25 C 104/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Soni Virguĺové a Milana Kučery ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení částky 184 028 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 184 028 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 10. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení 84 920 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu 26. 7. 2022 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 184 028 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce pracoval u žalovaného od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2019 na pozici [anonymizováno] náměstka. V souvislosti s výkonem práce [anonymizováno] náměstka byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne 18. 12. 2017 manažerská smlouva o podmínkách výkonu funkce. Manažerská smlouva nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2018 a žalovaný manažerskou smlouvu vypověděl ke dni 31. 10. 2019. Dle článku V. manažerské smlouvy byla mezi účastníky sjednána manažerská odměna, která byla tvořena pravidelnou měsíční mzdou, roční odměnou, prémií za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] a odměnou za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno]. Dle čl. V. odstavec 3 bylo dohodnuto, že bude žalobci v případě dosažení stanovených hospodářských výsledků středisek ostatního hospodaření vyplácena roční odměna ve výši 15 % z jeho dosaženého ročního hrubého příjmu a dle čl. V. odst. 4) manažerské smlouvy bylo dohodnuto, že v případě, že bylo plánováno ziskové hospodaření středisek ostatního hospodaření, bude žalobci dále přiznána prémie za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] tak, že za každých 100 000 Kč zisku nad stanovený plán bude žalobci přiznána další odměna ve výši 1,5 % z částky jeho ročního hrubého příjmu. Zisk středisek ostatního hospodaření po odpočtu daňové povinnosti za rok 2019 činil 2 066 584 Kč. Hospodářské výsledky za rok 2019 pak byly představenstvem žalovaného projednány a schváleny nejpozději dne 20. 8. 2020, kdy představenstvo žalovaného pro účely shromáždění delegátů žalovaného konaného dne 7. 9. 2020 zpracovalo zprávu k účetní závěrce za rok 2019. Hospodářské výsledky za rok 2019 pak byly shromážděním delegátů žalovaného schváleny 7. 9. 2020. V souladu s článkem V. odst. 3) manažerské smlouvy žalobci náleží za rok 2019 roční odměna ve výši 110 417 Kč (15 % z částky 736 116 Kč – roční hrubý příjem žalobce v roce 2019), jelikož však žalobce vykonával pracovní pozici [anonymizováno] náměstka pouze po dobu 10 měsíců, náleží žalobci poměrná část z této odměny ve výši 10 dvanáctin, tj. v částce 92 014 Kč. Za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] v roce 2019 by pak měla žalobci náležet prémie v souladu s čl. V. odst. 2) manažerské smlouvy ve výši 110 417 Kč (10 x 1,5 % z částky 736 116 Kč), jelikož však žalobce vykonával pracovní pozici technického náměstka pouze po dobu 10 měsíců, náleží žalobci poměrná část z této prémie ve výši 10 dvanáctin, tj. v částce 92 014 Kč.

2. Dne 6. 9. 2022 soud ve věci vydal platební rozkaz, proti kterému v zákonné lhůtě podal žalovaný odpor, čímž došlo k zrušení platebního rozkazu.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že žalobce se přiznáním předmětné částky domáhá na základě smlouvy, která již zanikla. Základní myšlenkou při uzavření manažerské smlouvy je motivovat zaměstnance, aby svým aktivním přístupem zvýšil výkonnost žalobce, a tím i příjmy žalobce, v tomto konkrétním případě tomu tak nebylo. Relativně uspokojivých výsledků, na které žaloba poukazuje, nedosáhl žalovaný přičiněním žalobce, ale naopak počínání žalobce navzdory. Žalobce svým jednáním opakovaně poškozoval žalovaného, porušoval interní předpisy a jím vedené zakázky byly předraženy. Pokud, navzdory výše uvedenému, žalobce podanou žalobou nárokuje přiznání odměny, jedná se o zjevné zneužití jeho práva, které podle § 8 občanského zákoníku nepožívá ochrany. Dále žalovaný tvrdil, že pokud jde o manažerskou odměnu sjednanou v ust. čl. V. odst. 3) a 4) manažerské smlouvy, tak právně se jedná o cílovou odměnu ve smyslu § 134a zákoníku práce, přičemž cílová odměna může být samozřejmě jak nároková, tak nenároková. Dle žalovaného sjednaná cílová odměna je nenárokovou, a pokud by se jednalo o odměnu nárokovou, tak žalobce nemá právo na žádné plnění z této odměny. Důvodem je skutečnost, že jeho pracovněprávní vztah skončil ještě před ukončením období, za které měla být kritéria naplněna. Přitom právě to, aby pracovněprávní vztah trval po celou dobu období, či úkolu, ke kterému se cílová odměna vztahuje, je podle zákoníku práce podmínkou toho, aby mohla být vůbec přiznána, natož, aby na ni vznikl nárok. Žalobce v podané žalobě v žádném případě neosvětlil, jakým způsobem by výkon jeho práce mohl ovlivnit výsledky středisek ostatního hospodaření. Žalovaný tvrdil, že toto nebylo součástí běžné práce [anonymizováno] náměstka, výsledky hospodaření se nevyvíjejí lineárně, čili že by po celý průběh roku stoupaly, proto odměnu lze přiznat jen těm, kteří se celou dobu na výsledku podíleli. Žalobce svůj nárok opírá pouze o jazykový výklad dvou ustanovení předmětné manažerské smlouvy. Takovýto přístup je velmi formalistický. Pokud jde o hospodářský výsledek střediska ostatního hospodaření, skončil tento výrazně lépe, než bylo plánováno jen díky tomu, že nebyly realizovány plánované opravy, zejména oprava [anonymizováno]. Žalobce se tedy domáhá toho, že má dostat odměnu za to, že se jedna majetková hodnota žalovaného, kterou jsou finanční prostředky, nepřeměnila v jinou ekvivalentní hodnotu žalovaného, tj. opravená budova. Přitom žalovaný si přál, aby došlo k realizaci opravy, a žalobce takto neučinil, popř. k tomu neprovedl žádné kroky. Dále žalovaný tvrdil, že požadované nároky žalobce byly uhrazeny platbou ze dne 6. 8. 2021 ve výši 284 359 Kč.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalovaného vznikl pracovní poměr 10. 12. 1998, od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2019 žalobce vykonával funkci [anonymizováno] náměstka [anonymizováno], mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena manažerská smlouva ze dne 18. 12. 2017, jejíž součástí dle bodu V. je upravena manažerská odměna, dle čl. V. odst. 3):„ zaměstnanci bude v případě dosažení stanovených hospodářských výsledků středisek ostatního hospodaření vyplacena roční odměna ve výši 15 % z jeho dosaženého ročního hrubého příjmu“, dle čl. V. odst. 4) bylo dohodnuto:„ v případě, že bylo plánováno ziskové hospodaření středisek ostatního hospodaření, bude zaměstnanci dále přiznána prémie za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] tak, že za každých 100 000 Kč zisku nad stanovený plán bude zaměstnanci přiznána další odměna ve výši 1,5 % z částky jeho ročního hrubého příjmu“, dle čl. V. odst. 6) bylo dohodnuto:„ výše roční odměny stanovené podle odst. 3, 4, a 5 může být přiznán max. do výše 30 % ročního hrubého příjmu za období, za které je odměna přiznána“, dle čl. V. odst. 7) bylo dohodnuto:„ odměny budou vyplaceny ve lhůtě do 30 dnů od schválení hospodářských výsledků statutárním orgánem [anonymizováno]“, manažerská smlouva nabyla účinnosti dne 1. 1. 2018, manažerská smlouva ze dne 18. 12. 2017 byla ze strany žalovaného vypovězena a její účinnost končí dnem 30. 10. 2019, pracovní poměr žalobce u žalovaného skončil ke dni 30. 11. 2019 výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost, dne 7. 9. 2020 shromáždění delegátů žalovaného schválilo hospodářské výsledky; zisk středisek ostatního hospodaření za rok 2019 byl dosažen ve výši 2 066 584 Kč, plánovaný výsledek středisek ostatního hospodaření na rok 2019 činil 1 000 000 Kč, žalobce dosáhl roční hrubý příjem 736 116 Kč, žalobce u žalovaného v roce 2019 zastával funkci [anonymizováno] náměstka.

5. Soud provedl důkaz vyjádřením žalovaného ze dne 6. 8. 2021, e-mailovou korespondenci ze dne 10. 8. 2021 a 13. 8. 2021 s žalovaným, přípisem žalovaného ze dne 11. 8. 2021, mzdovým lístkem žalobce za 7/2021, potvrzením o zdaňovaných příjmech ze závislé činnosti ze dne 10. 8. 2021, výpisem z účtu žalobce ze dne 6. 8. 2021, stanovami [anonymizována tři slova] [obec], které byly účinné od 22. 5. 2017, organizačním řádem [anonymizováno] [obec] účinným od 1. 1. 2018, návrhem finančního plánu na rok 2019 pro zasedání představenstva konaného 27. 11. 2018, smlouvou o dílo ze dne 26. 8. 2021, stanovami [anonymizováno] [obec], které jsou účinné od 27. 5. 2019, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem.

6. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalovaného vznikl pracovní poměr 10. 12. 1998. Od 1. 1. 2017 do 30. 11. 2019 žalobce vykonával funkci [anonymizováno] náměstka [anonymizováno], dne 18. 12. 2017 byla mezi žalovaným zastoupeným Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], ředitelkou [anonymizováno] jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem a uzavřena manažerská smlouva o podmínkách výkonu funkce. Žalobce ode dne 1. 1. 2018 vykonává manažerskou činnost, jako vedoucí zaměstnanec na pracovní pozici [anonymizováno] náměstek [anonymizováno] po dobu neurčitou. Mezi účastníky v čl. V. byla dohodnuta manažerská odměna. Z čl. V. odst. 3) se zjišťuje:„ Zaměstnanci bude v případě dosažení stanovených hospodářských výsledků středisek ostatního hospodaření vyplacena roční odměna ve výši 15 % z jeho dosaženého ročního hrubého příjmu.“ Dle čl. V. odst. 4) bylo stanoveno:„ V případě, že bylo plánováno ziskové hospodaření středisek ostatního hospodaření, bude zaměstnanci dále přiznána prémie za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] tak, že za každých 100 tis. Kč zisku nad stanovený plán bude zaměstnanci přiznána další odměna ve výši 1,5 % z částky jeho ročního hrubého příjmu.“ Dle čl. V. odst. 6):„ Výše roční odměny stanovené dle odst. 3), 4) a 5) tohoto článku může být přiznána maximálně do výše 30 % ročního hrubého příjmu za období, za které je odměna přiznána.“ Dle čl. V. odst. 7):„ Odměny budou vyplaceny ve lhůtě do 30 dnů od schválení hospodářských výsledků statutárním orgánem [anonymizováno].“ Manažerská smlouva ze dne 18. 12. 2017 byla ze strany žalovaného vypovězena a její účinnost skončila dnem 31. 10. 2019. Pracovní poměr žalobce u žalovaného skončil ke dni 30. 11. 2019 výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost. Plánovaný výsledek středisek ostatního hospodaření na rok 2019 činil 1 000 000 Kč, dne 7. 9. 2020 shromáždění delegátů schválilo hospodářské výsledky: Zisk středisek ostatního hospodaření za rok 2019 byl dosažen ve výši 2 066 584 Kč. Žalobce dosáhl za rok 2019 hrubý příjem 736 116 Kč. Žalovaný žalobci zaslal platbu ve výši 413 674 Kč, která představuje peněžité vyrovnání z konkurenční doložky sjednané v čl. VII. odst. 3), 4) a 5) manažerské smlouvy ze dne 18. 12. 2017. Tato částka odpovídá čisté mzdě 284 359 Kč. Stanovy [anonymizováno] [obec], které jsou účinné od 27. 5. 2019 a rovněž stanovy [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 27. 5. 2019 v čl. 81 upravují financování činnosti družstva. V čl. 82 upravují bytové hospodářství a v čl. 83 ostatní hospodaření. Organizační řád [anonymizováno] [obec] účinný od 1. 1. 2018, zejména příloha č. 5 k organizačnímu řádu upravuje technicko-provozní úsek, který se zabývá agendou spojenou s údržbou [anonymizována dvě slova], přípravou a realizací nových investic a účasti na správě [anonymizována tři slova]. Je zde obsažena i náplň funkce [anonymizováno] náměstek. Návrh finančního plánu na rok 2019 pro zasedání představenstva [anonymizováno] konaného dne 27. 11. 2018 upravuje mimo jiné středisko [anonymizována dvě slova], ve kterém je uvedeno, že pro středisko [anonymizována dvě slova] žalovaný plánuje pro rok 2019 vytvoření zisku ve výši 1 000 000 Kč Náklady u tohoto střediska by v roce 2019 měly dosáhnout dle předpokládaného návrhu plánu výše 3 500 000 Kč. Výnosy u tohoto střediska by pak měly dosáhnout v roce 2019 výše 4 500 000 Kč. Do plánovaných nákladů tohoto střediska pro rok 2019 žalovaný opětovně zahrnul (v roce 2018 nerealizovanou) [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]„ [anonymizováno]“, neboť již několik let žalovaný řeší v tomto objektu problémy se [anonymizováno], kdy dílčí opravy nejsou nadále rentabilní. V návrhu finančního plánu [anonymizováno] [obec] pro rok 2019 je plán na opravy a údržbu 2 250 000 Kč. Ze smlouvy o dílo ze dne 26. 8. 2021 bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena se zhotovitelem [právnická osoba] týkající se předmětné [anonymizováno], kde ceny díla činí 1 466 035 Kč bez DPH. Vyjádření žalovaného ze dne 6. 8. 2021 ohledně platby ve výši 376 248 Kč se netýká žalobce, ale jiného klienta zástupce žalobce.

7. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že za rok 2018 byla odměna dle čl. V. odst. 3) manažerské smlouvy a prémie dle čl. V. odst. 4) manažerské smlouvy vyplacena bez toho, aby žalobce musel upřesňovat, jak plnil hospodářský výsledek.

8. Soud návrh žalobce na vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomie ke stanovení hospodářských výsledků středisek ostatního hospodaření žalovaného ke dni 31. 10. 2019 nepřipustil, když má za to, že při stanovování roční odměny dle čl. V. odst. 3) a prémie dle čl. V. odst. 4) manažerské smlouvy je rozhodné roční období, nikoliv části roku pro přiznání těchto odměn a prémií.

9. Žalovaný byl poučen podle § 118 odst. 3 o. s. ř., že žalovaný dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání svého tvrzení, že dne 6. 8. 2021 provedl platbu na účet žalobce, čímž byl nárok uplatněný žalobcem v této věci uhrazen před podáním žaloby. Současně byl vyzván, aby své důkazy označil bez zbytečného odkladu, a pokud takto neučiní, neprokáže toto své tvrzení. Žalovaný nenavrhl žádné další důkazy.

10. Vzhledem k tomu, že žalobce uplatňuje nárok na odměnu a prémie za rok 2019 podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen zákoník práce).

11. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovený zákoníkem práce, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 109 odst. 1 zákoníku práce).

12. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak (§ 109 odst. 2 zákoníku práce).

13. Mzda, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za vykonanou práci, se sjednává především v pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, jinou smlouvou je i tzv. manažerská smlouva, která není právními předpisy upravená jako smluvní typ a jedná se o smlouvu, která byla uzavřena mezi zaměstnavatelem a vedoucím zaměstnancem, jejíž předmětem je úprava mzdových a jiných podmínek, za kterých tento zaměstnanec koná svou funkci. Ve většině případů se jedná o funkci vedoucí.

14. Soud se nejdříve zabýval námitkou žalovaného, že již dne 6. 8. 2021 provedl platbu ve výši 284 359 Kč čistého, což odpovídá částce 376 248 Kč v hrubé mzdě. Tuto platbu nikterak žalovaný právně nekvalifikoval a tento nárok již byl uhrazen před podáním žaloby.

15. Žalobce nesouhlasil s tím, že žalované nároky byly uhrazeny platbou ze dne 6. 8. 2021 ve výši 284 359 Kč. Je pravdou, že žalobce tuto částku od žalovaného obdržel, ale pouze jako peněžité vyrovnání z konkurenční doložky dle čl. VII. odst. 3), 4) a 5) manažerské smlouvy z 18. 12. 2017. Ve vyjádření žalovaného ze dne 6. 8. 2021 žalovaný výslovně uvádí, že se jedná o peněžité vyrovnání z konkurenční doložky, dále toto vyplývá z e-mailové komunikace s žalovaným, z přípisu žalovaného ze dne 11. 8. 2021.

16. Z vyjádření žalovaného ze dne 6. 8. 2021, e-mailové korespondence ze dne 10. 8. 2021 a 13. 8. 2021, přípisu žalovaného ze dne 11. 8. 2021, mzdového lístku žalobce za období 7/2021 a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti ze dne 10. 8. 2021 bylo prokázáno, že žalobci byla zaslána platba 413 674 Kč, která představuje peněžité vyrovnání z konkurenční doložky sjednané v čl. VII. odst. 3), 4) a 5) manažerské smlouvy ze dne 18. 12. 2017. Tato částka odpovídá čisté mzdě 284 359 Kč, což je částka, kterou žalovaný žalobci zaplatil na účet dne 6. 8. 2021. Pokud se týká dalšího vyjádření žalovaného ze dne 6. 8. 2021, tak tento dopis byl chybně založen ze strany žalovaného v této věci, týká se jiného klienta zástupce žalobce a s touto věcí nemá žádnou souvislost.

17. Mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena manažerská smlouva o podmínkách výkonu funkce jako vedoucího zaměstnance na pracovní pozici [anonymizováno] náměstek [anonymizováno], a to na dobu neurčitou. Pro sjednání mzdy v těchto smlouvách právní předpisy si stanoví pouze to, že mzda nesmí být dohodnuta nižší, než je minimální mzda, popř. nižší než mzda, která náleží podle kolektivní smlouvy. V ostatním zaměstnavateli a zaměstnanci umožňuje, aby si mzdu dohodli podle své úvahy. V tomto případě si účastníci sjednali vedle základní měsíční mzdy ve výši 41 000 Kč měsíčně, dále si dohodli, že žalobci bude vyplacena roční odměna ve výši 15 % z jeho dosaženého ročního hrubého příjmu v případě dosažení stanovených hospodářských výsledků středisek ostatního hospodaření a přiznání prémie za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] tak, že za každých 100 000 Kč zisku nad stanovený plán bude zaměstnanci přiznaná další odměna ve výši 1,5 % z částky jeho ročního hrubého příjmu v případě, že bylo plánováno ziskové hospodaření středisek ostatního hospodaření. Na rok 2019 plánovaný výsledek středisek ostatního hospodaření činil 1 000 000 Kč. Dne 7. 9. 2020 shromáždění delegátů žalovaného schválilo hospodářské výsledky. Zisk středisek ostatního hospodaření za rok 2019 byl dosažen ve výši 2 066 584 Kč. Žalobce dosáhl v roce 2019 hrubý příjem 736 116 Kč. Manažerská smlouva ze dne 18. 12. 2017 byla ze strany žalovaného vypovězena a její účinnost skončila dnem 31. 10. 2019.

18. Pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku ve sporu o zaplacení mzdy nebo její části je rozhodující, zda byly naplněny předpoklady pro vznik nároku na mzdu, anebo zda tato hlediska vyznačující zákonem stanovenou či smluvenou skutkovou podstatu pro vznik mzdového nároku splněna nebyla. Z tohoto pohledu je především významné rozlišení, zda požadované plnění představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky, tj. zda jde o tzv. nárokovou složku mzdy nebo zda jde o takovou složku mzdy, na kterou vzniká nárok bez ohledu na splnění dalších sjednaných předpokladů a podmínek pro její poskytnutí, a to až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání, tj. zda se jedná o tzv. nenárokovou složku mzdy.

19. V tomto případě u roční odměny a prémie za zhodnocení ročního výsledku hospodaření družstva nutno posuzovat jako nárokovou složku mzdy, kdy byly sjednané předpoklady a podmínky pro jejich výplatu splněny, když plánovaný výsledek středisek ostatního hospodaření za rok 2019 činil 1 000 000 Kč a skutečnost činila 2 066 584 Kč. Za rok 2019 tak žalobci v souladu s čl. V. odst. 3) manažerské smlouvy by náležela roční odměna ve výši 110 417 Kč, tj. 15 % z částky 736 116 Kč. Zde je nutno vycházet ze stanovení hospodářských výsledků středisek ostatního hospodaření žalovaného k 31. 12. 2019 a proto soud návrh žalobce na vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomie ke stanovení hospodářských výsledků středisek ostatního hospodaření žalovaného ke dni 31. 10. 2019 nepřipustil. Vzhledem k tomu, že účinnost manažerské smlouvy ze dne 18. 12. 2017 skončila ke dni 31. 10. 2019, žalobce má nárok na alikvotní část roční odměny za rok 2019 odpovídající 10 dvanáctinám z částky 110 417 Kč, tj. v částce 92 014 Kč.

20. Po zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] v roce 2019 žalobci vznikl nárok na prémii za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] dle čl. V. odst. 4) manažerské smlouvy, přičemž za každých 100 000 Kč zisku nad stanovený plán vznikl nárok na přiznání prémie ve výši 1,5 % z částky jeho ročního hrubého příjmu. Tato prémie představuje částku 110 417 Kč (10 x 1,5 % z částky 736 116 Kč). Jelikož účinnost manažerské smlouvy skončila ke dni 31. 10. 2019, žalobce má nárok na poměrnou část z této prémie ve výši 10 dvanáctin odpovídající částce 92 014 Kč.

21. Žalovaný namítal, že žalobce se přiznání předmětné částky domáhal na základě smlouvy, která již zanikla a soud má za to, že tato námitka není důvodná ve vztahu k nárokům na odměnu a prémii, když žalobce má nárok na alikvotní část této odměny a prémii za dobu účinnosti manažerské smlouvy.

22. Žalovaný namítal, že základní myšlenkou při uzavření manažerské smlouvy je motivovat zaměstnance, aby svým aktivním přístupem zvýšil výkonnost žalovaného a tím i příjmy žalovaného, a v tomto konkrétním případě tak nebylo. Relativně uspokojivých výsledků, na které žalobce poukazoval, nedosáhl žalovaný přispěním žalobce, ale naopak počínáním žalobce navzdory. Žalobce svým jednáním tak opakovaně měl poškozovat žalovaného, porušoval interní předpisy a jím odvedené zakázky byly předraženy a u žalobce se tak jedná o zjevné zneužití jeho práva, které podle § 8 občanského zákoníku nepožívá ochrany. Soud má za to, že tato námitka není důvodná, když nutno vycházet při přiznání předmětné odměny a prémie z manažerské smlouvy tak, jak bylo dohodnuto mezi účastníky a hospodářský výsledek středisek ostatního hospodaření žalovaného byl dosažen ve výši 2 066 584 Kč ročně a plán činil 1 000 000 Kč. Předpoklady a podmínky pro předmětnou roční odměnu a prémii za zhodnocení ročního výsledku hospodaření družstva tak byly splněny.

23. Žalovaný namítal, že žalobce„ neosvětlil“, jakým způsobem by výkon jeho práce [anonymizováno] náměstka mohl ovlivnit výsledky středisek ostatního hospodaření. Soud má za to, že ve věci je podstatné, že byla uzavřena ohledně roční odměny a prémie za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] v manažerské smlouvě a došlo k ziskovému hospodaření středisek ostatního hospodaření družstva a potažmo ke vzniku nároku na odměnu a prémii.

24. V daném případě nelze ve věci aplikovat ust. § 134a zákoníku práce, když cílová odměna ve smyslu ust. § 134a zákoníku práce je součástí platového systému zaměstnanců ve veřejných službách a správě a žalovaný není subjektem veřejné sféry, ale toliko soukromé sféry.

25. K námitce žalovaného, že kladný hospodářský výsledek středisek ostatního hospodaření se zrodil někde jinde, a to na nákladové stránce, a že za působení žalobce ve funkci [anonymizováno] náměstka byly prováděny investice jen v daleko menším rozsahu, než bylo původně plánováno, tak soud má za to, že tato námitka není relevantní, když v daném případě nutno vycházet z toho, jak byly uzavřeny podmínky pro vyplácení roční odměny a prémie za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] a zda tyto předpoklady byly či nebyly skutečně splněny.

26. Soud tedy přiznal žalobci částku 92 014 Kč jako roční odměnu za období 1/ 2019 - 10/ 2019 dle čl. V. odst. 3) manažerské smlouvy ve výši 92 014 Kč a ve výši 92 014 Kč jako prémii za zhodnocení ročního výsledku hospodaření [anonymizováno] v alikvotní výši za 10 měsíců dle manažerské smlouvy čl. V. odst. 2). Soud celkem žalobci přiznal částku ve výši 184 028 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně do zaplacení, když tato částka nepřekračuje limit stanovený v čl. V. odst. 6) manažerské smlouvy. Splatnost dle čl. V. odst. 7) manažerské smlouvy byla stanovena do 30 dnů od schválení hospodářských výsledků statutárním orgánem [anonymizováno], přičemž dne 7. 9. 2020 shromáždění delegátů žalovaného schválilo hospodářské výsledky [anonymizováno], pak žalovaný je v prodlení od 8. 10. 2020. Výše úroku z prodlení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, byl procesně úspěšný žalobce, když žalobě bylo zcela vyhověno a proto má žalobce podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení za právní zastoupení dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) ve výši 8 500 Kč za jeden úkon, a to za 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci včetně 1. porady, sepis výzvy k plnění ze dne 13. 12. 2021, sepis žaloby s návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 26. 7. 2022, zastupování jednání před soudem dne 25. 1. 2023 od 9:00 do 10:30 h, další porada s klientem dne 6. 2. 2023, sepis písemného podání, vyjádření včetně návrhu na doplnění dokazování ze dne 8. 2. 2023, zastupování u jednání dne 9. 3. 2023 od 12:30 do 14:25 h. Za režijní paušál 7 x 300 Kč, náhrada za promeškaný čas v souvislosti s účastí u ústního jednání ve dnech 25. 1. 2023 a 9. 3. 2023 4 x 100 Kč, za cestovné zástupce žalobce k jednání 25. 1. 2023 a 9. 3. 2023 vozidlem o průměrné spotřebě 8 l benzinu /100 km za cestu z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 2 x 34 km náhrada za použití vozidla činí 353 Kč při sazbě 5,20 Kč za kilometr a náhrada za pohonné hmoty představuje částku 224 Kč při ceně benzinu dle vyhlášky 41,20 Kč za litr. Celkem odměna advokáta představuje částku 62 577 Kč. Advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem daně z přidané hodnoty, která přestavuje 21 % a částku 13 141 Kč Celkem odměna advokáta činí 75 718 Kč. Žalobci dále vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 9 202 Kč Celkem v souvislosti s tímto sporem žalobci vznikly náklady řízení ve výši 84 920 Kč.

28. Soud nepřiznal odměnu zástupci žalobce za dva úkony, a to jeden úkon další porada s klientem v advokátní kanceláři dne 23. 1. 2023 v době od 12:30 do 13:35 h a další poradu s klientem dne 2. 3. 2023 od 12:30 do 13:50 h. Je samozřejmě věcí každého účastníka, jak dlouho a jak často se bude se svým právním zástupcem radit, avšak nepřiměřeně časté a neodůvodněně dlouhé porady nelze přičíst k tíži procesně neúspěšné protistrany, která je potom povinna je platit. Pokud se týká porady ze dne 23. 1. 2023, tak tato proběhla po vyjádření žalovaného k žalobě, které představuje jednu stranu. Tato porada byla před jednáním dne 25. 1. 2023. Jednalo se o velmi stručné vyjádření a z porady nevyplynul žádný výstup potřebný ve věci samé. Pokud tato porada musela proběhnout, tak tato porada neodpovídá potřebě porady v době trvání nad 1 hodinu. Dále nebyla přiznána odměna za úkon další porada s klientem v advokátní kanceláři dne 2. 3. 2023 v době od 12:30 do 13:50 h. Tato porada proběhla po podání žalovaného ze dne 8. 2. 2023 k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů a před jednáním 9. 3. 2023. Dle žalobce tato porada se uskutečnila za účelem projednání obsahu podání žalovaného ze dne 8. 2. 2023 označené jako doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů a jeho četných příloh po skutkově i právní stránce a zaujetí stanoviska k tomuto podání žalovaného a přípravy účasti zástupce žalobce dne 9. 3. 2023. Rovněž i v tomto případě soud má za to, že přiměřená porada s klientem mohla trvat v přiměřené délce do 1 hodiny.