Okresní soud v Karviné · Rozsudek

25 C 55/2023

č. j. 25 C 55/2023-80

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-05-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2024:25.C.55.2023.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Hrdinové a přísedících Ludmily Valové a Bc. Kateřiny Habdasové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro neplatnost skončení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci přípisem žalované ze dne 21. 2. 2023 je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 18 940 Kč k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem v , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné částku 6 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které mu bylo dáno přípisem žalované ze dne 21. 2. 2023 s odůvodněním, že neomluveně meškal směny. Žalobce absenci v práci od 9. 2. 2023 do 21. 2. 2023 nepokládal za neomluvenou, protože podle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl schopen výkonu práce, v době od 17. 2. 2023 do 20. 2. 2023 vyčkával na lékařský posudek pracovně lékařské služby. Tento posudek žalobce odevzdal žalované dne 21. 2. 2023 a v pondělí 20. 2. 2023 vyřizoval své neodkladné záležitosti související s pracovní neschopností.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Žalobce tvrdil, že dne 4. 8. 2021 utrpěl pracovní úraz a poranil si hřbet pravé ruky, pro tento údajný úraz žalobce nastoupil na pracovní neschopnost až 13. 9. 2021. Nemocenská skončila 4. 1. 2023, poté žalobce čerpal dovolenou. Po vyčerpání dovolené se žalobce bez omluvy do práce nedostavil, až 21. 2. 2023 donesl lékařskou zprávu. Žalovaná zpochybnila existenci pracovního úrazu a dále namítala, že pro žalobce měla připravenu jinou práci, kterou by mohl vykonávat i se svým zdravotním omezením.

3. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobce pracoval u žalované od 1. 3. 2016 jako řidič mezinárodní kamionové dopravy (pracovní smlouva ze dne 1. 3. 2016) a dne 21. 2. 2023 bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že se žalobce měl dne 9. 2. 2023 dostavit na pracoviště, do zaměstnání se nedostavil, ani svou nepřítomnost neomluvil. Žalovaná proto hodnotila nepřítomnost žalobce na pracovišti od 9. 2. do 21. 2. 2023 jako neomluvenou absenci (okamžité zrušení pracovního poměru, záznam o doručení písemnosti ze dne 21. 2. 2023). Dne 27. ledna 2023 vydal , tituly před jménem, , jméno FO, lékařskou zprávu, podle které žalobce není schopen vykonávat současnou práci řidiče kamionu bez zátěže pravé horní končetiny, omezení svalové síly a hybnosti prstů. Na základě této lékařské zprávy byl žalobce vyslán k provedení pracovně lékařské prohlídky, kterou provedla , tituly před jménem, , jméno FO, a vyslovila závěr, že žalobce není schopen práce řidiče mezinárodní kamionové dopravy (lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařský posudek ze dne 17.2.2023). Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství, který vypracoval znalec , tituly před jménem, , právnická osoba, , soud zjistil, že žalobce v době od 9. února do 21. února 2023 nebyl schopen výkonu práce řidiče mezinárodní kamionové dopravy, a to pro obecná onemocnění, nikoliv pro následek pracovního úrazu.

4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

5. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

6. Dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci patří k základním povinnostem zaměstnance vyplývajícím z pracovního poměru [srov. § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce]. Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance zaviněno a musí dosahovat určitý stupeň intenzity. Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru [§ 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce].

7. Mezi základní povinnosti zaměstnance patří povinnost podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době [§ 38 odst. 1 písm. b), § 301 písm. a) a b) zákoníku práce]. Naproti tomu zaměstnavatel je – mimo jiné – povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti [§ 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce]. Z uvedeného je zřejmé, že porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci tím, že zaměstnanec se nedostaví na pracoviště v době, kdy má podle pokynů zaměstnavatele vykonávat práci, se může zaměstnanec dopustit jen tehdy, má-li vykonávat takové práce, pro jejichž výkon je (objektivně) zdravotně způsobilý. Pokud zaměstnanec nevykonává práci, pro jejíž výkon není zdravotně způsobilý, nejde o porušení právních předpisů. Za daných okolností nemůže být posouzená jako neomluvená (a tedy jako porušení právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci) ani případná nepřítomnost zaměstnance v práci, kterou zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu objektivně není schopen vykonávat (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. ledna 2012, sp. zn. 21 Cdo 3805/2010).

8. V posuzovaném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobce v době od 9. 2. 2023 do 21. 2. 2023, kdy se nedostavil na pracoviště za účelem výkonu práce řidiče mezinárodní kamionové dopravy, nebyl schopen tuto práci vykonávat. Tento závěr plyne z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařského posudku , tituly před jménem, , jméno FO, i znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – posudkového lékařství. Není podstatné, zda nezpůsobilost žalobce k výkonu práce řidiče mezinárodní kamionové dopravy byla zapříčiněna následky údajného pracovního úrazu nebo jakýmkoliv jiným zdravotním problémem, podstatná je toliko objektivně zjištěná neschopnost žalobce ve výše uvedeném období vykonávat práci podle pracovní smlouvy.

9. Pokud se tedy žalobce v době od 9. 2. do 21. 2. 2023 nedostavil na pracoviště a nevykonával práci, nejde o porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci; důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce není dán. Soud proto určil, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci přípisem žalované ze dne 21. 2. 2023 je neplatné.

10. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto nárok na náhradu plných nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování svého práva. Náklady sestávají z odměny advokáta žalobce za 5 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby, 3. + 4. účast na jednání 31. 8. 2023 od 7:30 hod do 10:29 hod, 5. účast na jednání 28. 5. 2024, stanovené podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Za jeden úkon právní služby náleží odměna v sazbě 2 500 Kč (tarifní hodnota 35 000 Kč), celkem odměna činí 12 500 Kč, k tomu náleží režijní náhrada dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. částka 1 500 Kč. Zástupce žalobce je plátcem DPH, shora uvedené částky je proto třeba podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. zvýšit o náhradu za 21% DPH ve výši 2 940 Kč (21 % z částky 14 000 Kč). Náklady řízení dále tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, celkem žalobci vznikly náklady řízení ve výši 18 940 Kč.

11. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Stát má podle výsledku řízení proti procesně neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Tyto náklady sestávají ze znalečného, které stát uhradí znalci , tituly před jménem, , jméno FO, z rozpočtových prostředků soudu ve výši 6 100 Kč.

12. Lhůty splatnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.