24 C 244/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Sobalou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce , adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Řízení se v části o zvýšení výživného nad 4 400 Kč do 7 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2025 zastavuje.

II. Návrh žalobce, aby vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému stanovená rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 1. 2005, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 24. 2. 2005, ve výši 700 Kč měsíčně byla zrušena, se zamítá.

III. Výživné, které je žalobce dle rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 1. 2005, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 24. 2. 2005, povinen hradit žalovanému ve výši 700 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 10. 2025 zvyšuje na částku 4 400 Kč měsíčně.

IV. Výživné splatné za dobu od 1. 10. 2025 do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen, je žalobce povinen zaplatit do 3 dnů od doručení tohoto rozsudku k rukám žalovaného.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 3. 2025 ve znění doplnění ze dne 17. 4. 2025 se žalobce domáhal zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalovanému stanovené rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 1. 2005, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 24. 2. 2005, ve výši 700 Kč měsíčně s tím, že dle jeho názoru musel žalovaný ukončit studium někdy v roce 2021.

2. Žalovaný se vzájemným návrhem doručeným soudu dne 19. 9. 2025 domáhal zvýšení výživného, které je žalobce dle rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 1. 2005, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 24. 2. 2005, povinen mu hradit ve výši 700 Kč měsíčně, na částku 7 000 Kč měsíčně, a to s účinností buď od podání návrhu nebo zpětně za dobu posledních 3 let. Vzájemný návrh odůvodnil tím, že nadále studuje (v současnosti na SŠ , adresa, ) a že vzhledem k nárůstu životních nákladů od posledního rozhodnutí o výživném částka 700 Kč měsíčně není odpovídající. Své měsíční náklady vypočetl na částku 7 500 Kč.

3. K výzvě soudu pak žalovaný doplnil svá tvrzení, kdy uvedl, že studuje již druhou střední školu, kdy se po vyučení v oboru truhlář rozhodl pokračovat ve studiu s cílem získat maturitní vzdělání a zároveň propojit řemeslné dovednosti s oborem počítačové grafiky. Domnívá se, že takto bude lépe uplatnitelný na trhu práce. Aktuálně žije ve společné domácnosti s matkou, která ho plně finančně zajišťuje.

4. Žalobce se ke vzájemnému návrhu žalovaného nevyjádřil.

5. Na začátku jednání konaného dne 2. 6. 2026 vzal žalovaný svůj vzájemný návrh částečně zpět, a to co do zvýšení výživného nad 4 400 Kč do 7 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2025. Soud proto v tomto rozsahu řízení o vzájemném návrhu výrokem I. zastavil.

6. V této souzené věci zmeškal žalobce, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 odst. 4 o.s.ř.) vzájemný návrh žalovaného a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání mělo konat, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo. K jednání nařízenému na den 2. 6. 2026 byly žaloba a předvolání k jednání s poučením o možnosti vydat rozsudek pro zmeškání žalobci doručeny dne 11. 5. 2026, a to v souladu s ustanovením § 49 o.s.ř. Žalobce byl o následcích nedostavení se v předvolání poučen. Žalovaný, který se k jednání dostavil, navrhl rozhodnout o vzájemném návrhu rozsudkem pro zmeškání. Splněním těchto zákonných podmínek se pokládají tvrzení žalovaného obsažená ve vzájemném návrhu o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná. Jsou tedy nesporné skutečnosti uváděné žalovaným v bodech 1 a 2 odůvodnění tohoto rozsudku. Soud proto o vzájemném návrhu žalovaného na zvýšení výživného rozhodl ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 3 téhož ustanovení rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

7. Za situace, kdy žalobci (ve vztahu ke vzájemnému návrhu žalovaného je žalobce v postavení žalovaného a žalovaný v postavení žalobce) byla žaloba i předvolání k prvému jednání doručeny více nežli 10 dnů předem, byl poučen o následcích nedostavení se, svou neúčast u jednání řádně a včas neomluvil a přítomný žalovaný navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, považuje soud skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná a na jejich základě rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání, aniž by prováděl ve věci dokazování (výrok III. rozsudku). Neshledal přitom žádné zákonné překážky bránící vydání takového rozsudku, neboť ve věci bylo možné uzavřít a schválit smír a vydáním rozsudku pro zmeškání nedojde ke vzniku, změně nebo zániku právního poměru mezi účastníky.

8. Pokud jde o návrh žalobce na zrušení vyživovací povinnosti, pak z provedených důkazů zjistil soud tyto dílčí skutečnosti:

9. Z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne ze dne 21. 1. 2005, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 24. 2. 2005, a jeho odůvodnění soud zjistil, že tímto rozsudkem soud schválil dohodu rodičů , Jméno žalobce, (žalobce) a , jméno FO, ohledně tehdy nezletilého žalovaného , Jméno žalovaného, , že se žalovaný svěřuje do péče matky , jméno FO, a žalobce se zavázal platit na výživu žalovaného částku 700 Kč měsíčně s účinností od 1. 2. 2005.

10. Z potvrzení o studiu , právnická osoba, , , adresa, ze dne 9. 9. 2025 soud zjistil, že žalovaný je ve školním roce 2025/2026 žákem třetího ročníku denního studia, obor: , Anonymizováno, -, anonymizováno11. Z výučního listu a z vysvědčení o závěrečné zkoušce Střední školy , adresa, ze dne 16. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný ukončil studium v oboru truhlář – výroba nábytku a obsluha CNC na této škole dne 16. 6. 2023.

12. Z výpisu z centrální evidence vězněných osob soud zjistil, že žalobce byl propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody dne 20. 9. 2025.

13. Ze sdělení Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, OSSZ Karviná ze dne 2. 2. 2026 soud zjistil, že žalobce není poživatelem důchodu ani nepobírá dávky nemocenského pojištění. Ze sdělení Úřadu práce ze dne 4. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v období od 20. 9. 2025 do 14. 12. 2025. Ze sdělení Úřadu práce ze dne 5. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobce nepobírá žádné dávky. Ze sdělení Úřadu práce ze dne 16. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobce nepobírá žádné dávky pomoci v hmotné nouzi. Ze sdělení Úřadu práce ze dne 17. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobce nepobírá žádný příspěvek na péči ani na mobilitu.

14. Ze sdělení Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, OSSZ Karviná ze dne 6. 3 2026 soud zjistil, že žalobce se nacházel v registru pojištěnců s otevřeným pojistným poměrem naposledy v období od 16. 1. 2023 do 10. 5. 2023, kdy byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, .

15. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, ze dne 14. 4. 2026 soud zjistil, že žalobce byl u této společnosti zaměstnán jako dělník na povrchu hornických provozů v období 16. 1. 2023 do 10. 5. 2023. Ke sdělení byl přiložen mzdový a osobní list žalobce, z něhož soud zjistil, že pokud žalobce odpracoval celý měsíc jeho čistá mzda činila 22 233 Kč. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, ze dne 17. 4. 2026 soud zjistil, že žalobce mohl být v této společnosti zaměstnán i nadále, přičemž jeho čistý výdělek by se mohl v roce 2025 pohybovat okolo 25 000 Kč měsíčně a v roce 2026 okolo 26 500 Kč měsíčně.

16. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé: Výživné, které je aktuálně žalobce povinen žalovanému hradit vzešlo z dohody rodičů schválené soudem v době, kdy měl žalovaný asi 6 měsíců. Od té doby nebylo nikterak zvyšováno. Žalobce je ve školním roce 2025/2026 žákem třetího ročníku , právnická osoba, , , adresa, . byť již v roce 2023 ukončil studium jiné střední školy ziskem výučního listu (Střední školy , Anonymizováno, , adresa, ), soud však dospěl k závěru, že se jedná o řádné pokračování ve studiu za účelem prohlubování kvalifikace, přičemž účelem je lepší postavení žalovaného na trhu práce. Pokud jde o majetkové poměry žalobce, pak tento zůstal v řízení zcela pasivní. Soud, i když o vzájemném návrhu žalovaného na zvýšení výživného rozhodl rozsudkem pro zmeškání, zkoumal majetkové poměry žalobce a vyšel z potenciality jeho příjmů, jak byly sděleny jeho posledním zaměstnavatelem – společností , právnická osoba, . Ve vztahu k návrhu žalobce na zrušení vyživovací povinnosti nemohl být soudem poučen o nutnosti tvrdit a prokazovat ukončení studia žalovaným.

17. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

18. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

20. Podle § 915 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

21. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

22. Po zhodnocení provedených důkazů soud návrh žalobce na zrušení vyživovací povinnosti v celém rozsahu výrokem II. rozsudku zamítl, jelikož žalovaný stále řádně studuje a není schopen sám se živit. Žalobci se v řízení nepodařilo prokázat opak. Co se týče vzájemného návrhu žalovaného na zvýšení výživného, pak tomuto ve znění učiněného zpětvzetí rozsudkem pro zmeškání zcela vyhověl a přiznal žalovanému požadovaný nárok na zvýšení výživného na částku 4 400 Kč měsíčně s účinností od 1. 10. 2025 neboť soud dospěl k závěru, že žalobcův potenciální výdělek by mohl činit minimálně okolo 22 000 Kč měsíčně čistého, jak vyplývá ze sdělení společnosti , právnická osoba, . Výše výživného pak byla soudem změněna s účinností od 1. 10. 2025, neboť žalobce byl v průběhu měsíce září 2025 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody a nic mu nebránilo v zahájení výdělečné činnosti počínaje měsícem říjen 2025 a žalovaný takto svůj požadavek ve vzájemném návrhu formuloval. Výše takto stanoveného výživného odpovídá podle soudu majetkovým poměrům žalobce a běžným odůvodněným potřebám žalovaného, který stále studuje a připravuje se na své budoucí povolání. Soud pro úplnost dodává, že takto stanovená výše výživného zcela odpovídá i doporučující tabulce výpočtu výživného vydané Ministerstvem spravedlnosti, když částka 4 400 Kč odpovídá 20 % z 22 000 Kč.

23. Pokud jde o výrok IV. rozsudku, pak tímto soud rozhodl o placení dlužného výživného za období od data žalovaným požadovaného zvýšení výživného do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.