23 C 404/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul titul Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 49 480 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5 500 Kč, úrok ve výši 1 574,05 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 4 235,71 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 557,05 Kč a dále ve výši 8,50 % ročně z částky 4 235,71 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 25 900 Kč, úrok ve výši 10 778,80 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 33 869,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 4 030,49 Kč a dále ve výši 9,00 % ročně z částky 33 869,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 14. 5. 2020 a z částky 15 789,67 Kč za dobu od 15. 5. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 080 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 18 080 Kč za dobu od 15. 5. 2020 do zaplacení k rukám žalobce, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 43 980 Kč spolu s úrokem ve výši 10 778,80 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 33 869,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 4 030,49 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 33 869,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení (nárok ad 1) a částku 5 500 Kč spolu s úrokem ve výši 1 574,05 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 4 235,71 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 557,05 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 4 235,71 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení (nárok ad 2) s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen původní věřitel) a žalovanou byla dne 23. 6. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jako smlouva ad 1), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,72 % ročně a poplatkem v pravidelných 58 týdenních splátkách po 1 050 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Následně byla mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] a žalovanou dne 3. 4. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jako smlouva ad 2), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 23,72 % ročně a poplatkem v pravidelných 58 týdenních splátkách po 450 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Nedílnou součástí smlouvy ad 1) a ad 2) byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaná však v rozporu se smlouvou ad 1) a ad 2) nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaná na dluh uhradila ze smlouvy ad 1) částku 16 920 Kč a ze smlouvy ad 2) částku 20 600 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy ad 1) a ad 2) byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy ad 1) na jistině úvěru částku 33 869,67 Kč, na úroku částku 10 778,80 Kč, na úroku z prodlení částku 4 030,49 Kč a na dlužném poplatku částku 10 110,33 Kč a ze smlouvy ad 2) na jistině úvěru částku 4 235,71 Kč, na úroku částku 1 574,05 Kč, na úroku z prodlení částku 557,05 Kč a na dlužném poplatku částku 1 264,29 Kč.

2. Žalovaná u jednání dne 24. 3. 2021 namítala, že má více dluhů u různých společností a tvrdila, že předmětný dluh hradila v měsíčních splátkách přímo zástupci úvěrové společnosti, zástupce však přestal docházet, a proto přestala dluh hradit. Evidenci splátek si nevedla, neví, kolik na dluh uhradila a kolik zbývá uhradit. Ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedla, že je starobní důchodkyní, žije sama a pobírá starobní důchod ve výši 13 316 Kč měsíčně, je vdova. Jelikož její výdaje převyšují její příjmy, se splátkami dalších dluhů jí pomáhá její dcera, která pracuje jako prodavačka s příjmem kolem 13 000 Kč měsíčně, přičemž jí na splátky dluhů přispívá částkou 5 000 Kč měsíčně. V případě, že bude povinna uhradit dluh, požádala o možnost jeho úhrady ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, vyšší splátku není schopna hradit.

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 23. 6. 2017, Smluvních podmínek smlouvy o úvěru, karty zákazníka ze dne 23. 6. 2017, přehledu splátek pro smlouvu [číslo] Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 4. 2017, Smluvních podmínek smlouvy o úvěru, karty zákazníka ze dne 3. 4. 2017, přehledu splátek pro smlouvu [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně podacího lístku ze dne 13. 12. 2019, informace o zpracování osobních údajů ze dne 29. 11. 2019 a z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 1. 5. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a vydlužitelem dne 23. 6. 2017 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr (peněžní prostředky) ve výši 35 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 23. 6. 2017 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 4 900 Kč, poplatku ve výši 7 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru v postupných platbách dne 29. 6. 2017 částku 1 050 Kč, dne 11. 7. 2017 částku 1 050 Kč, dne 17. 7. 2017 částku 620 Kč, dne 21. 7. 2017 částku 200 Kč, dne 1. 8. 2017 částku 100 Kč, dne 1. 8. 2017 částku 100 Kč, dne 11. 8. 2017 částku 1 050 Kč, dne 28. 8. 2017 částku 250 Kč, dne 4. 9. 2017 částku 200 Kč, dne 10. 9. 2017 částku 1 000 Kč, dne 12. 10. 2017 částku 400 Kč, dne 26. 10. 2017 částku 400 Kč, dne 15. 1. 2018 částku 1 000 Kč, dne 10. 5. 2018 částku 500 Kč, dne 11. 6. 2018 částku 500 Kč, dne 10. 7. 2018 částku 500 Kč, dne 10. 8. 2018 částku 500 Kč, dne 11. 9. 2018 částku 500 Kč, dne 11. 10. 2018 částku 500 Kč, dne 12. 11. 2018 částku 500 Kč, dne 10. 12. 2018 částku 500 Kč, dne 10. 1. 2019 částku 500 Kč, dne 11. 2. 2019 částku 500 Kč, dne 11. 3. 2019 částku 500 Kč, dne 11. 4. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 5. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 6. 2019 částku 500 Kč, dne 12. 7. 2019 částku 500 Kč, dne 15. 8. 2019 částku 500 Kč, dne 13. 9. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 10. 2019 částku 500 Kč a dne 14. 11. 2019 částku 500 Kč, tedy souhrnnou částku 16 920 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně dne 3. 4. 2017 právní předchůdce žalobce jako věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a vydlužitelem Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr (peněžní prostředky) ve výši 15 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 3. 4. 2017 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 2 100 Kč, poplatku ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru v postupných platbách dne 10. 4. 2017 částku 450 Kč, dne 18. 4. 2017 částku 450 Kč, dne 25. 4. 2017 částku 450 Kč, dne 2. 5. 2017 částku 450 Kč, dne 9. 5. 2017 částku 450 Kč, dne 16. 5. 2017 částku 450 Kč, dne 30. 5. 2017 částku 450 Kč, dne 6. 6. 2017 částku 200 Kč, dne 9. 6. 2017 částku 1 150 Kč, dne 19. 6. 2017 částku 500 Kč, dne 23. 6. 2017 částku 500 Kč, dne 29. 6. 2017 částku 500 Kč, dne 11. 7. 2017 částku 450 Kč, dne 17. 7. 2017 částku 450 Kč, dne 21. 7. 2017 částku 200 Kč, dne 1. 8. 2017 částku 100 Kč, dne 8. 8. 2017 částku 100 Kč, dne 11. 8. 2017 částku 350 Kč, dne 21. 8. 2017 částku 500 Kč, dne 28. 8. 2017 částku 250 Kč, dne 12. 10. 2017 částku 300 Kč, dne 26. 10. 2017 částku 300 Kč, dne 10. 11. 2017 částku 500 Kč, dne 9. 3. 2018 částku 900 Kč, dne 10. 4. 2018 částku 900 Kč, dne 10. 5. 2018 částku 500 Kč, dne 11. 6. 2018 částku 500 Kč, dne 10. 7. 2018 částku 500 Kč, dne 10. 8. 2018 částku 500 Kč, dne 11. 9. 2018 částku 500 Kč, dne 11. 10. 2018 částku 500 Kč, dne 12. 11. 2018 částku 500 Kč, dne 10. 12. 2018 částku 500 Kč, dne 10. 1. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 2. 2019 částku 300 Kč, dne 11. 3. 2019 částku 500 Kč, dne 11. 4. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 5. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 6. 2019 částku 500 Kč, dne 12. 7. 2019 částku 500 Kč, dne 15. 8. 2019 částku 500 Kč, dne 13. 9. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 10. 2019 částku 500 Kč, dne 14. 11. 2019 částku 500 Kč, tedy souhrnnou částku 20 600 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 30. 4. 2020 k úhradě dluhu.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru ad 1) a ad 2), soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru ad 1) a ad 2), uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 17. 3. 2021, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 10 510 Kč ze starobního důchodu; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil doklad o příjmu žalované ze starobního důchodu nebo zprávu ČSSZ, z níž by bylo zřejmé, že žalovaná pobírá dávku starobního důchodu a v jaké výši, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalované. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr ze smlouvy ad 1) a ad 2). Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- [právnická osoba], ve věci C [číslo]).

14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru ad 1), ad 2) jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení dlužných poplatků ze smlouvy ad 1) v částce 10 110,33 Kč a ze smlouvy ad 2) v částce 1 264,29 Kč.

15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru ad 1) částku 35 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 16 920 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobci ze smlouvy ad 1) částku 18 080 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 18 080 Kč za dobu od 15. 5. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 14. 5. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 10 778,80 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 33 869,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 030,49 Kč a dále ve výši 9,00 % ročně z částky 33 869,67 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 14. 5. 2020 a z částky 15 789,67 Kč za dobu od 15. 5. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu ve vztahu k žalobnímu nároku ad 1) ze smlouvy o úvěru ad 1) jako nedůvodnou zamítl.

16. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru ad 2) částku 15 000 Kč, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh ke dni 14. 11. 2019 zaplatila částku v celkové výši 20 600 Kč, splnila žalovaná svou povinnost vrátit plnění z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy vůči žalobci v plné výši. Žalovaná se nedostala ani do prodlení se splněním této povinnosti, neboť nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný na základě výzvy věřitele (§ 563 o. z.). Žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k plnění až dopisem (předžalobní upomínkou) ze dne 30. 4. 2020, tj. v době, kdy již měla celý dluh z bezdůvodného obohacení uhrazen. Soud proto žalobu ve vztahu k žalobnímu nároku ad 2) ze smlouvy o úvěru ad 2) zamítnul.

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovanou zaplatit dlužnou pohledávku včetně náhrady nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, neboť shledal podmínky pro plnění ve splátkách a to vzhledem k osobní a finanční situaci žalované, její snaze předmětný dluh řešit, a také vzhledem k tomu, že plnění dluhu (bez příslušenství) ve splátkách po dobu 19 měsíců ještě nepředstavuje nepřiměřené zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele.

18. Žalovaná byla, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalované náklady řízení; žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.