23 C 418/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: 2 374,96 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 374,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 374,96 Kč za dobu od 6. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 2 374,96 spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 2 374,96 Kč za dobu od 6. 11. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 2. 6. 2014 uzavřena Smlouva o zřízení a vedení konta G2.2 (dále jako Smlouva), na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen VOP) a sazebník. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků ke krytí předpokládaných plateb a svých závazků vůči bance. Žalovaný v rozporu se Smlouvou a VOP přečerpal limit povolených finančních prostředků na předmětném účtu, čímž se dostal do režimu nepovoleného debetu. Z důvodu porušení Smlouvy banka vypověděla Smlouvu, zrušila běžný účet spolu s navazujícími produkty ke dni 5. 11. 2019, převedla debetní zůstatek ve výši 2 374,96 Kč na zvláštní účet pohledávek z nepovolených debetů a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky z nepovoleného debetu. Jelikož žalovaný na dluh neuhradil ničeho, vznikl na jeho běžném účtu nepovolený záporný zůstatek, který žalobce vyčíslil ke dni postoupení pohledávky, přičemž požadovaná dlužná částka se skládala z dlužné jistiny nepovoleného debetního zůstatku ve výši 2 374,96 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobce výslovně a žalovaný konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobce jako věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem dne 2. 6. 2014 smlouvu o zřízení a vedení konta G2.2, na jejímž základě byl žalovanému zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalovaný se v rozporu se Smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami dostal do nepovoleného debetního zůstatku na účtu tím, že přečerpal peněžní prostředky, které nebyly kryty kladným zůstatkem, ačkoliv na tomto nebyl dohodnut s bankou. Z důvodu porušení Smlouvy banka vypověděla Smlouvu, zrušila běžný účet spolu s navazujícími produkty ke dni 5. 11. 2019, převedla debetní zůstatek ve výši 2 374,96 Kč na zvláštní účet pohledávek z nepovolených debetů a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky z nepovoleného debetu. Žalovaný dluh i přes písemnou výzvu ze dne 6. 8. 2020 neuhradil.

4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o účtu, je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 2662 o. z., dle kterého se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet; dále dle ust. § 2665 o. z., dle kterého ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru (ust. § 2395 a násl. o. z.) O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.