23 C 39/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: výživné neprovdané matky <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit na výživu žalobkyně výživné v částce 500 Kč měsíčně za období od 1. 7. 2019 do 5. 3. 2022, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 2. 2022, doručenou soudu dne 7. 2. 2022 a opravenou a doplněnou dne 25. 2. 2022, domáhala, aby jí žalovaný byl povinen platit výživné neprovdané matky v částce 500 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 7. 2019, tedy od začátku těhotenství, po dobu dvou let od narození dítěte. Tvrdila, že měla s žalovaným dlouhodobou známost trvající tři roky a z jejich společného soužití se narodila nezletilá [jméno] [příjmení], [datum narození] [příjmení] [jméno] byla svěřena do péče matky, žalobkyně zůstala s nezletilou sama, žalovaný ničím nepřispívá na její výživu ani na výživu nezletilého dítěte. Žalobkyni není nic známo o osobních poměrech žalovaného. Následně doplnila, že žalovaný je ve výkonu trestu odnětí svobody, nemá žádné příjmy a z tohoto důvodu mu nebylo soudně stanoveno výživné ne nezletilé dítě. Žalobkyně ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedla, že žije se svou matku a jejím přítelem v nájemním bytě o velikosti 2+1, nájemce bytu je přítel její matky, hospodaří společně, její matka a její přítel jsou v evidenci úřadu práce a pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení. Žalobkyně je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně a přídavek na dítě ve výši 630 Kč měsíčně, nemá jiné vyživovací povinnosti. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal ve věci procesně nečinný. Žalovaný se z jednání soudu omluvil ze zdravotních důvodů, uvedl, že se nemůže dostavit k jednání, protože je ve vězeňské nemocnici. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyně u jednání dne 28. 3. 2022 uvedla, že návrh na stanovení výživného neprovdané matky musela podat z pokynu sociální pracovnice úřadu práce s tím, že pokud návrh nepodá, nebude pobírat sociální dávky. Ke svým poměrům uvedla, že je na rodičovské dovolené s nezletilým dítětem [jméno] [příjmení], narozenou dne 5. 3. 2020, kterou má ve své péči, žije se svou matku a jejím přítelem v nájemním bytě o velikosti 2+1, pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi ve výši přibližně 5 000 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení ve výši přibližně 5 000 Kč měsíčně, jsou společně posuzovanými osobami pro účely dávek. Matka žalobkyně [jméno] [příjmení] a její přítel [jméno] [příjmení] jsou v současné době nezaměstnaní, evidovaní u úřadu práce a pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi. Žalobkyně je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně a přídavek na dítě ve výši 630 Kč měsíčně. Finančně žalobkyni vypomáhá její matka, zajišťuje jí především stravu. K poměrům žalovaného uvedla pouze to, že je ve výkonu trestu odnětí svobody, má vyživovací povinnost pouze k nezletilé [jméno], soudně mu výživné na nezletilou nebylo stanoveno. Podle ust. § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Podle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ust. § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 10. 8. 2021, č. j. 43 Nc 21/2021-69, 43 P a Nc 99/2021, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2021 a z rodného listu nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum] (č. l. 3 spisu), sdělení Úřadu práce, kontaktního pracoviště Karviná ze dne 15. 2. 2022 (č. l. 13 spisu), výpisu z lustrace VTOS, sdělení Úřadu práce, kontaktního pracoviště Karviná ze dne 2. 3. 2022 (č. l. 19 spisu) a ze sdělení Vězeňské služby České republiky ze dne 2. 3. 2022 (č. l. 21 spisu) soud zjistil, že žalobkyně je svobodná, je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně a přídavek na dítě ve výši 630 Kč měsíčně. Žalobkyně je spolu se svojí matkou a jejím přítelem společně posuzovanou osobou pro účely dávek, když pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení. Žalobkyně nemá jiné vyživovací povinnosti. Ze vztahu žalobkyně a žalovaného se narodila nezletilá [jméno] [příjmení], [datum narození], vztah účastníků byl ukončen ještě před narozením nezletilého dítěte. Žalobkyni finančně vypomáhá její matka, zajišťuje jí stravu a kupuje pro nezletilou to, co potřebuje. Žalovaný je svobodný, má vyživovací povinnost pouze k nezletilé [jméno]. Žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 28. 2. 2020 do 14. 6. 2021 bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, pobíral pouze dávky pomoci v hmotné nouzi, a to příspěvek na živobytí ve výši 2 490 Kč měsíčně, nepobíral žádné dávky státní sociální podpory. Žalovaný není poživatelem dávky důchodového pojištění, nenachází se v registru zaměstnanců s otevřeným pojistným poměrem. Žalovaný nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem dne 22. 12. 2021, plánovaný konec věznění má dne 22. 4. 2022; není v současné době pracovně zařazen, tudíž nepobírá žádnou pracovní odměnu. Žalovaný není v evidenci oddělení hmotné nouze, nepobírá žádné dávky pomoci v hmotné nouzi ani dávky státní sociální podpory. Žalovanému jako otci nezletilé [jméno] nebylo soudně stanoveno výživné na nezletilou s ohledem na jeho poměry, kdy v době rozhodování byl evidován u úřadu práce a jeho jediným příjmem byl příspěvek na živobytí ve výši 2 490 Kč měsíčně, který pokrýval nezbytně nutný zaručený příjem, když stanovením výživného na nezletilou by byla snížena životní úroveň otce pod hranici nutnou k zabezpečení základních potřeb. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalovaný je otcem dítěte žalobkyně, která za něj není provdána, je tedy v souladu s ust. § 920 odst. 1 o. z. povinen přispívat přiměřeně na její výživu. Důvodem pro přiznání výživného neprovdané matky je skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte pravidelně dochází k (dočasnému nebo trvalému) snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Účelem institutu je ochrana neprovdané ženy v majetkové sféře. Žalobkyně má proti žalovanému nárok na placení přiměřeného výživného, přičemž soud v souladu s ust. § 913 odst. 1 o. z. zjišťoval jednak odůvodněné potřeby žalobkyně a její majetkové poměry a jednak schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného a dospěl k závěru, že současné majetkové poměry žalovaného neumožňují žalovanému placení výživného žalobkyni ani v nejnižší možné výši. Žalovaný byl v období od 28. 2. 2020 do 14. 6. 2021 řádně evidován u úřadu práce a jeho jediným příjmem byl příspěvek na živobytí ve výši 2 490 Kč měsíčně, který pokryl nezbytně nutný zaručený příjem. V současné době je žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody, kam nastoupil dne 22. 12. 2021 a plánovaný konec věznění má stanoven na den 22. 4. 2022, není pracovně zařazen a nepobírá žádné odměny. Stanovením výživného byť v nejnižší možné výši by byla snížena životní úroveň žalovaného pod hranici nutnou k zabezpečení základních potřeb, když jeho jediným příjmem před nástupem do výkonu trestu byl příspěvek na živobytí, a ani po dobu výkonu trestu není pracovně zařazen, nemá nárok na odměnu, ze které by mohl výživné hradit. Soud s ohledem na uvedený závěr, žalobu zamítl. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobkyně. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měla žalobkyně povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.