25 C 169/2018

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Miroslavy Veselkové a Bc. Dagmar Vaňkové ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa anonymizováno obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , část obce zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , anonymizováno adresa pro doručování adresa , PSČ obec o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. e) zákoníku práce <b>I. Žaloba, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. e) zákoníku práce ze dne 17. 4. 2018 je neplatné, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 14 036 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice náklady řízení 19 970,10 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 2. 7. 2018 se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. e) zákoníku práce ze dne 17. 4. 2018 je neplatné. Žalobce s výpovědí nesouhlasil. Výpověď z pracovního poměru byla odůvodněna lékařským posudkem ze dne 16. 4. 2018 s tím, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce důlního elektromontéra z důvodu obecného onemocnění odlišného od nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. U žalobce v roce 2017 byla diagnostikována nemoc syndrom karpálního tunelu. Toto onemocnění je zařazeno do seznamu nemocí z povolání dle přílohy k nařízení vlády č. 114/2011 Sb., v kapitole II. položce 7 a 10.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Žalobci byla dána výpověď na základě lékařského posudku, který vystavila [ulice] [anonymizováno] nemocnice, a.s. dne 16. 4. 2018 a podle tohoto posudku žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat práci důlního elektromontéra – vybavování a likvidace v třísměnném provozu. Za hlavní a podstatný důvod změny pracovní způsobilosti bylo označeno obecné onemocnění odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením prokázána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dnem 1. 1. 1986 se zařazením jako důlní elektromontér na dobu určitou tří let po vyučení a následně na dobu neurčitou. Žalovaná dala žalobci výpověď ze dne 17. 4. 2018 podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku ze dne 16. 4. 2018. Žalobce převzal osobně výpověď dne 2. 5. 2018. Žalobce přípisem ze dne 14. 5. 2018 vyslovil nesouhlas s rozvázáním pracovního poměru.

4. Soud provedl důkaz lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci vydaným [právnická osoba], ze dne 16. 4. 2018, přehledem o odpracovaných směnách ze dne 11. 5. 2018, protokolem z šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání či ohrožení nemocí z povolání ze dne 16. 5. 2018, rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne 1. 6. 2018, sdělením [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s., ze dne 19. 10. 2018, znaleckým posudkem vypracovaným [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ze dne 27. 11. 2019, doplňkem znaleckého posudku ze dne 22. 4. 2020 ke znaleckému posudku ze dne 27. 11. 2019, výpovědí pověřeného zaměstnance [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., u jednání dne 17. 5. 2021.

5. Soud nepřipustil návrh žalobce na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – neurologie a revizního znaleckého posudku z oboru hygiena.

6. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr dnem 1. 1. 1986 se zařazením jako důlní elektromontér na dobu určitou tří let po vyučení a následně na dobu neurčitou. U EMG vyšetření ze dne 1. 6. 2017 bylo zjištěno:,,Obraz až středně těžké senzomotorické fokální neuropatie n. mediani vpravo při lézi v karpálním tunelu, indikována je dekompresní operace“, která proběhla dne 16. 11. 2017 a u EMG vyšetření dne 1. 2. 2018 byla zjištěna:,,lehká senzomotorická fokální neuropatie n. mediani vpravo při lézi v oblasti karpálního tunelu, po dekompresní operaci je nález mírnější, hraniční nález pro fokální neuropatii n. ulnaris vpravo v oblasti SNU, respektive kubitálního kanálku“. Dne 16. 4. 2018 [ulice] [anonymizováno] nemocnice, a.s., vydala lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci se závěrem, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce důlní elektromontér – vybavování a likvidace pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Zdravotní rizika při práci důlního elektromontéra – vybavování a likvidace jsou uvedená vibrace 1 a lokální svalová zátěž 2 a pracovní polohy 2. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne 17. 4. 2018 podle § 52 písm. e) zákoníku práce – obecné onemocnění, na základě lékařského posudku ze dne 16. 4. 2018 vydaného oddělením pracovně lékařských služeb [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s. Žalobce osobně převzal výpověď dne 2. 5. 2018. Přípisem ze dne 14. 5. 2018 žalobce sdělil žalované nesouhlas s výpovědí, když se domnívá, že pravým důvodem rozvázání pracovního poměru je nemoc z povolání a trval na dalším pokračování pracovního poměru. Nesouhlas obdržela žalovaná dne 15. 5. 2018. Dne 16. 5. 2018 proběhlo šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, které provedla Krajská hygienická stanice [územní celek] na základě požadavku [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s., oddělení pracovního lékařství. Z protokolu z tohoto šetření bylo zjištěno, že proběhlo na pracovišti [právnická osoba], a.s., [ulice] Závod 2 (Lokalita [anonymizováno]). Tohoto šetření se zúčastnil jak žalobce, tak zástupci [právnická osoba], [ulice] Závod 2. V protokolu je uvedeno, že žalobce pracoval od 1. 2. 2016 do současné doby v profesi důlní elektromontér na úseku elektro – slaboproud, ve výše uvedeném období byl převážně evidován na kontě [PSČ] (elektro práce – montáž elektrozařízení v porubu), občasně na kontě [anonymizováno] [číslo] (elektro práce – montáž elektrozařízení). V rozhodném období od 1. 2. 2016 do 9. 11. 2017 (poslední odpracovaná směna před nástupem na pracovní neschopnost) prováděl žalobce pracovní pozici elektromontéra na pracovišti [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] montáž a demontáž a zapojování slaboproudých zařízení (důlní telefony, čidla, rozvaděče, spojovací armatury, natažení a vyvěšování kabeláží pro slaboproudé elektrozařízení, dopravu a instalaci spojovací armatury, bezpečnostní ovládací prvky). Práce elektromontéra probíhala převážně v ranním provozu v osmi hodinové směně. Při pracovních činnostech profesí elektromontéra nepoužíval ruční vibrační nástroje, při činnosti používal ruční nářadí – nůž, upínací mechanické kleště, zámkové klíče, kladiva o hmotnosti 2,5 až 5 kg, sekáč, šroubovák, měřicí přístroje. V protokolu je podrobně popsána pracovní činnost v dole na úseku elektro – slaboproud. Žalobce přenášel elektrické nářadí v brašně na rameni na zadaná jednotlivá pracoviště, ručně prováděl natažení a vyvěšení kabeláže a to tahem oběma rukama, kabely jsou umístěné ve vrchní části levého nebo pravého boku důlního díla, převážně nad úrovní hlavy. Kabely jsou zavěšovány pomocí silonových provázků na,,S“ háčky, které jsou umístěny na TH výstuži. Spojování kabeláže je prováděno pomocí spojovacích armatur (ruční nářadí – zámkové klíče, velikost šroubu 2-3, závity m8 až 12), dále žalobce prováděl zapojování, montáž, demontáž slaboproudých zařízení (důlní telefony, čidla rozvaděče, spojovací armatury) pomocí ručních nástrojů s uchopením v pravé ruce (nůž, upínací mechanické kleště, zámkové klíče, šroubovák – povolování a utahování šroubů). Vyvěšení výše uvedených zařízení prováděl ručně. Při práci používal nepravidelně kladivo, sekáč (k uvolnění šroubů). Jednalo se o opakující činnosti. V rámci šetření byl definován časový snímek průměrné osmihodinové směny včetně přestávky na jídlo a oddech při práci elektromontéra na úseku elektro – slaboproud. S popisem práce profesí elektromontérů v dole na úseku elektro – slaboproud souhlasil jak žalobce, tak i zástupci [právnická osoba], a.s., [ulice] [anonymizováno] 2, což stvrdili svými podpisy. Krajský úřad [územní celek], odbor zdravotnictví, rozhodnutím ze dne 1. 6. 2018 návrh žalobce ze dne 24. 4. 2018 zamítl a napadený lékařský posudek ze dne 16. 4. 2018 vydaný [právnická osoba], potvrdil. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že žalobce pracoval v letech 1986 – 2016 jako důlní elektrikář na Dole [anonymizováno], od roku 2016 pracuje na dole [anonymizováno] jako elektromontér. Pro parestezie pravé ruky žalobce dne 1. 6. 2017 podstoupil EMG vyšetření – byla diagnostikována středně těžká senzomotorická neuropatie středového nervu vpravo. Doporučena dekompresní operace, která byla provedena dne 16. 11. 2017. Následovala rehabilitační léčba a při kontrolním EMG vyšetření dne 1. 2. 2018 byla zjištěna pouze lehká neuropatie středního nervu vpravo. Pro posouzení lokální svalové zátěže (dále jen LSZ) v profesi elektromontér v dole na úseku elektro – slaboproud požádala Krajská hygienická stanice [územní celek] o provedení měření a hodnocení LSZ dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., metodou IEMG Zdravotní ústav [obec] o provedení laboratorní expertízy. Toto měření LSZ proběhlo dne 31. 8. 2018 a byly k němu pozváni zástupci [právnická osoba] i žalobce. V protokolu ze šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání ze dne 31. 8. 2018 Krajskou hygienickou stanicí je stanoven expoziční scénář pro provedení měření LSZ u profese důlní elektromontér při vybavování důlních pracovišť elektrozařízením (úsek elektro – slaboproud). V protokolu bylo uvedeno:,,I když posuzovaná osoba pan [celé jméno žalobce] byl k měření LSZ pozván dopisem ze dne 20. 8. 2018, k měření se dostavil, nebylo mu zaměstnavatelem povoleno fárat a účastnit se měření v provozu na důlním pracovišti z důvodu nemocenské“. V protokolu je uveden časový snímek průměrné osmihodinové směny včetně přestávky na jídlo a oddech při práci elektromontéra na úseku elektro – slaboproud (lokalita [anonymizováno] – [anonymizováno]). Měření LSZ proběhlo u dvou zapracovaných alternujících osob (věk měřených osob 31 a 36 let). Během měření byly prováděny následující pracovní operace: demontáž a výkliz anemometru, roztažení a zavěšení důlního telefonního kabelu TCEKFLEY 15N, spojování kabelů pomocí spojovacích armatur XD F0, demontáž krytů stávajících rozváděčů NZ 200 a demontáž a montáž nevýbušného telefonního přístroje 4FP [PSČ]. V protokolu o autorizovaném měření a posouzení lokální svalové zátěže ze dne 31. 8. 2018 jsou podrobně popsány činnosti při práci elektromontéra na úseku elektro – slaboproud, které byly proměřovány metodou IEMG. Hodnocení autorizovaného měření a posouzení lokální svalové zátěže provedla MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., vedoucí oddělení fyziologie a psychologie Zdravotního ústavu v [obec] tak, že v hodnocené směně u prvního monitorovaného pracovníka četnost pohybů pravé horní končetiny překračuje průměrný hygienický limit pro celosměnový časově vážený průměr vynakládaných svalových sil extenzorů pravého předloktí. Překračování průměrných hygienických limitů u flexorů pravého předloktí a svalstva levého předloktí nebylo zjištěno. U druhého monitorovaného pracovníka četnost pohybů obou horních končetin nepřekračuje průměrný hygienický limit pro celosměnový časově vážený průměr vynakládaných svalových sil svalstva a předloktí. Pro svaly předloktí obou horních končetin nejsou překročeny limity pro vynakládané svalové síly 55- 70 % Fmax s ohledem na četnost výskytu, přípustný hygienický limit 70 % Fmax pro užitnou svalovou sílu jako pravidelnou součást výkonu práce s převažující dynamickou složkou nebyl překročen. V hodnocené směně nebyl překročen limit 30 % Fmax pro celosměnový časově vážený průměr svalových sil při převážně dynamické zátěži svalstva horních končetin. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., následně stanovuje závěr:,,Kritéria nadměrného jednostranného přetěžování horních končetin považuji za splněná pouze pro extenzory pravé horní končetiny“. Přípisem ze dne 19. 10. 2018 [ulice] [anonymizováno] nemocnice, a.s., sdělila žalobci, že obdrželi výsledek hygienického šetření Krajské hygienické stanice [územní celek] se závěrem:,,Šetřením bylo ověřeno, že při práci, kterou žalobce vykonával v rozhodném období od 1. 2. 2016 do 9. 11. 2017 (poslední odpracovaná směna před nástupem na pracovní neschopnost) u zaměstnavatele [právnická osoba] ([obec] [anonymizováno]), nebyly splněny podmínky vzniku ohrožení nemoci z povolání uvedené v kategorii II. položce 7 a 10 přílohy nařízení vlády č. 290/1995, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu diagnózy pro pravou horní končetinu“.

7. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 27. 11. 2019 bylo zjištěno, že znalecký ústav dospěl k závěru, že žalobce v profesi elektromontér v dole na úseku elektro – slaboproud, nebyl exponován vibracím působícím na horní končetiny, a proto nesplňoval hygienické podmínky pro uznání nemoci z povolání v kapitole II. sedm nemocí periferních nervů horních končetin, charakteru ischemických a úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními, eventuálně v kapitole II. bod 6 – sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními i v kapitole II. bod 8 – nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. I když dle MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., měření a posouzení lokální svalové zátěže dle modelovaného měření u prvního pracovníka četnost pohybů pravé horní končetiny překračuje průměrný hygienický limit pro celosměnový časový vážený průměr vynakládaných svalových sil extenzorů pravého předloktí, nebyla splněna podmínka hygienických kritérií v průměrné směně překračování jednoho z uvedených hygienických limitů u postižené horní končetiny, tj. u lokální svalové zátěže u extenzorové svalové skupiny překračování průměrné směnové časově vážené hodnoty vynakládaných svalových sil 30 % Fmax pro práci s převahou dynamické složky. U nemocí, které by bylo možno uznat jako nemoci z povolání v kapitole II. bod 6 - sekundárních rainaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními i v kapitole II. bod 8 - nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními, dále v kapitole II. bod 9 – nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků, úponů svalů nebo kloubů končetin z DNJZ nejsou v soudním spise ani v doplněné dokumentaci stanoveny klinické diagnózy onemocnění, čili není splněna podmínka § 62 odst. 1 písm. a) i b) zákona č. 373/2011 o specifických zdravotních službách.

8. Na základě připomínek žalobce byl vypracován doplněk znaleckého posudku [anonymizována tři slova], p. o., se sídlem v [obec] ze dne 22. 4. 2020, bylo zjištěno, že u lokální svalové zátěže (přetěžování horních končetin) je možné za vnímavého jedince považovat osobu, která trpí zdravotními obtížemi, zejména abnormálním EMG nálezem na horních končetinách, diabetem mellitus s farmakologickou terapií, chronickým zánětlivých a degenerativních onemocněním pohybového systému, závažnějšími poúrazovými a pooperačními stavy, u kterých byla posuzovaná osoba uznána za zdravotně způsobilou práce na základě závěru odborného vyšetření. Pro posouzení lokální svalové zátěže pro profesi elektromontér v dole na úseku elektro – slaboproud, požádala Krajská hygienická stanice [územní celek] o provedení měření a hodnocení lokální svalové zátěže v profesi elektromontér v dole na úseku elektro – slaboproud, dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., metodou IEMG Zdravotní ústav se sídlem v [obec]. Závěry znaleckého posudku jsou zcela v souladu se závěrem MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Z výsledku měření po přepočtu na průměrnou směnu v době rozhodné vyplývá, že při provádění práce dochází k nadlimitnímu přetěžování extenzorové svalové skupiny pravé ruky a předloktí, což je svalová skupina, jejíž přetěžování není pro vznik šetřeného onemocnění zásadní.

9. Z výpovědi zaměstnance [anonymizována tři slova] v [obec] MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., bylo zjištěno, že z hlediska zdravotního stavu žalobce, musel projít vstupní preventivní prohlídkou, pravidelnou preventivní prohlídkou, jejichž frekvence a obsah prohlídky je vázána na míru pracovního rizika, a toto musí posoudit poskytovatel pracovně lékařských služeb. Ve spisu, z hlediska preventivních prohlídek, nebyl žádný záznam o nezpůsobilosti k výkonu dosavadní práce žalobce. V případě, že poskytovatel pracovně lékařské služby nabude názoru, že se jedná o vnímavého jedince, je povinen vyžádat konsilium odborníků. Žalobce by měl mít splněny hygienické podmínky. Hygienické podmínky splněny nejsou. Kdyby se u vnímavého jedince vyskytly takovéto klinické projevy, které by splnily klinickou závažnost tohoto onemocnění, pro kterou lze ohrožení nemocí z povolání přiznat, by stejně musely být splněny hygienické podmínky. I u vnímavého jedince by nebyla splněna hygienická kritéria pro uznání ohrožení nemocí z povolání karpálních tunelů II. K připomínce žalobce, že šetření dne 31. 8. 2018 bylo činěno na alternujících osobách ve věku 31 až 36 let znalec odpověděl, že žádné limity podle věkové struktury nejsou definovány, protože by museli být definováni zaměstnanci, kteří začínají v 18 letech a končí v 63 letech, museli by pro každou dekádu být definováni jinak, a proto jsou definováni na průměrného člověka. Šetření bylo prováděno v souladu s podmínkami metodického návodu hlavního hygienika pro šetření nemocí z povolání. U karpálních tunelů nebo u onemocnění karpálním tunelem dominantní postižení je u svalové flexorové skupiny, zatímco u svalového extenzoru vzhledem k anatomickému průběhu tohoto karpálního tunelu zvýšený počet pohybů nevyvolává takové změny, které by se podílely na vzniku onemocnění.

10. Vzhledem k tomu, že předmětem v této věci je určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 17. 4. 2018, která byla žalobci doručena dne 2. 5. 2018, je nutno věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen,,z.p.“).

11. Dle výpovědi z pracovního poměru ze dne 17. 4. 2018, kterou žalobce převzal dne 2. 5. 2018, měl pracovní poměr žalobce u žalované skončit ke dni 31. 7. 2018. Žaloba na určení neplatnosti skončení pracovního poměru byla podána u soudu dne 2. 7. 2018, z čehož vyplývá, že byla podána ve lhůtě dle § 72 z.p., dle kterého neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

12. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

13. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 z.p.).

14. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2 z.p.).

15. Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 z.p.), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 z.p.).

16. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e) z.p.).

17. Předmětná výpověď z pracovního poměru splňuje veškeré formální náležitosti, byla dána v písemné formě, byla řádně žalobci doručena a dána z důvodu výslovně stanoveného v § 52 písm. e) zákoníku práce a náležitě odůvodněna tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným.

18. Výpověď z pracovního poměru ze dne 17. 4. 2018 byla dána žalobci ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. e) zákoníku práce, když na základě lékařského posudku ze dne 16. 4. 2018 vystaveným oddělením pracovně lékařských služeb [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s., byl žalobce uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce důlního elektromontéra – vybavování a likvidace s tím, že žalobce pozbyl zdravotní způsobilost pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání nebo pracovního úrazu a nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.

19. Tento lékařský posudek byl vydán poskytovatelem pracovně lékařských služeb, zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti (§ 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.).

20. Lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří na jeho základě činí právní úkony, jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány, které by v řízení před nimi vedenými posuzovaly právní úkony nebo i jiné právní skutečnosti, pro něž byl podkladem a rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemá povahu správního rozhodnutí a při jeho vydání postupuje obdobně tak, jako by šlo o vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení správního orgánu. Jde o dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb. V případě, že se objeví potřeba znovu a náležitě objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, zda zaměstnanec nesmí dále konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání, vyřešit dokazování zejména prostřednictvím znaleckých posudků.

21. V této věci bylo rozhodující posoudit, zda žalobce u žalované pracoval za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání (položka 6-10 kapitola II. seznamu nemocí z povolání, který je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb.).

22. Pracovní činnosti, které žalobce vykonával v profesi elektromontér v dole na úseku elektro – slaboproud, nejsou evidovány jako rizikové z hlediska relevantních faktorů vibrace přenášené na ruce a lokální svalové zátěže horních končetin, a to dle vyjádření Krajské hygienické stanice [územní celek] ze dne 24. 10. 2019 Tyto práce jsou zařazovány maximálně do kategorie II. Na žádost klinického pracoviště – oddělení nemocí z povolání [anonymizována dvě slova] nemocnice, a.s., bylo provedeno hygienické šetření k ověření pracovních podmínek vzniku onemocnění O tomto šetření byl sepsán protokol ze dne 16. 5. 2018. Při tomto šetření byl přítomen osobně žalobce, v protokolu je podrobně popsána pracovní činnost v dole na úseku elektro – slaboproud. V rámci výše uvedeného šetření byl definován časový snímek průměrné osmihodinové směny včetně přestávky na jídlo a oddech při práci elektromontéra na úseku elektro – slaboproud. D posouzení lokální svalové zátěže v profesi elektromontér v dole na úseku elektro – slaboproud, požádala Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje provedení měření a hodnocení lokální svalové zátěže dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Z protokolu z šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání ze dne 31. 8. 2018 vyplývá, že žalobce byl pozván k měření a dostavil se, nebylo mu zaměstnavatelem povoleno fárat a účastnit se měření v provozu na důlním pracovišti z důvodu nemocenské. Měření proběhlo u dvou zapracovaných alternujících osob ve věku 31 a 36 let. V protokolu jsou podrobně popsány činnosti při práci elektromontéra na úseku elektro – slaboproud. Měření a hodnocení bylo provedeno metodou IEMG. Hodnocení autorizovaného měření a posouzení lokální svalové zátěže provedla MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., vedoucí oddělení fyziologie a psychologie práce [anonymizována dvě slova] v [obec], která stanovila závěr, že kritéria nadměrného jednostranného přetěžování horních končetin považovala za splněná pouze pro extenzory pravé horní končetiny. Pro posouzení odborné otázky, zda žalobce u žalovaného pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání dle položky 6-10 kapitoly II. seznamu nemocí z povolání, který je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., byl vypracován znalecký posudek [anonymizována dvě slova] ústavem v [obec]. Závěr znaleckého posudku potvrzuje, že žalobce v profesi elektromontéra v dole na úseku elektro – slaboproud nebyl exponován vibracím působících na horní končetiny a proto nesplňoval podmínky pro uznání nemoci z povolání v kapitole II. seznamu nemocí z povolání, který je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., dále znalecký ústav dospěl k závěru, že i když dle MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., měření a posuzování lokální svalové zátěže dle modelovaného měření u prvního pracovníka četnost pravé horní končetiny překračuje průměrný hygienický limit pro celosměnový časově vážený průměr vynakládaných svalových sil extenzorů pravého předloktí, nebyla splněna podmínka hygienických kritérií v průměrné směně překračování jednoho z uvedených hygienických limitů u postižené horní končetiny, tj. u lokální svalové zátěže u extenzorové svalové skupiny překračování průměrné směnové časově vážené hodnoty vynakládaných svalových sil 30 % Fmax pro práci s převahou dynamické složky. Nebyla splněna podmínka § 62 odst. 1 písm. a) i b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Tyto závěry znaleckého posudku jsou jednoznačné, řádně odůvodněné a soud se s nimi ztotožňuje. Přesto žalobce nesouhlasil s tímto znaleckým posudkem a byl vypracován doplněk znaleckého posudku a rovněž byl proveden výslech zaměstnance znaleckého ústavu. V doplnění znaleckého posudku byl objasněn pojem vnímavého jedince dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií limitní hodnoty ukazatelů biologicky expozičních testů, podmínky odběrů biologického materiálu pro provádění biologicky expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. U lokální svalové zátěže (přetěžování horních končetin) je možné za vnímavého jedince považovat osobu, která trpí zdravotními obtížemi, zejména abnormálním EMG nálezem na horních končetinách, diabetem mellitus s farmakologickou terapií, chronickým zánětlivým a degenerativním onemocněním pohybového systému, závažnějšími poúrazovými a pooperačními stavy a u kterých byla posuzovaná osoba uznána za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření. Při autorizovaném měření a posouzení lokální svalové zátěže dne 31. 8. 2018 v hodnocené směně u prvního monitorovaného pracovníka četnost pohybů pravé horní končetiny vztažená k hodnotě celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil překračuje daný hygienický limit u extenzorové svalové skupiny pravé ruky a předloktí, překračování tohoto limitu u ostatních měřených svalových skupin rukou a předloktí nebylo zjištěno, u druhého monitorovaného pracovníka četnost pohybů vztažená k hodnotě celosměnového časově váženého průměru vynakládaných svalových sil nepřekračuje daný hygienický limit u žádné z měřených svalových skupin obou horních končetin. Závěry znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] jsou zcela v souladu se závěrem MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Z výsledku měření po přepočtu na průměrnou směnu v době rozhodné vyplývá, že při provádění prací dochází k nadlimitnímu přetěžování extenzorové svalové skupiny pravé ruky a předloktí, což je svalová skupina, jejíž přetěžování není pro vznik šetřeného onemocnění zásadní. U žalobce nemuselo být zkoumáno, zda se jedná o vnímavého jedince, když z hlediska preventivních prohlídek nebyl žádný záznam o nezpůsobilosti žalobce k výkonu práce elektromontéra a rovněž nebylo nutno provádět toto zjišťování, když hygienické podmínky splněny nejsou a i u vnímavého jedince by nebyla splněna hygienická kritéria pro uznání nemoci z povolání. Pokud žalobce namítal, že u šetření 31. 8. 2018 byly alternující osoby ve věku 31 a 36 let a že tato věková skupina by mohla ovlivnit toto měření, tak znalec vyloučil toto ovlivnění, když se věková kategorizace při tomto měření neprovádí a normy jsou definovány na průměrného člověka. Tímto znaleckým dokazováním bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobce nesplňoval hygienické podmínky pro přiznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání a tedy pracoval u žalované jako elektromontér v dole na úseku elektro – slaboproud v rozhodném období od 1. 2. 2016 do 9. 11. 2017. Bylo potvrzeno, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce rubače v dole v příčinné souvislosti s obecným onemocněním, bylo tedy prokázáno, že důvod výpovědi podle § 52 písm. e) zákoníku práce je naplněn a tudíž výpověď z pracovního poměru ze dne 17. 4. 2018 doručená žalobci dne 2. 5. 2018 je platná. Za tohoto stavu soud žalobu na určení neplatnosti výpovědi ze dne 17. 4. 2018 podle § 52 písm. e) zákoníku práce zamítl.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a vznikly jí náklady řízení za právní zastoupení, a to za 4 úkony právní pomoci dle § 9 odst. 3 a § 7 bod 5 advokátního tarifu á 2 500 Kč za úkon, za režijní paušál dle § 13 advokátního tarifu 4 x 300 Kč, za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) 4 x 100 Kč (jednání dne 19. 11. 2018 a 17. 5. 2021), celkem odměna advokáta představuje částku 11 600 Kč. Advokátka JUDr. [jméno] [příjmení] je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 21 % a představuje částku 2 436 Kč Celkem odměna advokáta včetně daně z přidané hodnoty byla přiznána ve výši 14 036 Kč.

24. Soud v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, zavázal žalobce k zaplacení nákladů řízení placených z rozpočtových prostředků soudu ve výši 19 970,10 Kč, a to ve výši 10 229,60 Kč, ve výši 8 046,50 Kč a ve výši 1 694 Kč za znalečné zaplacené znaleckému ústavu [anonymizována tři slova] [obec].