24 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Sobalou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného Anonymizováno o 10 872,00 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 3 372 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 10 872 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 276 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 3. 2025 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 10 872 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost , právnická osoba, . po zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uzavřela s žalovaným dne 20. 7. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž podkladě poskytla dne 20. 7. 2024 žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 500 Kč, které žalovaný obdržel zasláním na svůj účet. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 150,08 Kč a úrokem 221,92 Kč do 19. 8. 2024. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny úvěru, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 150,08 Kč a úroku 221,92 Kč Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2025 nejprve na společnost , právnická osoba, . a poté Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2025 na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , potvrzení o provedené platbě ze dne 24. 9. 2025 soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalované a žalovaným byla dne 20. 7. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do 19. 8. 2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 520,06 Kč při dodržení doby splatnosti, resp. ve výši 3 150,08 Kč při překročení doby splatnosti a úroku 221,92 Kč. Částku 7 500 Kč žalobkyně vyplatila na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 20. 7. 2024 bankovním převodem.

4. Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2025 vč. seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 9. 2025 soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně (společnosti , právnická osoba, .) za žalovaným byla postoupena nejprve na společnost , právnická osoba, . a poté na žalobkyni a že o tomto postoupení byl žalovaný informován.

5. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 9. 2025 s podacím lístkem ze dne 12. 9. 2025 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 7. 2024 ve výši 31 410,88 Kč (včetně sankcí a nákladů).

6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 7. 2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalovanému téhož dne částku 7 500 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázala vrátit žalobkyni do 19. 8. 2024. Soud smlouvu po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdkyně zkoumala schopnost žalovaného zápůjčku splácet, a to lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, ovšem tato žalobní tvrzení nebyla nikterak důkazně doložena. Žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby byla věc, v případě, že by soud dovodil neplatnost smlouvy o úvěru, hodnocena jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Soud smlouvu skutečně vyhodnotil jako neplatnou, když žalobkyně nedoložila, že by před poskytnutím úvěru řádně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 500 Kč, z níž žalovaný nevrátil ničeho, je žalovaný v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona povinna vrátit žalobkyni neuhrazenou jistinu ve výši 7 500 Kč.

7. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud považuje za úspěch žalobkyně zavázání žalovaného k povinnosti plnit v I. výroku rozsudku, za její neúspěch zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v II. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně tak ke dni rozhodnutí soudu činí 56 % původně žalované částky vč. požadovaného příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí soudu (tj. částky 13 411 Kč), její neúspěch včetně zamítnutého příslušenství 44 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem 12 %. Soud proto přiznal žalobkyni 12 % uplatňovaných nákladů řízení.

9. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 1 200 Kč (3 x 400 Kč - § 14b odst. 1 advokátního tarifu). Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 6 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů tak činí 1 500 Kč. Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, částku 2 300 Kč, z čehož 12 % činí 276 Kč.