24 C 340/2023
č. j. 24 C 340/2023-35
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o povinnost odstranit stínící clony
I. Žalovaný je povinen odstranit ze svého pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , který sousedí s pozemkem žalobce parc. č. 1/1, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , všechny stínící clony umístěné před okny budovy č. p. , Anonymizováno, , a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 3 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 11. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo odstranit ze svého pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří o výměře 604 m², zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , který sousedí s pozemkem žalobce parc. č. 1/1, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 160 m², zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , se způsobem využití stavba občanské vybavenosti, všechny stínící clony umístěné před okny budovy č. p. , Anonymizováno, , které omezují obvyklé užívání uvedené budovy žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům, v jejichž důsledku dochází k nepřiměřenému stínění místností v předmětné budově. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem shora popsaného pozemku a stavby č. p. , Anonymizováno, , se způsobem využití stavba občanské vybavenosti – hasičská zbrojnice. Žalovaný je vlastníkem pozemků v katastrálním území , adresa, parc. č. 2/1, 2/3, 3 a 4, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, . Budova hasičské zbrojnice žalobce je obklopena a těsně sousedí ze všech stran s výše uvedenými pozemky žalovaného, kdy na pozemku 2/3 má žalobce zřízeno právo odpovídající věcnému břemenu jízdy požárními vozidly a chůze členů SDH, které je zapsáno v katastru nemovitostí. V budově hasičské zbrojnice žalobce se nacházejí mj. dvě místnosti sloužící jako klubovna a sousední místnost velitele. Každá z obou místností má pouze jedno otevíratelné okno a obě tato okna jsou situována směrem na pozemek žalovaného parc. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , který je využíván jako zahrada. Obě uvedená okna jsou zabarvena mléčným sklem tak, aby byl znemožněn pohled členů Sboru dobrovolných hasičů na pozemek žalovaného, avšak současně aby byl umožněn průnik slunečního světla do uvedené klubovny. Žalovaný i přes uvedené opatření žalobce umístil a stále udržuje na svém pozemku těsně před okny klubovny hasičské zbrojnice černé neprůhledné a neprůsvitné stínící clony z umělého materiálu. Uvedené clony jsou žalovaným umístěny ve vzdálenosti cca 25 cm od skla oken a těsně přesahují kolem rámu okna a navazujícího zdiva budovy a znemožňují průnik slunečního světla do místnosti klubovny hasičské zbrojnice a rovněž znemožňují řádné větrání místnosti a údržbu oken, čímž dochází k podstatnému omezení obvyklého užívání hasičské zbrojnice žalobce. Žalobce je toho názoru, že žalovaný v míře nepřiměřené místním poměrům uvedeným stíněním formou stínících clon před okny hasičské zbrojnice žalobce podstatně omezil obvyklé užívání uvedené budovy, která slouží i jako klubovna pro setkávání dětí a mládeže v rámci organizace Sboru dobrovolných hasičů , adresa, . Postup žalovaného nad míru přiměřenou místním poměrům podstatně omezuje obvyklé užívání hasičské zbrojnice žalobce, neboť je znemožněn průnik denního světla do místnosti klubovny a znemožněno řádné větrání a údržba oken budovy hasičské zbrojnice žalobce. Skutkově obdobná záležitost byla judikaturně řešena již v minulosti např. v souhrnném Zhodnocení Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky ze dne 27. 6. 1972, sp. zn. Cpj 57/71, v němž bylo mj. v návaznosti na tehdy řešený skutkově obdobný případ stínění dřevěnou tabulí umístěnou před oknem bytu konstatováno, že „správně např. s takovým odůvodněním zavázal soud žalovanou, aby odstranila dřevěnou tabuli, kterou postavila na svém pozemku v 60 cm vzdálenosti od nově proraženého okna v domě žalobce.“ A dále následně je uvedeno, že: „Žalobě bylo vyhověno, jelikož postavením tabule, která zabraňuje přístupu světla do dětského pokoje a zpátky výhled z domu žalobce, zneužila žalovaná své vlastnické právo.“ Dle názoru žalobce je výše uvedený právní názor, byť vycházející z tehdy platných právních předpisů tehdejší československé republiky, plně aplikovatelný i na nyní řešený případ, neboť je souladný s výše citovanou právní úpravou ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku a řeší obdobný případ jako je v nyní předmětem této žaloby. Dále je nezpochybnitelnou skutečností, že předmětná okna jsou situována sice na pozemek žalovaného, avšak nikoli s výhledem na jeho rodinný dům, který se nachází na jiné straně zahrady a výhled z obou oken žalobce směřuje na dům souseda, nikoli na dům žalovaného. Žalobce vyvinul snahu řešit uvedenou situaci nejprve ústní formou za účelem zachování dobrých sousedských vztahů a následně na základě postoje žalovaného písemnou výzvou ze dne 12. 5. 2023 (doručena 16. 5. 2023), s poskytnutou lhůtou pro odstranění do 31. 5. 2023. V uvedené lhůtě žalovaný předmětné stínící clony neodstranil a byl následně žalobcem opětovně vyzván předžalobní výzvou dne 30. 6. 2023 (doručena dne 4. 7. 2023), kde byla poskytnuta přiměřená lhůta pro odstranění clon do 31. 7. 2023. Na posledně uvedené reagoval žalovaný již prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 21. 7. 2023, kde bylo výslovně v zastoupení žalovaného sděleno, že žalovaný předmětné stínící clony neodstraní. Žalobce v rámci řešení souvisejících sousedských záležitostí s žalovaným učinil ještě výzvu rovněž ke clonám dopisem ze dne 17. 8. 2023 s poskytnutou lhůtou do 31. 8. 2023. Žalovaný stínící clony před okny žalobce neodstranil. U jednání žalobce doplnil, že budova je trvale využívána k volnočasovým aktivitám dětí, kdy se jedná o spolkovou činnost, kde se zdržují děti a kde je nevýhodně dána clona, která jim zamezuje být v místnosti v rámci přirozeného světla. Dochází k nepřiměřeným zdravotním a hygienickým omezením ve vztahu k dětem a členům SDH a k nedostatečnému větrání budovy. Stavebně není možnost jiného větrání v budově, klubovna má pouze okno. Činnost prováděná SDH je ve veřejném zájmu. Nikdy nebyl použit výhled na pozemek žalovaného za účelem jeho sledování.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že mezi účastníky probíhají dlouholeté spory o rozsah vlastnických práv a dále také o rozsah zřízeného věcného břemene příjezdu a přístupu k hasičské zbrojnici, po pozemku ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný potvrdil, že místnosti hasičské zbrojnice mají okna, která jsou situována na pozemek žalovaného, že se jedná o vyklápěcí okna a že okna jsou zabarvena mléčným sklem. Průhled přes tato okna jsou takto mléčným sklem zamezena jen potud, pokud jsou tato uzavřena. Pokud jsou okna otevřena, pak v důsledku jejich otevření dochází k volnému průhledu z hasičské zbrojnice na pozemek žalovaného, a v důsledku této skutečnosti dochází pak k nepřiměřenému omezování výkonu vlastnického práva žalovaného na klidné a ničím nerušené využívání zahrady. Otevřeným oknem se umožňuje vnikání hluku a zápachu z hasičské zbrojnice směrem do zahrady žalovaného, a také ničím neodůvodněné sledování pozemku ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný dlouhodobě upozorňuje na nevhodnost jednání žalobce, zejména pak několikrát upozorňoval žalobce na to, aby vyřešil jiným způsobem větrání hasičské zbrojnice než otvíráním oken, neboť takto vzniká volný přístup zápachu vznikajícího z činnosti žalobce, respektive činnosti dobrovolných hasičů. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobce, že tím, že umístil před okna neprůhledné zastínění, že tímto způsobem dochází k zamezení pronikání denního světla do hasičské zbrojnice. Sám žalobce ve své žalobě tvrdí, že okna jsou zatřena mléčným sklem, což již samo o sobě zabraňuje pronikání denního světla. Úmyslem žalovaného není a nebylo zamezení pronikání denního světla do hasičské zbrojnice, ale zamezení pronikání imisí, tedy zamezit žalobci, resp. členům hasičského záchranného sboru, nepovoleným způsobem sledovat veškeré dění na pozemku žalovaného a dále zamezit vnikání hluku a zápachu z hasičské zbrojnice na zahradu žalovaného. Žalovaný zdůrazňuje, že odkaz žalobce v článku III. žaloby na rozsudek Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky, je nepřípadný, a to zejména v tom směru, že zde bylo řešeno pronikání světla do obytných prostor – dětského pokoje, a to prostory hasičské zbrojnice nesplňují. Žalovaný je přesvědčen, že se nejedná o bytové prostory, ale prostory sloužící k jakési „průmyslové“ činnosti, neboť se v těchto prostorách nacházejí hasičská vozidla, čerpadla a další motorové i nemotorové prostředky, stroje a zařízení, které slouží činnosti dobrovolných hasičů. Dále se v těchto nevelkých prostorách nachází velké množství osob, a to dospělých a dětí, kteří již jen svou přítomností vytvářejí hluk, aniž by byla v provozu jakákoli strojní zařízení. Žalovaný je přesvědčen, že se jedná o přiměřené zábrany sloužící k minimalizaci zásahů činnosti dobrovolných hasičů do výkonu vlastnického práva žalovaného. Zástupce žalovaného u jednání dále uvedl, že žalovanému dlouhodobě činnost v klubovně vadí. Žalovaný má za to, že v prvé řadě budova slouží jako hasičská zbrojnice a místnost má být určena pro parkování hasičského auta. Budova neobsahuje žádné sociální zařízení ani sprchu, je iluzorní, aby tato budova sloužila dětem jako klubovna pro jejich volnočasové aktivity.
3. Výpisy z Katastru nemovitostí ze dne 23. 10. 2023, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , LV č. , hodnota, a č. , hodnota, bylo prokázáno shora uvedené vlastnictví nemovitostí účastníků.
4. Z kopie katastrální mapy pro kat. území , adresa, , mapový list č. , adresa, -, Anonymizováno, , ze dne 23. 10. 2023 a přiložené fotodokumentace bylo zjištěno, že okna budovy hasičské zbrojnice směřují na úzký pruh pozemku žalovaného, za kterým je pozemek a rodinný dům třetí osoby. Okna (jedno dvoudílné a jedno jednodílné) jsou opatřena bílým nátěrem a zvenčí, z pozemku žalovaného jsou natěsno (cca 2–5 cm od omítky a 25 cm od vnějšího rámu okna) zastíněna clonami z neprůhledného materiálu.
5. Spisem Městského úřadu v , Anonymizováno, , adresa, - žádostí o povolení stavby z 2. 10. 2000, stavebním povolením č. j. , Anonymizováno, ze dne 19. 1. 2021, žádostí o změnu stavby před jejím dokončením z 16. 5. 2002, kolaudačním rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, z 18. 6. 2002, půdorysy ze dne 19. 1. 2001 a 6. 6. 2002 bylo prokázáno, že byly povoleny stavební úpravy požární zbrojnice v Horním Žukově, mj. přemístění garážových vrat, zřízení dveří s garáží do skladu, zazdění 3 oken a vybourání 1 okna, přičemž žádostí ze dne 16. 5. 2002 došlo ke změně umístění oken, tak jak vyplývá z půdorysu požární zbrojnice ze dne 6. 6. 2002. Obě okna jsou situována s výhledem na pozemek žalovaného.
6. Výzvou ze dne 12. 5. 2023, doručenou žalovanému dne 16. 5. 2023, a předžalobní výzvou ze dne 30. 6. 2023, doručenou žalovanému dne 4. 7. 2023, vyzval žalobce žalovaného k odstranění stínících clon.
7. Svědek , jméno FO, v rámci výslechu uvedl, že žalovaného zná asi 30 let. Bydlí kousek od něj. Navštěvuje jej často, v průměru tak dvakrát týdně, občas mu pomáhá s prací na baráku. Ví, že okna z hasičské zbrojnice směřují na jeho pozemek. Často tam bývají různé akce, jsou tam děti i dospělí. Je tam nějaká klubovna. Žádné incidenty nezaznamenal, až na jeden, kdy viděl, jak nějaká osoba jde z pozemku žalovaného přes okno do místnosti. To také sdělil žalovanému. Je to už ale dávno. V jednom případě také zaznamenal nastartované auto, byl tam zápach z auta, je to už také dávno. Neví přesně, zda šel zápach z nafty právě z toho okna, nebo zezadu budovy. Neví, kde bylo vozidlo. Ví, že zápach tam byl, protože zrovna instalovali polystyrén a museli s tím přestat. V lokalitě bydlí dlouho, původně budova požární zbrojnice měla okna, ale ta byla fixní s drátěným sklem a nedala se otevírat. Nad nimi byl větrák. Nyní jsou tam okna otevíratelná, otevírají se dovnitř. Za celou dobu viděl okna otevřená asi třikrát.
8. Podle § 1012 věty druhé občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění, dále jen „o. z.“) vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.
9. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
10. Bylo prokázáno, že žalovaný nainstaloval na svém pozemku stínící clony zabraňující průniku světla a částečně i vzduchu do místností ve vlastnictví žalobce. Žalovaný v rámci své obrany neprokázal, že by ze strany žalobce docházelo k vnikání imisí na pozemek žalovaného v míře nepřiměřené místním poměrům, když bylo v průběhu řízení výslechem svědka zjištěno, že v budově požární zbrojnice se sice konají často akce rodičů s dětmi, avšak žádné incidenty nezaznamenal. Svědek v jednom případě zaznamenal zápach nafty z blíže neurčeného místa, když jednoznačně neuvedl, zda šlo o zápach z oken či z nějakého jiného místa v okolí budovy požární zbrojnice. Stavební úpravy spočívající v instalaci oken byly řádně povoleny a zkolaudovány.
11. Za uvedeného stavu soud dospěl k závěru, že umístěním stínících clon před okna žalobce došlo ve smyslu § 1012 o. z. ze strany žalovaného k závažnému rušení vlastnického práva žalobce (viz např. Spáčil J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 144), a proto soud žalobě podle § 1042 o. z. vyhověl a zavázal žalovaného odstranit stínící clony, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Zastínění oken tmavými clonami v jejich bezprostřední blízkosti považuje soud za zcela nepřiměřené opatření, neboť je tím téměř úplně znemožněn průchod světla a vzduchu do místnosti, do které byly okna instalovány na základě řádného povolení.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení se skládají z paušální náhrady hotových výdajů stanovené podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 1 800 Kč (výzva k plnění, podání žaloby, příprava účasti na jednání, účast u jednání dne 12. 4. 2024, příprava účasti na jednání a účast u jednání dne 4. 9. 2024) a ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, celkem 3 800 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.