25 C 47/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Hrdinové a přísedících Ivety Chmelíkové Hrabalové a Ludmily Valové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 300 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 300 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na náhradě nákladů řízení částku 41 801 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky 300 000 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění. Žalobu odůvodnil tím, že pracoval u žalovaného (jeho právních předchůdců) od roku , Anonymizováno, , od roku , Anonymizováno, pracoval jako báňský záchranář. Dne , datum, se žalobce zúčastnil záchranné akce, při níž se podílel na vyprošťování těl mrtvých horníků, kteří zůstali v dole po výbuchu metanu v , Anonymizováno, . V důsledku vyprošťování těl, která byla ve značném stadiu rozkladu, onemocněl žalobce posttraumatickou stresovou poruchou. Ztížení společenského uplatnění bylo ohodnoceno znalcem 1 200 body, žalobce proto požadoval zaplacení částky 300 000 Kč.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný zpochybnil, že žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou, a pokud ano, zda tato skutečnost souvisí s prací vykonanou pro žalovaného dne , datum, ; tuto událost navíc nelze hodnotit jako pracovní úraz. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení žalovaného nároku, neboť žalobce nejpozději do konce roku 2019 musel vědět, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, žalobu roce však podal až v březnu 2023.

3. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobce pracoval u žalovaného od , datum, (jeho právního předchůdce) jako báňský záchranář (srov. pracovní smlouva ze dne , datum, ) Dne , datum, byla žalobci dána výpověď z pracovního poměru podle § 52 písmene e) zákoníku práce, neboť žalobce byl uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce báňského záchranáře lékařským posudkem ze dne , datum, (srov.výpověď z pracovního poměru danou žalobci dne , datum, ). Důvodem zdravotní nezpůsobilosti žalobce k výkonu dosavadní práce byla posttraumatická stresová porucha, která byla žalobci diagnostikována (srov. lékařské zprávy , tituly před jménem, , Anonymizováno, ze dne , datum, a zprávy psychiatra , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, a , datum, ).

4. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – psychiatrie vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, dne , datum, v řízení vedeném před Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a z výslechu tohoto znalce soud zjistil, že znalec vyhotovil znalecký posudek na základě vyšetření žalobce a zdravotní dokumentace žalobce vedené u jeho praktického lékaře, ošetřujícího psychiatra , tituly před jménem, , Anonymizováno, a psycholožky , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Znalec dospěl k závěru, že žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou (dále jen „PTSD“) a tato nemoc je následkem události ze dne , datum, .

5. Dne , datum, na dole , Anonymizováno, , Anonymizováno, došlo k výbuchu metanu, při kterém zahynulo 12 horníků, žalobce v tento den v dole nepracoval. Důl byl po výbuchu uzavřen a až v dubnu , Anonymizováno, bylo rozhodnuto o vyvezení mrtvých horníků na povrch dolu., žalobce se na vyprošťování mrtvých podílel (nesporná tvrzení účastníků).

6. Při znaleckém vyšetření žalobce vylíčil znalci průběh této záchranné akce. Žalobce přesvědčivě popsal, jak vyprošťoval jednoho mrtvého horníka a uvedl, že viděl i ostatní mrtvé horníky, které vyprošťovaly jiné skupiny záchranářů. Těla byla ve značném stadiu rozkladu, , Anonymizováno, . Po této události začal žalobce pociťovat zdravotní problémy, nemohl spát, byl konfliktní, vracely se mu vzpomínky na výše popsanou událost, pociťoval nervozitu, bušení srdce a podobně. Žalobce byl nucen vyhledat lékaře, byl dlouho v pracovní neschopnosti a byla mu diagnostikována posttraumatická stresová porucha. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil tuto diagnózu s tím, že u žalobce se jedná o odezvu na závažnou stresovou událost ze dne , datum, . Tato duševní porucha (PTSD) žalobce je středně těžkého stupně (což znalec zjistil srovnáním s jinými obdobnými případy) a způsobuje dlouhodobou ztrátu pracovní způsobilosti žalobce k výkonu práce důlního záchranáře.

7. Znalec dále vysvětlil, že při diagnostice PTSD se vychází ze subjektivního popisu psychického stavu pacienta, který lze objektivně zachytit. Objektivní příznaky PTSD u žalobce byly zjištěny, jde o epizody opakovaného oživování traumatu v dotírajících vzpomínkách nebo ve snech a vyhýbání se vjemům, činnostem a situacím, které připomínají prožité trauma. U žalobce je přítomna vegetativní hyperaktivace se zvýšenou dráždivostí, žalobce unikal od nepříjemných emocí k alkoholu, trpí nespavostí, úzkostmi a depresemi. Magnetická rezonance se při diagnostice PTSD nepoužívá, není uvedena v klinických vyšetřovacích metodách. Znalec vyloučil, že žalobce PTSD simuluje, tato skutečnost by byla v rozporu s lékařskými zprávami psychiatrů a psychologů, u kterých je žalobce stále léčen. Žalobce podle nejnovější lékařské zprávy, kterou měl znalec k dispozici (ze dne , datum, ), popsanou nemocí nadále trpí a jsou mu předepisovány léky.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá náhrady škody na zdraví vzniklé v důsledku pracovního úrazu, který žalobce utrpěl dne , datum, - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 6. 2019 (dále jen zákoník práce), zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen OZ) a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen nařízení vlády).

10. Podle ustanovení § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se jako báňský záchranář dne , datum, zúčastnil záchranářské akce, jejímž cílem bylo vyprostit z dolu horníky, kteří zahynuli při výbuchu metanu v prosinci roku , Anonymizováno, . Po této události žalobce onemocněl posttraumatickou stresovou poruchou. Názor žalovaného, že není jisté, zda žalobce PTSD trpí, byl vyvrácen znaleckým posudkem z oboru psychiatrie vypracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl také schopen přesvědčivě obhájit jeho závěry před soudem. Závěr znalce, že žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou, byl podpořen názory také jiných lékařů, a to praktického lékaře žalobce, jeho psychiatra a psycholožky. V řízení nevyšlo najevo nic, co by potvrzovalo, že žalobce touto nemocí netrpí. Bylo proto třeba zjistit, zda tato nemoc je (jak tvrdil žalobce) nebo není (jak tvrdil žalovaný) následkem události ze dne , datum, , a posoudit, zda tuto událost lze hodnotit jako pracovní úraz.

12. Podle ustanovení § 271k odst. 1 zákoníku práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§§ 273 a 274).

13. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce se popsané záchranářské akce zúčastnil, ani o tom, co bylo jejím předmětem. Již ze samotných okolností tohoto případu, kdy k výbuchu došlo v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a k vyprošťování mrtvých osob až o čtyři měsíce později, je zřejmé, že se tato akce zcela vymykala jiným záchranným akcím, jež žalobce za svou pracovní kariéru u žalovaného absolvoval. Těla zemřelých horníků nutně musela za tuto dobu podlehnout značnému stadiu rozkladu, není proto důvod pochybovat o hrůzných zážitcích ze záchranné akce, které žalobce popsal znalci. Za dané situace proto nebylo potřebné provádět další dokazování, které by tyto skutečnosti dále potvrzovalo.

14. Z výše uvedeného vyplývá, že při shora popsané události došlo u žalobce k poškození zdraví nezávisle na jeho vůli krátkodobým a náhlým působením výše zmíněných zevních vlivů, žalobce utrpěl pracovní úraz. Příčinná souvislost mezi tímto pracovním úrazem a posttraumatickou stresovou poruchou byla prokázána znaleckým posudkem psychiatra , tituly před jménem, , jméno FO, , stejně jako tuto souvislost potvrzuje ošetřující psychiatr žalobce , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Soud neshledal důvod, proč vyslýchat ošetřujícího psychiatra žalobce (aby potvrdil jeho diagnózu) v situaci, kdy tento lékař žalobce nadále pro popsanou nemoc léčí.

15. Podle § 271c zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.

16. Podle ustanovení § 7 odst. 1 nařízení vlády bodové ohodnocení, ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu17. Jelikož žalobce v důsledku pracovního úrazu onemocněl posttraumatickou stresovou poruchou, vznikl mu nárok na požadovanou náhradu za ztížení společenského uplatnění ve smyslu § 271c zákoníku práce. Znalec ohodnotil ztížení společenského uplatnění žalobce zapříčiněné posttraumatickou stresovou poruchou ve znaleckém posudku ze dne , datum, podle přílohy č. 1 a 3 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb., položka 1.13, 1 200 body jako duševní poruchu vzniklou působením otřesných zážitků středně těžkého stupně, stupeň závažnosti této duševní poruchy žalobce rovněž nebyl ničím zpochybněn. Hodnota jednoho bodu podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2022, která se na posuzovaný případ vztahuje, činila 250 Kč, proto žalobci náleží na náhradě za ztížení společenského uplatnění 1 200 bodů x 250 Kč, to je 300 000 Kč.

18. Podle ustanovení § 609 OZ, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

19. Podle ustanovení § 619 OZ, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy mohlo být uplatněno poprvé (odstavec 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odstavec 2).

20. Podle ustanovení § 620 odst. 1 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

21. Žalovaný nárok není promlčen, protože k pracovnímu úrazu došlo dne , datum, a žaloba byla podána dne , datum, . Z ustanovení § 7 odst. 1 nařízení vlády vyplývá, že bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu. S ohledem na znění ustanovení § 619 odst. 2 a § 620 OZ jsou pro účely posouzení rozhodných skutečností pro stanovení počátku běhu promlčecí doby k uplatnění nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění použitelné dosavadní judikaturní závěry, podle nichž škoda spočívající ve ztížení společenského uplatnění vzniká, jakmile se po úrazu a jeho případném léčení ustálí zdravotní stav poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného má jeho zhoršený zdravotní stav, a zda tedy došlo a v jakém rozsahu ke ztížení společenského uplatnění. O škodě se tedy poškozený dozví v době, kdy lze objektivně provést bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 752/2010, publikovaný pod č. 153/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

22. Pokud je ve výše citovaném nařízení vlády uvedeno, že bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem, pak výrazem zpravidla se míní, že nejdříve je možno provést bodové ohodnocení posouzení ztížení společenského uplatnění poškozeného z důvodu pracovního úrazu teprve rok po úrazu, v podrobnostech k těmto závěrům srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2724/2020 ze dne 16. 12. 2020, dostupný na www.nsoud.cz. Jestliže žalobce utrpěl pracovní úraz , datum, , pak ztížení společenského uplatnění bylo hodnotitelné nejdříve rok poté, to je , datum, a pokud žaloba byla podána dne , datum, , stalo se tak ve lhůtě stanovené § 629 odst. 1 OZ.

23. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný ve sporu neměl úspěch a z obsahu spisu není patrno, že by náklady řízení vznikly samotnému žalobci.

24. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 a § 149 odst. 2 o. s. ř. Stát má podle výsledku řízení proti procesně neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které činí celkem 41 801 Kč. Tyto náklady sestávají ze znalečného za výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, u jednání ve výši 1 089 Kč a z odměny a hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobce celkem ve výši 40 712 Kč, které stát hradí podle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř.

25. Ustanovené zástupkyni žalobce vznikl nárok na odměnu za 4 úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), a to za 1. sepis žaloby , datum, , 2. účast na jednání před soudem , datum, , 3. účast na jednání , datum, a 4. účast na jednání , datum, , kdy odměna za jeden úkon právní služby činí 9 500 Kč (tarifní hodnota 300 000 Kč). Celkem odměna činí 38 000 Kč (tj. 4x 9 500 Kč) a je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu, v souvislosti s uvedenými úkony náleží ustanovené zástupkyni 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 1 200 Kč. Ustanovená zástupkyně má dále nárok na náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednáním soudu a zpět v rozsahu celkem 6 půlhodin (3 jednání á 2 půlhodiny) po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu (celkem 600 Kč) a na cestovné k soudu na jednání a zpět, cesta z , adresa, a zpět v délce 42 km byla vykonána vozem RZ , SPZ, o průměrné spotřebě 5,9 l nafty na 100 km, dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2023 činí cena za litr nafty 34,40 Kč, sazba základní náhrady za ujetí 1 km činí 5,20 Kč, za jednu cestu k jednání a zpět náleží 304 Kč, za tři cesty pak celkem 912 Kč.