23 C 386/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o: vyklizení bytu I. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni vyklidit byt č. hodnota, nacházející se v bytovém domě č. p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno, v adresa, sestávající se z dvou a půl pokoje a příslušenství, a to do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. II. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 13 712 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném 1) a žalovaném 2) vyklizení bytové jednotky č. hodnota v domě č. p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno, na adresa, o velikosti 2,5+1 sestávajícího se ze dvou a půl pokoje, kuchyně a příslušenství (dále jen byt), jež žalovaný 1) a žalovaný 2) užívali na základě Podnájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanými dne 31. 8. 2021 (dále jen podnájemní smlouva). Žalobkyně je nájemkyní bytu, který je ve vlastnictví Stavebního bytového družstva Anonymizováno, se sídlem adresa (dále jen bytové družstvo). Podnájemní smlouva byla odsouhlasena bytovým družstvem dne 18. 9. 2019 a téhož dne smlouva nabyla účinnosti. Podnájemní vztah byl sjednán na dobu určitou, a to od 18. 9. 2019 do 31. 8. 2021 a skončil tak uplynutím doby, na níž byl sjednán. Žalobkyně oznámila žalovaným, že nedojde k prodloužení podnájemní smlouvy s ohledem na stížnosti družstva a ostatních nájemců domu na způsob užívání předmětného bytu oběma žalovanými. právnická osoba z důvodu opakovaných stížností odmítlo vydat souhlas s uzavřením další podnájemní smlouvy. Zmocněnec žalobkyně osobně dne 27. 9. 2021 navštívil byt, hovořil s žalovaným 1), snažil se mu předat písemnou výzvu k vyklizení bytu, avšak žalovaný 1) odmítl tuto výzvu převzít. Žalovaný 1) a žalovaný 2) přislíbili byt vyklidit několikrát v průběhu měsíce října 2021, žádný z těchto termínů nedodrželi, byt nevyklidili a stále jej užívají. Vzhledem k tomu, že žalovaný 1) a žalovaný 2) užívají byt bez právního důvodu, mají povinnost předmětný byt vyklidit bez nároku na bytovou náhradu. Žalovaní tuto svou povinnost nesplnili, byt dobrovolně nevyklidili a nepředali jej žalobkyni, přestože k tomu byli dne 27. 10. 2021 žalobkyní vyzváni předžalobní výzvou.

2. Žalovaný 1) a žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřili a k jednání soudu se nedostavili. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného 1) a žalovaného 2), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Nájemní smlouvy ze dne 18. 9. 2014, Smlouvy o podnájmu družstevního bytu ze dne 18. 9. 2019, Výzvy k vyklizení ze dne 27. 9. 2021, Předžalobní výzvy ze dne 27. 10. 2021 včetně kopie nedoručené zásilky pro žalovaného 1) ze dne 28. 10. 2021 a pro žalovaného 2) ze dne 27. 10. 2021, žádosti bytového družstva o ukončení podnájmu a vystěhování podnájemníka ze dne 5. 1. 2022 (č. l. 25 spisu) a z žádosti nájemníků bytového domu vchodu č. p. 2333/29 ze dne 20. 1. 2022 (č. l. 29 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobkyně je nájemcem bytu č. hodnota v domě č. p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno na adresa o velikosti 2,5+1 (dále jen byt) a členem bytového družstva, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 18. 9. 2014. Žalovaný 1) užíval v období od 18. 9. 2019 do 31. 8. 2021 předmětný byt, a to na základě užívacího práva dle podnájemní smlouvy ze dne 18. 9. 2019 uzavřené mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovaným 1) jako podnájemcem. Žalovaný 2) užíval předmětný byt jako osoba spolužijící s žalovaným 1). Užívací právo (podnájem) bylo sjednáno na dobu určitou od 18. 9. 2019 do 31. 8. 2021. Podnájemní smlouva byla odsouhlasena bytovým družstvem dne 18. 9. 2019 a téhož dne smlouva nabyla účinnosti. Nájemníci bytového domu zaslali dne 5. 1. 2022 bytovému družstvu písemnou stížnost na podnájemníky předmětného bytu z důvodu, že nedodržují zákaz kouření ve společných prostorách domu, že znečišťují kouřením okna sousedů, že nedodržují noční klid a jsou nadměrně hluční. Z důvodu opakovaných stížností bytové družstvo nesouhlasilo s uzavřením nové podnájemní smlouvy nebo s prodloužením původní podnájemní smlouvy. Žalobkyně osobně a prostřednictvím svého zmocněnce uvědomila žalovaného 1), že nedojde k prodloužení podnájemní smlouvy a vyzvala žalovaného 1) a žalovaného 2) k vyklizení bytu. Žalobkyně vyzvala žalovaného 1) a žalovaného 2) dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 27. 10. 2021 k vyklizení bytu a poskytla jim dodatečnou lhůtu k vyklizení bytu do 31. 10. 2021. Žalovaný 1) a žalovaný 2) byt dobrovolně nevyklidili a nadále jej užívají.

4. Podle ust. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

5. Podle ust. § 1044 o. z. má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem.

6. Podle ust. § 2215 odst. 1 a 2 o. z. souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu.

7. Podle ust. § 2275 odst. 1 a 2 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.

8. Podle ust. § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 1040 o. z. a ust. § 1044 o. z., které dává vlastníku právo na ochranu jeho práva proti tomu, kdo věc neprávem zadržuje. Žaloba na vyklizení nemovitosti pak může mít úspěch jen tehdy, prokáže-li žalobkyně své vlastnické právo, resp. nájemní právo k předmětnému bytu a dále prokáže-li, že žalovaný 1) a žalovaný 2) do jejího vlastnického práva, resp. nájemního práva neoprávněně zasahují. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je nájemkyní předmětného bytu v bytovém domě ve vlastnictví bytového družstva a její požadavek na vyklizení předmětného bytu žalovanými je důvodný, neboť žalovaný 1) jako podnájemce a žalovaný 2) jako osoba spolužijící s podnájemcem dobrovolně byt nevyklidili a nadále jej užívají. Podnájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným 1) sjednaný na dobu určitou dle podnájemní smlouvy ze dne 18. 9. 2019 zanikl uplynutím doby dne 31. 8. 2021. Žalovanému 1) a žalovanému 2) tak vznikla dle ust. § 2292 o. z. povinnost odevzdat žalobkyni byt v den skončení podnájmu. Žalovaný 1) a žalovaný 2) tuto povinnost nesplnili a ode dne 1. 9. 2021 užívají předmětný byt bez právního důvodu, čímž neoprávněně zasahují do nájemního práva žalobkyně k předmětnému bytu. Protože žalovaný 1) a žalovaný 2) netvrdili a tedy ani neprokázali, že by ke dni rozhodnutí předmětný byt vyklidili, soud rozhodl o jeho vyklizení tímto rozhodnutím. Nárok na bytovou náhradu žalovaným nepřísluší.

10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto, v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., tak, že soud stanovil žalovanému 1) a žalovanému 2) k vyklizení předmětného lhůtu 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu plný úspěch, a přísluší jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, z odměny za zastupování advokátem za čtyři úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, sepis žaloby a účast na jednání před soudem) ve výši 6 000 Kč dle ust. § 7 bod 4 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč ke čtyřem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 1 200 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 13 712 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný 1) a žalovaný 2) zavázáni zaplatit tuto částku advokátu žalobkyně. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).