23 C 489/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 62 444,08 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci -) částku 5 473,11 Kč, úrok ve výši 25,00 % ročně z částky 23 699,17 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 23 699,17 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do 3. 11. 2022 a z částky 5 473,11 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, -) částku 9 103,68 Kč, úrok ve výši 644,23 Kč a dále ve výši 15,90 % ročně z částky 38 505,11 Kč za dobu od 9. 5. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 21,30 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 38 744,91 Kč za dobu od 9. 5. 2021 do 3. 11. 2022 a z částky 9 103,68 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci -) částku 18 226,06 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 226,06 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, -) částku 29 641,23 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 641,23 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 716,40 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 23 699,17 Kč spolu s úrokem ve výši 25,00 % ročně z částky 23 699,17 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 23 699,17 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení (nárok a), částku 38 744,91 Kč spolu s úrokem ve výši 644,23 Kč a dále ve výši 15,90 % ročně z částky 38 505,11 Kč za dobu od 9. 5. 2021 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 21,30 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 38 744,91 Kč za dobu od 9. 5. 2021 do zaplacení (nárok b) s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen banka) a žalovanou byla dne 29. 6. 2016 uzavřena Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb (dále jen rámcová smlouva), na základě které byl žalované zřízen běžný účet č. ú. bankovní účet a následně dne 10. 3. 2020 žalovaná požádala banku (návrhem na uzavření smlouvy o půjčce číslo) o půjčku ve výši 48 000 Kč, která byla schválena (akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce) dne 10. 3. 2020 a téhož dne byly peněžní prostředky vyplaceny na běžný účet žalované v plné výši, čímž byla uzavřena mezi bankou a žalovanou smlouva o zápůjčce (dále jen smlouva). Žalovaná se zavázala splácet zápůjčku spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,90 % ročně a poplatky v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 358 Kč splatných vždy k 10. dni příslušného měsíce počínaje měsícem následujícím po poskytnutí zápůjčky. Žalovaná však v rozporu se smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami právnická osoba a Produktovými obchodními podmínkami právnická osoba (dále jako příjmení), jež byly nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce a které se zavázala dodržovat, nehradila splátky zápůjčky řádně a včas, a proto jí původní věřitel oznámil dopisem (výzvou k okamžitému jednorázovému splacení dluhu) ze dne 27. 5. 2021 zesplatnění nesplacené části jistiny zápůjčky spolu s příslušenstvím ke dni 8. 5. 2021 a vyzval ji k úhradě dluhu. Po zesplatnění zápůjčky žalovaná uhradila na dluh částku 3 521,68 Kč, poté již neuhradila na svůj dluh ničeho. Žalovaná se v rozporu se rámcovou smlouvou a příjmení dostala do nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu tím, že neudržovala na běžném účtu dostatek finančních prostředků ke krytí předpokládaných plateb a závazků a přečerpala peněžní prostředky, které nebyly kryty kladným zůstatkem, ačkoliv na tomto nebyla dohodnuta s bankou. Na běžném účtu žalované vznikl nedovolený debetní zůstatek ve výši 23 699,17 Kč, který byl úročen smluvním úrokem ve výši 25,00 % ročně. I přes výzvu žalovaná nepovolený debetní zůstatek neuhradila. Následně byla pohledávka bankou postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2021 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem (oznámením o postoupení pohledávky) ze dne 11. 1. 2022. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 38 505,11 Kč, na úroku částku 644,23 Kč, na úroku z prodlení částku 21,30 Kč a na dlužných poplatcích částku 239,80 Kč (nárok ad b), na dlužné jistině nepovoleného přečerpání částku 23 699,17 Kč (nárok ad a).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Žalobce v podání (doplnění a upřesnění žalobních tvrzení) ze dne 28. 3. 2023 a ze dne 8. 6. 2023 tvrdil, že žalovaná ode dne poskytnutí zápůjčky v období od 10. 3. 2020 do 30. 11. 2021 zaplatila na dluh 13,51 splátek po 1 358 Kč, tedy částku v souhrnné výši 18 358,77 Kč. K opakovaným transakcím na běžném účtu v měsíci březnu a dubnu 2021 tvrdil, že se jednalo o tzv. recurring platby, tedy opakované transakce bez silného ověření. Tvrdil, že žalovaná ověřila a autorizovala první transakci a tím dala zároveň schválení k opakovaným platbám.

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba L0011112829930001 ze dne 29. 6. 2016, Návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne 10. 3. 2020, Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne 10. 3. 2020, interního výpisu BRKI – kreditního reportu, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, interního výpisu – analýzy klienta, poslední výzvy ze dne 8. 5. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 10. 5. 2021, Oznámení o zesplatnění, výzvy k úhradě závazku ze dne 27. 5. 2021, výpisu z bankovního účtu žalované č. ú. bankovní účet za období od 29. 6. 2016 do 30. 11. 2021, transakční historie zápůjčkového účtu k nároku ad 2), Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba účinných od 1. 1. 2016, Produktových podmínek právnická osoba pro půjčky účinných od 25. 5. 2018, Produktových podmínek právnická osoba pro běžné účty, termínované vklady a debetní karty účinných od 1. 10. 2015, Sazebníku právnická osoba platného od 3. 10. 2015, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2021 včetně příloh – potvrzení o zaplacení úplaty a seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 12. 1. 2022 a včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 29. 1. 2022, Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 21. 10. 2022 včetně podacího lístku ze dne 21. 10. 2022, výpisu z účtu č. ú. bankovní účet za období od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020, za období od 1. 1. 2021 do 30. 11. 2021, od 1. 3. 2020 do 31. 3. 2020 a z výpisu transakcí na běžném účtu č. ú. bankovní účet za období od 18. 3. 2021 do 4. 5. 2021, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel, banka a zapůjčitel uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a vydlužitelem dne 29. 6. 2016 Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba L0011112829930001 a následně dne 10. 3. 2020 na ni navazující Smlouvu o půjčce číslo jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 48 000 Kč. Na základě rámcové smlouvy byl žalované zřízen a veden běžný účet č. ú. bankovní účet; banka a žalovaná se dohodli, že na účet banka přijímá vklady a platby a provádí z účtu dle pokynu klienta nebo jeho jménem výplaty a platby, o provedených transakcích a výši zůstatku na účtu informuje banka klienta formou výpisu z účtu způsobem stanoveným ve VOP nebo jiným způsobem dohodnutým mezi klientem a bankou. Žalovaná čerpala zápůjčku bezhotovostně dne 10. 3. 2020 v plné výši převodem na její bankovní účet č. ú. bankovní účet. Žalovaná se zavázala splatit zápůjčku včetně sjednaného úroku ve výši 15,90 % ročně a poplatku v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 1 358 Kč. Byla sjednána 15,90 % roční úroková sazba, 17,08 % roční procentní sazba nákladů na úvěr a také poplatky za úkony související s upomínáním a smluvní pokuty dle Sazebníku poplatků. Z produktových obchodních podmínek právnická osoba pro běžné účty, termínované vklady a debetní karty bylo zjištěno, že žalovaná souhlasila s tím, že je oprávněna nakládat s peněžními prostředky na běžném účtu do výše disponibilního zůstatku a v případě nepovoleného přečerpání disponibilního zůstatku na účtu je povinna výši tohoto nepovoleného přečerpání neprodleně uhradit včetně úroků, jejichž výše je stanovena v úrokovém lístku (čl. 2 číslo produktových obchodních podmínek). Z Produktových podmínek právnická osoba pro půjčky účinných od 25. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná souhlasila s tím, že v případě porušení závazků vyplývajících ze smlouvy (případy porušení), mj. v případě, že je klient v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z půjčky déle než 30 dnů nebo je v prodlení s placením jakéhokoli jiného závazku vůči bance déle než 30 dnů, je banka s přihlédnutím k jeho závažnosti a ostatním okolnostem podle vlastní úvahy oprávněna vyzvat klienta k uhrazení dlužné částky, a pokud to klient nesplní ani v dodatečné lhůtě 30 dnů, prohlásit půjčku a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z půjčky nebo jejich část za okamžitě splatné a v tomto případě současně požadovat od klienta smluvní pokutu ve výši odpovídající 0,10 % denně z částky, ohledně jíž je klient v prodlení (čl. 7 písm. b), čl. 7 písm. b) produktových obchodních podmínek). Na bankovní účet žalované č. ú. bankovní účet vedený u právnická osoba byla poukázána dne 10. 3. 2020 částka ve výši 48 000 Kč. Z transakční historie účtu bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na splátkách zápůjčky v postupných platbách v období od 10. 3. 2020 do 30. 11. 2021 částku v souhrnné výši 18 358,77 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Poslední výzvou ze dne 8. 5. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 10. 5. 2021 bylo zjištěno, že banka vyzvala žalovanou k úhradě dlužných splátek půjčky, nákladů vzniklých v souvislosti s upomínáním, poskytla jí dodatečnou lhůtu k úhradě a upozornila ji, že v případě neuhrazení dluhu bude nucena přijmout příslušená opatření, zejména přistoupit k okamžitému zesplatnění půjčky, čímž dojde ke ztrátě výhody splátek. Tato výzva byla jako poštovní zásilka předána k poštovní přepravě dne 10. 5. 2021 a byla doručována žalované na adresu trvalého pobytu ulice a číslo, obec část obce. Oznámením o zesplatnění, výzvou k úhradě závazku ze dne 27. 5. 2021 bylo zjištěno, že banka oznámila žalované okamžité jednorázové zesplatnění zápůjčky včetně příslušenství z důvodu porušení čl. 7 písm. b) produktových obchodních podmínek z důvodu dlouhodobého nesplácení závazku vůči bance a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu včetně příslušenství v dodatečné lhůtě 10 dnů ode dne vyhotovení výzvy. Toto oznámení bylo doručováno žalované na adresu trvalého pobytu ulice a číslo, obec část obce. Zápůjčka byla zesplatněna ke dni 8. 5. 2021. Z interních dokumentů – protokolu o ověření úvěryschopnosti klienta včetně přílohy – detailu poměrů žalované, interního výpisu – analýzy klienta a interního výpisu BRKI – kreditního reportu bylo zjištěno, že žalovaná deklarovala v žádosti o zápůjčkový produkt, že je svobodná, dosáhla středoškolského vzdělání, je zaměstnána u zaměstnavatele s měsíčním příjmem ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč, uvedla IČ zaměstnavatele, uvedla, že je na rodičovské dovolené a má další příjem ve výši 10 000 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí v družstevním bytě, má tři spolužijící osoby a dvě vyživovací povinnosti, ke svým výdajům uvedla, že má měsíční splátky úvěru nebo zápůjček ve výši 350 Kč, její výdaje na živobytí činí částku 3 400 Kč měsíčně a další výdaje činí částku 200 Kč měsíčně. Úvěryschopnost žalované byla posuzována dle standardních schvalovacích postupů banky prověřením tzv. tvrdých kritérií – aktuálních dluhů interních a externích, negativních záznamů na blacklistech, prověřením neplatných dokladů a existujících exekucí, prověřením informací z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, BUREAUSCORE), prověřením příjmů žadatele, který byl současně pozorován na běžném účtu klienta, vyhodnocením splátkového zatížení žadatele, když byla zjištěna v databázi splátkových operací klienta splátka stávajících úvěrů ve výši 2 817 Kč měsíčně, deklarované výdaje oproti údajům uvedeným v žádosti byly navýšeny a dále vyhodnocením ukazatelů DTI/DSTI, když celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu banky stanoveno na úroveň třídy E, které odpovídá pravděpodobnost splácení úvěru ve výši 97,85 %. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba za období od 1. 3. 2020 do 30. 11. 2021 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na bankovním účtu žalované č. ú. bankovní účet, přičemž ke dni 30. 11. 2021 činil počáteční zůstatek účtu částku 23 699,17 Kč a konečný zůstatek účtu částku 24 186,14 Kč; ke dni 31. 10. 2021 činil počáteční zůstatek účtu částku 23 206,43 Kč a konečný zůstatek účtu částku 23 699,17 Kč, na vrub účtu byla zúčtována mj. dne 31. 10. 2021 platba ve výši 492,74 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání, dne 30. 9. 2021 platba ve výši 467,24 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání, dne 31. 8. 2021 platba ve výši 472,78 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání, dne 31. 7. 2021 platba ve výši 462,95 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání, dne 30. 6. 2021 platba ve výši 439 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání a dne 1. 6. 2021 platba ve výši 99 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 31. 5. 2021 platba ve výši 441,26 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání, a dne 1. 5. 2021 platba ve výši 99 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty a platba ve výši 499 Kč jako zaúčtování poplatku za upomínku, dne 30. 4. 2021 platba ve výši 264,80 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání, dne 1. 4. 2021 platba ve výši 99 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty a platba ve výši 499 Kč jako zaúčtování poplatku za upomínku, dne 31. 3. 2021 platba ve výši 17,57 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání, dne 1. 2. 2021 platba ve výši 99 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 1. 1. 2021 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 31. 12. 2020 platba ve výši 0,01 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání a dne 1. 12. 2020 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 30. 11. 2020 platba ve výši 0,19 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání a dne 1. 11. 2020 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 31. 10. 2020 platba ve výši 0,43 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání a dne 1. 10. 2020 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 1. 9. 2020 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 1. 8. 2020 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 31. 7. 2020 platba ve výši 0,52 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání a dne 1. 7. 2020 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 30. 6. 2020 platba ve výši 0,64 Kč jako zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání a dne 1. 6. 2020 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 1. 5. 2020 platba ve výši 89 Kč jako zaúčtování poplatku za vedení debetní karty, dne 17. 4. 2020 platba ve výši 99 Kč jako zaúčtování poplatku za vydání debetní karty, dne 10. 3. 2020 platba ve výši 20 Kč jako zaúčtování poplatku. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba za období od 1. 3. 2021 do 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že na vrub účtu dne 19. 3. 2021 byly zúčtovány 2 transakce provedené platební kartou přes internet v částce 24,39 Kč, dne 22. 3. 2021 bylo zúčtováno 80 transakcí provedených platební kartou přes internet v částce 24,32 Kč a dne 25. 3. 2021 bylo zúčtováno 27 transakcí provedených platební kartou přes internet v částce 24,74 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. ú. bankovní účet vedeného u právnická osoba za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021 bylo zjištěno, že na vrub účtu dne 1. 4. 2021 byla zúčtována 1 transakce provedená platební kartou přes internet v částce 24,34 Kč, dne 2. 4. 2021 bylo zúčtováno 6 transakcí provedených platební kartou přes internet v částce 24,31 Kč a dne 30. 4. 2021 byly zúčtovány 4 transakcí provedených platební kartou přes internet v částce 24,12 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena Smlouvou o postoupení o pohledávky ze dne 13. 12. 2021 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem (oznámením o postoupení pohledávky) ze dne 11. 1. 2022. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 21. 10. 2022 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím.

5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

6. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

14. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

15. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

17. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o účtu, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2662 a násl. o. z., a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o účtu. V rámcové smlouvě o poskytování bankovních a platebních služeb se právní předchůdce žalobce jako banka a žalovaná dohodli, že na běžný účet č. ú. bankovní účet, který banka pro žalovanou zřídila a vedla, bude banka přijímat vklady a platby a provádět z účtu dle pokynu žalované nebo jejím jménem výplaty a platby. příjmení o provedených transakcích a výši zůstatku informovala žalovanou formou výpisu z účtu. Smlouva o účtu neobsahovala žádné ujednání o tom, že bude banka provádět platby do záporného debetu, aniž by byly kryty peněžními prostředky na účtu. V souladu se smluvními ujednáními měla banka provádět platby z účtu jen do výše disponibilního zůstatku na tomto účtu, což žalovaná také důvodně předpokládala. Jelikož nebyla sjednána žádná forma přečerpání účtu, příkladmo formou povoleného debetu nebo formou kontokorentu, nenáleží bance z provedených platebních transakcí z účtu do záporného debetu žádné smluvní úroky nebo poplatky. Soud proto zamítl žalobu v části nároku na zaplacení částky 5 473,11 Kč spolu s úrokem ve výši 25,00 % ročně z částky 23 699,17 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení. Jelikož však v důsledku pokynu žalované k výplatě peněžních prostředků z účtu vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § číslo odst. 2 o. z, zavázal soud žalovanou podle ust. § 2993 o. z. uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, záporný zůstatek na účtu v částce 18 226,06 Kč představující dosud nevrácené peněžní prostředky. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky z částky 18 226,06 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 3. 11. 2022), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 23 699,17 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do 3. 11. 2022 a z částky 5 473,11 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, pak soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

18. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

19. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl u jednání dne 10. 5. 2023 a dále v podání (doplnění žaloby) ze dne 28. 3. 2023, že prověřoval schopnost žalované splácet zápůjčku vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v interní databázi banky tzv. příjmení příjmení, v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalované v databázi neplatných dokladů s tím, že občanský průkaz žalované nebyl v době uzavření smlouvy v této databázi nalezen, a dále získáním informací přímo od žalované, když žalovaná v žádosti o poskytnutí zápůjčky uvedla, že má příjem ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč, dále, že je na rodičovské dovolené a má další příjem ve výši 10 000 Kč, uvedla, že bydlí ve družstevním bytě, má tři spolužijící osoby a dvě vyživovací povinnosti, ke svým výdajům uvedla, že má měsíční splátky úvěru nebo zápůjček ve výši 350 Kč, její výdaje na živobytí činí částku 3 400 Kč měsíčně a další výdaje činí částku 200 Kč měsíčně. Žalobce dále tvrdil, že prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na běžném účtu žalované na základě dlouhého časového období před uzavřením smlouvy, přičemž na tento bankovní účet byla žalované poukazovány pravidelné platby. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalované, k její životní situaci stanovil výdaje žalované dle svého ekonomického modelu (vyhodnocení platební kapacity) a vyhodnotil žalovanou jako spotřebitele schopného splácet měsíční splátku zápůjčky ve výši 1 358 Kč. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet zápůjčku, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalované a ze žádosti o poskytnutí zápůjčkového produktu, které ani nebyly doloženy zprávou zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, že se jedná o pracovní poměr, příp. jiné doklady, z nichž by bylo zřejmé, o jaký typ příjmu se jedná. V rámci posouzení výdajové stránky žalované vyšel žalobce pouze z prohlášení žalované, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal typ bydlení, náklady na bydlení ani netrval na doložení skutečné výše nákladů na bydlení, nezkoumal jiné výdaje. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalované, vycházel z jakýchsi matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (vyhodnocení platební kapacity) a údajů o výdajích poskytnutých samotnou žalovanou, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na živobytí ve výši 3 400 Kč měsíčně (za situace, že žalovaná bydlí v družstevním bytě se třemi spolužijícími osobami) a další výdaje ve výši 200 Kč, náklady na splátky dalších zápůjček a úvěrů ve výši 350 Kč (za situace, kdy bylo zjištěno splátkové zatížení v databázi splátkových operací dlužníka v celkové výši 2 817 Kč měsíčně), čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR- právnická osoba, ve věci C číslo).

20. Plnil-li žalobce žalované z neplatné smlouvy o zápůjčce částku 48 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 18 358,77 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 29 641,23 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 29 641,23 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 3. 11. 2022), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 644,23 Kč, úroku ve výši 15,90 % ročně z částky 38 505,11 Kč za dobu od 9. 5. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 21,30 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 744,91 Kč za dobu od 9. 5. 2021 do 3. 11. 2022 a z částky 9 103,68 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, pak soud žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 51,40 % a jeho neúspěch 48,60 %. Ve výši rozdílu (2,80 %) má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 716,40 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 123 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za čtyři úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání před soudem dne 10. 5. 2023 a dne 5. 9. 2023) ve výši 14 480 Kč a za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny odměny, tj. ve výši 1 810 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 300 Kč k pěti úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 1 500 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v obec k jednání soudu dne 10. 5. 2023 do obec a zpět, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 33 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 10,6 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,20 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 41,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 315,70 Kč. Tyto náklady za ztrátu času a cestovní výlohy požadoval v rozsahu 1/2, jelikož se účastnil jednání u soudu v zastoupení žalobce téhož dne ve dvou věcech, tj. ve výši 257,90 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v obec k jednání soudu dne 5. 9. 2023 do obec a zpět, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 200 Kč a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 33 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 10,6 litrů benzínu Natural 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,20 Kč za 1 km a ceně benzínu Natural 95 ve výši 41,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 315,70 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 28. 3. 2023 a ze dne 8. 6. 2023, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v těchto podáních měla být uvedena již v žalobě. Celkové náklady řízení tak činí částku 25 584,90 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 2,80 % činí částku 716,40 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).