23 C 53/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 47 068,24 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci- částku 14 537,40 Kč, úrok ve výši 1 841,43 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 13 781,06 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1 254,36 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 13 781,06 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení,- částku 13 630,84 Kč, úrok ve výši 2 275,99 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 11 390,13 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 170,06 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 11 390,13 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení,zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci- částku 13 200 Kč,- částku 5 700 Kč,to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 27 737,40 Kč spolu s úrokem ve výši 1 841,43 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 13 781,06 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 254,36 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 13 781,06 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení (nárok ad 1) a částku 19 330,84 Kč spolu s úrokem ve výši 2 275,99 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 11 390,13 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 170,06 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 11 390,13 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení (nárok ad 2) s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. obch. spol. , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, (dále jen původní věřitel) a žalovanou byla dne 15. 2. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též jako smlouva ad 1), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 12,75 % ročně a poplatkem v pravidelných 78 týdenních splátkách po 381 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Následně byla mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, a žalovanou dne 21. 10. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též jako smlouva ad 2), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,75 % ročně a poplatkem v pravidelných 65 týdenních splátkách po 452 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Nedílnou součástí smlouvy ad 1) a ad 2) byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná však v rozporu se smlouvou ad 1) a ad 2) nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaná na dluh uhradila ze smlouvy ad 1) částku 800 Kč a ze smlouvy ad 2) částku 9 300 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy ad 1) a ad 2) byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 28. 4. 2025. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy ad 1) na jistině úvěru částku 13 781,06 Kč, na úroku částku 1 841,43 Kč, na úroku z prodlení částku 1 254,36 Kč a na dlužném poplatku částku 13 956,34 Kč a ze smlouvy ad 2) na jistině úvěru částku 11 390,13 Kč, na úroku částku 2 275,99 Kč, na úroku z prodlení částku 2 170,06 Kč a na dlužném poplatku částku 7 940,71 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2023, ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 15. 2. 2023, z tabulky umoření, ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 10. 2022, ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 10. 2022, z tabulky umoření, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025 včetně poštovního podacího lístku ze dne 22. 5. 2025, z informace o zpracování osobních údajů ze dne 28. 4. 2025 a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 7. 2025 včetně poštovního podacího lístku ze dne 30. 7. 2025, soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 15. 2. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 15. 2. 2023 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 10 985 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 209 Kč v pravidelných 78 týdenních splátkách po 381 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru dne 24. 2. 2023 částku 400 Kč a dne 3. 3. 2023 částku 400 Kč, tedy souhrnnou částku 800 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně dne 21. 10. 2022 právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 21. 10. 2022 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 9 563 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 277 Kč v pravidelných 65 týdenních splátkách po 452 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru v postupných platbách dne 21. 10. 2022 částku 500 Kč, dne 8. 11. 2022 částku 2 000 Kč a dne 6. 12. 2022 částku 1 200 Kč, dne 4. 1. 2023 částku 2 000 Kč, dne 3. 2. 2023 částku 2 000 Kč, dne 3. 3. 2023 částku 1 600 Kč, tedy souhrnnou částku 9 300 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 na žalobce. Žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 28. 4. 2025 a vyzval ji k úhradě dluhu. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 29. 7. 2025 k úhradě dluhu.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru ad 1) a ad 2), soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru ad 1) a ad 2) uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

12. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 2. 5. 2026, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 9 077 Kč z invalidního důchodu a další příjem domácnosti ve výši 12 000 Kč; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil rozhodnutí o přiznané dávce invalidního důchodu, příp. sociálních dávkách nebo dávkách hmotné nouze, nedoložil žádné důkazy dokládající ostatní příjmy žalované, nedoložil žádné výpisy z databáze př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalované. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr ze smlouvy ad 1) a ad 2). Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-, právnická osoba, . v. GK., ve věci C-679/18).

13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků ze smlouvy ad 1) a ze smlouvy ad 2).

14. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru ad 1) částku 14 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 800 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru ad 1) částku 13 200 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství ve vztahu k žalobnímu nároku ad 1), tj. úroku ve výši 1 841,43 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 13 781,06 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1 254,36 Kč a dále ve výši 12,75 % ročně z částky 13 781,06 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru ad 2) částku 15 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 9 300 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru ad 2) částku 5 700 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství ve vztahu k žalobnímu nároku ad 2), tj. úroku ve výši 2 275,99 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 11 390,13 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 170,06 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 11 390,13 Kč za dobu od 29. 4. 2025 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaná se tak v době vydání rozhodnutí nemohla dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. , spisová značka, ).

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

18. Žalovaná byla, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalované náklady řízení; žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.