23 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Ing. Mgr. et Mgr. jméno příjmení , příjmení sídlem adresa o 27 966,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 27 966,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 27 966,40 Kč za dobu od 27. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18 394,70 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 27 966,40 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 27 966,40 Kč za dobu od 27. 10. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice, obec Dětmarovice, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná, na listu vlastnictví [číslo] (dále také jako předmětný pozemek). Žalobce je vlastníkem předmětného pozemku ode dne 18. 2. 2009 dosud. Na předmětném pozemku je umístěna stavba místní komunikace, která je vedená v pasportu místních komunikací a která je ve vlastnictví žalované. Žalovaná se stará o opravy a údržbu této místní komunikace. Komunikace je veřejným prostranstvím, neboť se jedná o veřejně přístupný prostor, který může každý užívat bez omezení. Užívání předmětného pozemku není mezi žalobcem a žalovanou smluvně upraveno. Žalovaná za užívání pozemku žalobci, jako vlastníkovi pozemku, nehradí ničeho. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem ze dne 28. 4. 2021 k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku, na který žalovaná reagovala odmítavě. Žalobce pro ocenění výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku nechal vypracovat znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], PhD. znalecký posudek [číslo] ze dne 10. 10. 2021, v němž byla stanovena výše místně obvyklého nájemného za předmětný pozemek, jež činí pro rok 2019 částku 9 676 Kč ročně, pro rok 2020 částku 9 995,70 Kč ročně a pro rok 2021 částku 10 404 Kč ročně. Žalobce svůj nárok modifikoval a požaduje po žalované za bezdůvodné obohacení částku 27 966,40 Kč za období od 1. 1. 2019 do 18. 10. 2022. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky písemnou výzvou ze dne 19. 10. 2022. Žalovaná na to reagovala dopisem ze dne 3. 11. 2021 č. j. OÚD/5108/2021, v němž uvedla, že požadavek žalobce musí být projednán zastupitelstvem a radou obce, které mají proběhnout dne 6. 12. 2021 a následně dne 15. 12. 2021. Výsledek projednání však žalovaná žalobci nesdělila. Žalobce tvrdil, že předpokladem bezdůvodného obohacené žalované je samotná existence a vlastnictví stavby místní komunikace na předmětném pozemku bez řádného právního titulu k užívání pozemku.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Ke stavbě místní komunikace žalovaná uvedla, že se jedná o samostatnou stavbu, která je zařazena v pasportu místních komunikací. Podle žalované byla tato místní komunikace vybudovaná nejpozději ke dni 1. 7. 1978, neboť k tomuto dni byla místní komunikace převedena, dnes již neexistujícím státním podnikem [anonymizováno] [obec], jako stavebníkem, do užívání žalované, a to hospodářskou smlouvou číslo HS 333/ III/190/77. Žalovaná nemá k dispozici žádné informace ani dokumenty prokazující, který přesný den byla pozemní komunikace vybudována, zda stavebník disponoval stavebním povolením či měl souhlas vlastníků pozemků ke zřízení stavby apod. Žalované je známo, že některé pozemky byly stavebníkem vykupovány dodatečně. Pozemní komunikace byla vybudována za účelem výstavby černouhelné elektrárny v [obec]. Žalovaná provádí zimní údržbu, opravy a úpravy této místní komunikace. Žalovaná je tak ode dne 1. 7. 1978 v dobré víře o tom, že jí svědčí oprávnění z věcného břemene, resp. nově oprávnění ze služebnosti, spočívající v právu užívat předmětný pozemek za účelem zřízení práva cesty, respektive v právu umístit na předmětném pozemku pozemní komunikaci a tuto udržovat. Žalovaná namítala, že splnila zákonné podmínky řádného i mimořádného vydržení věcného břemene, resp. služebnosti spočívajícího v právu zřídit a udržovat pozemní komunikaci. K mimořádnému vydržení došlo podle žalované samotným plynutím času. Mimořádné vydržení počalo dnem od převzetí stavby, tedy dnem 1. 7. 1978 a žalovaná vydržela oprávnění ze služebnosti dnem 1. 1. 2019, tj. uplynutím 5 let po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

3. Žalovaná dále nesouhlasila s výší nárokovaného bezdůvodného obohacení, která vychází z nesprávně zjištěné obvyklé ceny předmětného pozemku ve znaleckém posudku, který v rámci určení porovnávací hodnoty pozemku započítává ceny obdobných pozemků, jež však nejsou cenami realizovanými, ale pouze cenami nabízenými. Činí tak účelově a výlučně s úmyslem navýšit jednotkovou a poté i celkovou obvyklou cenu předmětného pozemku. Znalecký posudek přitom obsahuje výčet cen ze tří realizovaných transakcí, který lze považovat za dostatečný, a není proto důvod započítávat do porovnávací hodnoty pozemku i ceny obdobných pozemků z nerealizovaných nabídek. Žalovaná dále namítala, že nárokovaná výše bezdůvodného obohacení odpovídá užívání celého předmětného pozemku, avšak pozemní komunikace nezatěžuje celý předmětný pozemek v jeho délce a šířce, ale je umístěna pouze na části předmětného pozemku, což nezohledňuje ani žalobcem předložený znalecký posudek ani skutková tvrzení uvedená žalobcem v žalobě.

4. Žalobce k tomu tvrdil, že žalovaná nemohla řádně ani mimořádně vydržet oprávnění z věcného břemene, resp. nově oprávnění ze služebnosti, neboť nemohla být v dobré víře ohledně držby. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 26. 3. 2009 k vydání bezdůvodného obohacení, na který žalovaná reagovala dopisem datovaným dne 6. 4. 2009, proto od této doby žalovaná musela vědět, že tím působí vlastníku předmětného pozemku újmu a užívá jej bezu souhlasu vlastníka. Navíc žalovaná požadovala převod předmětného pozemku prostřednictvím darovací smlouvy, tedy způsobem pro žalobce nepřijatelným. Žalobce k mimořádnému vydržení dále tvrdil, že k němu nemohlo dojít, protože vydržecí doba nemohla skončit dříve, než pět let od nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., tj. dnem 1. 1. 2019, přičemž nejpozději doručením výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení ze dne 31. 3. 2015 ztratila žalovaná dobrou víru, že právo odpovídající věcnému břemenu, resp. služebnosti drží oprávněně a její držba nemohla být poctivou. Z absence dobré víry lze následně vyvodit i nepoctivý úmysl. Žalovaná na výzvu žalobce reagovala dopisem datovaným dne 22. 4. 2015, je tedy nepochybné, že jí výzva byla doručena. Žalobce dále uvedl, že požaduje vydání bezdůvodného obohacení za celý předmětný pozemek, nejen za jeho část zastavěnou samotným tělesem místní komunikace, neboť i ty části pozemku nezastavěné stavbou jsou plochou potřebnou k provozu místní komunikace, proto je nutné celý předmětný pozemek kvalifikovat jako veřejné prostranství.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k pozemku parc. [číslo] listu vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 2312 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, v katastrálním území Dětmarovice, obec Dětmarovice, okres [okres], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, na listu vlastnictví [číslo]; k pozemku nejsou zapsaná žádná věcná práva sloužící ve prospěch nemovitosti, žádná věcná práva zatěžující nemovitost, poznámky, plomby ani další obdobné údaje. Nabývacím titulem je Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby [číslo] ze dne 18. 2. 2009.

6. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 28. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice za období od 18. 2. 2009 do 18. 2. 2020 ve výši 34 433,10 Kč ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení výzvy, současně navrhl žalované uzavření nájemní smlouvy k předmětnému pozemku a upozornil ji, že pokud nedojde k vydání bezdůvodného obohacení bude řešit věc soudní cestou.

7. Z odpovědi žalované na výzvu ze dne 10. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná reagovala na výzvu žalobce k vydání bezdůvodného obohacení a sdělila mu, že na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice je již řadu let vybudována průjezdná místní komunikace spojující dvě obce, která je dopravně významná a tento stav existoval již dávno předtím, než žalobce pozemek koupil, tedy dnem 18. 2. 2009, přičemž místní komunikace je volně přístupná a slouží nejen občanům obce Dětmarovice a obce Doubrava, ale také ostatním lidem z okolí a jako taková je vedena v pasportu místních komunikací. Tato místní komunikace je ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb. ve vlastnictví obce Dětmarovice a žalovaná jako vlastník se o místní komunikaci stará a vynakládá nemalé částky na její provoz a údržbu, rozhodně se užíváním místní komunikace, která slouží převážně k místní dopravě na území obce, neobohacuje. Žalovaná má za to, že nejsou ve věci ani splněny základní definiční podmínky týkající se bezdůvodného obohacení a z toho vyplývajících důsledků a z těchto důvodů výzvu k vydání bezdůvodného obohacení nemůže akceptovat, neboť k tomu není dán řádný právní důvod.

8. Z vyjádření ke sdělení ze dne 28. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právního zástupce reagoval na vyjádření žalované a sdělil jí, že žalobce nepožaduje bezdůvodné obohacení za místní komunikaci, ale požaduje bezdůvodné obohacení za užívání jeho pozemku pod místní komunikací, která je ve vlastnictví obce a odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, rozsudek sp. zn. 28 Cdo 4661/2015 ze dne 3. 5. 2017, z něhož vyplývá, že předpokladem bezdůvodného obohacení je již samotná existence místní komunikace a její vlastnictví bez řádného právního titulu k užívání pozemku a opětovně vyzval žalovanou k vyřešení záležitosti mimosoudní cestou v intencích jeho výzvy ze dne 28. 4. 2021.

9. Z odpovědi žalované – vyjádření vlastníka pozemní komunikace ze dne 16. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci jako vlastníku pozemku prostřednictvím svého právního zástupce své právní stanovisko k nároku na vydání bezdůvodného obohacení, odmítavé stanovisko k uzavření nájemní či jiné obdobné smlouvy, na jejímž základě by byla obec povinna provádět opakující se úhrady a nabídla žalobci možnost odkoupení předmětného pozemku za kupní cenu ve výši 60 Kč za m2 a vyjádřila ochotu řešit věc smírně v intencích jejího návrhu.

10. Z repliky k vyjádření ze dne 19. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce vyjádřil nesouhlas s právním stanoviskem k nároku na vydání bezdůvodného obohacení, sdělil žalované, že nechal zpracovat aktuální znalecký posudek [číslo] na stanovení místního obvyklého nájemného a určení hodnoty pozemku vypracovaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. dne 10. 10. 2021, z něhož vyplývá, že místně obvyklé nájemné pro rok 2019 činí částku 4,19 Kč za m2, pro rok 2020 činí částku 4,32 Kč za m2 a pro rok 2021 činí částku 4,50 Kč za m2. Žalobce opětovně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 1. 2019 do 18. 10. 2021 ve výši 27 966,40 Kč a poskytl jí dodatečnou lhůtu k úhradě. Současně žalobce navrhl žalované odprodej předmětného pozemku za kupní cenu stanovenou znaleckým posudkem ve výši 208 080 Kč.

11. Ze sdělení k replice ze dne 3. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci, že rozhodování obce Dětmarovice je vázáno na schválení [jméno] obce Dětmarovice a Zastupitelstvem obce Dětmarovice, přičemž rada obce bude zasedat dne 16. 12. 2021 a zastupitelstvo obce bude zasedat dne 15. 12. 2021, přičemž požadavky žalobce budou předloženy na těchto zasedáních a o výsledku bude žalovaná žalobce informovat.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 10. 10. 2021 zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti, soud zjistil, že byla stanovena obvyklá cena pozemku ve výši 208 080 Kč a dále bylo stanoveno místně obvyklé nájemné – obvyklá cena, která činí pro rok 2019 částku 4,19 Kč za m2, pro rok 2020 částku 4,32 Kč za m2 a pro rok 2021 částku 4,50 Kč za m2, obvyklá cena pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice byla stanovena pomocí porovnávací hodnoty na základě výměry pozemku.

13. Z poslední výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 31. 3. 2015 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice za poslední dva roky ve výši 34 284 Kč ve lhůtě 10 dnů ode dne obdržení výzvy, současně navrhl žalované uzavření nájemní smlouvy k těmto pozemkům a upozornil ji, že pokud nedojde k vydání bezdůvodného obohacení bude řešit věc soudní cestou.

14. Z repliky na výzvu k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 22. 4. 2015 soud zjistil, že žalovaná reagovala na výzvu žalobce k vydání bezdůvodného obohacení a sdělila mu, že na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice je řadu let vybudována místní komunikace, která je ve vlastnictví obce, obec je povinna se o komunikaci starat a vynakládá nemalé částky na její provoz a údržbu a rozhodně se užíváním místní komunikace, která slouží převážně k místní dopravě na území obce, neobohacuje, jiný způsob užívání komunikace, který by přitom mohl obec obohatit, např. vybíráním poplatků, zde neexistuje. Dále mu sdělila, že žalobce získal předmětné pozemky do svého vlastnictví v době, kdy na pozemcích místní komunikace a s tím spojený právní stav již dávno existoval a výše popsané skutečnosti mu měly být známy.

15. Z výzvy k plnění nájmu za užívané pozemky ze dne 26. 3. 2009 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou k plnění nájmu za užívání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice, které jsou ve vlastnictví žalobce, ve výši 20 500 Kč a navrhl žalované, aby byla v této věci uzavřena řádná nájemní smlouva.

16. Z reakce na výzvu ze dne 6. 4. 2009 soud zjistil, že žalovaná reagovala na výzvu žalobce prostřednictvím svého právního zástupce a sdělila mu své odmítavé stanovisko.

17. Z evidenční karty drobného hospodářského majetku obce Dětmarovice soud zjistil, že žalovaná eviduje v majetku obce Dětmarovice pod ev. [číslo] pozemní komunikaci pod názvem "MK Komunikace [část obce] – k [obec] s šířkou 3,5 metrů + nezpevněnou krajnicí 2×0,5 metrů, bez uvedené délky, s odvodněním jednostranným rigolem s odvedením vod do Olše, datem pořízení 1. 7. 1978, datem zařazení 1. 7. 1978, podle [příjmení] smlouvy č. HS 333/ III/190/77 ze dne 1. 6. 1977 uzavřené s podnikem [anonymizováno] [obec] v účetní hodnotě 508 014 Kč.

18. Ze sdělení – výkup pozemků pro elektrárnu v [obec] a její doprovodné investice ze dne 31. 10. 1980 včetně seznamu vykoupených pozemkových čísel v katastru [obec] [část obce] ze dne 31. 10. 1980, soud zjistil, že koncernová účelová organizace [anonymizováno], závod [obec], se sídlem [adresa], [okres], dne 31. 10. 1980, že vykoupil pozemky pro elektrárnu v [obec] a její doprovodné investice a v jednom vyhotovení přiložil kupní smlouvy na části pozemkových parcel, které byly vykoupeny v souvislosti s výstavbou elektrárny v [obec] a které byly zpracovány podle vyhotovených geometrických plánů a budou sloužit jako podklad pro doplnění evidence nemovitostí, odděleně podle katastrálních území jednotlivých obcí (přílohy 7 smluv katastrální území Koukolná, 13 smluv katastrální územní [obec], 5 smluv katastrální území Stonava).

19. Z kopie katastrální mapy, list mapy č. V.S.XX1 [číslo], Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, katastrální území Dětmarovice, kopie katastrální mapy, list mapy č. [obec a číslo], Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, katastrální území Dětmarovice a ze srovnávacího sestavení parcel (porovnání parcel [obec]) soud zjistil, že katastrální úřad provedl srovnávací sestavení parcel na listu vlastnictví (ISKN) [číslo] mezi jinými parcelu evidovanou pod PK [číslo] o výměře 2248 m2, nově evidovanou jako parcelu parc. [číslo] o výměře 2312 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob užití ostatní komunikace, na listu vlastnictví (OO) [číslo] nacházející se v katastrálním území Dětmarovice.

20. Z výpisu z katastru nemovitostí ve vztahu k pozemku parc. [číslo] prokazující stav evidovaný k datu 1. 6. 2001 a k datu 17. 2. 2009, soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 2312 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, v katastrálním území Dětmarovice, obec Dětmarovice, okres [okres], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, na listu vlastnictví [číslo] je Česká republika; právo hospodaření s majetkem státu měl ke dni 1. 6. 2001 státní podnik [obec] energetické závody st. p., [IČO] a ke dni 17. 2. 2009 státní podnik [obec] energetické závody, státní podnik„ v likvidaci“, [IČO]. K nemovitosti k uvedeným datům nebyly zapsány žádná věcná práva sloužící ve prospěch nemovitosti, žádná věcná práva zatěžující nemovitost, plomby ani další obdobné údaje. Nabývacím titulem byla Smlouva o koupě nemovitosti státem ze dne 15. 9. 1980 a ze dne 12. 9. 1980 ([číslo]) (52 m2), pvz [číslo], ze dne 15. 9. 1980 a ze dne 12. 9. 1980 ([číslo]) (10 m2), pvz [číslo], ze dne ze dne 15. 9. 1980 a ze dne 12. 9. 1980 (st. 672) (114 m2), pvz [číslo], ze dne 15. 9. 1980 a ze dne 12. 9. 1980 ([číslo]) (416 m2), pvz [číslo], ze dne 14. 10. 1980 ([číslo]) (41 m2), pvz [číslo], ze dne 14. 10. 1980 ([číslo]) (359 m2), pvz [číslo], ze dne 14. 10. 1980 ([číslo]) (37 m2), pvz [číslo], ze dne 15. 9. 1980 ([číslo]) (30 m2), pvz [číslo], ze dne 15. 9. 1980 a ze dne 12. 9. 1980 ([číslo]) (194 m2), pvz [číslo] ze dne 15. 9. 1980.

21. Ze sdělení o změně údajů na [list vlastnictví] pro katastrální území Dětmarovice ze dne 20. 1. 2005 včetně usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2001, č. j. F 68233/2001/1, výpisu z podnikového rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 1, oddíl KS, vložka 98, soud zjistil, že státní podnik [obec] energetické závody, státní podnik„ v likvidaci“ sdělil dne 20. 1. 2005 Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, že státní podnik [obec] energetické závody byl zrušen rozhodnutím ministerstva průmyslu a obchodu [číslo] byl zřízen státní podnik [obec] energetické závody, státní podnik„ v likvidaci“, což bylo doloženo ověřeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2001.

22. Ze sdělení – zaslání potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 19. 2. 2009 včetně potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby ze dne 18. 2. 2009 a dokladu o úhradě ceny dosažené vydražením ze dne 18. 2. 2009, soud zjistil, že dne 18. 2. 2009 byla provedena veřejná dobrovolná dražba [číslo] jejímž předmětem byl soubor tří pozemkových nemovitostí o celkové výměře 3318 m2 v katastrálním území Dětmarovice, a to pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná na listu vlastnictví [číslo] přičemž vydražitelem předmětu dražby se stal žalobce, jenž ke dni 18. 2. 2009 uhradil cenu dosaženou vydražením v plné výši a tímto dnem udělením příklepu na něj přešlo vlastnické právo k předmětu dražby, což bylo doloženo potvrzením o nabytí vlastnictví k předmětu dražby a dokladem o úhradě ceny dosažené vydražením.

23. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl ALX, vložka 98, ve vztahu k obch. spol. [obec] energetické závody, státní podnik, soud zjistil, že obch. spol. [obec] energetické závody, státní podnik, [IČO], byl zapsán dne 8. 6. 1990 a vymazán dne 18. 12. 2001, k tomuto dni přešel do likvidace a vymazán z obchodního rejstříku byl dne 22. 10. 2021.

24. Pravost listin, z nichž soud při dokazování vycházel, nebyla zpochybněna. Po provedeném dokazování a po pečlivém vyhodnocení provedených důkazů ve smyslu ust. § 132 o. s. ř., soud v souladu s ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. další dokazování neprováděl. Provedeným dokazováním byly skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci objasněny v dostatečné míře, z důkazů, které odůvodnění rozhodnutí nezmiňuje, žádná podstatná skutková zjištění neučinil. Za prokázaný pak vzal tento skutkový stav: Žalobce je ode dne 18. 2. 2009 udělením příklepu v dražbě vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 2312 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, v katastrálním území Dětmarovice, obec Dětmarovice, okres [okres], zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, na listu vlastnictví [číslo]; k pozemku nejsou zapsaná žádná věcná práva sloužící ve prospěch nemovitosti, žádná věcná práva zatěžující nemovitost, poznámky, plomby ani další obdobné údaje. Nabývacím titulem je Potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby [číslo] ze dne 18. 2. 2009. Na tomto pozemku stojí samostatná stavba – místní komunikace, která je vedena v pasportu místních komunikací obce Dětmarovice. Tato stavba byla postavena státním podnikem [anonymizováno] [obec]. [příjmení] smlouvou č. HS 333/ III/190/77 ze dne 1. 6. 1977 byla stavba komunikace převedena do užívání žalované ke dni 1. 7. 1978. Žalovaná tuto stavbu místní komunikace vede ve svém hospodářském majetku v evidenční kartě majetku pod položkou [číslo] jako pozemní komunikaci pod názvem "MK Komunikace [část obce] – k [obec] s datem pořízení 1. 7. 1978, datem zařazení 1. 7. 1978. Žalovaná provádí opravy a údržbu této místní komunikace. Zda měl stavebník státní podnik [anonymizováno] [obec] souhlas od tehdejších vlastníků pozemků k provedení stavby na jejich pozemcích, žalovaná neví. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 26. 3. 2009 k plnění nájmu za užívání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice, které k tomuto dni byly ve vlastnictví žalobce, ve výši 20 500 Kč. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne 31. 3. 2015 k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice za poslední dva roky ve výši 34 284 Kč. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem ze dne 28. 4. 2021 k vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Dětmarovice za období od 18. 2. 2009 do 18. 2. 2020 ve výši 34 433,10 Kč. Žalovaná ke všem uvedeným výzvám sdělila žalobci své zamítavé stanovisko.

25. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále také jako o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

27. Podle § 1260 odst. 2 o. z. při vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku je vydržitelkou obec, na jejímž území se věc nalézá.

28. Podle § 490 o. z. věc určená k obecnému užívání je veřejný statek.

29. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

30. Podle § 7 o. z. má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

31. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

32. Podle § 1089 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

33. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

34. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § [číslo] se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

35. V dané věci bylo rozhodné zjištění, že stavba místní komunikace ve vlastnictví žalované se nachází na pozemku ve vlastnictví žalobce, tedy na cizím pozemku. Pro posouzení důvodnosti nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení bylo nezbytné posoudit, zda se v daném případě jedná o stavbu neoprávněnou, tj. stavbu bez právního titulu umožňujícího stavbu na cizím pozemku zřídit.

36. Oprávněnost stavby je nutno posuzovat podle právní úpravy existující v době vzniku stavby, ale vypořádání mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, na kterém se stavba nachází, se provádí podle právní úpravy účinné v době, kdy soud o neoprávněné stavbě rozhoduje (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 4. 2001 sp. zn. 22 Cdo 2392/1999). Tato zásada však nedopadá na stavby postavené před 1. 1. 1964, kdy právní úprava institut neoprávněné stavby neznala. Jestliže na cizím pozemku byla za účinnosti zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku, postavena trvalá (nemovitá) stavba, aniž bylo pro stavebníka zřízeno právo stavby, posuzuje se vztah mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku, vzniklý stavbou na cizím pozemku před 1. 1. 1964, podle zákona č. 141/1950 Sb.

37. Žalovaná z důvodu nedostatku dokumentace nedoložila, kdy byla stavba místní komunikace přesně zřízena, ani zda měl vlastník stavby věcné či obligační právo stavbu na cizím pozemku zřídit. Soud tedy vycházel ze zjištění, že stavba byla dne 1. 7. 1978 převedena do užívání žalované hospodářskou smlouvou, a tedy k tomuto dni existovala v právním smyslu. Vzhledem ke způsobu využití stavby se jedná o stavbu trvalou.

38. Žalovaná neprokázala, že by předchozí vlastník stavby měl ke zřízení stavby věcné či obligační právo od (předchozího) vlastníka pozemku. Soud tedy dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o stavbu neoprávněnou ve smyslu ust. § 135c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 4. 1964 do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.).

39. Pro vypořádání neoprávněné stavby pak platí, že vlastníkovi pozemku vzniká oprávnění domáhat se po takovém vlastníkovi stavby buď odstranění stavby, nebo vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku bez právního důvodu. Domáhal-li se žalobce, jako vlastník pozemku zatíženého cizí stavbou vydání bezdůvodného obohacení, nejde o jednání v rozporu s dobrými mravy. Takový nárok vzniká každému vlastníkovi pozemku a důvod (motiv) pořízení takového pozemku je pak z tohoto hlediska zcela irelevantní, neboť se jedná o výkon vlastnického práva.

40. Žalovaná však v rámci své procesní obrany namítla, že již dne 1. 1. 2019 vydržela oprávnění ze služebnosti odpovídajícího právu zřídit a udržovat pozemní komunikaci na předmětném pozemku, neboť splnila podmínky pro tzv. řádné i mimořádné vydržení podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

41. Podmínkami řádného a mimořádného vydržení se v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zabýval podrobně Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3387/2021. Pro poměry nového občanského zákoníku pak obecně pro držbu a řádné vydržení (§ 1089 o. z.) platí presumpce řádné, pravé a poctivé držby; pro mimořádné vydržení (§ 1095 o. z.) platí presumpce poctivého úmyslu.

42. Podmínkou mimořádného vydržení podle ust. § 1095 o. z. není poctivá držba, ani pro dobu držby před 1. 1. 2014 držba oprávněná, ale nedostatek poctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Kritéria uvedená v ust. § 992 o. z., resp. dříve v ust. § 130 odst. 1 obč. zák. se tu neuplatní. Hodnocení poctivosti úmyslu držitele je vždy individuální, žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 290/2023). Tyto závěry doplnil Ústavní soud tak, že smyslem a účelem institutu mimořádného vydržení je poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je pochybný nebo sporný, kdy domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu. Lze mít za to, že podmínkou mimořádného vydržení není odůvodněné přesvědčení držitele o tom, že mu vykonávané právo náleží, nemůže je však vykonávat ve zlém úmyslu. (srov. odst. 21 odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2023 sp. zn. IV. ÚS 3472/22). Splňuje-li držba předpoklady oprávněné držby (§ 130 odst. 1 obč. zák.) resp. poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.), pak jde o držbu„ nikoliv v nepoctivém úmyslu“; posuzování posledně uvedené držby je totiž mírnější, takže každá oprávněná držba je v zásadě i držbou nikoliv v nepoctivém úmyslu podle § 1095 o. z. Naproti tomu fakt, že držba není oprávněnou či je nepoctivou ve smyslu § 992 odst. 1 o. z., věta druhá, ještě neznamená, že nutně musí jít o držbu v nepoctivém úmyslu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022 sp. zn. 22 Cdo 1241/2022).

43. Žalobce tedy tížilo důkazní břemeno o tom, že žalovaná při nabytí a výkonu oprávnění ze služebnosti odpovídající právu zřídit a udržovat pozemní komunikaci na předmětném pozemku jednala v nepoctivém (zlém) úmyslu. Žalobce k tomu tvrdil, že si žalovaná musela být vědoma, že vlastníku předmětného pozemku způsobuje újmu tím, že na jeho pozemku je stavba místní komunikace, žalovaná užívá předmětný pozemek bez náhrady a nejpozději ode dne 6. 4. 2009, kdy reagovala na výzvu žalobce k vydání bezdůvodného obohacení, není a nemůže být v dobré víře o své držbě služebnosti odpovídajícího právu zřídit a udržovat pozemní komunikaci na předmětném pozemku.

44. Jak nově judikoval Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 pokud držitel, který nenabyl věc v nepoctivém úmyslu, odmítá vlastníkovi držbu předat, resp. vzdát se jí, může vlastník v průběhu vydržecí doby v zásadě zabránit mimořádnému vydržení jen žalobou napadající„ držbu nebo její poctivost“, tedy zpravidla žalobu na ochranu vlastnického práva (§ 1140 o. z.), nebo, má-li na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží (§ 80 o. s. ř.). Bude-li žalobě vyhověno, považuje se držitel od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba, za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu.

45. Po poučení soudem žalobce tvrdil, že žalobu napadající držbu nebo její poctivost (v posuzované věci držbu služebnosti odpovídajícího právu zřídit a udržovat pozemní komunikaci na předmětném pozemku) vůči žalované v průběhu vydržecí doby nepodal. Vzhledem k výše uvedenému žalobce neunesl břemeno důkazní, kterým by prokázal nepoctivý úmysl žalované ve smyslu ust. § 1095 o. z. Soud proto posoudil předběžnou otázku mimořádného vydržení v dané právní věci tak, že žalovaná k prvnímu dni vydržecí doby, tedy ke dni 1. 7. 1978 nebyla v nepoctivém úmyslu, tímto dnem počala běžet vydržecí doba, vydržecí doba nebyla ničím přetržena ani stavěna, služebnost byla bezúplatná a žalovaná vydržela služebnost odpovídající právu zřídit a udržovat pozemní komunikaci na předmětném pozemku ke dni 1. 1. 2019 ve smyslu ust. § 1095 o. z. ve spojení s ust. § 3066 o. z. tím, že do mimořádné vydržecí doby se započetla doba 20 let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., tj. přede dnem 1. 1. 2014 a také doba 5 let ode dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Pak ode dne 1. 1. 2019 je žalobce a každý vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] povinen strpět na tomto zatíženém pozemku stavbu místní komunikace bez náhrady.

46. Soud proto uzavřel, že se žalovaná na úkor žalobce v době od 1. 1. 2019 do 18. 10. 2022 bez spravedlivého důvodu neobohatila ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o. z. a žalobu v celém rozsahu zamítl.

47. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají z odměny za zastupování advokátem za sedm úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, písemné podání ze dne 31. 1. 2022, ze dne 1. 3. 2022 a ze dne 1. 2. 2023, účast na jednání před soudem dne 19. 12. 2022 (2 úkony, jednání přesahující 2 hodiny) a účast na jednání před soudem dne 4. 12. 2023 ve výši 15 540 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč ke sedmi úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 2 100 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v [obec] k jednání soudu do [obec] a zpět, a to a) dne 19. 12. 2022, a to za 4 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 400 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 53,2 km cesty z [obec] do [obec] a zpět při průměrné spotřebě vozidla 4,7 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,70 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 47,10 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 511/2021 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 367,80 Kč; b) dne 4. 12. 2023, a to za 4 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 400 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 53,2 km cesty z [obec] do [obec] a zpět při průměrné spotřebě vozidla 4,7 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,20 Kč za 1 km a ceně motorové nafty ve výši 44,10 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 386,90 Kč. Advokát žalované neosvědčil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení tak činí částku 18 394,70 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalované.