Okresní soud v Karviné · Rozsudek

25 C 20/2021

č. j. 25 C 20/2021-23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2021:25.C.20.2021.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Miroslavy Veselkové a Bc. Dagmar Vaňkové ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa anonymizováno obec zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pobočka U obec anonymizováno , PSČ obec proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa o zaplacení 3 785 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 785 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně od 17. 12. 2019 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení 4 514 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].</b> 1. Dne 16. 4. 2020 soud obdržel návrh na vydání elektrického platebního rozkazu, na základě kterého se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 785 Kč s příslušenstvím jako přeplatek dovolené za r. 2019.

2. Dne 8. 9. 2020 soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz pod č.j. EPR 93092/2020-6 který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto soud usnesením č.j. EPR 93092/2020-15 ze dne 5. 1. 2021 tento elektronický platební rozkaz zrušil a věci nařídil jednání.

3. Na den 23. 6. 2021 bylo ve věci nařízeno jednání, ke kterému se nedostavila zástupkyně žalobkyně, doručení bylo vykázáno do datové schránky 6. 5. 2021. Svou neúčast žalobkyně omluvila z důvodu kolize s jiným jednáním s tím, že souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. K jednání se nedostavil žalovaný, doručení vykázáno uložením 20. 5. 2021. Svou neúčast neomluvil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl v nepřítomnosti zástupkyně žalobkyně a žalovaného, přitom bylo vycházeno z obsahu spisu a z doložených dokladů.

4. Soud provedl důkaz pracovní smlouvou ze dne 18. 7. 2019, rozhodnutím o okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 30. 10. 2019 včetně doručenky, rozhodnutím odborové organizace žalobkyně o neomluvené absenci ze dne 30. 11. 2019, mzdovým listem žalovaného za r. 2019, upomínkou ze dne 11. 12. 2019 včetně doručenky, předžalobní výzvou ze dne 20. 1. 2020 včetně dokladů o odeslání pošty.

5. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalovaný na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne 18. 7. 2019 nastoupil u žalobkyně do pracovního poměru dne 22. 7. 2019 na dobu určitou do 21. 7. 2020 se zkušební dobou 3 měsíce. Pracovní poměr byl pro neomluvenou absenci žalovaného zrušen na základě rozhodnutí o okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 30. 10. 2019 podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s odůvodněním, že žalovaný ve dnech 16. 10. 2019 až 24. 10. 2019 neomluveně meškal směny. Příslušný odborový orgán souhlasil s tím, že se jedná o neomluvenou absenci. Pracovní poměr žalovaného u žalobkyně skončil 6. 11. 2019, kdy žalovaný osobně převzal rozhodnutí o okamžitém zrušení pracovního poměru. Žalovaný v r. 2019 vyčerpal celkem 6,5 dne dovolené a byla mu proplacena náhrada mzdy za dovolenou v hrubé mzdě 7 200 Kč. V souladu se zákoníkem práce a kolektivní smlouvou žalobkyně nárok na dovolenou krátila o 2 dny za 1 den neomluvené absence. V důsledku krácení vznikl žalovanému přeplatek na již proplacenou dovolenou ve výši 7 200 Kč v hrubém. Tato částka mu byla dána na srážku při vyúčtování mzdy za listopad r. 2019. Po snížení přeplatku o odvod sociálního a zdravotního pojistného a daně z příjmu vznikl přeplatek ve výši 3 785 Kč v čisté mzdě. Upomínkou, kterou převzal dne 13. 12. 2019 žalovaný, byl vyzván k zaplacení dlužné částky, což neučinil.

6. Zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo (§ 222 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. /dále jen zákoník práce).

7. Krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o jeden až tři dny (§ 223 odst.2 zákoníku práce).

8. Žalobce v r. 2019 vyčerpal a bylo mu proplaceno 6,5 dne dovolené v celkové částce 7 200 Kč v hrubé mzdě. Žalobce nárok na tuto dovolenou ztratil s ohledem na neomluvenou absenci. Žalovaný je povinen vrátit žalobci vyplácenou náhradu mzdy za tuto dovolenou, a to v čisté mzdě 3 785 Kč. Přiznaný úrok z prodlení je souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. Pokud jde o náhradu nákladů řízení byla procesně úspěšná žalobkyně, když žalobě bylo zcela vyhověno, a proto má žalobkyně podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení za právní zastoupení, a to za 2,5 úkonu právní služby á 1 000 Kč (příprava a převzetí, sepis návrhu an vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní výzva ½ úkonu), a za režijní paušál 3 á 300 Kč, celkem odměna advokáta představuje částku 3 400 Kč. Advokátka JUDr. [jméno] [příjmení] je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 21 % a představuje částku 714 Kč Celkem odměna advokáta včetně daně z přidané hodnoty představuje částku 4 114 Kč. Žalobkyni dále vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 400 Kč Celkem v souvislosti s tímto sporem žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 4 514 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.