23 C 366/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 9 633 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 633 Kč spolu s úrokem z prodlení</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 12. 6. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 2. 12. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 13. 12. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 16. 2. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 27. 2. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 4. 3. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 27. 5. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,50 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 8. 8. 2012 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,05 % ročně z částky 1 516 Kč za dobu od 28. 6. 2013 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 9 633 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 12. 6. 2011 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 2. 12. 2011 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 13. 12. 2011 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 16. 2. 2012 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 27. 2. 2012 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 4. 3. 2012 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 27. 5. 2012 do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od 8. 8. 2012 do zaplacení a z částky 1 516 Kč za dobu od 28. 6. 2013 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaný během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobcem neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 15-ti dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se přepravoval bez platného jízdního dokladu dne 27. 5. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 16. 11. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 27. 11. 2011, autobusem, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 31. 1. 2012, autobusem, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne 11. 2. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne 17. 2. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne 11. 5. 2012, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne 23. 7. 2012, trolejbusem, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč a dne 12. 6. 2013, trolejbusem, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 133 Kč a na přirážce k jízdnému částku 9 500 Kč pro všechny výše uvedené jízdy. Žalovaný dlužnou částku i přes výzvu žalobce neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobce a žalovaný konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný cestoval linkou [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (tramvají, autobusem, trolejbusem) dne 27. 5. 2011 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 14 Kč, dne 16. 11. 2011 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 14 Kč, dne 27. 11. 2011 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 14 Kč, dne 31. 1. 2012 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 15 Kč, dne 11. 2. 2012 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 15 Kč, dne 17. 2. 2012 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 15 Kč, dne 11. 5. 2012 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 15 Kč, dne 23. 7. 2012 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 15 Kč a dne 12. 6. 2013 bez platného jízdního dokladu, jízdné pro jednotlivou jízdu činilo 16 Kč. Ve všech výše uvedených případech byl žalovaný v průběhu přepravy kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím č. I071098 dne 27. 5. 2011, č. I138999 dne 16. 11. 2011, č. I114467 dne 27. 11. 2011, č. I145634 dne 31. 1. 2012, č. I140061 dne 11. 2. 2012, č. I131914 dne 17. 2. 2012, č. I162716 dne 11. 5. 2012, č. I177009 dne 23. 7. 2012 a č. I280042 dne 12. 6. 2013. Žalovaný ve všech uvedených případech dohody s cestujícím podepsal, avšak neuhradil na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovenou dle čl. IX. bodu 7 písm. a) smluvních přepravních podmínek žalobce ve výši 1 000 Kč a od 1. 6. 2013 ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu. V každém z uvedených případů dohody s cestujícím uznal žalovaný dlužnou částku co do důvodu a výše 14 Kč, resp. 15 Kč a 16 Kč (jízdné) a výše 1 000 Kč, resp. 1 500 Kč (přirážka k jízdnému) a zavázal se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal nevěrohodnost předmětných dohod s cestujícím. K plnění byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne 13. 8. 2020, dlužnou částku však neuhradil.

4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý konkludentně ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 760 a násl., § 772 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), dle kterých se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej žalobce přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ve výši 14 Kč pro rok 2011, ve výši 15 Kč pro rok 2012 a ve výši 16 Kč pro rok 2013. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo žalobci oprávnění požadovat po žalované zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, resp. v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Žalovaný rovněž všechny dlužné pohledávky písemně uznal ve smyslu ust. § 558 občanského zákoníku, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci celkovou částku 9 633 Kč (14 + 14 + 14 + 15 + 15 + 15 + 15 + 15 + 16 + 8×1 000 + 1×1 500) tímto rozhodnutím. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z režijního paušálu ke dvěma úkonům dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a ve spojení s ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč.