisem (oznámením o jednostranném zvýšení nájemného) oznámil žalovanému, že v souladu s čl. VI. odst. 3 nájemní smlouvy jednostranně zvyšuje měsíční nájemné na částku 2 000 Kč + DPH za jeden kávovar z důvodu neodebrání smluvně dohodnutého množství kávy a vyúčtoval žalovanému zvýšené měsíční nájemné novou fakturou; takto došlo k jednostrannému zvýšení měsíčního nájemného za měsíce prosinec 2020, leden až srpen 2021. Žalobce vyúčtoval žalovanému zvýšené měsíční nájemné z důvodu neodebrání smluvně dohodnutého množství kávy za měsíc prosinec 2020 fakturou č. 2021 ze dne 15. 1. 2021, splatnou dne 30. 1. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc leden 2021 fakturou č. 2021 ze dne 5. 2. 2021, splatnou dne 20. 2. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc únor 2021 fakturou č. 2021 ze dne 2. 3. 2021, splatnou dne 17. 3. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc březen 2021 fakturou č. 2021 ze dne 14. 4. 2021, splatnou dne 29. 4. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc duben 2021 fakturou č. 2021 ze dne 5. 5. 2021, splatnou dne 20. 5. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc květen 2021 fakturou č. 2021 ze dne 24. 6. 2021, splatnou dne 9. 7. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc červen 2021 fakturou č. 2021 ze dne 8. 7. 2021, splatnou dne 23. 7. 2021 znějící na částku 4 840 Kč, za měsíc červenec 2021 fakturou č. 2021 ze dne 6. 8. 2021, splatnou dne 21. 8. 2021 znějící na částku 4 840 Kč a za měsíc srpen 2021 fakturou č. 2021 ze dne 7. 9. 2021, splatnou dne 22. 9. 2021 znějící na částku 4 840 Kč. Žalovaný ke každému oznámení o jednostranném zvýšení měsíčního nájemného a ke každé nově vystavené faktuře uvědomil žalobce, že setrvává na svém závěru o tom, že předmětný nájem byl ukončen ke dni 19. 10. 2020 uplynutím výpovědní doby v souladu s ust. § 2320 odst. 1 o. z., předmětnou fakturu nepřijal, sdělil žalobci, že nebude hrazena, neboť vyúčtovaná částka je neoprávněná a vyzval žalobce, aby si převzal předmět nájmu (předmětné kávovary) zpět. Předžalobní výzvou ze dne 8. 9. 2021 vyzval žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovaného k úhradě předmětných faktur, žalovaný odmítl předmětné faktury žalobci uhradit.

6. Podle § 2229 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.

7. Podle § 2316 odst. 1 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2316 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

9. Podle § 2320 odst. 1 o. z. nájemce má právo nájem kdykoli vypovědět. Výpovědní doba je desetidenní.

10. Podle § 2320 odst. 1 o. z. ustanovení o obnovení nájemní smlouvy po uplynutí doby nájmu za předpokladu, že pronajímatel o vrácení nepožádá, se nepoužije.

11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § [číslo] odst. 1 a 2 ve spojení s ust. § 2320 odst. 1 o. z. a shledal, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena platná nájemní smlouva, jejímž předmětem byl podnikatelský pronájem věcí movitých (2 kusů kávovarů zn. Jura Impressa Xs90, [číslo]). Provedenými důkazy bylo prokázáno, že nájemní smlouva byla sjednána mezi podnikateli, do pronájmu byly dány věci movité, které souvisely s podnikáním pronajímatele, který je prodejcem v oblasti prodeje a distribuce kávy a současně jeho podnikání spočívá v pronajímání kávovarů, přičemž pronájem kávovarů za zvýhodněný nájem je vázán na odebrání smluvně sjednaného množství kávy. Soud shledal, že žalovaný jako nájemce měl právo vypovědět nájem ve smyslu ust. § 2320 odst. 1 o. z. kdykoliv, s výpovědní dobou desetidenní. Nájemní vztah mezi účastníky nezanikl okamžitě, ale uplynutím výpovědní doby, počátek výpovědní doby započal v den, kdy byla výpověď žalobci jako pronajímateli doručena, tedy v posuzovaném případě dne 9. 10. 2020 a nájem skončil uplynutím výpovědní doby dne 19. 10. 2020.

12. Obecně platí, že právní úprava ust. § 2320 o. z. (výpověď nájemce) je právní úpravou dispozitivní. Strany mohou vyloučit či omezit právo na výpověď nájemce, mohou stanovit kratší či delší výpovědní dobu nebo připustit obnovení nájmu. Smluvní volnost stran může být omezena některými pravidly k ochraně dobrých mravů, slabší strany nebo použitím obchodních podmínek (viz srov. Komentář Občanský zákoník VI., Zvláštní část, autor [jméno] [příjmení] a kol., Nakladatelství C.H.BECK, 1. vydání 2014). V této souvislosti soud doplňuje, že ust. § 2320 o. z. a další zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcí movitých (pododdíl 4 – Zvláštní ustanovení o podnikatelském pronájmu věcí movitých) v občanském zákoníku jsou ustanoveními zvláštními ve vztahu k obecné úpravě nájemného a institutu výpovědi podle ust. § 2232 o. z., proto oproti obecné úpravě nájmu má nájemce právo kdykoliv nájem vypovědět, a to přestože jde o nájem na dobu určitou. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že smluvní strany v nájemní smlouvě aplikaci ust. § 2320 o. z. (výpověď nájemce) nevyloučily, ani právo na výpověď nájemce neomezily, rovněž tak právo na výpověď nájemce nebyla vyloučena nebo omezena v obchodních podmínkách, když k danému smluvnímu vztahu z nájemní smlouvy se žádné obchodní podmínky nevztahovaly, soud uzavřel, že nájemní smlouva zanikla výpovědí dne 19. 10. 2020. Jednostranné zvýšení měsíčního nájemného na částku 2 000 Kč bez DPH za 1 kávovar za měsíce prosinec 2020, leden až srpen 2021 z důvodu neodebrání smluvně dohodnutého množství kávy pak nevyvolalo žalobcem zamýšlené právní důsledky. Jelikož nájemní smlouva zanikla a v důsledku toho nárok na zvýšené měsíční nájemné za měsíce prosinec 2020, leden až srpen 2021 souhrnné výši 43 560 Kč žalobci nevznikl, soud žalobu v celém rozsahu včetně nárokovaného příslušenství zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají z odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 20. 10. 2021 a účast na jednání před soudem) ve výši 8 580 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 900 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v [obec] k jednání soudu do [obec] a zpět, a to za 4 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 400 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 50 km cesty z [obec] do [obec] a zpět při průměrné spotřebě vozidla 4,8 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,70 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 37,10 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 511/2021 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 324 Kč. Uplatnil-li žalovaný odměnu za úkony právní služby – nahlížení do spisu dne 18. 10. 2021, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož tento úkon nepovažuje za účelně vynaložený a studium spisu nebo nahlédnutí do spisu spadá do právního úkonu příprava a převzetí zastoupení, jehož odměna byla žalovanému přiznána. Jelikož advokát žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalovanému i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 12 346,80 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalovaného.