24 C 101/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Sobalou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 13 600,00 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 3 600 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky 10 000 Kč od 20. 9. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 070 Kč k rukám zástupce žalobkyně , anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 13 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 20. 8. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč bezhotovostní platbou na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem v kapitalizované výši 3 600 Kč do 19. 9. 2025. Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru a kapitalizovaného úroku. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z jistiny.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , potvrzení o provedené platbě ze dne 20. 8. 2025 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 20. 8. 2025 uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč za úrok ve výši 1 % denně. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit žalobkyni do 19. 9. 2025 částku 13 600 Kč. Částku 10 000 Kč žalobkyně vyplatila na účet žalované č. , č. účtu, dne 20. 8. 2025 prostřednictvím platební brány ThePay.

4. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 4. 2026 s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 8. 2025 ve výši 19 495,39 Kč (včetně sankcí a nákladů).

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 20. 8. 2025 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalované téhož dne částku 10 000 Kč. Tuto částku navýšenou o úrok ve výši 3 600 Kč se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni do 19. 9. 2025. Soud smlouvu po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně netvrdila, že před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované zápůjčku splácet, a tato skutečnost ani nevyplanula z předložených důkazů. Žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby byla věc, v případě, že by soud dovodil neplatnost smlouvy o úvěru, hodnocena jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Soud smlouvu skutečně vyhodnotil jako neplatnou. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, z níž žalovaná nevrátila ničeho, je žalovaná v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona povinna vrátit žalobkyni neuhrazenou jistinu ve výši 10 000 Kč.

6. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

7. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu.

8. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 1 200 Kč (3 x 400 Kč - § 14b odst. 1 advokátního tarifu). Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 6 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 500 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 815 Kč. Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, částku 2 815 Kč. Žalobkyně byla úspěšný v rozsahu 69 % (počítáno z předmětu sporu navýšeného o kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování soudu, tj. z částky 14 501 Kč). Odečtením neúspěchu (31 %) od úspěchu vzniklo žalobkyni právo na náhradu 38 % nákladů řízení, což v přepočtu činí 1 070 Kč.

9. V souladu s § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, položky 1 bod 1 písm. a) ve spojení s položkou 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků doměřil soud žalobkyni soudní poplatek z žaloby. Soudní poplatek činí celkem 1 000 Kč, uhrazeno bylo 800 Kč, zbývá doplatit 200 Kč.