25 C 127/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Miroslavy Veselkové a Bc. Dagmar Vaňkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 557 968 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 557 968 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 997 Kč od 1.8.2021 do zaplacení, 35 997 Kč od 1.9.2021 do zaplacení, 35 997 Kč od 1.10.2021 do zaplacení, 35 997 Kč od 1.11.2021 do zaplacení, 35 997 Kč od 1.12.2021 do zaplacení, 35 997 Kč od 1.1.2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 997 Kč od 1.2.2022 do zaplacení, 36 869 Kč od 1.3.2022 do zaplacení, 36 869 Kč od 1.4.2022 do zaplacení, 36 869 Kč od 1.5.2022 do zaplacení, 36 869 Kč od 1.6.2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 869 Kč od 1.7.2022 do zaplacení, 40 548 Kč od 1.8.2022 do zaplacení, 40 548 Kč od 1.9.2022 do zaplacení, 40 548 Kč od 1.10.2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou došlou soudu 13. 9. 2022 ve spojení s úpravou žaloby ze dne 1. 2. 2023, se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 557 968 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodňoval tím, že u žalované utrpěl dne 15. 11. 1999 pracovní úraz, v jehož důsledku žalobci vzniklo právo na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 17. 11. 2020. Náhrada za ztrátu na výdělku byla žalobci pravidelně vyplácena pojišťovnou právnická osoba až do 1. 6. 2021, kdy došlo k zastavení výplaty pro vznik jiného obecného onemocnění, které by žalobci samo o sobě vyřazoval z původní profese.

2. Žalovaná se žalobou souhlasila. Potvrdila, že žalobci u žalované se přihodil pracovní úraz 15. 11. 1999 a vznikl mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 17. 11. 2000, tato náhrada byla pravidelně vyplácena pojišťovnou právnická osoba až do 1. 6. 2021, kdy byla zastavená pro vznik jiného obecného onemocnění, které by žalobce samo o sobě vyřazovalo z původní profese. V roce 2021 bylo pojišťovnou, se souhlasem žalobce, zadáno vypracování odborného lékařského posouzení soudní znalkyní příjmení jméno příjmení, ze kterého vyplynul závěr, že žalobce utrpěl v dubnu 2010 nepracovní úraz pravé horní končetiny (pracovní úraz spočíval v poškození levé dolní končetiny) a tento nepracovní úraz zanechal u žalobce stejné pracovní omezení jako úraz pracovní. V současné době od roku 2010 (tedy po nepracovním úraze) proběhly u žalobce recidivující krvácivé komplikace spojené s poruchou krevní srážlivosti, léčenou Warfarinem. Žilní onemocnění se týká obou dolních končetin, nejen končetiny postižené pracovním úrazem. Ze závěru posudku vyplývá, že u žalobce se jedná o změnu poměrů (§ 271u zákoníku práce), spočívající ve změně zdravotního stavu, který má za následek zánik nároku na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Žalobce v žalobě rovněž uvádí, že naposledy byl vyšetřován pro ověření, zda u něj není přítomno jiné obecné onemocnění, které by jej samo o sobě činilo nezpůsobilým k výkonu práce anonymizována tři slova v roce 2016. Pro tento účel byl žalobce dne 28. 6. 2016 vyšetřen ve anonymizována dvě slova v obec, oddělení pracovního a preventivního lékařství, primářkou MUDr. jméno příjmení, Ph.D. Ze závěrů uvedených v lékařské zprávě vyplynulo, že žalobce trpí pouze následky pracovním úrazu, a že jiným obecným onemocněním, které by jej vyřazovalo z původní profese, netrpí. Nepracovní úraz není ve zprávě z anonymizována dvě slova v obec vůbec uveden a je tedy pravděpodobné, že vyšetřující lékařka ani nevěděla, že žalobce takovýto úraz utrpěl. Závěrem žalovaná uvedla, že v odborném posouzení MUDr. jméno příjmení, soudní znalkyně, uvádí účelové vytěsňování problémů s pravou dolní končetinou, protože z lékařské dokumentace vyplývá, že úraz z dubna 2020 byl závažný, řešený operativně a s následnými komplikacemi při hojení. Dále dle znalkyně není zohledněno dlouhodobé užívání léku Warfarin – kontraindikace práce v anonymizováno, následkem je pouze lehké omezení hybnosti v levém hlezenním kloubu. Dle znalkyně mělo být u žalobce provedeno vyšetření na možnou genetickou poruchu krevní srážlivosti – trombofilii, která by byla příčinou trvalé warfarinizace žalobce. Žalobkyně uvádí další choroby, kterými žalobce trpí, a i přesto trvají nadále následky po pracovním úraze, které žalobce omezují, stejné omezení je však uváděno lékařkou pro stav po poranění pravé dolní končetiny v dubnu 2010, které nesouviselo s výkonem zaměstnání.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 1. 8. 1991 se zařazením jako anonymizováno Poslední pracovní zařazení u žalobce – anonymizována dvě slova. Dne 15. 11. 1999 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz, úrazový děj je uveden anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova“. Při pracovním úrazu došlo k poranění levého kolene a bérce žalobce. Za pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Pracovní poměr žalobce byl ukončen dohodou, rozvázání pracovního poměru k 16. 11. 2020 z důvodu odchodu do plného invalidního důchodu a pracovního úrazu ze dne 15. 11. 1999. Náhrada za ztrátu na výdělku byla vyplacená a zastavená výplata byla k datu 31. 5. 2021. Žalobci dne 24. 4. 2010 se přihodil nepracovní úraz, žalobce vybral i žalovanou předžalobní výzvou ze dne 10. 4. 2022.

4. Soud provedl důkaz lékařskou zprávou vydanou MUDr. jméno příjmení, praktickým lékařem ze dne 1. 11. 2020, zprávou ošetřujícího lékaře ze dne 21. 1. 2000, zprávou ošetřujícího lékaře ze dne 13. 9. 2001, znaleckým posudkem vypracovaným před podáním žaloby znalcem primář MUDr. jméno příjmení z oboru zdravotnictví – odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, ze dne 27. 11. 2010, sdělením žalované ze dne 23. 9. 2010, sdělením žalované ze dne 9. 2. 2011, lékařskou zprávou anonymizována dvě slova obec, oddělení pracovního a preventivního lékařství ze dne 28. 6. 2016, záznamem o jednání, posouzení zdravotního stavu okresní správnou sociálního zabezpečení ze dne 8. 11. 2020, oznámením o ukončení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ze dne 23. 11. 2021, výpisem ze zdravotní dokumentace ze dne 3. 2. 2022, odpovědí žalované ze dne 20. 4. 2022, potvrzením o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 8. 6. 2022, e-mailem právnická osoba ze dne 22. 7. 2022, znaleckým posudkem ze dne 12. 9. 2023 vypracovaným znalcem celé jméno znalce z oboru zdravotnictví - specializace posudkové lékařství, dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne 16. 11. 2020, dohodou o přiznání plného invalidního důchodu pro pracovní úraz ze dne 15. 11. 1999.

5. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 1. 8. 1991 se zařazením jako anonymizováno, poslední pracovní zařazení žalobce bylo anonymizována tři slova. Dne 15. 11. 1999 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz, úrazový děj je uveden anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno“. anonymizováno role v řízení anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno. Za pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Z lékařské zprávy vydanou MUDr. jméno příjmení, praktickým lékařem ze dne 1. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobce ode dne 15. 11. 2020 je trvale nezpůsobilý k výkonu práce anonymizována tři slova dle okresní správy sociálního zabezpečení, a to protokolu ze dne 8. 11. 2020 byla zjištěna plná invalidita v souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15. 11. 1999. Pracovní poměr žalobce byl u žalované ukončen dohodou, k rozvázání pracovního poměru došlo 16. 11. 2020 z důvodu odchodu do plného invalidního důchodu a pracovního úrazu ze dne 15. 11. 1999. Ode dne 24. 10. 2020 je žalobce plně invalidní v souvislosti s pracovním úrazem ze dne 15. 11. 1999. Od 17. 11. 2000 žalobci vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdy výplata renty byla zastavena od 1. 6. 2021 s odůvodněním, že dle znalce po pracovním úrazu ze dne 15. 11. 1999 vzniklo jiné obecné onemocnění, které by žalobce vyřazovalo z původní profese, kterou před pracovním úrazem vykonával. Od 1. 11. 2012 žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti pojišťovna vycházela z průměrného měsíčního hrubého výdělku stanoveného k datu vzniku nároku ve výši 24 835 Kč a k datu 22. 7. 2022 by jeho valorizace činila 48 549 Kč. Žalobci dne 2. 4. 2010 se přihodil nepracovní úraz. Žalobce vyzval žalovanou k plnění předžalobní výzvou ze dne 10. 4. 2022.

6. Ze znaleckého posudku vypracovaného před podáním žaloby znalkyní prim. MUDr. jméno příjmení ze dne 27. 11. 2020 bylo zjištěno, že obecné onemocnění hypertenzí prozatím není spolehlivě diagnostikováno, zařazeno ani léčeno, tedy je znalkyně prozatím pomíjí. Žalobce však utrpěl dne 24. 4. 2010 nepracovní úraz pravého hlezenního kloubu s odlomením zadního kotníku se subluxací a roztržením deltového vazu kotníku. Stav řešen operativně 26. 4. 2010 otevřenou krvavou reposicí a osteosyntézou zevního kotníku dlahou se šesti šrouby, roztržený deltový vaz byl sešit. Od tohoto nepracovního úrazu neuplynul ještě rok, stav lze považovat prozatím za ustálený a k případným trvalým následkům se toho času nelze vyjádřit. V současné době tedy nelze dát na otázku stanovení, zda u žalobce po pracovním úraze z 15. 11. 1999 vzniklo jiné obecné onemocnění, které by jej samo o sobě vyřazovalo z původní profese anonymizována tři slova či nikoliv. Dále znalkyně dospěla k závěru, že v současné době jsou hlavní převažující a rozhodující příčinou zdravotní nezpůsobilosti žalobce k původně konané práce anonymizována tři slova následky a léčba komplikací pracovního úrazu levé dolní končetiny ze dne 15. 11. 1999. V období od 24. 4. 2010 do 18. 8. 2010 včetně doplatku za ztrátu na výdělku (tzv. renta) nenáleží, neboť k tomuto období se léčil pro zdravotní poškození způsobené úrazem v ebrietě ze dne 24. 4. 2010. Počínaje dnem 19. 8. 2010 výplata renty žalobci opět prozatím náleží v plné výši. Žalobce v současné době není schopen původního výkonu práce anonymizována tři slova pro následky pracovního úrazu ze dne 15. 11. 1999. Na druhou část otázky s odkazem na bod 1 toho času odpovědět nelze.

7. Z odborného lékařského posouzení ze dne 10. 11. 2021 vypracovaného MUDr. jméno příjmení bylo zjištěno, že tato znalkyně dospěla k závěru, že následky úrazu ze dne 15. 11. 1999 nadále trvají, nejsou sice závažné, nadále omezují žalobce pro práci spojenou s přetěžováním levé dolní končetiny chůzí v nerovném terénu spojenou se zvedáním a nošením těžkých břemen. Pokud se týká dosavadní práce anonymizováno, pak není schopen toto zaměstnání vykonávat s pohybem například v anonymizována dvě slova a podobně. Snad by nevylučoval zařazení v anonymizována dvě slova, ale s ohledem na dobu uplynulou od úrazu a při současné situace v anonymizováno již takové zařazení dle názoru znalkyně nepřichází v úvahu. V době uplynulé od úrazu v roce 1999 došlo k novému úrazu v dubnu 2010, šlo rovněž o poranění hlezenního kloubu, ale vpravo, které nesouviselo nijak s výkonem zaměstnání ani s úrazem z roku 1999. Tento úraz byl rovněž řešen osteosyntézou, přičemž pracovní omezení je prakticky stejné jako po pracovním úraze z roku 1999. Jsou zde však další chorobné stavy, které jsou dle názoru znalkyně kontraindikací pro práci v anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. Jde zejména o blíže nespecifikovanou poruchu krevní srážlivosti s recidivami zánětu žil v roce 2001 a 2010 vpravo (tyto bez jakéhokoliv v souvislosti s úrazem). Od roku 2010 s trvalou léčbou Warfarinem do současnosti se sledováním na specializovaném pracovišti. Stav po erysipelu levého bérce v roce 2015 a s uváděnou žilní nedostatečností obou dolních končetin v anamnéze po roce 2010 jsou opakované krvácivé projevy jako komplikace antitrombotické léčby. Dále dle dokumentace došlo k výraznému nárustu hmotnosti na úroveň těžké obezity, která je rovněž kontraindikací pro práci anonymizována dvě slova. Dále žalobce je léčen pro přetlakovou chorobou dle dokumentace kompenzovanou při léčbě a trpí i chronickou jaterní lézí, která má původ v nadužívání alkoholu v minulosti. Při dodržování léčby, režimových opatření a abstinencí by tato onemocnění nebránila výkonu zaměstnání anonymizováno Onemocnění či chorobné stavy uvedené v předchozím odstavci by samy o sobě vyřazovaly žalobce z původní profese anonymizováno, i kdyby žalobce netrpěl následky pracovního úrazu z roku 1999. Následky pracovního úrazu z roku 1999 nejsou sice závažné, ale dosud trvají a omezují žalobce pro práci spojenou s přetěžováním levé dolní končetiny chůzí v nerovném terénu, spojenou se zvedáním a nošením těžkých břemen. Stejné pracovní omezení ale trvá i pro stav po poranění hlezna pravé dolní končetiny při úraze v roce 2010, které nesouviselo s výkonem zaměstnání.

8. Ze znaleckého posudku, vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví, specializace posudkové lékařství celé jméno znalce ze dne 12. 9. 2023, bylo zjištěno, že znalec dospěl k posudkovému závěru, že u žalobce došlo k podstatné změně poměrů (dle § 271 u) zákoníku práce). Po pracovním úrazu ze dne 15. 11. 1999 vzniklo nebo se zhoršilo současně více zdravotních postižení, která s pracovním úrazem nesouvisí. Jedná se o tato zdravotní postižení: Recidivující tromboflebidity pravé dolní končetiny s poruchou krevní srážlivosti s trvalou warfarinizací od roku 2010, následky zlomeniny zevního kotníku pravé dolní končetiny ze dne 24. 10. 2010, chronická žilní nedostatečnost dolních končetin od roku 2015, postižení morbidní obezitou III. stupně. Tato obecná onemocnění, zvláště ve svém souhrnném a vzájemném vlivu na zdravotní způsobilost k předmětné práci, ovlivní celkový zdravotní stav a zdravotní pracovní způsobilost žalobce tak, že samo o sobě by žalobce vyřazovala z původní profese anonymizováno 5 slov. Následky pracovního úrazu z těchto důvodu již nelze ke dne 1. 6. 2021 kvalifikovat jako důležitou, podstatou a značnou příčinu ztráty pracovní způsobilosti k práci anonymizováno 5 slov. Znalec porovnal zdravotní stav žalobce ke dni skončení pracovního poměru 16. 11. 2000 a ke dni přiznání renty (17. 11. 2000): Zdravotní stav žalobce ke dni skončení pracovního poměru 16. 11. 2000 a zdravotní stav ke dni přiznání renty 17. 11. 2000 byl identický, to znamená, že byl ustálen dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodnou příčinou byly následky pracovního úrazu ze dne 15. 11. 1999, kdy anonymizováno 5 slov způsobila žalobci dislokovanou tříštivou zlomeninu levé kosti hlezenní řešené osteosyntézou, zlomeninu fibulární plošiny levé kosti holenní, odlomení přední hrany levé kosti holenní a zhmoždění levého kolenního kloubu s krvavým výpotkem. V důsledku imobilizace levé dolní končetiny se v lednu 2000 zdravotní stav komplikoval rozvoje hluboké žilní trombózy podkolenní žíly levého bérce. Tento stav byl během dvou měsíců léčbou preparáty, snižující srážlivost krve, stabilizován a zvládnut. Pro praktickou disfunkci levé dolní končetiny byl žalobce v listopadu roku 2020 tehdejším orgánem lékařské posudkové služby stát. instituce uznán plně invalidní a k práci anonymizována tři slova zdravotně nezpůsobilý. V průběhu času se porucha levého kolenního kloubu plně upravila v normě, přetrvávala bolestivá a omezená hybnost v levém kloubu hlezenním se sníženou zatížitelností levé dolní končetiny, omezenou schopností chůze po nerovném terénu se zvedáním a přenášením těžkých břemen a v dalším období došlo k postupnému rozvoji artrózy talokrurálního levého hlezna. Dále znalec porovnal zdravotní stav žalobce ke dni 1. 6. 2021, kdy došlo k zastavení renty: Zdravotní stav žalobce ke dni 1. 6. 2021, kdy došlo k pozastavení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. renty, se významně změnil. U žalobce došlo k podstatné změně poměrů dle ust. § 271 písm. u) zákoníku práce tím, že v období po pracovním úrazu ze dne 15. 11. 1999 vzniklo nebo zhoršilo současně více zdravotních postižení, která s pracovním úrazem nesouvisí. Jedná se o recidivující tromboflebitidy s poruchou krevní srážlivosti v žilním řečišti pravé dolní končetiny řešené trvalou warfarizací. Od roku 2010 dále s následky operačně řešené zlomeniny zevního kotníku pravé dolní končetiny ze dne 24. 10. 2010 a pádu v ebrietě, dále rozvojem chronické žilní nedostatečnosti dolních končetin od roku 2015 a neposlední řadě morbidní obezitou III. stupně s celkovým poklesem fyzické výkonnosti a pohybnosti. Tato vyjmenovaná jiná (obecná) onemocnění ovlivňují celkový zdravotní stav žalobce a způsobují žalobci sama o sobě ztrátu zdravotní způsobilosti k práci anonymizováno anonymizována tři slova. Následky pracovního úrazu z těchto důvodu již nelze ke dni 1. 6. 2021 kvalifikovat jako důležitou, podstatnou a značnou příčiny ztráty zdravotní způsobilosti k anonymizováno anonymizována tři slova. Na otázku, zda u žalobce nadále trvají následky po pracovním úrazu ze dne 15. 11. 1999, které jej samy o sobě činí nezpůsobilým k výkonu práce anonymizována tři slova, znalec odpověděl, že u žalobce nadále trvají následky po pracovním úraze ze dne 15. 11. 1999, které jej samy o sobě činí nezpůsobilým k výkonu práce anonymizována tři slova, ale tyto následky již nelze hodnotit jako důležitou, podstatnou a značnou příčiny ztráty zdravotní způsobilosti k práci anonymizována tři slova. Na otázku, zda v období od 16. 11. 2000 do 1. 9. 2021 u žalobce vzniklo jiné obecné onemocnění, případně došlo ke zhoršení stávajícího obecného onemocnění, které by žalobce samo o sobě vyřazovalo z původní profese anonymizována tři slova, znalec odpověděl, že v období od 16. 11. 2000 do 1. 6. 2021 u žalobce vznikla jiná obecná onemocnění, která by žalobce sama o sobě vyřazovala z původní profese anonymizována tři slova tak, jak je uvedeno výše. Znalec příjmení jméno celé jméno znalce MBA se se závěry odborného lékařského posouzení znalkyně příjmení jméno příjmení ze dne 10. 11. 2021 shoduje a nemá k nim prakticky výhrad.

9. Otázku, zda se podstatně změnily poměry žalobce, které byly rozhodující pro určení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, je třeba i v současné době posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném k 1. 6. 2021, kdy mělo dojít ke změně poměrů.

10. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu při pracovním úrazu jsou vznik škody, příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. O stav příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu (tj. bez pracovního úrazu by škoda nevznikla tak, jak vznikla).

11. Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu snížena nebo omezená, nebo zanikla a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnou přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení, způsobené pracovním úrazem, dosáhnout takový výdělek, jaký měl před postižením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílů mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k jemuž je třeba připočítat případný invalidní důchod, poskytovaný z téhož důvodu. Tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení nebo omezení nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného zaměstnance a jeho schopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu stejný výdělek jako před poškozením.

12. Jestliže všechny předpoklady odpovědnosti za škody při pracovním úraze byly splněny, je zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci škodu, pokud nenastane skutečnost, která představuje změnu okolností, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, tj. pokud nejde ke změně poměrů ve smyslu ust. § 271u zákoníku práce.

13. Podstatnou změnu v poměrech poškozeného ve smyslu ust. § 271u zákoníku práce představují také onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu poškozeného, jež nejsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (jeho následky), a jež samy o sobě vylučují jakoukoliv výdělečnou činnost, nebo jež sice nemají za následek úplnou ztrátu pracovní způsobilosti poškozeného, ale znemožňují mu výkon práce, kterou konal před vznikem škody, a která byla určující pro zjištění průměrného výdělku před vznikem škody. Za této situace je totiž zřejmé, že poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, se změnily, neboť poškozený by stejně, i kdyby neutrpěl pracovní úraz, nemohl s ohledem na svůj zdravotní stav konat stejnou práci jako před vznikem škoda a dosahovat stejný výdělek jako před poškozením, a že jde o změnu ve srovnání s dosavadním stavem podstatnou.

14. V posuzovaném případě došlo k potvrzení stanoviska žalované, která vycházela ze závěru odborného lékařského posouzení znalkyně příjmení jméno příjmení ze dne 10. 11. 2021. Ke změně poměrů na straně žalobce v době uplynulé od pracovního úrazu z roku 1999, došlo k novému úrazu v dubnu 2010, šlo rovněž o poranění hlezenního kloubu, ale vpravo, které nesouviselo nijak s výkonem zaměstnání, ani s pracovním úrazem z roku 1999, přičemž pracovní omezení je prakticky stejné jako po úrazu z roku 1999. Kontraindikací pro práci anonymizována čtyři slova je nespecifikovaná porucha krevní srážlivosti s recidivami zánětu žil v roce 2000 vlevo, v roce 2001 a 2010 vpravo (tyto bez jakýchkoliv s úrazem), od roku 2010 s trvalou léčbou Warfarinem se sledováním na specializovaném pracovišti. Stav po erysipelu levého bérce v roce 2015 a s uváděnou žilní nedostatečností obou dolních končetin v anamnéze po roce 2010 jsou opakované krvácivé projevy jako komplikace antitrombotické léčby a dále došlo k výraznému nárustu hmotnosti žalobce na úroveň těžké obezity, která je rovněž kontraindikací pro práci v anonymizováno. Tato onemocnění by sama o sobě vyřazovala žalobce z původní profese anonymizováno, i kdyby žalobce netrpěl následky pracovního úrazu z roku 1999.

15. Žalobce se závěry odborného lékařského posouzení znalkyně příjmení jméno příjmení nesouhlasil, byl ustanoven znalec celé jméno znalce z oboru zdravotnictví, specializace posudkové lékařství, který dne 12. 9. 2023 zpracoval písemný znalecký posudek a který se ztotožnil se závěry znalkyně příjmení jméno příjmení. Znalec dospěl k závěru, že u žalobce došlo k podstatné změně poměrů, když v období po pracovním úrazu ze dne 15. 11. 1999 vzniklo nebo zhoršilo se současně více zdravotních postižení, která s pracovním úrazem nesouvisí. Jedná se o recidivující tromboflebitidy s poruchou krevní srážlivosti v žilním řečišti pravé dolní končetiny řešené trvalou warfarinizací od roku 2010, dále s následky operačně řešené zlomeny zevního kotníku pravé dolní končetiny ze dne 24. 10. 2010 po pádu v ebrietě, dále rozvojem chronické žilní nedostatečnosti dolních končetin od roku 2015 a v neposlední řadě morbidní obezitou III. stupně s celkovým poklesem fyzické výkonnosti a pohyblivosti. Tato jiná (obecná) onemocnění ovlivňují celkový zdravotní stav žalobce a způsobují sama o sobě ztrátu zdravotní způsobilosti k práci anonymizována čtyři slova. Následky pracovního úrazu z těchto důvodů již nelze ke dni 1. 6. 2021 kvalifikovat jako důležitou, podstatnou a značnou příčinu ztráty zdravotní způsobilosti k práci anonymizována čtyři slova. V období od vzniku nároku na rentu 16. 11. 2020 do 1. 6. 2021 u žalobce vznikla jiná obecná onemocnění, která by žalobce sama o sobě vyřazovala z původní profese anonymizována tři slova.

16. Žalovaná tedy prokázala, že došlo k podstatné změně poměrů, když u žalobce vznikla jiná obecná onemocnění, která by žalobce sama o sobě vyřazovala z původní profese anonymizována tři slova. Za této situace soud žalobu zamítl.

17. Procesně úspěšné žalované vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., ale žalovaná se výslovně vzdala práva na náhradu nákladů řízení.

18. Soud rozhodl, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení, které byly placeny z rozpočtových prostředků soudu. Jedná se o zaplacené znalečné z rozpočtových prostředků soudu za vypracování znaleckého posudku znalce celé jméno znalce ve výši 37 500 Kč. Podle ust. § 148 odst. 2 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Usnesením č. j. 25 C 127/2022-18 ze dne 8. 12. 2022, který nabyl právní moci 6. 1. 2023, soud žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků pro toto řízení v plném rozsahu. Z toho vyplývá, že soud České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.