23 C 426/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 9 125 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 125 Kč spolu s úrokem z prodlení</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 013 Kč za dobu od 21. 12. 2010 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 013 Kč za dobu od 24. 12. 2010 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 013 Kč za dobu od 27. 12. 2010 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 19. 1. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 31. 1. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 7. 2. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 18. 2. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 20. 2. 2011 do zaplacení,</b> <b>-) ve výši 7,05 % ročně z částky 1 016 Kč za dobu od 12. 3. 2013 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> 1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 9 125 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 013 Kč za dobu od 21. 12. 2010 do zaplacení, z částky 1 013 Kč za dobu od 24. 12. 2010 do zaplacení, z částky 1 013 Kč za dobu od 27. 12. 2010 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 19. 1. 2011 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 31. 1. 2011 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 7. 2. 2011 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 18. 2. 2011 do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od 20. 2. 2011 do zaplacení a z částky 1 016 Kč za dobu od 12. 3. 2013 do zaplacení s odůvodněním, že se žalovaný během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobcem neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se přepravoval bez platného jízdního dokladu dne 5. 12. 2010, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 13 Kč, dne 8. 12. 2010, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 13 Kč, dne 11. 12. 2010, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 13 Kč, dne 3. 1. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 15. 1. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 22. 1. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 2. 2. 2011, autobusem, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 4. 2. 2011, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 24. 2. 2013, tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 125 Kč a na přirážce k jízdnému částku 9 000 Kč pro všechny výše uvedené jízdy. Žalovaný dlužnou částku i přes výzvu žalobce neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobce a žalovaný konkludentně, a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z žalobcem předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný cestoval linkou [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (tramvají, autobusem) dne 5. 12. 2010, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 13 Kč, dne 8. 12. 2010, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 13 Kč, dne 11. 12. 2010, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 13 Kč, dne 3. 1. 2011, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 15. 1. 2011, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 22. 1. 2011, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 2. 2. 2011, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne 4. 2. 2011, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč a dne 24. 2. 2013, bez platného jízdního dokladu, jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč. Ve všech výše uvedených případech byl žalovaný v průběhu přepravy kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím č. I018113 dne 5. 12. 2010, č. I028014 dne 8. 12. 2010, č. I023021 dne 11. 12. 2010, č. I023670 dne 3. 1. 2011, č. I029202 dne 15. 1. 2011, č. I034177 dne 22. 1. 2011, č. I040947 dne 2. 2. 2011, č. I031387 dne 4. 2. 2011 a č. I233735 dne 24. 2. 2013. Žalovaný ve všech uvedených případech dohody s cestujícím podepsal, avšak neuhradil na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu stanovenou dle čl. IX. bodu 5 písm. a) smluvních přepravních podmínek žalobce účinných od 1. 1. 2010 a dle čl. IX. bodu 6 písm. a) smluvních přepravních podmínek žalobce účinných od 1. 2. 2011 ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu. V každém z uvedených případů dohody s cestujícím uznal žalovaný dlužnou částku co do důvodu a výše 13 Kč, resp. 14 Kč a 16 Kč (jízdné) a výše 1 000 Kč (přirážka k jízdnému) a zavázal se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal nevěrohodnost předmětných dohod s cestujícím. K plnění byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne 24. 7. 2020, dlužnou částku však neuhradil.

4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Soud právně posoudil závazkový vztah účastníků vzniklý konkludentně ze smlouvy o přepravě osob dle ust. § 760 a násl., § 772 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), dle kterých se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovanému tak vzniklo právo, aby jej žalobce přepravil do místa určení, současně mu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Stejné povinnosti cestujícího vyplývají z ust. § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ve výši 13 Kč pro rok 2010, ve výši 14 Kč pro rok 2011 a ve výši 16 Kč pro rok 2013. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo žalobci oprávnění požadovat po žalované zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, resp. v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Žalovaný rovněž všechny dlužné pohledávky písemně uznal ve smyslu ust. § 558 občanského zákoníku, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci celkovou částku 9 125 Kč (13 + 13 + 13 + 14 + 14 + 14 + 14 + 14 + 16 + 9×1 000) tímto rozhodnutím. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z režijního paušálu ke dvěma úkonům dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a ve spojení s ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč.