Okresní soud v Karviné · Rozsudek

24 C 89/2019

č. j. 24 C 89/2019-214

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-09-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2022:24.C.89.2019.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Milana Pelikána, Ph.D., a přísedících Jarmily Paličkové a Aleše Štětky ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne 3. 7. 1959 bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; název žalované , REGON: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované , Polsko o zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 600 000 Kč a 9% roční úrok z prodlení z částky 40 000 Kč od 1.7.2018 do zaplacení, dále 9% roční úrok z prodlení z částky 80 000 Kč od 31.7.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 31.8.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 1.10.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 31.10.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 1.12.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 31.12.2018 do zaplacení a 9,75% roční úrok z prodlení z částky 80 000 Kč od 31.1.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce 100 % nákladů řízení ve výši 132 506,43 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné 100 % nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 19.3.2019 se žalobce po žalovaném domáhal zaplatit částku ve výši 600 000 Kč a 9% roční úrok z prodlení z částky 40 000 Kč od 1.7.2018 do zaplacení, dále 9% roční úrok z prodlení z částky 80 000 Kč od 31.7.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 31.8.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 1.10.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 31.10.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 1.12.2018 do zaplacení, z částky 80 000 Kč od 31.12.2018 do zaplacení a 9,75% roční úrok z prodlení z částky 80 000 Kč od 31.1.2019 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 29.3.2018 uzavřel s žalovaným jakožto zaměstnavatelem pracovní smlouvu, na základě které měl žalobce vykonávat pro žalovaného jako druh práce ředitele, pro odštěpný závod zaměstnavatele: [název žalované] [právnická osoba], [IČO], který je umístěn na adrese sídla [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec] (dále jen [anonymizováno]). Dnem nástupu do práce byl určen den 15.5.2018 s tím, že tímto dnem vznikl pracovní poměr. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Místem výkonu práce bylo určeno město Frýdek Místek. V pracovní smlouvě byly mzdové podmínky žalobce upraveny odkazem na dohodu o mzdě, která byla mezi stranami uzavřena dne 25.4.2018 na období od 15.5.2018 po dobu výkonu práce dle pracovní smlouvy do skončení pracovního poměru. Na základě této dohody byla pro žalobce sjednána mzda ve výši 80 000 Kč hrubého měsíčně plus čtvrtletní odměny v závislosti na odpracovaných výsledcích a hospodářských výsledcích odštěpného závodu. Mzda, příplatky a odměny dle této dohody byly splatné v následujícím kalendářním měsíci po vykonání práce nebo po jejich přiznání ve výplatním termínu, který je stanoven na 30. den následujícího kalendářního měsíce. Žalobce od 15.5.2018 až do ledna 2019, kdy okamžitě zrušil pracovní poměr u žalovaného z důvodu nezaplacení mzdy, řádně vykonával na základě výše uvedené pracovní smlouvy práci na pozici ředitele, pro odštěpný závod žalovaného [anonymizováno]. Náplň práce žalobce spočívala mimo jiné v tom, že vyhledával, oslovoval a následně jednal s potencionálními zákazníky, především v oblasti automobilového průmyslu, ale i v jiných oblastech. Těmto potencionálním zákazníkům nabízel služby agentury práce [anonymizováno]. Zajišťoval vypracování veškerých potřebných smluvních dokumentů, které byly nezbytné pro fungování agentury práce. Prováděl u zákazníků pravidelná školení BOZP a školení pracovních postupů. Žalobce jednal v zastoupení [anonymizováno] např. i s generálním ředitelstvím ÚP ČR, kdy mu byly ze strany [anonymizováno] zasílány k vyřízení usnesení a výzvy k poskytnutí kauce, které následně vyřizoval pro [anonymizováno] právě žalobce. Mezi jeho oprávnění patřilo např. sledovat výplatnice, odpracované hodiny zaměstnanců odštěpného závodu apod., kdy za tímto účelem měl přístupové údaje včetně hesel do všech těchto souborů. Tato jednání probíhala buďto osobně, telefonicky nebo prostřednictvím emailu [email]. Jedná se o společný email, ke kterému měli přístup zaměstnanci [anonymizováno], resp. minimálně žalobce, jednatel [příjmení], [celé jméno svědkyně] - účetní pro havířovskou pobočku a administrativní pracovnice. Žalobci byl však přístup k tomuto emailu zrušen, avšak až v okamžiku, kdy byla žalovanému doručena předžalobní výzva k zaplacení dlužné mzdy. Žalobce uvedl příklady zákazníků, se kterými jakožto zástupce [anonymizováno] jednal. Jedná se o -) [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že [právnická osoba] zajistí zahraniční zaměstnance pro obě sekce výroby této společnosti. Žalobce jednal např. s panem [příjmení], paní [příjmení], s jednotlivými směnovými mistry, a rovněž s majitelkou firmy paní [příjmení] [příjmení]. -) [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] s paní [příjmení], jednání vedená žalobcem zde směřovala k uzavření rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců mezi [název žalované] – odštěpný závod, a spol. [právnická osoba] -) [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že by [právnická osoba] zajistil zahraniční zaměstnance na pozice – prodavač. Jednání vedl s paní [jméno] [příjmení]. -) [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] – žalobce vedl jednání s Ing. [jméno] [příjmení], která je vedoucí personálního oddělení, kdy tento zákazník jednal s žalobcem o zajištění zahraničních zaměstnanců na pozice - dokončování, plastikář, kdy zákazník měl zájem o několik desítek zaměstnanců. -) Žalobce v rámci své pozice spolupracoval s českou pracovní agenturou [právnická osoba], [IČO] její pobočkou v Ostravě na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – jednal konkrétně s [celé jméno svědkyně], se kterou dělal nábory pracovníků např. z Polska do oblasti průmyslu (i automobilového) pro oblast Moravy -) Dále např. spol. [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] 43 [obec] a mnoho dalšími subjekty. -) V rámci své činnosti žalobce spolupracoval s paní [jméno] [příjmení] (kterou rovněž jakožto pracovnici vyhledal), se kterou jednal v podstatě výhradně telefonicky. Paní [příjmení] se na klienta obrátila např. v květnu, kdy nedostala od [anonymizováno] výplatu za měsíc duben 2018, což žalobce s jednatelem [anonymizováno] řešil.

2. Za vykonanou práci neobdržel žalobce nikdy žádnou mzdu, a to za celou dobu trvání pracovního poměru, tedy od května 2018. Od začátku měsíce července 2018 se žalobce dožadoval po žalovaném úhrady mzdy za vykonanou práci, kdy s tímto požadavkem opakovaně kontaktoval jednatele žalovaného [jméno] [příjmení], nicméně bezvýsledně, kdy [jméno] [příjmení] s žalobcem buďto nekomunikoval, nebo se na sjednanou schůzku vůbec nedostavil, pokud se dostavil, pak toto téma oddaloval. Ze strany jednatele docházelo k pochybením rovněž ve vztahu k potencionálním zákazníkům, které např. odmítl kontaktovat přesto, že mu s nimi žalobce sjednal schůzku apod. Byl to tedy [anonymizováno], resp. jeho jednatel, kdo se o fungování své firmy – odštěpného závodu, nikterak nezajímal a neměl zájem o její rozšíření. Na závěr je nutno podotknout, že o laxním a nezodpovědném přístupu jednatele žalovaného k plnění jeho povinností svědčí mimo jiné i to, že se např. neobtěžoval ani účastnit jednání s potencionálními obchodními partnery, i přesto, že svou účast na jednání přislíbil apod.

3. Předžalobní výzvou k zaplacení dlužné mzdy ze dne 28.11.2019 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné mzdy za měsíce květen 2018 až září 2018 v celkové výši 360 000 Kč. Na tuto předžalobní výzvu reagoval žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] dopisem ze dne 17.12.2018 a požadavek na úhradu dlužné mzdy odmítli se zcela nesmyslným odůvodněním, že žalobce nikdy nenastoupil do práce a nemůže mu tak náležet mzda za práci, kterou nevykonal. Přípisem ze dne 24.1.2018 označeným jako Odpověď na dopis označený jako odstoupení od pracovní smlouvy pak byla právní zástupkyni žalovaného přesně popsána pracovní náplň žalobce a žalovaný byl znovu vyzván k úhradě dlužné mzdy, tentokrát za měsíce květen až prosinec 2018. Na tuto výzvu již nebylo ze strany žalovaného nikterak reagováno a žalobci nebylo uhrazeno ničeho.

4. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné mzdy včetně zákonných úroků z prodlení, a to za měsíce: -) květen 2018 ve výši 40 000 Kč, která byla splatná dne 30.6.2018 (vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nastoupil až v polovině měsíce, domáhá se pouze ½ sjednané mzdy) -) červen 2018 ve výši 80 000 Kč, která byla splatná dne 30.7.2018 -) červenec 2018 ve výši 80 000 Kč, která byla splatná dne 30.8.2018 -) srpen 2018 ve výši 80 000 Kč, která byla splatná dne 30.9.2018 -) září 2018 ve výši 80 000 Kč, která byla splatná dne 30.10.2018 -) říjen 2018 ve výši 80 000 Kč, která byla splatná dne 30.11.2018 -) listopad 2018 ve výši 80 000 Kč, která byla splatná dne 30.12.2018 -) prosinec 2018 ve výši 80 000 Kč, která byla splatná dne 30.1.2019.

5. Ve věci byl vydán Okresním soudem v Karviné dne 3.5.2019 platební rozkaz č. j. 24 C 89/2019-14, proti kterému podal žalovaný odpor. Na svou obranu uvedl, že pracovní smlouva byla uzavřena dne 29.3.2018, avšak dnem nástupu do práce byl určen den 1.4.2018, a nikoliv den 15.5.2018, jak uvádí žalobce. Místem výkonu práce bylo určeno sídlo odštěpného závodu společnosti, tedy [obec], a nikoliv Frýdek – Místek, jak tvrdí žalobce. Druh práce byl určen pozicí ředitele odštěpného závodu. Pracoviště žalobce bylo připraveno v sídle odštěpného závodu v [obec], jak ostatně vyplývá i ze samotné pracovní smlouvy, avšak na toto se žalobce nedostavil a nebyl nikdy fyzicky přítomen ani dne 1.4.2018, ani dne 15.5.2018, který žalobce uvádí jako den nástupu do práce, a též nikdy později. Žalobce pouze neformálně sdělil, že je nemocný. Žalovaný měl za to, že do práce žalobce nikdy nenastoupí. Pokud jde o samotný výkon sjednaného druhu práce, má žalovaný za to, že tento, také s ohledem na skutečnost, že žalobce do práce řádně nenastoupil, nebyl nikdy patřičně realizován. Za celou dobu, za kterou se žalobce domáhá vyplacení mzdy, neuzavřel jedinou smlouvu s potenciálními klienty, nevyhotovil návrh smluvní dokumentace, jak uvádí v žalobě. Žalovanému není známo, že by žalobce prováděl u kohokoliv pravidelná školení BOZP a školení pracovních postupů, jak uvádí v žalobě. Nejsou seznatelné žádné znaky výkonu jakékoliv pracovní činnosti. Žalobce nikdy žalované společnosti, statutárnímu orgánu či vedení odštěpného závodu nepředložil výsledky své práce. Dále žalovaný nesouhlasil s tvrzeným obdobím, za které se žalobce domáhal zaplacení mzdy s poukazem na to, že žalobce nikdy nedoložil, kdy a v jakém období oslovoval a jednal s uváděnými klienty, kdy tato jednání skončila a co bylo jejich výsledkem. Funkce ředitele sebou nese především odpovědný přístup k práci, který neprokázal již na samotném začátku, kdy žalobce ani nenastoupil do práce, přičemž se neobtěžoval oznámit, jaký důvod mu v tom brání, dále řádné plnění svých zákonných i smluvních povinností a výsledky, které jsou přínosem pro společnost. Tomuto požadavku však žalobce nikdy nedostál. Má tedy za to, že mu právo na mzdu nevzniklo. Jednání žalobce se jeví jako podivné také s ohledem na skutečnost, že se o výplatu mzdy po prvních měsících neupomínal, nikterak žalovaného nevyzýval, aby mu za odvedenou práci bylo zaplaceno. Nikdy také nepožádal o čerpání dovolené, ani o její proplacení. Standardním postupem při nevyplacení první a druhé mzdy zaměstnanci, který je odkázán na zdroj příjmu z hlavního pracovního poměru jako žalobce, je okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. V daném případě však žalobce nepřistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru ani po prvním a ani po druhém měsíci nevyplacení mzdy. Z tohoto lze usuzovat, že si musel být vědom skutečnosti, že mu žádný pracovní poměr nemohl fakticky vzniknout.

6. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

7. Věcná a místní příslušnost Okresního soudu v Karviné k projednání věci je dána sídlem odštěpného závodu v době zahájení řízení ve smyslu § 11 odst. 1 a 86 odst. 3 občanského soudního řádu.

8. Pracovní smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne 29.3.2018 bylo prokázáno, že žalovaný jako zaměstnavatel zaměstnal žalobce na pozici ředitele odštěpného závodu žalobce se sídlem v [obec] s datem nástupu od 15.5.2018 na dobu neurčitou. Pod bodem IV.2 pracovní smlouvy je ujednáno, že práva a povinnosti ze smlouvy se řídí českým právem. Splatnost mzdy byla dohodnuta na 30. dne kalendářního měsíce následujícího po vzniku nároku (II.2 a 3 pracovní smlouvy) Dohodou o mzdě uzavřenou mezi účastníky dne 25.4.2018 si po dobu výkonu sjednaného druhu práce účastníci dohodli základní mzdu ve výši 80 000 Kč měsíčně. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracovala ve [právnická osoba] [anonymizováno] jako personalistka do 11/ 2018. Žalobce znala v souvislosti se společností žalovaného, kdy prostřednictvím žalobce zajišťovali zaměstnance pro jejich firmu. Ohledně zprostředkování zaměstnanců jednala pouze s žalobcem. Komunikovali pravidelně. Měsíčně měli okolo 20 zaměstnanců, občas se někteří vystřídali. Pokud nějaký zaměstnanec do práce nepřišel, toto vždy projednávala s žalobcem, který věc následně řešil. Jednatele žalované společnosti viděla dvakrát. Faktury za zaměstnance hradili žalovanému. Svědkyně [celé jméno svědkyně], vedoucí pobočky [právnická osoba], v [obec] vypověděla, že spolupráci s žalobcem, a tedy s žalovanou firmou, započala počátkem roku 2018, kdy žalobce zastupoval žalovanou společnost. Byla seznámena s jednatelem žalované společnosti, byl to [anonymizováno]. Pokud se jedná o společnost žalovaného, pak všechny věci za tuto společnost vyřizoval žalobce. Měli poptávku na zaměstnance, podle požadavků se však dodávat zaměstnance nedařilo, a tak ke konci roku 2018 spolupráce skončila. Poslední poptávku dávali na podzim roku 2018, když požadovali zaměstnance pro [právnická osoba]. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že žalovaný byl jejím zaměstnavatelem po dobu tři čtvrtě roku. Byla zaměstnána jako odpovědný zástupce agentury práce. Pracovní smlouvu uzavřela s žalovaným ve [obec]. Nástup do práce měl být od 1.4.2018 Smlouvy byly připraveny advokátní kanceláří pana [příjmení] a tam také podepsány. Při podpisu smlouvy byli oba fyzicky přítomni, včetně žalobce. Před svědkyní žalobce pracovní smlouvu s žalovaným nepodepisoval. Její role spočívala v tom, že byla poradce, všechny mechanismy se měly nastavit tak, aby byly v souladu se zákoníkem práce. V podstatě je poučovala, jak to má vypadat, na co si dávat pozor a předávala své zkušenosti z dané oblasti. Žalobce zajišťoval komunikaci s jednatelem žalované společnosti v jazyce polském. Také komunikovali elektronicky, zasílala vždy oběma různé studie, návody, vzory smluv apod. Svědkyně uvedla, že dodnes neví, jestli měli licenci, nikdy ji neviděla, a proto také došlo k ukončení pracovního poměru dohodou z její strany. U žalované organizace pracovala na zkrácený poloviční úvazek od 1.4.2018 do 31.1.2019. Podle svědkyně byl žalobce spíše obchodník, který měl kontakty u nás a který měl zajišťovat zaměstnance z Polské republiky k nám. Pokud s nimi jednala, tak vždy s oběma. Splatnost mzdy byla vždy 15. dne, to bylo dodrženo možná jednou nebo dvakrát, jinak vždy se zpožděním a po urgencích. Žalobce si svědkyni občas krátkým emailem postěžoval, že komunikace s jednatelem žalované společnosti není nejlepší. SMS zprávami označenými jako Komunikace [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], M. [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným a také mezi žalobcem a osobami činícími poptávku docházelo k vzájemné komunikaci ohledně zaměstnávání osob, a to i v období od 15.5.2018. Např. z 5.6.2018„ [anonymizováno 7 slov]: [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [anonymizováno], [příjmení]. [anonymizováno 5 slov]„ [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 6 slov] [datum] [jméno] [příjmení]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, [anonymizována dvě slova] [datum]„ [anonymizována dvě slova] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. Dále např. komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalovaného ze dne 18.10.2018. Předžalobní výzvou ze dne 28.11.2018 vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě dlužné mzdy. Dopisem ze dne 17.12.2018 odstoupil žalovaný od pracovní smlouvy uzavřené s žalobcem dne 29.3.2018 z důvodu, že žalobce ve sjednaný den nenastoupil do práce.

9. V průběhu řízení byl prokázán následující skutkový stav. Mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, na základě které se žalobce zavázal nastoupit do práce dne 15.5.2018 jako ředitel odštěpného závodu žalovaného na dobu neurčitou. Žalobce pro žalovaného organizačně zajišťoval pracovníky pro jiné zaměstnavatele. Mezi účastníky byla dohodnuta základní mzda ve výši 80 000 Kč měsíčně. Nebylo prokázáno, že by do 31.12.2018 byl pracovní poměr mezi účastníky ukončen.

10. Na skutkový stav soud aplikoval příslušná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V souladu s § 36 zákoníku práce vznikl mezi účastníky ke dni 15.5.2018 pracovní poměr na dobu neurčitou. Listinami a výpověďmi svědkyň bylo prokázáno, že žalobce dohodnutou práci pro žalovaného vykonával, jak to např. vyplývá z SMS zprávy ze dne 5.6.2018 a dalších shora uvedených listin. Odstoupení od pracovní smlouvy žalovaným ze dne 17.12.2018 soud vyhodnotil jako neplatné pro opožděnost, když z ust. § 34 odst. 3 a 4 zákoníku práce vyplývá, že od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Podle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, § 109 a § 113 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele peněžité plnění v podobě mzdy. Mezi účastníky sjednána mzda ve výši 80 000 Kč měsíčně. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobci dohodnutou mzdu za výše uvedené měsíce uhradil, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Splatnost mzdy byla dohodnuta na 30. dne kalendářního měsíce následujícího po vzniku nároku. Tvrzení žalovaného, že do práce žalobce nenastoupil, že od pracovní smlouvy uzavřené s žalobcem odstoupil a že žalobce žádnou práci pro žalovaného nevykonával, se neprokázala.

11. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora a likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenované soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Podle § 2 nařízení vlády výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Pro prodlení v druhém pololetí r. 2018 činila repo sazba 1 %, pro prodlení v prvním pololetí r. 2019 činila repo sazba 1,75 %.

12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení se skládají z odměny zástupce žalobce stanovené podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Z tarifní hodnoty 600 000 Kč činí odměna za 1 úkon právní služby 10 700 Kč, za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, sepis žaloby, vyjádření k žalobě ze dne 30.8.2019, účast u jednání soudu dne 2.9.2020, vyjádření ze dne 19.7.2021 a jednání soudu konané dne 16.9.202) celkem 74 900 Kč Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů stanovených podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby, tj. celkem za 7 úkonů 2 100 Kč, dále z náhrady za promeškaný čas za 16 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu) a z cestovného k jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět (osobním automobilem o průměrné spotřebě 6,5 l nafty / 100 km, délce cesty 788 km, ceně nafty dle vyhlášky 47,10 Kč a sazby základní náhrady 4,70 Kč/km) ve výši 6 116,06 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 84 716,06 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 102 506,43 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 30 000 Kč, částku 132 506,43 Kč. O výši a splatnosti nákladů řízení státu spojených s překlady tlumočníkem bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co bude jejich výše známa.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.