25 C 171/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Ervína Rzymanka a Emila Šnapky ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce <b>I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne 28. 8. 2020 podle § 52 písm. c) zákoníku práce je neplatná.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 33 246 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné náklady řízení 2 401 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 26. 10. 2020 se žalobce domáhal určení, že výpověď ze dne 28. 8. 2020 podle § 52 písm. c) zákoníku práce je neplatná. Tuto výpověď z pracovního poměru žalovaná odůvodnila tím, že v důsledku organizační změny s účinností od 1. 9. 2020 došlo ke zrušení pozice primáře interního oddělení, ačkoliv k žádnému skutečnému zrušení pozice primáře nedošlo. Fakticky poté, kdy bylo toto rozhodnutí představenstva o organizační změně přijato, byl na místo žalobce přijat jiný lékař se specializovanou způsobilostí pro interní obor. Žalobce byl toho názoru, že tento postup zvolila žalovaná vůči němu jako určitý projev odplaty proto, že žalobce vypověděl dohodu o pracovní činnosti na zajištění ústavní pohotovostní služby na interním oddělení. Žalobce nikdy nebyl primářem interního oddělení, když tuto funkci zastával jen dočasně na základě pověření, které vystavila žalovaná dne 27. 7. 2017. Dle názoru žalobce funkce primáře byla zrušena„ jen na oko“, když k faktickému zrušení místa nedošlo, což potvrzuje fakt, že vzápětí byl na jeho místo přijat lékař se stejnou kvalifikací.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Žalobce vykonával pro žalovanou činnost jako primář interního oddělení. Celé toto oddělení bylo organizační změnou zrušeno, a to sloučením s centrem následné péče, a to z důvodu lepší organizace práce, využití personálu a také z důvodu úspor. Důsledkem této organizační změny bylo faktické sloučení dvou oddělení, a mimo jiné také zánik pozice primáře interního oddělení. Není pravdou, že na pozici žalobce byl přijat nový zaměstnanec. Pozice primáře interního oddělení byla zrušena. Nově přijatý zaměstnanec, na kterého se žalobce odvolává, tedy [celé jméno svědka], byl přijat na pozici vedoucího lékaře, nikoliv primáře. Na této pozici je podřízen primáři, který vede nově vzniklé [ulice] interní a následné péče. Úvazek MUDr. [anonymizováno] činí pouze 70 % běžné pracovní doby. Žalobce má specializaci z oboru interní lékařství druhého stupně a MUDr. [anonymizováno] specializaci v oboru nefrologie. Specializaci L3 uváděnou žalobcem [příjmení] [celé jméno svědka] nemá. Řídící, personální a obdobné pravomoci přešly na primáře Centra interní a následné péče, kterým je zaměstnanec, který již byl zaměstnancem žalované před provedením organizační změny.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr od 1. 8. 2017 se zařazením jako lékař s místem výkonu práce [obec] na dobu neurčitou. Žalovaná pověřila žalobce výkonem funkce primáře interního oddělení od 1. 8. 2017 na dobu neurčitou. Pověření převzal žalobce dne 1. 8. 2017. Žalobce uzavřel s žalovanou dohodu o pracovní činnosti ze dne 31. 12. 2019. Předmětem této dohody bylo zajištění ústavní pohotovosti - služba na interním oddělení od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Bylo rozhodnuto, že dohoda může být zrušena dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, jednostranně z jakéhokoliv důvodu s 15 denní výpovědní dobou. Žalobce vypověděl dohodu o pracovní činnosti na provádění služeb na Ústavní pohotovostní službu k 3. 7. 2020 se 14 denní výpovědní lhůtou. Žalovaná výpověď převzala 2. 7. 2020. Žalobce osobně přezval výpověď z pracovního poměru ze dne 28. 8. 2020 dne 31. 8. 2020. V předžalobní výzvě ze dne 13. 10. 2020 žalobce nesouhlasil s výpovědí. Výpověď považoval za neplatnou.

4. Soud provedl důkaz diplomem ze dne [datum], diplomem o specializaci ze dne [datum], popisem pracovní činností ze dne 1. 8. 2017, popisem pracovní činnosti 31. 8. 2020, dohodou o provedení práce ze dne 13. 3. 2020, výpisem zápisu [číslo] ze zasedání představenstva společnosti žalované ze dne 24. 8. 2020, organizačním schématem žalované Útvaru léčebné péče k 1. 8. 2020, organizačním schématem žalované Útvaru léčebné péče k 1. 9. 2020, žádostí o projednání organizační změny a výpovědi dle § 52 písm. c) zákoníku práce uplatněné u základní odborové organizace žalované, výpovědí z pracovního poměru ze dne 28. 8. 2020, pracovní smlouvou ze dne 31. 8. 2020, sdělením žalobce ze dne 13. 10. 2020, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, výpovědí Ing. [celé jméno svědkyně], Ph.D., MMA, místopředsedkyně představenstva žalované jako účastníka řízení s jejím souhlasem, přehledem zaměstnanců v evidenčním počtu [číslo] interny, přehledem zaměstnanců v evidenčním počtu [číslo] Centrum následné péče, přehledem zaměstnanců v evidenčním počtu [číslo] Centrum interní a následné péče, výpovědí svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], lékařky interního oddělení žalované, výpovědí svědka [celé jméno svědka], primáře oddělení interní a následné péče žalované, výpovědí MUDr. [celé jméno svědka], [příjmení], předsedy představenstva žalované jako účastníka řízení s jeho souhlasem, přehledem pracovníků na jednotlivých pracovištích včetně kategorií a úvazků stav k 1. 10. 2020 – interní oddělení, přehledem pracovníků na jednotlivých pracovištích včetně kategorií a úvazků stav k 1. 10. 2020 – interní JIP, přehledem pracovníků na jednotlivých pracovištích včetně kategorií a úvazků stav k 1. 10. 2020 – interní ambulance, přehledem pracovníků na jednotlivých pracovištích včetně kategorií a úvazků stav k 1. 10. 2020 – centrum léčby seniorů: ošetřovatelské oddělení a LDN, přehledem pracovníků na jednotlivých pracovištích včetně kategorií a úvazků stav k 1. 1. 2021 – interní oddělení, přehledem pracovníků na jednotlivých pracovištích včetně kategorií a úvazků stav k 1. 1. 2021 – interní JIP, přehledem pracovníků na jednotlivých pracovištích včetně kategorií a úvazků stav k 1. 1. 2021 – interní ambulance, přehledem pracovníků na jednotlivých pracovištích včetně kategorií a úvazků stav k 1. 1. 2021 – centrum léčby seniorů a výpovědí svědka [příjmení] [jméno] [příjmení].

5. Soud nepřipustil návrhy žalobce na provedení důkazů, aby žalovaná doložila z personálního oddělní výpočet personálního obsazení lékařů a ostatního zdravotního personálu dle vyhlášky č. 99/2012 Sb. pro organizační změnu, zda a v jakém rozsahu byla personální vyhláška u žalované naplněna, aby byla vyzvána příslušná zdravotní pojišťovna, nebo pojišťovny s dotazem, zda žalovaná po organizační změně této smluvní pojišťovně doložila veškeré náležitosti k prokázání naplnění zmiňované personální vyhlášky.

6. Zástupce žalobce byl poučen podle § 118a odst. 2 o. s. ř., že předseda senátu má jiný právní názor než žalobce ohledně přijaté organizační změny, na základě které byla dána výpověď. Soud se může zabývat jen tím, zda takové rozhodnutí bylo skutečně přijato, zda je učinil ten, kdo byl k tomu oprávněn (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 21 Cdo 1105/2001). Současně byl vyzván, aby doplnil svá tvrzení, jinak to bude mít pro žalobce důsledek, že toto svoje tvrzení neprokáže.

7. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobce má specializaci ode dne 10. 11. 1992 v oboru interní lékařství druhého stupně. [celé jméno svědka], vykonáním atestační zkoušky dne 13. 12. 2010, získal specializovanou způsobilost k výkonu povolání lékaře v oboru nefrologie. Na základě pracovní smlouvy ze dne 28. 7. 2017 žalobci u žalované vznikl pracovní poměr se zařazením žalobce jako lékař s místem výkonu práce [obec] od 1. 8. 2017 na dobu neurčitou. Žalovaná na základě pověření ze dne 27. 7. 2017 pověřila žalobce výkonem funkce primáře interního oddělení žalované v plném rozsahu od 1. 8. 2017 na dobu neurčitou. Pověření převzal žalobce dne 1. 8. 2017. Z popisu pracovní činnosti ze dne 1. 8. 2017 bylo zjištěno, že primář interního oddělení je podřízen náměstkovi pro léčebnou péči, na základě popisu pracovní činnosti je stanovena náplň primáře interního oddělení. Dne 31. 12. 2019 žalovaná jako zaměstnavatel uzavřela s žalobcem jako zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti, kdy předmětem této dohody je zajištění ústavní pohotovostní služby na interním oddělení od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Bylo dohodnuto, že dohoda může být zrušená dohodou smluvních stran ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu s 15 denní výpovědní dobou. Žalobce vypověděl tuto dohodu o pracovní činnosti k 3. 7. 2020„ se 14 denní výpovědní lhůtou.“ Žalovaná výpověď převzala dne 2. 7. 2020. Dne 13. 3. 2020 byla uzavřená dohoda o provedení práce mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a zaměstnancem MUDr. [jméno] [příjmení]. Předmětem této dohody byl výkon práce lékaře na interním oddělení od 16. 3. 2020 do 31. 12. 2020. Na zasedání představenstva společnosti žalované ze dne 24. 8. 2020 došlo ke schválení změny v organizačním řádu – vznik Centra interní a následné péče a s tím související změny pracovních zařazení a rozvázání pracovních poměrů pro nadbytečnost vedoucích zaměstnanců od 1. 9. 2020 s odůvodněním, že v souvislosti se změnou úkolů a s ohledem na uvažované zvýšení efektivity fungování oddělení [příjmení] městské nemocnice, a. s., dojde ke sloučení interního oddělení s centrem následné péče, čímž vznikne Centrum interní a následné péče. V důsledku výše uvedeného tak dojde ke zrušení pozice primáře interního oddělení, vrchní sestry interního oddělení, primáře Centra následné péče a vrchní sestry Centra následné péče. Nově tedy budou zřízeny pozice primáře Centra interní a následné péče a vrchní sestry Centra interní a následné péče (viz organizační řád a graf k organizačnímu řádu k 1. 9. 2020). Základní organizace odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR 28. 8. 2020 vzala na vědomí organizační změnu za účelem změny úkolu, která spočívá ve sloučení interního oddělení s Centrem následné péče a následném vzniku Centra interní a následné péče. Rovněž vzala na vědomí výpověď pro nadbytečnost z důvodu zrušení pracovního místa primáře interního oddělení k datu 31. 8. 2020. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne 28. 8. 2020 podle § 52 písm. c) zákoníku práce s odůvodněním, že představenstvo společnosti žalované na svém zasedání dne 24. 8. 2020 projednalo a schválilo s účinností k datu 1. 9. 2020 organizační změnu, a to za účelem změny úkolu, která spočívá ve sloučení interního oddělení žalované s Centrem následné péče žalované a následném vzniku Centra interní a následné péče žalované. Danou organizační změnou došlo ke zrušení pozice primáře interního oddělení žalované. V důsledku této skutečnosti se žalobce stal pro žalovanou nadbytečným a nemůže ho tudíž dále zaměstnávat, čímž u žalobce budou překážky v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce. Výpověď z pracovního poměru žalobce převzal osobně dne 31. 8. 2020. Dne 31. 8. 2020 žalovaná jako zaměstnavatel uzavřela se zaměstnancem MUDr. [jméno] [příjmení] pracovní smlouvu, na základě které MUDr. [jméno] [příjmení] vznikl pracovní poměr u žalované od 1. 9. 2020 se zařazením jako vedoucí lékař s místem výkonu práce [obec] na dobu neurčitou s pracovním úvazkem 0,7. Vedoucí lékař interního oddělení je podřízen primáři Centra interní a následné péče a je nadřízen lékařům interní péče. Popisem pracovní činnosti ze dne 31. 8. 2020 byla stanovená pracovní náplň vedoucího lékaře. S předžalobní výzvu ze dne 13. 10. 2020 žalobce nesouhlasil s předmětnou výpovědí a výpověď považoval za neplatnou.

8. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že u žalované nastoupil v roce 2017 jako lékař se specializovanou způsobilostí (L3). Interní oddělení nebylo řádně obsazeno lékaři.

9. Z výpovědi předsedy představenstva žalované s jeho souhlasem, MUDr. [celé jméno svědka], [příjmení], bylo zjištěno, že u žalované působí jako předseda představenstva od roku 2018, u žalované se rozhodli o vytvoření jednoho centra interní a následné péče, do kterého se interní a oddělení následné péče spojily. V čele tohoto oddělení zůstal primář MUDr. [celé jméno svědka], který řídil celé oddělení, a bylo rozhodnuto o zrušení druhého místa primáře, kterým byl žalobce, a který byl nahrazen vedoucím lékařem.

10. Z výpovědi Ing. [celé jméno svědkyně], Ph.D., MMA, místopředsedkyně představenstva žalované jako účastníka řízení s jejím souhlasem bylo zjištěno, že dne 1. 9. 2020 proběhla organizační změna sloučením dvou oddělení, a to interního a centra následné péče a vzniklo jedno oddělení, a to oddělení Centrum interní a následné péče. O této změně rozhodlo představenstvo společnosti usnesením. Zanikly pozice obou primářů, primáře centra následné péče a primáře oddělení interního a vznikla jedna funkce primáře Centra interní a následné péče. Před organizační změnou byl na interním oddělení primářem žalobce a primářem centra následné péče byl MUDr. [celé jméno svědka]. Po změně zůstal primářem pouze MUDr. [celé jméno svědka]. Na každém z oddělení je vedoucí lékař. Dle místopředsedkyně představenstva k organizační změně bylo přistoupeno proto, že je zde příbuzná odbornost, jelikož interní péče souvisí s péčí následnou a pacienti prochází oběma odděleními. Taková organizační změna byla provedena pouze na těchto dvou odděleních.

11. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované pracuje od srpna roku 2017 na interním oddělení. Od 1. 9. 2020 došlo ke změně. Nově ustanoveným vedoucím byl [celé jméno svědka]. Oficiálně je primářem [celé jméno svědka]. Ranní vizity provádí svědkyně a její kolegyně MUDr. [ulice]. Mají rozdělené oddělení. MUDr. [celé jméno svědka] se vizit neúčastní. Propouštěcí zprávy vystavuje ošetřující lékař, tj. svědkyně nebo MUDr. [ulice]. Před organizační změnou propouštěcí zprávy vystavoval žalobce, svědkyně a MUDr. [ulice]. Před organizační změnou [celé jméno svědka] zajišťoval péči o pacienty v době od 15:00 do 7:00 hodin a o víkendových službách. Na interní ambulanci nebyl zaměstnán. Po organizační změně vystupoval jako vedoucí lékař a měl ambulanci místo bývalého primáře.

12. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalované je zaměstnán asi 13 —14 let. Primáře centra následné péče zastával od nástupu do zaměstnání. Změna na oddělení následné péče nenastala. Změna se týkala pouze organizačního připojení interního oddělení a vzniku oddělení interního a následné péče. Změna znamenala dle svědka zjednodušení práce a spolupráci. Většina interních pacientů jsou vyššího věku, primárně již špatně mobilní. Po absolvování diagnostiky na interně většinou potřebuje pacient další rekonvalescenci a rehabilitaci na lůžku následné péče. Organizačně se to zjednodušilo. Přesuny komunikují s vedoucím lékařem MUDr. [anonymizováno]. Když byl informován o organizační změně vzniku společného oddělení interní a následné péče, tak mu přibyla interna do primariátu původního oddělení. Byl jmenován vedoucí lékař interního oddělení. Před organizační změnou [celé jméno svědka] vykonával pohotovostní služby.

13. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že předmětem dohody o provedení práce byla péče o pacienty interního oddělení v době od 15:00 do 7:00 hodin ve všední dny a dále se jednalo o víkendové služby od 7:00 do 7:00 hodin následujícího dne. Tím, že nastoupil pak na částečný úvazek, byla dle svědka dohoda zrušena. Svědek byl podřízen primáři, tj. žalobci. Od 1. 9. 2020 byla se svědkem uzavřená pracovní smlouva na zkrácený úvazek 0,7 na dobu neurčitou. Svědek je zařazený jako vedoucí lékař interního oddělení. Důvodem uzavření pracovního poměru bylo, že ho oslovila žalovaná. Bylo to zdůvodněno tím, že se žalobcem bude ukončen pracovní poměr. Když nastoupil do pracovního poměru, žalobce již tam nepracoval. Dle svědka mu nebylo známo, z jakého důvodu žalobce skončil pracovní poměr. Svědek byl podřízen primáři [celé jméno svědka]. Primář [celé jméno svědka] byl primářem spojených oddělení LDN + interna. Svědek nedovedl posoudit, k jaké změně na oddělení došlo, když před tím pracoval na službách a pak nastoupil do normálního pracovního poměru. Interní oddělení řídil svědek po konzultacích s [celé jméno svědka]. Svědek má specializaci z nefrologie (nemoc ledvin) Svědek nemá licenci vydanou Českou lékařskou komorou pro práci vedoucího pracovníka na interně, což není překážkou dle vedení žalované pro výkon práce vedoucího lékaře.

14. Otázku platnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou žalovaná dala žalobci 28. 8. 2020, je třeba řešit podle právních předpisů účinných v době výpovědi, tj. podle zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce v platném změní (dále jen zákoník práce).

15. Dle předmětné výpovědi pracovní poměr měl skončit ke dni 31. 10. 2020. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla podána k soudu 26. 10. 2020, z čehož vyplývá, že byla podána ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce, dle kterého neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

16. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce). Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 zákoníku práce).

17. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2 zákoníku práce).

18. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď dle § 52 zákoníku práce, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.

19. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. (§ 52 písm. c/ zákoníku práce) V daném případě předmětná výpověď z pracovního poměru má veškeré formální náležitosti, byla podaná písemně, to z důvodu § 52 písm. c/ zákoníku práce. Důvod výpovědi byl skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď z pracovního poměru byla žalobci řádně doručena do vlastních rukou.

20. Jedním ze základních předpokladů výpovědního důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce, je rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiných organizačních změnách. O rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sledovanost změny úkolu zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem efektivnosti práce nebo jinou organizační změnou, pomocí níž zaměstnavatel chce regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní a kvalifikační složení, tak aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. Dle ustálené judikatury však platí, že v případě, že rozhodnutím zaměstnavatele byly od počátku sledovány jiné cíle, a že zaměstnavatel jen předstíral přijetí organizačního opatření se záměrem zastřít své skutečné záměry, nebyl naplněn první z předpokladů výpovědních důvodů podle § 52 písm. c), tedy rozhodnutí o organizační změně.

21. Při zkoumání toho, jaký cíl zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením, je třeba posuzovat jednání zaměstnavatele vždy v jeho úplnosti, souvislostech a logické návaznosti. Pokud se při tomto zkoumání dojde k závěru, že skutečným cílem zaměstnavatele rozhodnutí o organizačních změnách nebylo snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, ale zcela jiný výsledek, např. zbavení se nepohodlného zaměstnance, a že proto daná výpověď z pracovního poměru je neplatná, neboť rozhodnutí o organizačních změnách ve skutečnosti nebylo přijato.

22. Výpověď z pracovního poměru, kterou dal zaměstnavatel zaměstnanci podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce je neplatná, jestliže rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu nebylo přijato k dosažení změny úkolu zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiné organizační změny, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, a podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003)

23. Žalobci u žalované k 1. 8. 2017 současně vznikl pracovní poměr na základě pracovní smlouvy se zařazením jako lékař na dobu neurčitou a současně od 1. 8. 2017 byl pověřen výkonem funkce primáře interního oddělení žalované, a to na dobu neurčitou. Pojem pověření zákoník práce nezná, v daném případě se nejednalo o dočasné zastoupení a pak na takové pověření je možno pohlížet, jako na jmenování se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Žalobce s tímto jmenováním souhlasil a tuto funkci vykonával od 1. 8. 2017. Před organizační změnou existovala dvě samostatná oddělení, a to interní oddělení a centrum následné péče. V čele interního oddělení byl primář [celé jméno žalobce], tj. žalobce a v čele Centra následné péče – oddělení byl primář [celé jméno svědka]. Oba primáři byli podřízení manažerovi léčebné péče. Před danou organizační změnou žalobce měl uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na zajištění ústavní pohotovostní služby na interním oddělení od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, kterou vypověděl výpovědí ze dne 2. 7. 2020. Rovněž [celé jméno svědka] uzavřenou dohodu o provedení práce pro výkon práce lékaře na interním oddělení od 16. 3. 2020 do 31. 12. 2020. Jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], tak se jednalo o péči o pacienty na interním oddělení v době od 15:00 do 7:00 hodin v pracovní dny a mimo pracovní dny od 7:00 do 7:00 hodin následujícího dne. Následně představenstvo žalované schválilo organizační změnu dne 24. 8. 2020 s účinností od 1. 9. 2020. Vznik Centra interní a následné péče a s tím související změny pracovní zařazení a rozvázání pracovních poměrů pro nadbytečnost vedoucích zaměstnanců s odůvodněním, že v souvislosti se změnou úkolů a s ohledem na uvažované zvýšení efektivity fungování oddělení [příjmení] [anonymizováno] nemocnice, a. s., dojde ke sloučení interního oddělení s centrem následné péče, čímž vznikne [ulice] interní a následné péče, v důsledku toho dojde ke zrušení pozice primáře interního oddělení, vrchní sestry interního oddělení, primáře centra následné péče a vrchní sestry centra následné péče. Nově budou zřízeny pozice primáře Centra interní a následné péče a vrchní sestry Centra interní a následné péče. Po této organizační změně došlo ke spojení interního oddělení a centra následné péče a od 1. 9. 2020 vzniklo Centrum interní a následné péče s dosavadním primářem centra následné péče [celé jméno svědka] a vrchní sestrou [příjmení]. Dále byla zřízena funkce vedoucího lékaře interní péče. Na tuto funkci byl od 1. 9. 2020 uzavřen nový pracovní poměr s MUDr. [jméno] [příjmení] na dobu neurčitou s pracovním úvazkem 0,7. Místo vedoucího lékaře následné péče nebylo nikým obsazeno a jak sama žalovaná uvedla, ohledně obsazení pozice vedoucího lékaře a vedoucí sestry u následné péče, pak tyto pozice vykonává aktuálně primář a vrchní sestra, a to z důvodu, kdy tyto činnosti vedoucích zabírají cca 0,7 úvazku měsíčně (shodně jako u vedoucího lékaře interní péče) a zbytek úvazku pak zabírá činnost primáře/vrchní sestry. Z výpovědi MUDr. [celé jméno svědka], [příjmení], předsedy představenstva, vyplynulo, že žalovaná stejně jako většina českých nemocnic se potýká s nedostatkem erudovaných lékařů, žádné jiné oddělení u žalované nemá stejnou strukturu, jak spojená oddělení centrum interní a následné péče. Za tohoto stavu je soud názoru, že posouzení jednání žalované v jeho úplnosti, v souvislostech a logické návaznosti nemůže vést k jinému závěru, než, že skutečným cílem zaměstnavatelova rozhodnutí o organizačních změnách, nebylo rozhodnutím o změně úkolu zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, ale zcela jiný výsledek, a to zbavení se žalobce jako primáře interního oddělení, a proto dána výpověď z pracovního poměru je neplatná, neboť rozhodnutí o organizačních změnách ve skutečnosti nebylo přijato. Šlo pouze o jednání, které mělo zastřít skutečný důvod, který žalovaná rozhodnutím o organizační změně sledovala. Tvrzením žalobce, že podle vyhlášky č. 99/2012 Sb. v platném znění by mohlo dojít k omezení při poskytování zdravotnických služeb jak má na mysli ust. § 4 odst. 5 zákona č. 382/2011 Sb. a zabývat se tím, že spojením interního oddělení s centrem následné péče nedošlo k tomu, že není možné tuto péči zabezpečovat. Rovněž se soud nezabýval tím, zda [celé jméno svědka] splňuje kvalifikace pro práci vedoucího pracovníka na interně, když nemá danou licenci vydanou Českou lékařskou komorou. Soud se v rámci posouzení organizačních změn nezabýval tím, že organizační změnou dojde k zhoršení poskytované péče, když toto je věcí žalované, jakým způsobem a s jakými zaměstnanci tuto péči bude zajišťovat.

24. S ohledem na výše uvedené soud určil neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 28. 8. 2020 podle § 52 písm. e) zákoníku práce.

25. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, byl procesně úspěšný žalobce, když žalobě bylo zcela vyhověno, a proto má žalobce podle 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. proti žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení za právní zastoupení, a to za 8 úkonů právní služby (12. 10. 2020 příprava a převzetí, 13. 10. 2020 sepis předžalobní výzvy, 26. 10. 2020 sepis žaloby, 15. 2. 2021 zastupování u jednání od 12:30 do 14:10 hod, 7. 4. 2021 zastupování u jednání od 7:30 do 8:39 hod, 25. 5. 2021 zastupování u jednání od 7:30 do 10:03 hod – 2 úkony, 21. 7. 2021 zastupování u jednání od 8:00 do 9:25 hod, a to 2 500 Kč za úkon, za režijní paušál 4 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu 4 x 100 Kč x 4, za cestovné zástupce žalobce k jednání dne 15. 2. 2021, 7. 4. 2021, 25. 5. 2021, 21. 7. 2021 z [obec] do [obec] a zpět při ujetí celkem 78 km osobním vozidlem o průměrné spotřebě 5,3 l nafty /100 km, náhrada za použití vozidla činí 1 373 Kč při sazbě 4,40 Kč za 1 km a náhrada za pohonné hmoty činí 450 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 27,20 Kč/litr Celkem odměna advokáta představuje částku 25 823 Kč. Advokát Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 21 %, čemuž odpovídá částka 5 423 Kč. Pak odměna advokáta včetně daně z přidané hodnoty představuje částku 31 246 Kč. Žalobci dále vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč. Žalobci v souvislosti s tímto sporem vznikly náklady řízení ve výši 33 246 Kč.

26. Soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníku právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud v nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, zavázal žalovanou k zaplacení nákladů řízení, které byly placeny z rozpočtových prostředků ve výši 2 401 Kč, za svědečné svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení].