23 C 72/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 250 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 3 750 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 10. 6. 2025 do 7. 12. 2025 a ve výši 0,50 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 8. 12. 2025 do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 8. 12. 2025 do 22. 12. 2025, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 23. 12. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 346,10 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku v částce 200 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí na účet Okresního soudu v , adresa, , vedený u ČNB , adresa, , č. účtu: , č. účtu, , VS , var. symbol, .

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 16 250 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 10. 6. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 10. 5. 2025 uzavřena smlouva o úvěru č. ID 25842726 (dále též jako smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 500 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného úroku ve výši 3 750 Kč s termínem splatnosti do 9. 6. 2025. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, telefonního čísla, e-mailu a bankovních údajů a potvrdil svůj souhlas se smlouvou. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 12 500 Kč a na úroku částku 3 750 Kč. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2025, i přes výzvu dluh neuhradil.

2. Podáním učiněným do protokolu u jednání dne 20. 4. 2026 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 3 750 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 10. 6. 2025 do 7. 12. 2025 a ve výši 0,50 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 8. 12. 2025 do zaplacení. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před jednáním, soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobce. Předmětem sporu zůstalo zaplacení částky 12 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 8. 12. 2025 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru č. ID 25842726 ze dne 10. 5. 2025, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z potvrzení o provedené platbě ThePay ze dne 10. 5. 2025, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 5. 12. 2025 včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 9. 12. 2025 a ze sdělení ČSOB, a. s. ze dne 12. 3. 2026 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. , č. účtu, za období od 1. 5. 2025 do 31. 5. 2025, soud zjistil následující skutkový stav věci:Z potvrzení o provedené platbě ThePay ze dne 10. 5. 2025 bylo zjištěno, že dne 10. 5. 2025 byla z účtu společnosti , právnická osoba, . zaslána částka 12 500 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Na bankovní účet žalovaného č. ú. , č. účtu, vedený u ČSOB, a. s. byla poukázána dne 10. 5. 2025 platba ve výši 12 500 Kč pod variabilním symbolem VS , var. symbol, z bankovního účtu žalobce prostřednictvím platební brány ThePay. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 5. 12. 2025. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 9. 12. 2025 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání.

5. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s žalobcem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, žalobce vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 12 500 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 12 500 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 12 500 Kč představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 23. 12. 2025 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla doručena žalovanému dne 22. 12. 2025), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V části příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 8. 12. 2025 do 22. 12. 2025, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Zpětvzetí žaloby v částce 3 750 Kč, a v úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 10. 6. 2025 do 7. 12. 2025 a ve výši 0,50 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 8. 12. 2025 do zaplacení, lze v daném případě hodnotit jako procesní neúspěch žalobce, neboť žalobce procesně zavinil, že řízení muselo být v této části zastaveno (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.). V řízení proto činí úspěch žalobce 73,91 % a jeho neúspěch 26,09 %. Ve výši rozdílu (47,82 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 1 346,10 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 1 200 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 815 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 47,82 % činí částku 1 346,10 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.

14. Žalobci byla uložena povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku dle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, v částce 200 Kč za žalobní nárok, když ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobce na soudním poplatku zaplatil pouze částku 800 Kč; výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.