23 C 475/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 261 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 8 361 Kč, úrok ve výši 15 877,81 Kč a dále ve výši 19,98 % ročně z částky 8 311,64 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 6 162,46 Kč a dále ve výši 7,05 % ročně z částky 8 311,64 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 15. 8. 2024 a z částky 1 411,64 Kč za dobu od 16. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 900 Kč za dobu od 16. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 15 261 Kč spolu s úrokem ve výši 15 877,81 Kč a dále ve výši 19,98 % ročně z částky 8 311,64 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 162,46 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 8 311,64 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 1. 3. 2013 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,98 % ročně a poplatkem v pravidelných 60 týdenních splátkách po 307 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Žalovaný na dluh uhradil částku 3 100 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině půjčky částku 8 311,64 Kč, na úroku částku 15 877,81 Kč, na úroku z prodlení částku 6 162,46 Kč a na dlužném poplatku částku 6 949,36 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 1. 3. 2013, zákaznické karty ze dne 1. 3. 2013, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, transakční historie zápůjčkového účtu, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně poštovního podacího lístku ze dne 27. 10. 2023, informací o zpracování osobních údajů a z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 7. 2024 včetně poštovního podacího lístku 31. 7. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem dne 1. 3. 2013 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku (peněžní prostředky) ve výši 10 000 Kč. Žalovaný čerpal půjčku hotovostně dne 1. 3. 2013 v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit půjčku včetně sjednaného fixního úroku ve výši 1 277 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč v pravidelných 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách půjčky v postupných platbách dne 7. 3. 2013 částku 400 Kč, dne 14. 3. 2013 částku 300 Kč, dne 21. 3. 2013 částku 600 Kč, dne 7. 4. 2013 částku 300 Kč, dne 14. 4. 2013 částku 600 Kč a dne 9. 5. 2013 částku 900 Kč, tedy souhrnnou částku 3 100 Kč, další splátky neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 30. 7. 2024 k úhradě dluhu.Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o půjčce, soud posoudil po právní stránce dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.); tedy podle ust. § 657, 658 odst. 1 občanského zákoníku, a shledal, že smlouva o půjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 27. 1. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet půjčku vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaný v žádosti o půjčku deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 11 000 Kč, pracovní poměr hlavní jako strážný; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelskou půjčku, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet půjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet půjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Neplatnost smlouvy o půjčce stanovená § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat.V důsledku neplatnosti smlouvy o půjčce jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy.Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o půjčce částku 10 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 3 100 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 3 100 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 6 900 Kč za dobu od 16. 8. 2024 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 15. 8. 2024), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 15 877,81 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 8 311,64 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 162,46 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 311,64 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 15. 8. 2024 a z částky 1 411,64 Kč za dobu od 16. 8. 2024 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.