24 C 446/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 105 398,59 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 189,90 Kč, dále 15% roční úrok z prodlení z částky 2 189,90 Kč od 12. 10. 2023 do zaplacení, dále úrok 25 % ročně z částky 2 189,90 Kč od 12. 10. 2023 do 10. 1. 2024 a úrok ve výši 15 % ročně z částky 2 189,90 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 716,75 Kč, 15% roční úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení, dále úrok 21,9 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 9. 2023 do 20. 12. 2023 a úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 84 233,35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 975,34 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 487,45 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 396,25 Kč, 15% roční úrok z prodlení z částky 88 208,69 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení, dále úrok 20,10 % ročně z částky 88 208,69 Kč od 21. 9. 2023 do 20. 12. 2023 a úrok ve výši 15 % ročně z částky 88 208,69 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 2. 2024 se žalobce po částečném zpětvzetí žaloby domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 2 189,90 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 2 189,90 Kč od 12. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, úrok 25 % ročně z částky 2 189,90 Kč od 12. 10. 2023 do 10. 1. 2024, úrok 15 % ročně z částky 2 189,90 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení, dále částku 15 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 716,75 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, úrok 21,90 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 9. 2023 do 20. 12. 2023, úrok 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení, a dále částku 88 208,69 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 487,45 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 396,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 88 208,69 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, úrok 20,10 % ročně z částky 88 208,69 Kč od 21. 9. 2023 do 20. 12. 2023 a úrok 15 % ročně z částky 88 208,69 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, ., IČ , IČO, , která k 1. 1. 2022 zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, .), IČ , IČO, (dále jen „banka“) a žalovaným došlo dne 28. 12. 2021 k uzavření Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb a ke zřízení běžného účtu č. , č. účtu, (dále jen „smlouva o účtu“). V případě nepovoleného přečerpání disponibilního zůstatku na účtu byl žalovaný povinen nepovolený debetní zůstatek neprodleně uhradit včetně úroků dle platného úrokového lístku a zákonný úrok z prodlení. Na běžném účtu žalovaného vznikl v průběhu trvání smlouvy debetní zůstatek, který nebyl žalovaným vyrovnán. Banka využila svého práva a od smlouvy odstoupila s účinností ke dni 11. 10. 2023. Jelikož účet žalovaného č. , č. účtu, vykazoval z důvodu nepovoleného přečerpání dluh v celkové výši 2 189,90 Kč, je tato dlužná částka úročena úrokovou sazbou pro nepovolené přečerpání zůstatku na běžném účtu dle platného úrokového lístku ve výši 25 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to až do úplného uhrazení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 17. 1. 2024. Dlužná částka uhrazena nebyla. Žalobce dále tvrdil, že banka uzavřela se žalovaným dne 2. 2. 2023 Smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva o povoleném debetu“), na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet úvěr ve formě možnosti přečerpání běžného účtu do sjednaného limitu 15 000 Kč. V případě jeho překročení šlo o porušení smlouvy a vznik nepovoleného záporného zůstatku. Žalovaný se zavázal úvěr splácet prostřednictvím běžného účtu. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistil na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 20. 9. 2023. Dlužná částka, která ke dni zesplatnění činila celkem 18 906,75 Kč, nebyla ze strany žalovaného v plné výši uhrazena. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Dlužná částka uhrazena nebyla. Banka dále uzavřela se žalovaným dne 3. 11. 2022 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „smlouva o RePůjčce“), na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 89 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 2 363 Kč počínaje 3. 12. 2022. Žalovaný zápůjčku nesplácel řádně a včas, a proto banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni 20. 9. 2023 zesplatnila. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil 4 766,65 Kč. Pohledávky za žalovaným vyplývající z výše uvedených smluv s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byly ze strany banky postoupeny žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023, a to s účinností ke dni 2. 11. 2023. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně.

2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Rámcovou smlouvou uzavřenou mezi bankou a žalovaným dne 28. 12. 2021 se banka zavázala poskytovat žalovanému bankovní, platební a případně investiční služby. Na základě ní došlo ke zřízení běžného účtu.

4. Návrhem smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. č. , Anonymizováno, ze dne 2. 2. 2023 a jeho akceptací z téhož dne byla mezi bankou a žalovaným uzavřena smlouva o povoleném debetu ve výši 15 000 Kč.

5. Návrhem na uzavření Smlouvy o RePůjčce č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2022 a jeho akceptací z téhož dne byla mezi bankou a žalovaným uzavřena smlouva, na základě které se banka zavázala poskytnou žalovanému peněžní prostředky ve výši 89 000 Kč za úrok 20,1 % ročně. Počínaje dnem 3. 12. 2022 se žalovaný zavázal poskytnutou částku v měsíčních splátkách ve výši 2 363 Kč.

6. Dopisy banky ze dne 26. 9. 2023 adresované žalovanému došlo k odstoupení od smlouvy o běžném účtu č. , č. účtu, ke dni 11. 10. 2023, dále k prohlášení okamžité splatnosti úvěru č. , Anonymizováno, a k prohlášení okamžité splatnosti úvěru č. , hodnota, .

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 a přílohou č. 1 ze dne 13. 10. 2023 (č. pohl. , Anonymizováno, ) byly pohledávky za žalovaným postoupeny bankou na žalobce.

8. Výzvou ze dne 16. 1. 2024, odeslanou 17. 1. 2024, vyzval žalobce žalovaného k úhradě pohledávek do 31. 1. 2024.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).

13. Listinami bylo prokázáno, že mezí předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena ve smyslu § 2662 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouva o účtu. Následně byla uzavřena smlouva o povoleném debetu k účtu a dále smlouva o RePůjčce.

14. Žalobce netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnuté úvěry spočívající v povoleném debetu a RePůjčce, a proto soud vyhodnotil smlouvy jako neplatné (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).

15. Pro případné vrácení poskytnuté jistiny ze záporného zůstatku na účtu bylo potřeba, aby žalobce tvrdil, jakou částku za dobu poskytování úvěru žalovanému poskytl a jakou částku žalovaný žalobci uhradil. Žalobce soudu sdělil, že povolený debet je součástí běžného účtu, produkty není možno oddělit, a proto není možné pro žalobce uvést částku prostého čerpání bez dalších poplatků a úroků účtované na vrub běžného účtu a částky úhrady za celé smluvní období.

16. Okresní soud se neztotožňuje s tvrzením žalobce, že důkazní břemeno ohledně výše uhrazených částek je na žalovaném. Žalobce musí tvrdit a prokázat, že vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení a v jaké výši.

17. Za stavu, že žalobce výši bezdůvodného obohacení ve vztahu k zápornému zůstatku na účtu neprokázal, soud žalobu zamítl.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru ve vztahu k RePůjčce. Soud proto žalobě, co do žalovaným nevrácené jistiny ve výši 84 233,35 Kč (89 000 Kč – 4 766,65 Kč) vyhověl.

19. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).

20. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný (z celkem uplatněné částky, včetně úroků do dne rozhodnutí, byl žalobce úspěšný co do částky 84 233,35 Kč, neúspěšný co do částky 91 208,01 Kč), žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.