25 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Bc. Davida Habdase a Renáty Švedové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sedlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 2 299 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 299 Kč s 8,50% úrokem z prodlení od 1. 7. 2021 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení 8 954 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 3. 8. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 299 Kč s příslušenstvím jako náhradu škody vzniklou tím, že žalovaná žalobci nepředala klíče od bezpečnostní schránky (trezoru) a žalovaná byla nucena otevřít bezpečnostní schránku, tzv. trezor, odbornou firmou, čímž jí vznikla škoda.

1. Dne 27. 9. 2021 soud ve věci vydal platební rozkaz pod č. j. 25 C 129/2021-10, proti kterému v zákonné lhůtě podala odpor žalovaná, čímž došlo k zrušení předmětného platebního rozkazu a ve věci bylo nařízeno jednání.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že žalobkyně porušila dohodu a nevyčkala, až se bude moci dostavit do [anonymizováno] a klíče a další svěřené věci řádně proti podpisu odevzdat. Finanční hotovost uložená v trezoru nebyla pro ekonomický provoz [anonymizováno] nezbytná, neboť ředitel [anonymizováno] měl k dispozici kartu od účtu [anonymizováno] a mohl tak potřebnou hotovost kdykoliv obstarat. Bezhotovostní platby pak měl na starosti ekonom [anonymizováno], proto ani v tomto ohledu neutrpěla [anonymizováno] žádnou újmu.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalované u žalobkyně vznikl pracovní poměr se zařazením jako administrativní a spisový pracovník s místem výkonu práce [obec] - [obec] od 29. 10. 2019 na dobu určitou do 31. 10. 2020, žalobkyně s žalovanou uzavřela dohodu o hmotné odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování dne 29. 10. 2019, dne 19. 10. 2020 byla žalovaná osobně na pracovišti vyzvána k vrácení svěření věcí, žalobkyně oznámila dopisem ze dne 19. 10. 2020 žalované, že její pracovní poměr skončí k 31. 10. 2020, když uplynula doba, na kterou byl pracovní poměr uzavřen, žalobkyně byla práce neschopná od 19. 10. 2020 do 9. 1. 2021, žalovaná dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru ze dne 19. 10. 2020, kterou žalobkyně obdržela dne 2. 11. 2020 podle § 51 zákoníku práce s tím, že pracovní poměr skončí ke dni 31. 12. 2020, dne 30. 10. 2020 se žalovaná osobně dostavila na pracoviště s výpovědí, kde měla příležitost vrátit svěřené věci, avšak tak neučinila a téhož dne ředitel žalobkyně společně se zástupkyní ředitele provedli v místě bydliště žalované kontrolu dočasně práce neschopné zaměstnankyně, kde byla opět vyzvána k vrácení svěřených věcí, avšak toto odmítla, žalobkyně dopisem ze dne 30. 10. 2020 opětovně oznámila, že pracovní poměr uzavřený na dobu určitou skončil žalované u žalobkyně ke dni 31. 10. 2020 a žalobkyně vyzvala žalovanou, aby neprodleně předala klíče hned, jak jí to dovolí její zdravotní stav, ředitel žalobkyně emailem ze dne 30. 10. 2020 opětovně žádal žalovanou, aby předala klíče s tím, že se pro ně osobně dostaví do místa jejího bydliště nejpozději 31. 10. 2020 v 15:00 hodin, to je předtím než ředitel [anonymizováno] žalovanou navštívil v jejím bydlišti, v 14:30 hodin dne 30. 10. 2020 ředitel [anonymizováno] [celé jméno účastníka] se zástupkyní ředitele [celé jméno svědkyně] se dostavili za žalovanou do místa jejího bydliště, kde ji opětovně vyzvali, aby vrátila klíče od trezoru, klíče nebyly vráceny, žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky výzvou ze dne 14. 1. 2021, 29. 4. 2021 a 24. 5. 2021.

4. Soud provedl důkaz pracovní náplní účinné od 29. 10. 2019, dohodou o hmotné odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování ze dne 29. 10. 2019, úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 2. 11. 2020, inventarizačním zápisem o provedení řádné fyzické inventarizace pokladní hotovosti ze dne 3. 11. 2020, objednávkou ze dne 6. 11. 2020, montážním listem ze dne 6. 11. 2020, fakturou ze dne 9. 11. 2020 a výpisem z účtu žalobkyně ze dne 13. 11. 2020, rozhodnutím o náhradě způsobené škody ze dne 3. 12. 2020, vyrozuměním o odložení přestupkové věci ze dne 2. 3. 2021, výpovědí žalované jako účastníka řízení s jejím souhlasem, výpovědí Mgr. [jméno] [celé jméno účastníka], ředitele žalobkyně jako účastníka řízení s jeho souhlasem, výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně] a výpovědí svědka [celé jméno svědka].

5. Žalovaná předložila soudu k důkazu předvolání k podání vysvětlení na [stát. instituce] a mailovými zprávami ze dne 11. 1. 2021 – 21. 1. 2021, 5. 1. 2021, 1. 12. 2020, 3. 11. 2020. Těmito doklady chtěla prokázat, že si s ředitelem [anonymizováno] dopisovali. Soud tyto návrhy nepřipustil, když má za to, že pro rozhodnutí věci nemají žádný význam. Doklady se týkají období po 30. 10. 2020, kdy pracovní poměr žalované u žalobkyně byl ukončen, a tyto doklady nemají žádný přímý vztah k této věci.

6. Z výpovědi žalované jako účastníka řízení s jejím souhlasem bylo zjištěno, že žalované byl přidělen trezor, od kterého měla klíče pouze ona, když měla uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Nebyl ustanoven žádný zástupce, který by žalovanou zastupoval při používání trezoru. Dne 19. 10. 2020 žalovaná nastoupila do práce, před tím měla 2 dny volno. Asi po dvou hodinách od začátku směny přišel za žalovanou ekonom [celé jméno svědka] s novou slečnou, s tím, aby jí vystavila žádost k nástupní prohlídce. Na to se žalovaná zeptala, jakou funkci bude slečna vykonávat, na což bylo reagováno, že bude vykonávat stejnou funkci jako žalovaná. Poté, co žalovaná pochopila, že má nastoupit nová zaměstnankyně na její místo, žalovaná odešla k praktické lékařce [jméno] [příjmení] [anonymizováno], která jí vystavila pracovní neschopnost od 19. 10. 2020 na dva týdny. Pracovní neschopnost dále pokračovala u MUDr. [příjmení], [anonymizováno]. Žalobkyně při druhé části nemocenské měla povolené vycházky. V dopise ze dne 30. 10. 2020 ředitel žalobkyně uvedl, že má odevzdat neprodleně klíče a další věci, hned jak mi to dovolí její zdravotní stav. Žalovaná tvrdila, že jí to zdravotní stav nedovoloval z důvodu silných depresí. Vycházky měla povolené od 9,00 do 15,00 hodin. Dne 30. 10. 2020 se žalovaná dostavila do práce se svou matkou, přišly do kanceláře ředitele, ten nebyl přítomen, byla přítomná pouze zástupkyně a ekonom [celé jméno svědka]. Dne 30. 10. 2020 se dostavila žalovaná za účelem předání výpovědi z pracovního poměru. Ing. [celé jméno svědka] [celé jméno svědkyně] opětovně žádali žalovanou, aby vrátila klíče. Ještě téhož dne se dostavil do místa bydliště žalované ředitel žalobkyně se svou zástupkyní. Před tím jí byl zaslán email ředitelem, opětovně ředitel požadoval, aby mu žalovaná vrátila klíče od trezoru, což ona odmítla, na což jí bylo sděleno, že budou nuceni zajistit otevření trezoru násilně. Následně žalovaná obdržela výzvu k dostavení se na obvodní oddělení Policie ČR v [obec] k podání vysvětlení na základě oznámení ředitele [anonymizováno], kde se dostavila. V trezoru byla uložena hotovost k hrazení drobných výdajů z fondu kulturních a sociálních potřeb a rovněž do trezoru se ukládaly přijaté hotovosti. Pokud ředitel potřeboval větší částku, disponoval kartou k účtu. Žalovaná připustila, že se stávalo v průběhu dne, že musela trezor použít i dvacetkrát. Dne 30. 10. 2020 byla žalovaná domluvena s ředitelem na 11.00 hodinu, do budovy se dostavila v 10.50 hodin. Poté, co [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] odmítli přijmout její výpověď, žalovaná odmítla vrátit klíče od trezoru a s matkou rychle uprchla z budovy.

7. Z výpovědi Mgr. [jméno] [celé jméno účastníka], ředitele žalobkyně, jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že funkci ředitele [anonymizováno] vykonává od roku 2016. Pokladna, tzv. trezor, byla používána denně, ve které se nacházela hotovost z účtu [anonymizováno] a účtu fondu kulturních a sociálních potřeb. Rovněž trezor sloužil k přijímání finančních hotovostí, které byly do něho ukládány. Dne 19. 10. 2020 ředitel měl pozvanou novou pracovnici, která měla nahradit žalovanou. Žalované se dotklo, že se přijímá nová pracovnice, sbalila se a odešla k lékaři. Ředitel jí řekl, ať mimo jiné, předá pokladnu. Žalovaná na to reagovala, že nic předávat nebude, že jde na nemocenskou. Dne 30. 10. 2020 ředitel [anonymizováno] byl domluvený na schůzku s žalovanou v 11.00 hodin, když se dostavil na 11. hodinu, tak mu bylo sděleno ekonomem, že žalovaná již odešla a klíče od trezoru neodevzdala. Nato ředitel [anonymizováno] napsal dopis žalované z 30. 10. 2020, ve kterém uvedl, aby vrátila klíče, ihned jak jí to dovolí její zdravotní stav. Ještě téhož dne se rozhodl provést kontrolu u žalované v místě jejího bydliště, když byla v pracovní neschopnosti. Žalovanou zastihl doma s tím, že ji opětovně žádal, aby odevzdala klíče, což žalovaná odmítla. O vrácení klíčů nechtěla vůbec jednat, proto jí ředitel řekl, že trezor bude násilně otevřen odborníkem, čímž vznikne škoda, a budou s tím spojeny finanční náklady, které bude muset uhradit žalovaná. Žalovaná na to reagovala, že toto není problém, a škodu klidně zaplatí.

8. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že svědkyně pracuje od roku 2016 u žalobkyně jako zástupkyně ředitele [anonymizováno]. Dne 19. 10. 2020 žalovaná odešla ze zaměstnání, když jí bylo oznámeno, že její pracovní poměr bude končit k 30. 10. 2020, tak jak byla uzavřena doba trvání pracovního poměru. Ředitel požadoval vrácení klíčů od pokladny. Pokladna byla používána pro úhradu drobných finančních hotovostí, rovněž pro ukládání přijatých finančních hotovostí. Dne 30. 10. 2020 se žalovaná dostavila k žalobkyni, přišla dříve, než byla domluvená s ředitelem, který nebyl přítomen. Svědkyně potvrdila, že byla na návštěvě žalované v místě jejího bydliště. Byla provedena kontrola pracovní neschopnosti, s tím, že žalovaná byla vyzvána ředitelem, aby vrátila klíče. Žalovaná na to měla reagovat, že klíče nevrátí, jelikož je v pracovní neschopnosti. Žalovaná nebyla ochotna klíče vrátit.

9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že ekonoma u žalobkyně vykonává od roku 2016, trezor se používal denně, žalovaná ho měla k dispozici a používal se k ukládání finanční hotovosti a rovněž v případě přijatých plateb byly do něho finanční hotovosti ukládány. V den, kdy se žalobkyně dozvěděla, že na její místo nastoupí nová pracovnice, tj. 19. 10. 2020, svědek nevěděl, že žalovaná jde na nemocenskou, a proto ji nemohl vyzvat, aby vrátila klíče od trezoru.

10. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalované u žalobkyně vznikl pracovní poměr se zařazením jako administrativní a spisový pracovník s místem výkonu práce [obec] - [obec] od 29. 10. 2019 na dobu určitou do 31. 10. 2020. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dohodu o hmotné odpovědnosti za hodnoty svěřené k vyúčtování dne 29. 10. 2019. Žalovaná v souvislosti s výkonem jejího pracovního zařazení předala bezpečnostní schránku, tzv. trezor, ve kterém byla žalovanou ukládána finanční hotovost pro hrazení drobných výdajů, fond kulturních a sociálních potřeb a dále sloužila k přijímání peněžních částek a jejího ukládání. Klíče od této skříňky měla pouze a výhradně žalovaná. Dne 19. 10. 2020 se žalovaná dozvěděla, že na její pracovní místo bude nastupovat nová zaměstnankyně, když měla na základě žádosti ředitele vypsat žádost o vstupní vyšetření této nové zaměstnankyně. Žalované se tento postup zaměstnavatele nelíbil a reagovala tak, že dne 19. 10. 2020 odešla z pracoviště k praktickému lékaři, který jí vypsal od 19. 10. 2020 pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala, po dvou týdnech od 2. 11. 2020 dále jí byla pracovní neschopnost vypsána [anonymizováno]. V první části nemocenské neměla žalovaná vycházky, v druhé části od 2. 11. 2020 měla vypsané vycházky. Žalovaná byla v pracovní neschopnosti až do 9. 1. 2021. Účastníci učinili nesporným, že dne 19. 10. 2020 byla žalovaná osobně na pracovišti vyzvána k vrácení svěřených věcí, mimo jiné, klíčů od trezoru. Dne 30. 10. 2020 se žalovaná osobně dostavila na pracoviště za účelem předání výpovědi ze dne 19. 10. 2020 dle § 51 zákoníku práce s tím, že podle žalované měl pracovní poměr končit 31. 12. 2020. Dne 30. 10. 2020 byla žalovaná domluvená s ředitelem žalobkyně, že se dostaví na pracoviště, a to na 11.00 hodinu. Žalobkyně se dostavila i se svou matkou na pracoviště před 11.00 hodinou, kdy ředitele žalobkyně nezastihla a zastihla pouze ekonoma [celé jméno svědka] a zástupkyni ředitele [celé jméno svědkyně]. Ti se snažili, aby žalovaná klíče od trezoru vrátila, která toto neprovedla, a jak sama uvedla ve své výpovědi, odmítla klíče vrátit s tím, že s matkou rychle uprchla z budovy. Dopisem ze dne 30. 10. 2020 ředitel [anonymizováno] opětovně upozornil žalovanou, že pracovní poměr uzavřený na dobu určitou končí ke dni 31. 10. 2020 s tím, že na tuto skutečnost oznamoval doporučeným dopisem již ze dne 19. 10. 2020. Současně jí oznámil, že výpověď, kterou podala žalovaná, nemá vliv na skončení pracovního poměru, když pracovní poměr byl uzavřen na dobu určitou. V tomto dopise ředitel žádal žalovanou, aby neprodleně vrátila klíče, mimo jiné, od trezoru s tím, že ať tak učiní hned, pokud to dovolí její zdravotní stav. Dne 30. 10. 2020 ředitel zaslal žalované email a v odpoledních hodinách se dostavil spolu se zástupkyní ředitele [celé jméno svědkyně] do místa bydliště žalované za účelem kontroly dodržování léčebného režimu. Opětovně byla vyzvána, aby vrátila, mimo jiné, klíče od trezoru, a pokud takto neučiní, že trezor bude otevřen násilně na náklady žalované. Na což žalovaná odpověděla, že pokud dojde k násilnému otevření, tak náklady zaplatí. Jelikož žalovaná nevrátila klíče od trezoru, žalobkyně přistoupila k objednání otevření trezoru násilnou cestou, které bylo provedeno dne 6. 11. 2020, vznikly náklady ve výši 2 299 Kč. Tato částka byla uhrazena dodavateli žalobkyní dne 13. 11. 2020. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky výzvou ze dne 14. 1. 2021, 29. 4. 2021 a 24. 5. 2021.

11. Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu škody, která vznikla žalobkyni dne 13. 11. 2020 zaplacením za násilné otevření trezoru, je nutno věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen zákoník práce).

12. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 zákoníku práce).

13. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255 zákoníku práce (§ 250 odst. 3 zákoníku práce).

14. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav (§ 257 odst. 1 zákoníku práce).

15. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinností, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek (§ 257 odst. 2 zákoníku práce).

16. Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit (§ 264 zákoníku práce).

17. Předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovního úkolu nebo přímé souvislosti s ním, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně. V řízení o náhradu škody podle § 250 odst. 1 zákoníku práce má poškozený zaměstnavatel procesní povinnost tvrdit a posléze prokázat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.

18. V dané věci žalovaná při skončení pracovního poměru měla povinnost zaměstnavateli vrátit klíče od tzv. trezoru. Žalovaná takto neučinila, ačkoliv takto byla povinná. Tvrzení žalované, že žalobkyně se s ní dohodla, že klíče může vrátit, až jí to bude zdravotní stav dovolovat, jak bylo uvedeno v přípise žalobkyně ze dne 30. 10. 2020, nelze brát v úvahu, když žalobkyně se snažila, aby klíče byly vráceny, když trezor bylo nutno u žalobkyně denně používat, dokonce dne 30. 10. 2020 se ředitel spolu se zástupkyní ředitele dostavili k žalované do jejího bydliště, kde opětovně požadovali, aby klíče byly vráceny, což žalovaná odmítla. Žalovaná byla upozorněna, že na její náklady bude trezor násilně otevřen, k čemuž po skončení pracovního poměru žalované došlo, i když žalovaná se domnívala, že dala výpověď z pracovního poměru poté, co pracovní poměr skončil uplynutím sjednané doby, a že pracovní poměr končí až k 31. 12. 2020. Několikráte byla upozorněná žalobkyní, že jí pracovní poměr končí k datu 31. 10. 2020 uplynutím sjednané doby trvání pracovního poměru. Tím, že došlo k násilnému otevření trezoru, když žalovaná klíče nevrátila, žalobkyni vznikla škoda ve výši 2 299 Kč, když tato škoda byla uhrazena dne 13. 11. 2020. Zavinění je ve formě nedbalosti. Žalobkyně tvrdila a následně prokázala, že byly splněny všechny předpoklady vzniku odpovědnosti zaměstnance za způsobenou škodu, a proto soud žalobě vyhověl. Pokud se týká úroků z prodlení, tak tyto byly přiznány v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/1982 Sb. občanského zákoníku ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě nejsou dány zákonné předpoklady pro snížení požadované náhrady škody podle § 264 zákoníku práce.

19. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, byla procesně úspěšná žalobkyně, když žalobě bylo zcela vyhověno, proto má žalobkyně podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. proti žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení za právní zastoupení za odměnu advokáta za 4 úkony právní pomoci (příprava a převzetí, sepis repliky 27. 12. 2021, a zastupování u jednání 27. 1. 2022 od 7,30 h do 10,30 h. – 2 úkony) ve výši 1 000 Kč za úkon a režijní paušál 4 x 300 Kč, ztráta času 2 x 100 Kč, cestovné zástupkyně žalobkyně k jednání dne 27. 1. 2022 z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 50 km vozidlem o průměrné spotřebě 5,1 l nafty /100 km činí za náhradu za použití vozidla 235 Kč při sazbě 4,70 Kč za 1 km a náhrada za pohonné hmoty činí 92 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 36,10 Kč/litr. Celkem odměna advokáta představuje částku 5 727 Kč. Advokát JUDr. [jméno] [příjmení] je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 21 %, čemuž odpovídá částka 1 203 Kč. Pak odměna advokáta včetně daně z přidané hodnoty představuje částku 6 930 Kč. Žalobkyni dále vznikly náklady řízení 2 x 300 Kč za paušální náhradu dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., 2 x 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), za zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč a za cestovné ředitele [anonymizováno] Mgr. [jméno] [celé jméno účastníka] za cestu z [obec] do [obec] a zpět při ujetí 60 km vozidlem o průměrné spotřebě 6,8 l nafty /100 km činí za náhradu za použití vozidla 282 Kč při sazbě 4,70 Kč za 1 km a náhrada za pohonné hmoty činí 142 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 36,10 Kč/litr. Žalobkyni v souvislosti s tímto sporem vznikly náklady řízení ve výši 8 954 Kč.