25 C 49/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Ervína Rzymanka a Renáty Švedové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce <b>I. Soud určuje, že výpověď z pracovního poměru ze dne 2. 10. 2019 podle § 52 písm. e) zákoníku práce, je neplatná.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 27 463 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náklady řízení 21 996 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 11. 3. 2020 se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 2. 10. 2019 podle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpověď byla dána žalobci na základě lékařského posudku [anonymizována tři slova], a.s. ze dne 12. 8. 2019, dle kterého žalobce byl uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce [anonymizováno]. Žalobce měl za to, že výpověď z pracovního poměru mu měla být dána pro jeho dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost k výkonu práce pro pracovní úraz ze dne 12. 12. 2009.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Své stanovisko žalovaná odůvodnila tím, že žalobci se u žalované přihodil dne 12. 12. 2009 pracovní úraz, kdy uklouzl na lyžině sekce č. 30 a při tomto uklouznutí došlo ke zvrtnutí kolene levé nohy. Žalobce směnu dokončil. Podle údajů ze zdravotnické dokumentace žalobce uvedených v rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne 6. 10. 2019 byl žalobce v souvislosti s pracovním úrazem léčen konzervativně a pro přetrvávající potíže byla u něj dne 7. 1. 2011 provedena artroskopie se závěrem ruptura zadního rohu vnitřního menisku parciální. Žalobci byl částečně odstraněn meniskus. Podle zápisu v operační vložce ze dne 7. 1. 2011 byly ostatní struktury vnitřního kolena intaktní. Při tomto artroskopickém ošetření, které bylo provedeno jeden rok od úrazu, se jednalo o malý zákrok s ošetřením jen malé části zadního rohu vnitřního menisku. Až dne 28. 11. 2018, tj. téměř 9 let od pracovního úrazu, absolvoval žalobce další artroskopii levého kolenního kloubu se závěrem léze části zbytku vnitřního menisku levého kolena, stav po ruptuře předního zkříženého vazu, chondropatie mediálně II. stupně. Tato diagnóza byla následně potvrzena MRI vyšetřením. Podle lékaře krajského úřadu k lézi předního zkříženého vazu muselo dojít v době od 7. 1. 2011 – kdy kromě poškození zadního rohu vnitřního menisku nebyla žádná další poškození levého kolenního kloubu žalobce zjištěna, do 28. 11. 2018 – kdy byla zjištěna ruptura předního zkříženého vazu, úrazem, který není v dokumentaci zaznamenán. Žádný další pracovní úraz u žalobce není evidován. Z této zdravotnické dokumentace žalobce je podle názoru žalované zřejmé, že v důsledku pracovního úrazu ze dne 12. 12. 2009 došlo k poranění levého kolenního kloubu žalobce, jednalo se však o poranění malého rozsahu, o čemž svědčí i skutečnost, že po úrazu vykonával žalobce celých 10 let původní práci [anonymizováno] v [anonymizováno], aniž by si na potíže s levým kolenem stěžoval při pravidelných preventivních prohlídkách prováděných v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a.s. V letech následujících po předmětném pracovním úrazu byl levý kolenní kloub žalobce dále poškozen, nikoli však v souvislosti s následky pracovního úrazu, ale v důsledku obecného onemocnění, případně nepracovního úrazu. V době od 12. 12. 2009 do 2. 5. 2020 absolvoval žalobce celkem 6 preventivních zdravotních prohlídek v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a.s., která je poskytovatelem pracovnělékařských služeb pro žalovanou. Při preventivních prohlídkách provedených ve dnech 1. 6. 2011, 7. 5. 2013, 20. 5. 2015, 19. 10. 2016 a 19. 5. 2017 byl vždy uznán způsobilým práce [anonymizováno] – [anonymizováno]. Až při prohlídce provedené dne 12. 8. 2019 byl uznán zdravotně nezpůsobilým výkonu dosavadní práce, nikoli však pro následky pracovního úrazu z roku 2009, ale v souvislosti s obecným onemocněním. Proti lékařskému posudku vystavenému 12. 8. 2019 podal žalobce návrh na přezkoumání, který [ulice] [anonymizována dvě slova], a. s . postoupila k rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek], a který dne [datum] vydal rozhodnutí, kterým návrh žalobce zamítl a napadený lékařský posudek potvrdil. Žalovaná namítala, že lékařský posudek o způsobilosti k práci není pouhým dobrozdáním o zdravotním stavu zaměstnance, ale rozhodnutím, které soud není oprávněn přezkoumávat.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 12. 12. 1991, žalobce naposledy byl zařazen jako [anonymizováno] v [anonymizováno]. Dne 12. 12. 2009 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz s úrazovým dějem:„ Postižený zaměstnanec při chůzí v sekcích [anonymizováno] [číslo] uklouzl na lyžině sekce [číslo] při tomto uklouznutí došlo k zvrtnutí kolene levé nohy. Zaměstnanec dokončil směnu. Pracoval v kožené obuvi.“ Žalovaná plně za tento úraz zodpovídá, U žalobce byla provedena preventivní prohlídka dne 1. 6. 2011 se závěrem:„ Schopen práce [anonymizováno] na úseku [anonymizováno].“, u žalobce byla provedena preventivní prohlídka dne 7. 5. 2013 se závěrem:„ Schopen práce [anonymizováno] na úseku [anonymizováno].“, u žalobce byla provedena preventivní prohlídka dne 20. 5. 2015 se závěrem:„ Schopen práce [anonymizováno] na úseku [anonymizováno].“, u žalobce byla provedena preventivní prohlídka dne 19. 10. 2016 se závěrem:„ Schopen práce [anonymizováno] na úseku [anonymizováno]“, U žalobce byla provedena preventivní prohlídka dne 19. 5. 2017 se závěrem:„ Schopen práce [anonymizováno] na úseku [anonymizováno].“, u žalobce dne 28. 11. 2018 byla provedena operace – artroskopie levého kolenního kloubu., žalobce dne 9. 10. 2019 převzal výpověď ze dne 2. 10. 2019, pracovní poměr žalobce u žalované skončil ke dni 30. 4. 2020, žalobce se zúčastnil Mistrovství [příjmení] ve dnech 5. 11. – [datum].

4. Soud provedl důkaz posudkem o ztížení společenského uplatnění bez sdělení ze dne 14. 5. 2019, lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci z 19. 10. 2016, zprávou ošetřujícího lékaři ze dne 29. 11. 2018, lékařskými zprávami ze dne 20. 9. 2019, 5. 8. 2019 a 27. 5. 2019, lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci z 12. 8. 2019, výpovědí z pracovního poměru ze dne 2. 10. 2019, rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odbor zdravotnictví ze dne 6. 11. 2019, znaleckým posudkem ze dne 14. 4. 2021 vypracovaným znalcem z oboru ortopedie a traumatologie MUDr. [celé jméno znalce], [anonymizováno], dodatkem ke znaleckému posudku ze dne 22. 1. 2022 vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, znaleckým posudkem ze dne 2. 3. 2023, který vypracoval znalec z oboru zdravotnictví – odvětví různá se specializací posudkové lékařství [celé jméno znalce].

5. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 12. 12. 1991. Žalobce naposledy byl zařazen jako [anonymizováno] v [anonymizováno]. Dne 12. 12. 2009 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz s úrazovým dějem:„ Postižený zaměstnanec při chůzí v sekcích [anonymizováno] [číslo] uklouzl na lyžině sekce [číslo] při tomto uklouznutí došlo k zvrtnutí kolene levé nohy. Zaměstnanec dokončil směnu. Pracoval v kožené obuvi.“ Žalovaná plně za tento pracovní úraz odpovídá. U žalobce byla provedena preventivní prohlídka dne 1. 6. 2011, 7. 5. 2013, 20. 5. 2015, 19. 10. 2016 a 19. 5. 2017 s tím, že žalobce byl uznán zdravotně způsobilým k výkonu dosavadní práce [anonymizována dvě slova]. Dne 28. 11. 2018 u žalobce byla provedena operace – artroskopie levého kolenního kloubu. Na základě lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci, který vydala [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a.s. ze dne 12. 8. 2019, žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce [anonymizováno] – [anonymizováno] pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku ze dne 12. 8. 2018. Žalobce dne 9. 10. 2019 převzal výpověď ze dne 2. 10. 2019. Na základě této výpovědi pracovní poměr žalobce u žalované měl skončit k 30. 4. 2020. Žalobce podal návrh na přezkoumání lékařského posudku ze dne 12. 8. 2019. Rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odbor zdravotnictví, ze dne 16. 11. 2019 byl tento návrh zamítnut a lékařský posudek byl potvrzen. Žalobce v době od 10. 12. 2019 do 30. 4. 2020 byl práce neschopen. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že udávané potíže jsou chondropatického a artrotického charakteru. Z dokumentace vyplývá, že při artroskopickém vyšetření v lednu roku 2011, tj. 1 rok od úrazu, se jednalo o malý zákrok s ošetřením jen malé části zadního rohu vnitřního menisku a dle operačního protokolu je zaznamenána intaktnost ostatních vnitřních struktur levého kolenního kloubu. Při artroskopii v listopadu 2018 je vizualizována kromě ruptury vnitřního menisku i ruptura předního zkříženého vazu a chondropatické a artrotické změny chrupavek. Totéž prokazuje MRI vyšetření. Lékař krajského úřadu k tomu uvedl, že léze předního zkříženého vazu vzniká úrazem, ev. degenerací. Z nálezu vyplývá, že k tomuto muselo dojít v mezidobí úrazem, který není v dokumentaci zaznamenán. Závěrem konstatoval, že není možné stanovit spolupodíl pracovního úrazu ze dne 12. 12. 2009 se současnými potížemi levého kolenního kloubu. Žalobce se zúčastnil Mistrovství [příjmení] ve dnech 5. 11. – [datum].

6. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že při činnosti žalobce v klubu [anonymizována tři slova] [obec] žalobce vykonával činnost pomocníka trenéra. Žalobce si vybíral techniky, které mu dovolovaly jeho zdravotní stav. Pokud se týká technik prováděných nohou, tak tyto neprováděl. V podstatě žádnou sportovní činnost nevykonával.

7. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], z oboru ortopedie a traumatologie ze dne 14. 4. 2021 bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěrům, že žalobce před pracovním úrazem ze dne 12. 12. 2009 nevyplývá, že měl problémy s levým kolenním kloubem. V celé zdravotní a spisové dokumentaci znalec nenalezl žádný důvod k domněnce, že by žalobce měl před úrazem trpět pro zdravotní problémy s levým kolenem. Při operaci provedené 7. 1. 2011 byla zjištěna jediná patologie, kterou bylo poškození vnitřního menisku, nebyly zjištěny žádné jiné patologie, a to ani obecné (degenerativní) onemocnění levého kolenního kloubu. Pracovní úraz žalobce ze dne 12. 12. 2009 zanechal u žalobce trvalé následky na zdraví v podobě operačního zkrácení vnitřního menisku levého kolenního kloubu (2011). Podle OP pak v protokolu ze dne 7. 1. 2011 kromě poškození vnitřního menisku nebyly zjištěny žádné další úrazové nebo neúrazové patologie. Chorobný stav kolenního kloubu byl znovu objektivně posouzen pro určení objektivní příčiny potíží s levým kolenním kloubem (DPN 4. 9. 2018 – 30. 6. 2019 – 300 pracovních dnů), a to provedenou operací 28. 11. 2018 a dále vyšetřením MRI ze dne 27. 6. 2019, při kterém byla zkoumána objektivní příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Úraz z roku 2009 a obě provedené operace v roce 2011 a v roce 2018 byly v příčinné souvislosti s úrazem a objektivně zjištěné patologické nálezy představovaly převažující příčinu trvalých následků. Naopak obecné onemocnění, které je popsané na skeletu levého kolenního kloubu v roce 2018 a v roce 2021 znalec hodnotí jako bezvýznamné a nemuselo se v roce 2018 na vzniku potíží podílet žádnou měrou. Obecné onemocnění (vzniklé stárnutím klubu bez úrazového predispozičního vlivu) se podílelo na chorobném stavu levého kolenního kloubu jednoznačně nepřevažující mírou. Pracovní úraz ze dne 12. 12. 2009 zanechal na zdraví žalobce následky v podobě úplného poškození vnitřního menisku vedoucí k jeho úplnému odstranění při druhé operaci v r 2018 a dále v podobě osteochondrálních změn mediálního kompartmentu II. stupně v místě poškození vnitřního menisku kolenního kloubu. Artroskopické operace provedené 7. 1. 2011 a 28. 11. 2018 byly provedené v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne 12. 12. 2009. Následkem předmětného pracovního úrazu došlo k poškození vnitřního menisku levého kolene žalobce, ke vzniku predispozice pro další poškozování menisku, predispozice pro chondrální změny (patologie) v souvislosti s poškozením vnitřního menisku a nakonec i k naplnění predispozice ve známé časové souvislosti s úrazem. Příčinná souvislost je prokazatelná s operačních nálezů. Žalobce trpí ke dni převzetí výpovědi z pracovního poměru 9. 10. 2019 lehkým až středním stupněm degenerativního onemocnění (zúžení chrupavek na MRI), které nebylo důvodem dlouhodobé pracovní neschopnosti ani důvodem provedené operace a pak ani převažujícím podílem potíží žalobce ke dni převzetí výpovědi z pracovního poměru 9. 10. 2019. Úraz a úrazové následky považuje znalec za převažující příčinu znalcem posouzeného chorobného stavu levého kolenního kloubu.

8. Z dodatku ze dne 22. 1. 2022 ke znaleckému posudku ze dne 14. 4. 2021 vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru, že ze zdravotní dokumentace se nepodařilo znalci prokázat, že by sportovní nebo jinou činností došlo v období od ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti 14. 3. 2010 do 26. 11. 2010 k úrazovému poškození menisku. Ze zdravotní dokumentace nevyplývá, že by žalobce od ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti až do vzniku nové pracovní neschopnosti byl vyšetřen pro potíže s levým kolenním kloubem a z vykázaných výkonů hrazené zdravotní péče je výkon ošetření nebo vyšetření levého kolenního kloubu v období 14. 3. 2010 do 26. 11. 2010 možné vyloučit.

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství ze dne 2. 3. 2023 bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru, že žalobce ke dni 9. 10. 2019 (převzetí výpovědi ze dne 2. 10. 2019) pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopnost konat dosavadní práci horníka v rubání pro následky pracovního úrazu ze dne 12. 12. 2009. Žalobce ke dni 9. 10. 2019 (převzetí výpovědi ze dne 2. 10. 2019) trpěl velmi sporadicky bolestivým páteřním syndromem jako obecným onemocněním. Charakter a tíže uvedeného onemocnění samo o sobě nečinilo žalobce nezpůsobilým vykonávat původní práci horníka v rubání.

10. Vzhledem k tomu, že se jedná o výpověď z pracovního poměru ze dne 9. 10. 2019, která byla žalobcem převzata 9. 10. 2019, je nutno věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen zákoník práce)

11. Dle výpovědi z pracovního poměru ze dne 2. 10. 2019, kterou žalobce převzal 9. 10. 2019, dne 30. 12. 2019, tedy před ukončením běhu výpovědní doby, byl žalobce uznán dočasně práce nezpůsobilým. Dočasná pracovní nezpůsobilost byla ukončena ke dni 30. 4. 2020. Pracovní poměr žalobce u žalované proto měl skončit až dne 2. 5. 2020, tj. po uplynutí dvou zbývajících dnů výpovědní doby. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla podána k soudu 11. 3. 2020, z čehož vyplývá, že byla podána ve lhůtě dle § 72 zákoníku práce, dle kterého neplatnost výpovědi může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec u soudu uplatnit nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

12. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

13. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 zákoníku práce).

14. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu výslovně uvedeného v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2 zákoníku práce).

15. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 zákoníku práce), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 zákoníku práce).

16. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e/ zákoníku práce).

17. Předmětná výpověď z pracovního poměru splňuje veškeré formální náležitosti, byla podána v písemné formě, zaměstnavatelem byla dána z důvodu výslovně stanoveného v § 52 písm. e) zákoníku práce, důvod výpovědi byl skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Žalobce řádně výpověď převzal.

18. Výpověď z pracovního poměru ze dne 18. 3. 2020 byla dána žalobci ze zdravotních důvodů podle § 52 písm. e/ zákoníku práce, když na základě lékařského posudku ze dne 28. 2. 2020, vystaveným oddělením pracovně lékařských služeb [anonymizována tři slova], a.s., byl žalobce uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce báňského záchranáře pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu.

19. Předmětná výpověď z pracovního poměru byla žalobci dána na základě lékařského posudku, který byl vydán provozovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti (§ 55 odst. 1 písm. b/ zákona č. 373/2011 Sb.) Lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří na jeho základě činí právní úkony jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány, které by v řízení před nimi vedenými posuzovaly právní úkony nebo jiné právní skutečnosti, pro něž bylo podkladem, a rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemá povahu správního rozhodnutí a při jeho vydání postupuje obdobně, jako by šlo o vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení správního orgánu. Jde o dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb. V případě, že se objeví potřeba znovu a náležitě objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, zda zaměstnanec nesmí konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání, vyřešit dokazováním, zejména prostřednictvím znaleckých posudků.

20. Nesmí-li zaměstnanec konat pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále dosavadní práci, měl naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, jen jestliže nejde o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popř. ohrožení nemocí z povolání a jestliže u zaměstnance se jedná o dlouhodobý stav. Způsobilost zaměstnance konat nadále dosavadní práci u zaměstnavatele s ohledem na jeho zdravotní stav se zkoumá prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, přičemž lékařský posudek rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, musí obsahovat posudkový závěr, v němž musí být uveden důvod, pro který zaměstnanec není nadále způsobilý výkonu dosavadní práce.

21. Žalovaná dala žalobci výpověď na základě posudku pro účely posuzování zdravotní způsobilosti vydaného provozovatelem pracovnělékařských služeb [anonymizována tři slova], a.s., ze dne 12. 8. 2019, dle kterého žalobce byl uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce [anonymizováno] pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo následek pracovního úrazu. Tento lékařský posudek byl potvrzen rozhodnutím Krajského [anonymizováno] [územní celek], kde lékař krajského úřadu dospěl k závěru, že v mezidobí muselo dojít k dalšímu úrazu, který není v dokumentaci zaznamenán. Část odborné diskuze lékaře krajského úřadu se týká i zjištěného poškození předního zkříženého vazu, o kterém se lékař krajského úřadu domnívá, že poškození muselo nastat v době od 7. 1. 2011 do 28. 11. 2018. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], z oboru ortopedie a traumatologie uvedené závěry považuje za možné, ale za spekulativní. Nepoznaná úrazová příčina, při které mělo dojít v období mezi 7. 1. 2011 do 28. 11. 2018 k úrazovému přetržení předního zkříženého vazu je nejméně pravděpodobnou spekulací. U žalobce při žádném z provedených a zapsaných vyšetření, a to ani z vyšetření provedených znalcem, nebyla nestabilita kolenního kloubu zjištěná. Samotná diagnóza poškození předního zkříženého vazu bez zjištěné nestability (bez zjištěné poruchy funkce) není příčinou vzniku potíží, a to ani potíží, jak popisuje žalobce.

22. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], z oboru zdravotnictví – ortopedie a traumatologie bylo prokázáno, že ze zdravotní dokumentace nevyplývá, že by žalobce před pracovním úrazem ze dne 12. 12. 2009 měl problémy s levým kolenním kloubem. Úrazový děj v roce 2009 je potvrzený, přičemž je shoda úrazového děje a při operaci zjištěných úrazových následků. Při operaci v roce 2011 byla zjištěna jediná patologie, kterou bylo poškození vnitřního menisku, nebyly zjištěny žádné jiné patologie, a to ani obecné degenerativní onemocnění levého kolenního kloubu. Trvalé následky pracovního úrazu byly znovu objektivně posouzeny operací 28. 11. 2018 a rovněž byly potvrzeny MR ze dne 27. 6. 2019. Nálezy obou vyšetření jsou ve shodě zjištěnými druhotnými trvalými následky úrazu z roku 2009 je další poškození zbytku menisku a s tím související druhotné změny chrupavky (sekundární osteochondróza Gr. II.). Obě provedené operace v roce 2011 a v roce 2018 byly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem a objektivně zjištěné patologické nálezy představovaly převažující příčinu trvalých následků. Naopak obecné onemocnění, které je popsáno na skeletu levého kolene v roce 2018 a 2011 hodnotí znalec jako nevýznamné. V roce 2013 byl nález na obou kolenních kloubech symetrický, shodný bez přítomnosti obecného onemocnění. S vysokou pravděpodobností je možné předpokládat, že nebýt úrazových následků, nezůstaly by ani chondropatické ani některé jiné změny na chrupavkách levého kolenního kloubu. Bezpříznakové období, kdy žalobce pracoval bez úlev nevylučuje, že u žalobce existovalo chronické poškození menisku. Nebylo prokázáno, že by sportovní, nebo jinou činností došlo v období od 14. 3. 2010 do 26. 11. 2010 k úrazovému poškození menisku. Zdravotní stav žalobce v uvedeném období umožňoval se zúčastnit žalobci mistrovství bojového sportu, neboť přítomná chronická léze zadního rohu vnitřního menisku umožňovala v uvedeném období sportovat i pracovat. Znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], je vypracován řádně, závěry jsou logické a v souladu se zdravotní dokumentací a soud se s těmito závěry ztotožňuje.

23. Znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví – odvětví posudkové lékařství, bylo prokázáno jednoznačně, že žalobce ke dni 9. 10. 2019, tj. ke dni převzetí výpovědi ze dne 2. 10. 2019 pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopnost konat dosavadní práci horníka v rubání pro následky pracovního úrazu ze dne 12. 12. 2009 a ke stejnému datu žalobce trpěl velmi sporadicky bolestivým páteřním syndromem jako obecným onemocněním. Charakter a tíže uvedeného onemocnění samo o sobě nečinilo žalobce nezpůsobilým vykonávat původní práci [anonymizováno] v [anonymizováno]. Rovněž znalecký posudek vypracovaný znalcem [celé jméno znalce] je zpracován řádně, vychází ze zdravotní dokumentace žalobce, závěr znalce je jednoznačný a soud se s tímto závěrem znalce ztotožňuje.

24. Žalobce nezpochybňoval závěr lékařského posudku, pokud jde o výrok týkající se pozbytí dlouhodobé způsobilosti pro výkon práce [anonymizována dvě slova], nesouhlasil však se závěrem, že tuto způsobilost pozbyl v souvislosti s obecným onemocněním a tvrdil, že se tak stalo v příčinné souvislosti s následky po pracovním úrazu, který se žalobci přihodil u žalované dne 12. 12. 2009. Za této situace žalobce prokázal, že není dále schopen konat dosavadní práci [anonymizováno] pro následky pracovního úrazu ze dne 12. 12. 2009, z čehož vyplývá, že žalovaná neprokázala důvod výpovědi z pracovního poměru opírající se o lékařský posudek ze dne 12. 8. 2019 a potažmo, že žalobce není schopen dále konat dosavadní práci [anonymizováno] pro následky pracovního úrazu ze dne 12. 12. 2009. Pak soud posuzuje výpověď z pracovního poměru ze dne 2. 10. 2019 jako neplatnou.

25. Nebyly prokázány ani spekulace ohledně toho, že u žalobce po pracovním úraze ze dne 12. 12. 2009 došlo k poškození zdraví žalobce sportovní činností vykonávanou žalobcem.

26. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má nárok na náhradu plných nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování svého práva. Žalobci vznikly náklady řízení za právní zastoupení za osm úkonů právní služby (příprava + převzetí včetně první porady, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, zastupování u soudu dne 13. 8. 2020, podání ve věci samé k replice k vyjádření ze dne 26. 7. 2021, podání ve věci samé, vyjádření k replice žalované ze dne 13. 5. 2022, účast u jednání 1. 9. 2022, účast u jednání dne 9. 10. 2023) po 2 500 Kč za úkon, za režijní paušál 8 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu v souvislosti s jednáním soudu 13. 8. 2019, 1. 9. 2022 a 9. 10. 2023 6 x 100 Kč, za cestovné zástupce žalobce k jednání soudu 13. 8. 2019 z [obec] do [obec] při ujetí 42 km vozidlem o průměrné spotřebě 5,9 l nafty /100 km náhrada za použití vozidla činí 172 Kč při sazbě 4,10 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty činí 83 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 33,60 Kč, za cestovné zástupce žalobce k jednání soudu 1. 9. 2022 za stejných podmínek, náhrada za použití vozidla činí 191 Kč při sazbě 4,70 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty činí 117 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 47,10 Kč, za cestovné zástupce žalobce k jednání soudu 9. 10. 2023 za stejných podmínek, a to za náhradu za použití vozidla činí 218 Kč při sazbě 5,20 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty činí 82 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 34,40 Kč, za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč Celkem v souvislosti s tímto sporem žalobci vznikly náklady řízení 27 463 Kč.

27. Soud žalobci nepřiznal odměnu právního zastoupení za úkon další porada s klientem, a to dne 28. 2. 2020, 28. 6. 2020, 24. 9. 2020, 4. 5. 2021, 22. 1. 2022, 30. 3. 2022, 3. 5. 2022 a 10. 5. 2022. Zástupci žalobce byl přiznán úkon převzetí a příprava zastoupení včetně první porady před sepisem výzvy k plnění a před sepisem žaloby. Další porada s klientem je úkonem mnohem méně jednoznačným, advokátní tarif totiž pro možné účtování tohoto úkonu stanoví, že musí trvat minimálně jednu hodinu, určuje tak nepřekročitelně spodní hranici další porady, zatímco na horní hranici nezáleží. Další porada s klientem může trvat i několik hodin a stále půjde jen o jeden úkon právní služby. Advokát ustanovený soudem by měl četnost porad s klientem velmi vážit, soudy totiž nejsou nakloněny porady vůbec (s výjimkou první porady) advokátům proplácet, zejména v civilním řízení. Z obsahu spisu nevyplývá nutnost dalších porad delších než jednu hodinu. Je samozřejmě věcí každého účastníka jak dlouho a jak často se bude se svým právním zástupcem radit, avšak nepřiměřeně časté a neodůvodněné dlouhé porady nelze přičíst k tíži procesně neúspěšné protistrany, která je potom povinna je platit.

28. Dále soud nepřiznal odměnu právního zástupce za úkon právní služby za sepis repliky k vyjádření ze dne 20. 7. 2020 (čl. 14). Soud dospěl k závěru, že písemné podání zástupce žalobce nelze považovat za písemné podání nebo návrh ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.

29. Dále soud nepřiznal odměnu za úkon vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 2. 6. 2021 a za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 17. 6. 2023. Žalobce má svá stanoviska ve věci samé vyjádřit komplexně v žalobě, případně při účasti u ústního jednání, za kterou je honorován, bez ohledu na obsah a rozsah svých přednesů. Pokud se vyjadřuje ve věci samé písemně nad rámec těchto procesních úkonů, je již třeba vždy zvážit, zda náklady spojené s takovým vyjádřením, lze považovat za účelně vynaložené a klást je k tíži neúspěšného účastníka.

30. Soud zavázal žalovanou podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z rozpočtových prostředků soudu bylo zaplaceno znalečné za vypracování znaleckého posudku znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], ve výši 13 300 Kč a doplňku ve výši 3 100 Kč a dále znalečného za vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalce] ve výši 5 596 Kč Celkem z rozpočtových prostředků soudu byla zaplacena částka 21 996 Kč.