25 C 122/2020
č. j. 25 C 122/2020-138
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 14
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 48 § 50 § 52 § 72
- o specifických zdravotních službách, 373/2011 Sb. — § 55
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Mgr. Jany Bolkové a Milana Kučery ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce <b>I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne 18. 3. 2020 podle § 52 písm. e) zákoníku práce je neplatná.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 39 932 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa].</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady řízení 15 268 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 21. 7. 2020 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce ze dne 18. 3. 2020. Nesouhlasil s výpovědním důvodem na základě lékařského posudku ze dne 28. 2. 2020 vystaveným oddělením pracovně lékařských služeb [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s., dle kterého žalobce byl uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce důlního záchranáře. Žalobce s tímto výpovědním důvodem nesouhlasil, protože byl přesvědčen, že důvodem jeho dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti v práci je následek po pracovním úrazu, resp. události ze dne [datum]. V této době žalobce pracoval jako důlní záchranář a zasahoval při mnoha záchranných akcích, při kterých pomáhal vyprošťovat zraněné a mrtvé kolegy. Při této poslední akci došlo k výbuchu metanu. Koncem února 2019 vykonával fyzickou přípravu v rámci zaměstnání a při této činnosti došlo ke zranění žalobce, při kterém si zlomil záprstní kůstku. Po tomto pracovním úraze se u něho znovu probudily děsivé vzpomínky při zásahu v prosinci 2018. Žalobce tedy tvrdil, že výpověď je neplatná, neboť onemocnění, kterým trpí, není obecným onemocněním, ale jedná se o posttraumatickou stresovou poruchu, kterou žalobce trpí v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum], resp. události ze dne [datum].
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Žalovaná nesouhlasila se závěry znaleckého posudku znalce prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], ze dne 20. 8. 2020, který žalobce předložil k prokázání svého tvrzení o existenci posttraumatické stresové poruchy v příčinné souvislosti s událostí ze dne [datum], kdy se žalobce jako báňský záchranář zúčastnil záchranné akce [ulice] báňské záchranné stanice prováděné v souvislosti s výbuchem metanu v podzemí. Znalec dle žalované při zpracování znaleckého posudku vycházel výhradně ze subjektivních tvrzení žalobce, která jsou v rozporu s předchozími závěry psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná nesouhlasila se závěrem znalce, že psychický stav žalobce se podstatně zhoršil v únoru 2019 a toto zhoršení bylo vyprovokováno dalším nepříjemným pracovním zážitkem, pracovním úrazem, ke kterému došlo při hraní nohejbalu, což dle žalované v žádném případě nelze považovat za prožití traumatické události v rozměru katastrofy.
3. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dne 16. 11. 2007 se zařazením jako horník - dělník na dobu určitou do 15. 11. 2008 a následně na dobu neurčitou. Žalobce byl zařazen jako četař báňských záchranářů 29. 9. 2008 (dobrovolný záchranář). Žalobce byl zařazen jako profesionální báňský záchranář od 1. 7. 2015. Dne 28. 2. 2019 se žalobci přihodil pracovní úraz. Úrazový děj je popsán následovně:„ Při hraní nohejbalu došlo k uklouznutí levé nohy a při následném pádu k poranění levé ruky. K úrazu došlo v kryté sportovní hale [anonymizováno] v [obec]. [příjmení] byla dostatečné osvětlená po celé délce dvěma řadami zářivek. Povrch podlahy tvoří umělá tráva s posypovým pískem. Postižený používal sportovní obuv, která nebyla poškozena, podrážka byla neopotřebovaná.“ Za pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Žalobce osobně převzal dne 30. 3. 2020 výpověď z pracovního poměru ze dne 18. 3. 2020. Žalobce zaslal žalované výzvu ze dne 3. 6. 2020.
4. Soud provedl důkaz dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 30. 6. 2015, žádostí o provedení pracovně lékařské prohlídky, lékařským posudkem o způsobilosti k práci ze dne 22. 1. 2018, zápisem o důlním výjezdu pohotovosti [právnická osoba] [obec], protokolem o výpovědi žalobce sepsaným dne 2. 1. 2019 obvodním báňským inspektorem, žádostí o provedení pracovně lékařské prohlídky a lékařským posudkem o způsobilosti k práci ze dne 21. 1. 2019, lékařskou zprávou psycholožky MUDr. [příjmení] ze dne 26. 9. 2019, lékařskou zprávou psycholožky MUDr. [příjmení] ze dne 22. 10. 2019, lékařskou zprávou psycholožky MUDr. [příjmení] ze dne 19. 12. 2019, lékařskou zprávou psycholožky MUDr. [příjmení] ze dne 19. 2. 2020, žádostí o provedení pracovně lékařské prohlídky a lékařským posudkem o způsobilosti k práci ze dne 28. 2. 2020, lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti ze dne 28. 2. 2020, výpovědí z pracovního poměru ze dne 18. 3. 2020, posudkem o bolestném ze dne 21. 4. 2020, posudkem o ztížení společenského uplatnění ze dne 21. 4. 2020, rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne 11. 5. 2020, znaleckým posudkem vypracovaným na žádost žalobce znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], ze dne 20. 8. 2020, kmenovým listem báňského záchranáře od 7. 8. 2015 do 1. 3. 2019, lékařskou zprávou ze dne 22. 10. 2020, protokolem o výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne 2. 1. 2019, protokolem o výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne 2. 1. 2019, protokolem o výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne 2. 1. 2019, protokolem o výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne 2. 1. 2019, protokolem o výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne 3. 1. 2019, protokolem o výpovědi [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 3. 1. 2019, protokolem o výpovědi [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 1. 2019, protokolem o výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne 3. 1. 2019, listinami označenými Poplach [číslo] – DV: [anonymizováno] sever ze dne [datum], výřezem z mapy 29. sloje, sdělením MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 12. 2020, sdělením Policie ČR ze dne ze dne 12. 12. 2020, sdělením Obvodního báňského úřadu ze dne 18. 12. 2020, výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, znaleckým posudkem znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], ze dne 24. 5. 2021 s psychologickým vyšetřením konzultanta psycholožkou PhDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], a konzultantem z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc.
5. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dne 16. 11. 2007 se zařazením žalobce jako horník – dělník, na dobu určitou do 15. 11. 2008 a následně na dobu neurčitou. Žalobce byl zařazen jako četař báňských záchranářů od 29. 9. 2008 (dobrovolný záchranář). Žalobce byl zařazen jako profesionální báňský záchranář od 1. 7. 2015. Na základě lékařského posudku o způsobilosti k práci ze dne 22. 1. 2018 byl žalobce uznán zdravotně způsobilým k výkonu práce báňského záchranáře. Dne [datum] se žalobce jako báňský záchranář zúčastnil záchranné akce HBZS prováděné v souvislosti s výbuchem metanu v podzemí, a to na Dole [anonymizována dvě slova]. K výbuchu došlo v porubu [číslo] a ražby třídy [číslo]. Žalobce vykonával funkci četaře ve výjezdu HBZS. Na základě lékařského posudku o způsobilosti k práci ze dne 21. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobce byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu práce báňského záchranáře. Dne 28. 2. 2019 se žalobci přihodil u žalované pracovní úraz. Úrazový děj byl popsán následovně:„ Při hraní nohejbalu došlo k uklouznutí levé nohy a při následném pádu k poranění levé ruky. K úrazu došlo v kryté sportovní hale [anonymizováno] v [obec]. Hala byla dostatečné osvětlená po celé délce dvěma řadami zářivek. Povrch podlahy tvoří umělá tráva s posypovým pískem. Žalobce používal sportovní obuv, která nebyla poškozena, podrážka byla neopotřebovaná.“ Za pracovní úraz plně zodpovídá žalovaná. U vyšetření psycholožkou MUDr. [jméno] [příjmení] dne 26. 9. 2019 žalobce sdělil„ Loni v prosinci měl jako záchranář na dole týdenní pohotovost, zasahoval u neštěstí, kdy vybuchl metan [číslo] … Vytahovali nějaké mrtvé, silně popáleného muže, byly to otřesné zážitky, pracoval pak ještě dva měsíce a koncem února se mu při tréninku stal úraz, zlomil si malíček. Již je 8. měsíc v pracovní neschopnosti, vracejí se mu myšlenky k neštěstí, které se stalo v dole, hlavně když potká někoho z kolegů a ti vypráví, co zrovna řešili a kde zasahovali“. U vyšetření psycholožkou MUDr. [příjmení] dne 19. 12. 2020 byla zjištěna diagnóza anxiosně fobická neuróza. Na základě lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci, který vydalo oddělení pracovního lékařství [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s., ze dne 28. 2. 2020, žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce báňského záchranáře pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne 18. 3. 2020, a to podle § 52 písm. e/ zákoníku práce pro jiné (obecné onemocnění) odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce převzal výpověď z pracovního poměru osobně dne 30. 3. 2020. Bolestné z pracovního úrazu ze dne 28. 2. 2019 bylo ohodnoceno 165 body. Ztížení společenského uplatnění z pracovního úrazu ze dne 28. 2. 2019 bylo ohodnoceno 100 body. Rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odbor zdravotnictví, ze dne 11. 5. 2020 byl návrh žalobce zamítnut a napadený lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, který byl vystaven dne 28. 2. 2020 MUDr. [jméno] [příjmení] z oddělení pracovního lékařství [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s., potvrzen. Lékař krajského úřadu konstatoval, že posttraumatická stresová porucha není zmíněna ani v jediném psychiatrickém vyšetření u MUDr. [jméno] [příjmení]. Klinická kritéria diagnózy posttraumatická stresová porucha není naplněna. Opakovaným ortopedickým vyšetřením bylo potvrzeno, že zlomenina je dobře zhojena, pasivní hybnost zcela bez omezení, jen aktivní hybnost malíku je omezena. Žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ze dne 3.6.2020. K psychiatrickému vyšetření se žalobce dostavil po 7 měsících od pracovního úrazu.
6. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že na akci [datum] se žalobce podílel jako velitel čety, která měla další čtyři členy. Na této akci byl přítomen pouze dne [datum]. Sfárali do dolu na místo, kde došlo k výbuchu metanu. Zřídili základnu a ze základny je velitel poslal do zásahu. Za prvními hrázovými dveřmi potkali prvního postiženého. Všude byly popadané kabely, které museli překračovat. Tento první postižený se zdál být v pořádku, byl otřesen, ale nebylo třeba mu poskytovat pomoc. Potom na kříži našli dalšího zaměstnance, který nejevil známky života, kterého se pokusili resuscitovat. Tohoto zaměstnance bylo nutno odnést na základnu. Poté se vrátili zpět, kde objevili dalšího popáleného zaměstnance, který seděl za pásem, a transportovali ho na základnu, kde se mu lékař snažil aplikovat nějaké tišící prostředky proti bolesti, ale aplikace napíchnutím žíly se nedařila kvůli popáleninám. To se potom podařilo někde na noze tohoto zaměstnance. Od další čety se dozvěděli, že našli dva mrtvé lokomotiváře a snažili se uhasit další hořící těla. Při vynášení mrtvých žalobce nebyl přítomen. Žalobce byl rozrušen, ale snažil se veškeré vzpomínky vytěsnit. Někdy v březnu nebo dubnu se mu začaly vracet nepříjemné zážitky a žalobce se objednal na vyšetření k psychiatrovi.
7. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované pracoval od roku 2020 jako horník v rubání a současně jako dobrovolný záchranář. Účastnil se jako báňský záchranář u záchranářského zásahu dne [datum], kdy došlo k výbuchu metanu. Byl zařazen v četě, ve které byl i žalobce a [celé jméno svědka]. V četě bylo pět záchranářů. Než došli na místo, tak k výbuchu již došlo. Bylo tam vše rozbité, visely kabely. Došli na kříž, kde našli prvního postiženého a pár lidí, kteří tam ještě byli. Postiženého se snažili oživovat, pak ho odnesli na základnu k doktorovi. Postižený měl potrhaný oděv, byl popálený na obličeji, rukou, nejevil známky života. Odnesli ho na základnu a pak se vrátili na kříž, kde našli druhého postiženého, který byl rovněž popálený. Naložili ho na nosítka a odnesli na základnu. Tento zaměstnanec byl rovněž popálený po obličeji, rukou a nohou. Byl při vědomí, pořád naříkal, sténal. Poté se o něho postaral lékař. Při tom byl přítomen i žalobce. Žalobce při zásahu nijak nereagoval, choval se normálně jako četař, řídil činnost, komunikoval se základnou.
8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované byl zaměstnán od roku 1998, naposledy jako důlní elektrikář a současně jako dobrovolný záchranář. Od 1. 3. 2021 přešel k podniku [anonymizováno]. Dne 20. 12. 2018 došlo k výbuchu na Dole [anonymizována dvě slova]. Na této akci svědek zasahoval, byl v četě, kterou vedl žalobce. Svědek byl zástupcem četaře. Četa měla pět lidí. Byly celkem tři čety, plus četa z [obec] [anonymizována dvě slova]. Po výbuchu metanu byly uvolněny kabely, všude byla voda. Materiál byl tlakovou vlnou rozházen a vše museli překračovat. Byla tma, osvětlená byla trafo stanice, překopy, nástupiště. Jinak používali osobní lampy. Jak přešli přes hrázové dveře, tak tam seděl postižený, vypadal, že je v pohodě, tak ho poslali na základnu. Byl otřesen. Dále pokračovali na úvodní třídu, došli na kříž, kde byla skupina horníků. Ležel zde jeden postižený, mrtvý, ve stabilizované poloze. Zkontrolovali ho a zjistili, že nemá žádné životní funkce, tak ho vynesli na základnu a vrátili se zpět. Našli dalšího postiženého, který byl popálený. Svědek si nejprve myslel, že je špinavý, visela na něm kůže. Naložili ho na nosítka a transportovali na základnu k lékařskému ošetření. Postižený sténal. Dozvěděli se, že byl popálen na 60 % těla. Žalobce s těmito postiženými přišel do styku. Další četa jim oznámila, že našli dva mrtvé lokomotiváře a našli další dva hořící těla. Svědek situaci vnímal jako bezmoc, kdy lidem nemůže pomoci. Na této akci bylo celkem 13 mrtvých.
9. Ze znaleckého posudku vypracovaného na žádost žalobce znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], ze dne 20. 8. 2020 bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru, že do prosince 2018 byl žalobce celý život duševně zdráv. Počínaje prosincem 2018 doposud je u něj přítomna posttraumatická stresová porucha, která vznikla v příčinné souvislosti s událostí při zásahu v prosinci 2018 a jeho prací v dole. Psychické onemocnění žalobce způsobuje dlouhodobou ztrátu pracovní způsobilosti k výkonu práce báňského záchranáře a jedná se o hlavní, podstatnou a značnou příčinu dlouhodobé ztráty jeho pracovní způsobilosti. Z psychiatrického hlediska žalobce netrpí nějakým jiným (obecným) onemocněním, které by samo o sobě způsobovalo dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře. Žalobce trpěl psychickým onemocněním, posttraumatickou stresovou poruchou, k datu 18. 3. 2020 (datum sepsání výpovědi z pracovního poměru) resp. k datu 30. 3. 2020 (datum předání výpovědi z pracovního poměru). Toto psychické onemocnění bylo hlavní, podstatnou a značnou příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce k práci báňského záchranáře. Dle mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN-10 může být posttraumatická stresová porucha vyprovokována stresovou událostí dlouhodobou, tj. nemusí se jednat jen o událost jednorázovou. Posttraumatická stresová porucha může být důsledkem několika stresových událostí, ke kterým dochází v čase postupně, což je případ žalobce.
10. Žalovaná s tímto posudkem nesouhlasila, když dle žalované závěry tohoto znaleckého posudku vycházejí výhradně ze subjektivních tvrzení žalobce a jsou v rozporu s předchozími zjištěními a předchozími závěry psychiatra MUDr. [jméno] [příjmení]. Po provedeném doplnění skutkových tvrzení a důkazů byl zpracován znalecký posudek znalcem z oboru zdravotnictví, psychiatrie, prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], dne 24. 5. 2021. Součástí tohoto posudku je psychologické vyšetření žalobce psycholožkou Ph.Dr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], ze dne 26. 4. 2021, a posudek konzultanta z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. Znalec prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], dospěl k závěru, že žalobce do prosince roku 2018 byl celý život duševně zdráv. Počínaje prosincem roku 2018 doposud u něj byla přítomna posttraumatická stresová porucha. Žalobce trpí psychickým onemocněním, jehož vznik je v příčinné souvislosti s událostí při zásahu v prosinci 2018 a jeho prací v dole. Psychické onemocnění žalobce způsobuje dlouhodobou ztrátu pracovní způsobilosti k výkonu práce báňského záchranáře, resp. jedná se o hlavní, podstatnou a značnou příčinu dlouhodobé ztráty jeho pracovní způsobilosti. Žalobce netrpí nějakým jiným (obecným) onemocněním, které by samo o sobě způsobovalo dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře. Žalobce trpěl psychickým onemocněním k datu 18. 3. 2020 (datum sepsání výpovědi z pracovního poměru), resp. k datu 30. 3. 2020 (datum předání výpovědi z pracovního poměru) a toto psychické onemocnění, posttraumatická stresová porucha, bylo hlavní, podstatnou a značnou příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti žalobce k práci báňského záchranáře. Žalobce byl k datu 1. 7. 2015 z psychiatrického hlediska schopen výkonu práce báňského záchranáře. Žalobce dne [datum] byl z psychiatrického hlediska schopen zásahu jako báňský záchranář při mimořádné události – zapálení a výbuchu metanu, ke kterému došlo v [právnická osoba], v oblasti provozovaného porubu [číslo] a ražby třídy [číslo]. V důsledku tohoto zásahu u žalobce vznikla posttraumatická stresová porucha a byla splněna klinická kritéria tohoto onemocnění. Žalobce nebyl schopen výkonu funkce báňského záchranáře v dole 21. 8. 2019 (preventivní prohlídka [ulice] [anonymizováno] nemocnice, a.s.). Žalobce po datu [datum] do data 30. 3. 2020 (převzetí výpovědi z pracovního poměru) nebyl schopen výkonu funkce báňského záchranáře. Po psychiatrické stránce žalobci nevznikly zdravotní následky po pracovním úraze ze dne 28. 2. 2019. Již předtím se u žalobce rozvíjela posttraumatická stresová porucha od prosince roku 2018. Po tělesné stránce úraz malíku levé ruky jeho pracovní způsobilost neomezuje. Žalobce znalci sdělil, že poprvé o svých psychických potížích řekl svému praktickému lékaři MUDr. [příjmení] v červnu roku 2019. Dle záznamu tohoto lékaře vystavil žádanku na psychiatrické vyšetření 20. 9. 2019. Zápisy praktického lékaře jsou však velmi stručné a psychické obtíže obecně uváděny nejsou. Od prosince roku 2018 včetně do únoru roku 2019 byly duševní potíže žalobce mírné. Poté se postupně zhoršovaly do září 2019, kdy započal psychiatrické léčení. Po nasazení léků se stav přechodně zlepšil, nicméně doposud je psychický stav kolísavý. Konkrétně se jedná o tyto psychické problémy – nutkavé myšlenky na důlní neštěstí v prosinci 2018, pocit vnitřního neklidu, nejistota, obavy z budoucnosti, nespavost, vrácení se zážitků ze dne [datum] v bdělém stavu, zvýšené pocení, abnormní pohyby během spánku, porucha koncentrace, pozornosti, svírání na hrudi, sucho v ústech, pokles nálady, nervozita, děsivé sny o šachtě, přehnané úlekové reakce a úzkost. Příčinou těchto psychických problémů byly události, které žalobce zažil v práci na dole dne [datum]. U žalobce nejsou přítomny tendence k agravaci (úmyslného zveličování zdravotních potíží). U žalobce nejsou přítomny simulační tendence.
11. Dle výpovědi z pracovního poměru ze dne 18. 3. 2020, kterou žalobce převzal 30. 3. 2020, měl pracovní poměr skončit 30. 5. 2020. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla podána u soudu dne 21. 7. 2020, z čehož vyplývá, že byla podána ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce, dle kterého neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí může jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.
12. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce).
13. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 zákoníku práce).
14. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu výslovně uvedeného v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2 zákoníku práce).
15. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 zákoníku práce), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 zákoníku práce).
16. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e/ zákoníku práce).
17. Předmětná výpověď z pracovního poměru splňuje veškeré formální náležitosti, byla podána v písemné formě, byla řádně žalobci doručena a dána z důvodu výslovně stanoveného v § 52 písm. e/ zákoníku práce a byla náležitě odůvodněna tak, aby ji nebylo možno zaměnit s jiným důvodem.
18. Výpověď z pracovního poměru ze dne 18. 3. 2020 byla dána žalobci ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. e/ zákoníku práce, když na základě lékařského posudku ze dne 28. 2. 2020, vystaveným oddělením pracovně lékařských služeb [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s., byl žalobce uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce báňského záchranáře pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu.
19. Tento lékařský posudek byl vydán provozovatelem pracovně lékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti (§ 55 odst. 1 písm. b/ zákona č. 373/2011 Sb.) Lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří na jeho základě činí právní úkony jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány, které by v řízení před nimi vedenými posuzovaly právní úkony nebo jiné právní skutečnosti, pro něž bylo podkladem, a rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemá povahu správního rozhodnutí a při jeho vydání postupuje obdobně, jako by šlo o vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení správního orgánu. Jde o dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb. V případě, že se objeví potřeba znovu a náležitě objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, zda zaměstnanec nesmí konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání, vyřešit dokazováním, zejména prostřednictvím znaleckých posudků.
20. Žalobce byl zařazen jako četař báňských záchranářů od 29. 9. 2008, tj. jako dobrovolný záchranář, a jako profesionální báňský záchranář byl zařazen od 1. 7. 2015. Je nesporné, že dne 28. 2. 2019 se žalobci přihodil u žalované pracovní úraz, a to při hraní nohejbalu, kdy došlo k uklouznutí levé nohy a při následném pádu k poranění levé ruky. K úrazu došlo v kryté sportovní hale HBZS v [obec]. Za tento pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Znaleckým posudkem konzultanta z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., bylo jednoznačně prokázáno, že stav po úrazu malíku na levé horní končetině u praváka, pouze s lehkým omezením funkce uvedeného prstu, není důvodem k omezení zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu pracovního zařazení báňského záchranáře.
21. Dne [datum] došlo u žalované k mimořádné události, a to zapálení a výbuchu metanu v oblasti provozovaného porubu [číslo] ražby třídy [číslo]. Žalobce na páté směně vykonával funkci četaře při výjezdu HBZS spolu s ostatními záchranáři, jak vyplynulo z výpovědi žalobce jako účastníka řízení, tak z výpovědi svědků. Jednalo se o mimořádnou událost, při které žalobce zasahoval jako báňský záchranář. Podmínky v dole odpovídaly této mimořádné události a při této události došlo ke zranění i úmrtí zaměstnanců žalované, přičemž záchranáři se podíleli na jejich transportu z dolu a žalobce viděl zraněné zaměstnance, ohořelé zaměstnance, v dole zemřeli někteří zaměstnanci. Zážitky žalobce ze dne [datum] při záchranné akci v dole znalec prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem]., hodnotil jako plně dostačující k vyvolání posttraumatické stresové poruchy. Žalobce před touto událostí neměl žádné psychické problémy. Od prosince 2018 se u žalobce rozvíjela posttraumatická stresová porucha, duševní potíže žalobce se postupně zhoršovaly do září 2019, kdy započal psychické léčení. Příčinou těchto psychických problémů byly události, které žalobce zažil v práci v dole dne [datum]. U žalobce nejsou přítomny znaky agravace či simulace, naopak u žalobce se jedná o disimulaci svých příznaků, tj. že popisuje události v menší míře, než jaké je ve skutečnosti má. Toto vyplynulo z psychologického vyšetření žalobce psycholožkou PhDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem]. Toto potvrzuje skutečnost, že žalobce bezprostředně po události ze dne [datum] nevyhledal psychiatrické vyšetření, když měl za to, že této skutečnosti nebude věnovat nějakou pozornost, ale došlo k prohloubení těchto psychických problémů a pak žalobce musel vyhledat odbornou pomoc. Dle mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN-10 může být posttraumatická stresová porucha vyprovokována stresovou událostí dlouhodobou, tj. nemusí se jednat jen o událost jednorázovou. Posttraumatická stresová porucha může být důsledkem několika stresových událostí, ke kterým dochází v čase postupně, což je případ žalobce, jak dochází k závěru znalec prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem]. Znalec takto setrval na svém původním stanovisku, pokud jde o prožitý zážitek žalobce při záchranné akci dne [datum], zážitky považuje za plně dostačující k vyvolání posttraumatické stresové poruchy a dochází k závěru, že žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou od prosince 2018. Toto onemocnění je v příčinné souvislosti se zásahem v prosinci 2018 a způsobuje žalobci dlouhodobou ztrátu pracovní způsobilosti s tím, že žalobce netrpí jiným obecným onemocněním, pro které by nebyl schopen výkonu dosavadní práce, tímto psychickým onemocněním trpěl v době předání výpovědi a jedná se o příčinu pozbytí pracovní způsobilosti hlavní, podstatnou a značnou. V důsledku tohoto zásahu vznikla posttraumatická stresová porucha a žalobce tedy nebyl schopen výkonu dosavadní práce báňského záchranáře v době vystavení lékařského posudku ze dne 28. 2. 2020, na základě kterého byla žalobci dána výpověď z pracovního poměru. Soud se se závěrem znalce ztotožňuje. Žalobce k datu dání výpovědi 18. 3. 2020 a k datu převzetí výpovědi dne 30. 3. 2020 pozbyl trvale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopnost konat dosavadní práci báňského záchranáře v příčinné souvislosti se záchranářskou akcí dne [datum].
22. Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické (MS ČR Cpj [číslo], R 11/1976, str. 34 – 35). Za této situace soud dospěl k závěru, že výpověď z pracovního poměru ze dne 18. 3. 2020 podle § 52 písm. e/ zákoníku práce je neplatná.
23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch a vzniky mu náklady řízení za právní zastoupení, a to za 10 úkonů právní služby po 2 500 Kč za úkon (příprava a převzetí, sepis výzvy, sepis žaloby 14. 7. 2020, zastupování u jednání soudu 3 11. 2020 od 07:30 hod. do 08:50 hod., porada s klientem 12. 11. 2020 od 12:50 hod. do 13:55 hod., zastupování u jednání 3. 2. 2021 od 07:30 hod. do 08:15 hod., zastupování u jednání 17. 3. 2021 od 07:30 hod. do 08:55 hod., vyjádření ke znaleckému posudku 9. 8. 2021, zastupování u jednání 19. 10. 2021 od 12:30 hod. do 13:15 hod.), za režijní paušál 10 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) 8 x 100 Kč, dále cestovné zástupce žalobce k jednání 3. 11. 2020 vozidlem o průměrné spotřebě 5,7 l nafty / 100 km za cestu [obec] - [obec] a zpět při ujetí 48 km. Náhrada za použití vozidla činí 202 Kč při sazbě 4,20 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty činí 87 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 31,80 Kč, cestovné zástupce žalobce k jednání 3. 2. 2021, 17. 3. 2021, 19. 10.2021 vozidlem o průměrné spotřebě 5,7 l nafty / 100 km za cestu [obec] - [obec] a zpět při ujetí 48 km. Náhrada za použití vozidla činí 634 Kč při sazbě 4,40 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty činí 223 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 27,20 Kč Celkem odměna advokáta představuje částku 29 946 Kč. Žalobci dále vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a za znalečné za znalecký posudek vypracovaný prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem], na základě žádosti žalobce 7 986 Kč Celkem žalobci v souvislosti s tímto sporem vznikly náklady řízení 39 932 Kč.
24. Pokud žalobce požadoval odměnu za úkon právní služby za návrh o vypracování znaleckého posudku 27. 7. 2020, pak tento znalecký posudek byl zadán znalci mimo soudní řízení a nejedná se o náklady řízení v této věci a ani o úkon ve věci samé.
25. Pokud žalobce požadoval odměnu za úkon právní služby - další porada s klientem 10. 3. 2021 od 10:00 hod. do 11:30 hod., soud nepovažuje tuto další poradu s žalobcem přesahující l hodinu za účelně vynaložené náklady. Porada se uskutečnila před jednáním dne 17. 3. 2021, kde byl proveden výslech svědků a žalobce jako účastníka řízení. Z této porady nebyl zpracován žádný písemný výstup a pokud žalobce tuto poradu požadoval, pak mohla proběhnout v délce do 1 hodiny, což by bylo dostačující a v případě, že trval na delší poradě, tak nelze za tento úkon právní služby požadovat odměnu.
26. Soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníku právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, zavázal žalovanou k zaplacení nákladů řízení placených z rozpočtových prostředků ve výši 15 268 Kč, a to za zaplacené znalečné znalci prof. MUDr. [celé jméno znalce], [titul za jménem].
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.