25 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Soni Virguĺové a Milana Kučery ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa insolvenční správkyně právnická osoba , IČO sídlem adresa původní účastnice o zaplacení 1 239 975 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 239 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 15 185 Kč za dobu od 1.2.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.3.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.4.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.5.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.6.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.7.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.8.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.9.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.10.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.11.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.12.2018 do zaplacení</b> <b>ve výši 9,75 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.1.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 9,75 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.2.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 9,75 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.3.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 9,75 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.4.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 9,75 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.5.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 9,75 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.6.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.7.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.8.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.9.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.10.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.11.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.12.2019 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.1.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.2.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.3.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.4.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.5.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 10 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.6.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.7.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.8.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.9.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.10.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.11.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.12.2020 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.1.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.2.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.3.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.4.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.5.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,25 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.6.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.7.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.8.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.9.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.10.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.11.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.12.2021 do zaplacení</b> <b>ve výši 11,75 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.1.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 11,75 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.2.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 11,75 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.3.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 11,75 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.4.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 11,75 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.5.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 11,75 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.6.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.7.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 20 066 Kč za dobu od 1.8.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 20 066 Kč za dobu od 1.9.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 20 066 Kč za dobu od 1.10.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 21 109 Kč za dobu od 1.11.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 21 109 Kč za dobu od 1.12.2022 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 21 109 Kč za dobu od 1.1.2023 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 21 109 Kč za dobu od 1.2.2023 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.3.2023 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.4.2023 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.5.2023 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.6.2023 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.7.2023 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 22 695 Kč za dobu od 1.8.2023 do zaplacení</b> <b>ve výši 15 % z částky 22 695 Kč za dobu od 1.9.2023 do zaplacení,</b> <b>a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 120 852 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné náklady řízení ve výši 392 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Dne 4. 11. 2020 soud obdržel návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s opravou žaloby ze dne 25. 11. 2020, ve kterém se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 729 239 Kč s příslušenstvím jako doplatek renty za období od 1. 12. 2017 do 30. 9. 2020. Renta není vyplácená ve správné výši, když žalovaná nezahrnuje do rozhodného výdělku část mzdy, která žalobci byla vyplácená formou diet. Místo výkonu práce dle pracovní smlouvy bylo definováno jako„ pracoviště firmy [právnická osoba] ([obec])“, avšak žalobce na tomto pracovišti nikdy nepracoval a ve skutečnosti vykonával práci v dolech v [anonymizováno] uhelné pánvi. Rozhodný výdělek za 3. čtvrtletí roku 2017 byl stanoven ve výši 18 798 Kč, diety byly průměrně vyplácené ve výši 15 653 Kč a pak při výplatě renty mělo být vycházeno z průměrného hrubého výdělku 38 798 Kč měsíčně.

2. Dne 15. 2. 2021 soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz pod č. j. EPR 287997/2020-11, proti kterému v zákonné lhůtě podala odpor žalovaná, čímž došlo k zrušení tohoto elektronického platebního rozkazu a ve věci bylo nařízeno jednání.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že popřela, že by jako zaměstnavatel vyplácela žalobci část mzdy formou tzv. diet (náhrad), a tím způsobila žalobci škodu v podobě snížené renty v důsledku nezapočítání částky náhrad do průměrného měsíčního výdělku v rozhodném období 3. čtvrtletí roku 2017. Jak vyplývá z obsahu pracovní smlouvy žalobce, sjednaným místem výkonu práce žalobce byla [územní celek], Slovenská republika. Mzda žalobce a výše cestovních náhrad pro zaměstnance s místem výkonu práce v [obec] byla stanovena mzdovým předpisem žalované, se kterým byl žalobce seznámen, a toto stvrdil svým podpisem v podpisové listině. Protože žalobce vykonával práci pro žalovaného v dolech [anonymizováno] na [anonymizováno], tzn. místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě dle ust. § 152 a násl. zákoníku práce, mu náležely v souvislosti s výkonem práce cestovní náhrady, jejichž výše byla stanovena ve mzdové směrnici žalovaného. Cestovní náhrady vyplácené žalobci spolu s jeho mzdou nepředstavovaly další odměnu žalobce za výkon práce dle pracovní smlouvy, nýbrž se jednalo o náhradu za výkon práce mimo sjednané místo výkonu práce dle pracovní smlouvy.

4. Podáním ze dne 28. 9. 2021 žalobce vzal žalobu zpět ohledně náhrady za ztrátu na výdělku za období od 1. 12. 2017 do 30. 9. 2020 ve výši 175 248 Kč s příslušenstvím.

5. Usnesením č. j. 25 C 64/2021-50 ze dne 25. 4. 2022 soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil. Usnesení v této části nabylo právní moci dnem 18. 5. 2022.

6. Žalobce stejným podáním současně rozšířil žalobu o částku 186 502 Kč jako doplatek na náhradě za ztrátu na výdělku za období od 1. 10. 2020 do 31. 7. 2021 včetně příslušenství. Soud usnesením č. j. 25 C 64/2021-50 ze dne 25. 4. 2022 v souladu s § 95 o. s. ř. tuto změnu žaloby připustil. Usnesení v této části nabylo právní moci dnem 2. 5. 2022.

7. Po výše uvedených změnách se žalobce domáhal, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 740 493 Kč s příslušenstvím.

8. U jednání dne 25. 1. 2023 ve spojení s částečným zpětvzetím žaloby ze dne 20. 10. 2023 žalobce vzal žalobu zpět o částku 8 432 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 152 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 5. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 6. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 8. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 9. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 10. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 1. 2021 do zaplacení, z částky 152 Kč za dobu od 1. 2. 2021 do zaplacení, z částky 943 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení, z částky 943 Kč za dobu od 1. 4. 2021 do zaplacení, z částky 943 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do zaplacení, z částky 943 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do zaplacení, z částky 943 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení, z částky 943 Kč za dobu od 1. 8. 2021 do zaplacení, z částky 943 Kč za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení.

9. Žalobce u jednání uvedl, že při stanovení doplatku náhrady na ztrátě na výdělku za období let 2020 a 2021 vycházel z jiných částek plnění pojišťovny Kooperativa, než které byly skutečně uhrazeny (a později pojišťovnou doloženy v souhrnném výpise), proto v žalobě nesprávně vypočetl výši požadovaného doplatku, kdy za a) za měsíce leden až prosinec 2020 (12 měsíců) požadoval zaplacení 17 246 Kč měsíčně, přičemž správně měl doplatek na náhradě v tomto období činit 17 094 Kč měsíčně a za b) za měsíce leden až červenec 2021 (7 měsíců) požadoval zaplacení 19 252 Kč měsíčně, přičemž správně měl doplatek na náhradě v tomto období činit 18 308 Kč měsíčně. Žalobce následně vypočetl u jednání rozdíl mezi požadovanou výší doplatku za uvedená období, kdy za období pod bodem a) vypočetl rozdíl ve výši 152 Kč měsíčně a za dobu pod bodem b) rozdíl ve výši 943 Kč měsíčně, kdy žalobu vzal poté zpět o částku v celkové výši 8 425 Kč na jistině (12 x 152 Kč + 7 x 943 Kč) a dále pak upravil i požadované příslušenství. Rozdíl za období leden až červenec 2021 (7 měsíců) činí však ve skutečnosti 944 Kč, tedy žalobce měl vzít skutečně žalobu zpět ještě o částku 7 Kč vyšší (celkem 8 432 Kč), respektive odpovídajícím způsobem pak upravit i požadované příslušenství.

10. Usnesením č. j. 25 C 64/2021-95 ze dne 23. 10. 2023 soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil.

11. Po výše uvedených změnách se žalobce domáhal, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 732 061 Kč s příslušenstvím.

12. Podáním ze dne 24. 3. 2023 žalobce rozšířil žalobu o částku 328 904 Kč s příslušenstvím za období od srpna 2021 do prosince 2021 jako doplatek náhrady za ztrátu na výdělku (renty). Soud usnesením č. j. 25 C 64/2021-95 ze dne 23. 10. 2023 v souladu s § 95 o. s. ř. tuto změnu žaloby připustil. Usnesení v této části nabylo právní moci dne 30. 10. 2023.

13. Po této provedené změně žalobě požadoval po žalované zaplacení částky 1 060 965 Kč.

14. Podáním ze dne 25.9.2023 žalobce rozšířil žalobu na úhradu doplatku za ztrátu na výdělku od 1. 1. 2023 do 31. 8. 2023 v celkové výši 179 010 Kč s příslušenstvím. Soud v souladu s § 95 o. s. ř. tuto změnu žaloby připustil.

15. Po provedené změně žalobce požadoval po žalované za období od 1. 12. 2017 do 31. 8. 2023 celkem zaplacení částky 1 239 975 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 15 185 Kč za dobu od 1.2.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.3.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.4.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.5.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.6.2018 do zaplacení ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.7.2018 do zaplacení ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.8.2018 do zaplacení ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.9.2018 do zaplacení ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.10.2018 do zaplacení ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.11.2018 do zaplacení ve výši 9 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.12.2018 do zaplacení ve výši 9,75 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.1.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % z částky 15 716 Kč za dobu od 1.2.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.3.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.4.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.5.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.6.2019 do zaplacení ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.7.2019 do zaplacení ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.8.2019 do zaplacení ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.9.2019 do zaplacení ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.10.2019 do zaplacení ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.11.2019 do zaplacení ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.12.2019 do zaplacení ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.1.2020 do zaplacení ve výši 10 % z částky 16 250 Kč za dobu od 1.2.2020 do zaplacení ve výši 10 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.3.2020 do zaplacení ve výši 10 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.4.2020 do zaplacení ve výši 10 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.5.2020 do zaplacení ve výši 10 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.6.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.7.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.8.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.9.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.10.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.11.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.1.2021 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 17 094 Kč za dobu od 1.2.2021 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.3.2021 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.4.2021 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.5.2021 do zaplacení ve výši 8,25 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.6.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.7.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.8.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.9.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.10.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.11.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.12.2021 do zaplacení ve výši 11,75 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.1.2022 do zaplacení ve výši 11,75 % z částky 18 308 Kč za dobu od 1.2.2022 do zaplacení ve výši 11,75 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.3.2022 do zaplacení ve výši 11,75 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.4.2022 do zaplacení ve výši 11,75 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.5.2022 do zaplacení ve výši 11,75 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.6.2022 do zaplacení ve výši 15 % z částky 18 546 Kč za dobu od 1.7.2022 do zaplacení ve výši 15 % z částky 20 066 Kč za dobu od 1.8.2022 do zaplacení ve výši 15 % z částky 20 066 Kč za dobu od 1.9.2022 do zaplacení ve výši 15 % z částky 20 066 Kč za dobu od 1.10.2022 do zaplacení ve výši 15 % z částky 21 109 Kč za dobu od 1.11.2022 do zaplacení ve výši 15 % z částky 21 109 Kč za dobu od 1.12.2022 do zaplacení ve výši 15 % z částky 21 109 Kč za dobu od 1.1.2023 do zaplacení ve výši 15 % z částky 21 109 Kč za dobu od 1.2.2023 do zaplacení ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.3.2023 do zaplacení ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.4.2023 do zaplacení ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.5.2023 do zaplacení ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.6.2023 do zaplacení ve výši 15 % z částky 22 185 Kč za dobu od 1.7.2023 do zaplacení ve výši 15 % z částky 22 695 Kč za dobu od 1.8.2023 do zaplacení ve výši 15 % z částky 22 695 Kč za dobu od 1.9.2023 do zaplacení.

16. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 15. 3. 2023 byl zjištěn úpadek dlužnice [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Na majetek dlužnice [právnická osoba] byl prohlášen konkurz. Insolvenční správkyní se ustanovuje [osobní údaje žalované] se sídlem [adresa].

17. Podáním ze dne 16. 6. 2023 žalobce navrhoval, aby soud na základě § 265 odst. 1 insolvenčního zákona pokračoval v řízení na straně žalované s insolvenční správkyní [název žalované] se sídlem [adresa].

18. Účastníci učinili nesporným, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil 30. 11. 2017 z důvodu zjištění nemoci z povolání. Od 1. 12. 2017 žalobci vznikl nárok na výplatu renty, žalobce nevykonával práci dle pracovní smlouvy v [obec] na Slovensku.

19. Soud provedl důkaz pracovní smlouvou ze dne 21.11.2016, posudkem o uznání nemoci z povolání ze dne 26. 10. 2017, podklady pojišťovny Kooperativa pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku ze dne 6. 12. 2017, výplatními lístky za červenec r. 2017 až září r. 2017, vyrozumívacím dopisem Kooperativy pojišťovna poškozenému ze dne 24. 7. 2018, potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti žalobce za r. 2018, vyrozumívacím dopisem Kooperativy pojišťovna ze dne 11. 2. 2019 poškozenému k pracovnímu úrazu ze dne 2. 12. 2016, potvrzením o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne 1. 3. 2019, výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 6. 2019 včetně doručenky, mzdovou směrnicí polečnosti [právnická osoba] ze dne 28. 12. 2016, přílohou č. 1 k této směrnici, sestavou odpracovaných směn za třetí čtvrtletí 2017 dle jednotlivých měsíců, mzdovým listem žalobce za rok 2017, výkazem směn žalovaného za třetí čtvrtletí 2017, sdělením Kooperativa pojišťovna ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 12. 2017 do 31. 7. 2021 ze dne 20. 11. 2022, výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí svědka [celé jméno svědka], sdělení Kooperativa pojišťovna ohledně náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 8. 2021 do 31. 12. 2022, mzdovým listem žalobce za rok 2021, 2022, potvrzením o době vedení v evidenci uchazečů zaměstnání ze dne 4. 9. 2023, sdělením Kooperativa pojišťovna výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 1. 2023 do 18. 9. 2023 ze dne 22. 9. 2023, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, výpovědí svědka [celé jméno svědka], sdělením [právnická osoba] ze dne 31. 1. 2023 a sdělením [právnická osoba] ze dne 22. 9. 2023.

20. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobci u firmy [právnická osoba] od 1. 12. 2016 do 30. 11. 2017 místo výkonu práce bylo sjednáno„ pracoviště firmy [právnická osoba] ([obec])“ Na základě posudku o uznání nemoci z povolání ze dne 26. 10. 2017 byla u žalobce zjištěna dne 2. 12. 2019 nemoc z povolání [anonymizována dvě slova] s typickými rtg znaky, a to při výkonu profese horník ve vybavování a likvidaci. Za tuto nemoc z povolání plně odpovídá [právnická osoba] Pracovní poměr žalobce u [právnická osoba] skončil k 30. 11. 2017 z důvodu zjištění nemoci z povolání. Od 1. 12. 2017 žalobci vznikl nárok na výplatu renty. Žalobce nevykonával práci dle pracovní smlouvy v [obec] na Slovensku. Pojišťovna Kooperativa potvrdila sdělením ze dne 6. 12. 2017, že žalobci byla vyplácena renta pojišťovnou od 1. 12. 2017 s tím, že rozhodným hrubým výdělkem je výdělek za 3. čtvrtletí roku 2017 ve výši 18 798 Kč. Náhrada za ztrátu na výdělku od 1. 12. 2017 do 31. 12. 2017 pojišťovnou Kooperativa byla vyplacena ve výši 7 798 Kč v hrubé mzdě. Z vyrozumívacího dopisu pojišťovny Kooperativa ze dne 11. 2. 2019 bylo zjištěno, že pojišťovna vyplatila žalobci náhradu za ztrátu na výdělku od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019 ve výši 9 018 Kč v hrubé mzdě. Od 1. 12. 2017 je žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Žalobce podal před podání žaloby výzvu ze dne 3. 6. 2019 [právnická osoba] potvrdila přípisem ze dne 20. 11. 2022, že za rok 2017 vyplatila hrubou rentu ve výši 7 798 Kč za měsíce 1-12 2018 vyplatila hrubou rentu 8 456 Kč měsíčně, to je celkem 101 472 Kč, za měsíce 1-12 2019 zaplatila žalobci rentu 9 118 Kč v hrubém, to je za dvanáct měsíců celkem 109 416 Kč, za měsíce 1-12 2020 zaplatila hrubou měsíční rentu 10 316 Kč, to je za dvanáct měsíců celkem ve výši 123 792 Kč a za měsíce 1-12 2021 zaplatila hrubou měsíční rentu 11 830 Kč, to je za sedm měsíců 82 820 Kč [právnická osoba] zaplatila náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (hrubá) za měsíce 8- 12/ 2021 11 830 Kč měsíčně, za 1– 5/ 2022 12 427 Kč měsíčně, za 6-8/ 2022 14 389 Kč, za 9–12 2022 15 668 Kč měsíčně v hrubé mzdě. [právnická osoba] zaplatila náhradu za ztrátu na výdělku po skočení pracovní neschopnosti v hrubém za měsíce 1–5/ 2023 17 029 Kč měsíčně a za měsíce 6- 8 2023 18 074 Kč měsíčně. [právnická osoba] vydala mzdovou směrnici společnosti ze dne 28. 12. 2016, která nabývá účinnosti 1. 1. 2017, a s kterou byl žalobce seznámen, což potvrdil svých podpisem. Pod bodem IV bod 6 tato firma upravila cestovní náhrady zaměstnanců s pracovištěm v [obec] ve Slovenské republice, a to podle tarifních stupňů, ve kterých byli pracovníci zařazeni, čemuž odpovídá cestovní náhrada na jeden den.

21. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalobce zná z pracovního poměru, kdy byl zaměstnán rovněž u firmy [právnická osoba] od srpna 2020 jako horník v dole. Pracovali v různých dolech, a to na dole [anonymizováno], [ulice], [obec], [anonymizována dvě slova], [obec]. Žalobce zná z dolu [anonymizováno], kde společně pracovali. Žalovaná dodavatelsky vykonávala práce pro jednotlivé šachty, pracovali na různých směnách. Smlouvu podepsal v České republice, hlavní firma byla v [obec], sazba byla 600 Kč na hodinu. Zpočátku byli placeni podle sazbou bez diet. V roce 2006, 2007 došlo ke změně odměňování tak, že dostávali diety, to znamená, že měli sazbu na hodinu plus stanovené diety. Základní plat vycházel kolem 12 000 Kč hrubého, k tomu byly diety, které dosahovaly čistého 25 000 Kč až 28 000 Kč u osmihodinové pracovní doby, nikam do práce nedojížděli. Do práce jel normálně z bydliště na jednotlivé šachty, kde [anonymizována dvě slova] vykonával dodavatelské práce.

22. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalobce zná, spolupracovali spolu u firmy [právnická osoba], kdy žalobce byl jeho parťák a svědek byl zařazen jako horník. Pracovali na dole [ulice], [anonymizováno], [obec], žalobce znal ze všech šachet. Svědek i žalobce pracovali na stejné směně a na stejných pracovištích. Pracovní smlouvu uzavírali jednou na [anonymizováno], podruhé zase na jinou firmu. Svědek si nepamatoval, jak se jmenovala. Pracovní smlouvy byly uzavírány na dobu určitou, smlouvy uzavírali v [obec], kde měla [právnická osoba] sídlo. S [právnická osoba] na Slovensku nikdy nepřicházeli do styku. U firmy byl svědek zaměstnán od roku 2008 do roku 2013. Odměňování bylo v holých třídách a zbytek byly diety, tedy byla vyplácena mzda a tzv. diety. Mzda činila i s dietami kolem 20 000 Kč, svědek byl zařazen v nejnižší třídě. Na výplatní pásce bylo napsáno, že mají nějaké diety, ale svědek nikam nedojížděl do práce, normálně vyjížděl z bydliště a pracoval na přidělených šachtách.

23. V projednávané věci s cizím prvkem je dána příslušnost a pravomoc českých soudů. [právnická osoba] má,,bydliště“, respektive sídlo v České republice, přičemž podle článku 21 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I Bis zaměstnavatel, který má bydliště v některém členském státě, může být žalován u soudu členského státu, v němž má bydliště.

24. Rozhodným právem je právo České republiky podle systematiky článku 8 nařízení I se rozhodne právo pro individuální pracovněprávní vztahy určí primárně na základě volby práva v souladu s článkem 3 citovaného nařízení. Zmiňovaná volba práva je omezena tím, že nesmí zbavit zaměstnance ochrany, kterou mu poskytují ustanovení, od nichž se nelze smluvně odchýlit podle práva, které by se používalo, pokud by smutní strany rozhodné právo nezvolili. Volba práva musí být provedena výslovně nebo musí s dodatečnou určitostí vyplývat buď z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Strany mohou provést volbu práva rovněž jen ve vztahu k některým otázkám, tj. mohou zvolit pouze použití některých předpisů (části právního řádu) ve vztahu k určitým otázkám. Takové štěpení pracovně právního statusu však musí být dostatečně určité a zcela zřejmé. V případě neexistence volby práva se primárně použije právo státu, v němž má zaměstnanec své obvyklé místo výkonu práce (článek 8 odst. 2 citovaného nařízení). Alternativně se použije jako hraniční určovatel provozovna zaměstnavatele (článek 8 odst. 3 citovaného nařízení), nelze-li uplatnit kolizní ustanovení navazující na místo obvyklého výkonu práce. Subsidiárně článek 8 odst. 4 citovaného nařízení umožňuje odchylku od těchto zásad v podobě tzv. únikové doložky, a to v případě, že z pohledu všech okolností vykazuje smlouva užší spojení s jiným právem než tím, které určují uvedená kolizní kritéria.

25. V projednávané věci nebyla v pracovní smlouvě, uzavřené mezi účastníky, volba práva provedena. Žalobce je českým státním občanem. Žalovaná je právnickou osobou zřízenou podle českého práva. Pracovní smlouva byla sepsána v českém jazyce a jako místo výkonu práce jsou uvedena pracoviště firmy [právnická osoba] ([obec]). Žalobce v tomto místě nikdy nevykonával žádnou práci, žalobce vykonával práci od vzniku pracovního poměru výhradně v České republice. Vzhledem k neexistenci volby práce se v projednávané věci podle článku 8 odst. 2 nařízení I, použije právo státu, v němž měl žalobce své obvyklé místo výkonu práce, které je právo České republiky.

26. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá z důvodu nemoci z povolání, která u něj byla zjištěna dne 2. 12. 2019 v doplatku náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2023 podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen zákoník práce).

27. Mezi účastníky není sporu o tom, že u žalobce byla zjištěna nemoc z povolání dne 1. 12. 2019, a to [anonymizována dvě slova] s typickými RTG znaky. Za tuto nemoc z povolání plně odpovídá [právnická osoba] Žalobce nevykonával práci dle pracovní smlouvy v [obec] na Slovensku, ale u dolu [anonymizováno]. Žalobce od 1. 12. 2017 u [právnická osoba] skončil k 30. 11. 2017 z důvodu zjištění nemoci z povolání a od 1. 12. 2017 žalobci vznikl nárok na výplatu renty. Rozhodným hrubým výdělkem pro výplatu renty je třetí čtvrtletí roku 2017 ve výši 18 798 Kč měsíčně v hrubé mzdě.

28. Jádro sporu mezi účastníky spočívalo v tom, jaké skutečnosti jsou rozhodné pro stanovení výše nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tj. jaké skutečnosti jsou rozhodné pro stanovení průměrného výdělku. Dle rozhodného průměrného výdělku žalobce je nutno započíst veškeré částky, které byly žalobci za vykonanou práci vyplaceny, tj. mzdu od žalované a cestovní náhrady.

29. Pro posouzení povahy právního vztahu není rozhodná sama okolnost, jak je právní jednání označeno, popřípadě, jaké jsou subjektivní představy účastníků u povaze jejich vztahu, nýbrž posouzení obsahu (výklad), projevu vůle, tedy zjištění, co bylo každým z účastníků skutečně – třeba i konkludentně - projeveno.

30. Obsahem smlouvy (a každého dalšího prvního jednání) jsou právní následky (v podobě práv a povinností, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran, protože smlouva, stejně jako každé jiné právní jednání) se posuzuje podle jejího obsahu, znamená to (mimo jiné), že se neposuzuje podle označení, které jí vybraly smluvní strany, nebo podle jiných hledisek stranami zvolených, ale pouze podle jejího obsahu, a to v té podobě, jak byl projeven (vyjádřen) stranami smlouvy, popřípadě, jak byl vyložen v souladu se zákonem, předepsaným postupem pro výklad právních jednání.

31. Právní úkon (jednání) může být z hlediska vážnosti vůle také simulované nebo disimulované. Při simulaci jednající osoba jen předstírá, že má určitou vůli, neboť projevuje jinou vůli než jakou opravdu. Při disimulaci jednající předstírá určitou vůli proto, aby tím zastřel jiný právní úkon (právní jednání), které ve skutečnosti sleduje. Obecně platí, že simulované a disimulované právní úkony (právní úkony) jsou vadné pro nedostatek vážné vůle. Projevená vůle tedy není vážná, což působí zdánlivost právního jednání (§ 552 o. z.), respektive podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 neplatnost takového právního úkonu. Tento závěr platí také v případě, kdy simulované jednání není zamýšleno vážně, ale slouží k tomu, aby skrylo jiné právní jednání. Z průměru však toto právní jednání současně náležitosti disimulovaného právního jednání je platné za podmínky, že svým obsahem nebo účelem neodporuje zákonu ani jej neobchází, a že se ani nepříčí dobrým mravům. Posouzení, zda určité právní jednání je simulované nebo disimulované, nezáleží na tom, co jednající osoby zejména v zájmu,,úspěšné“ simulace nebo disimulace projevily nebo jak svůj právní úkon označily, ale na obsahu právního úkonu a jeho pravé (skutečné) povaze.

32. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen (§ 269 odst. 2 zákoníku práce).

33. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolení s připočtením případného invalidního důchodu, pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisu o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží (§ 271b zákoníku práce).

34. Žalobci na cestovní náhrady nemohl vzniknout nárok, protože tyto náhrady náleží zaměstnanci pouze za podmínek, které jsou stanoveny v § 152 zákoníku práce, ze kterého vyplývá, že pokud zaměstnanec v souvislosti s výkonem práce někam cestuje, koná pracovní cestu mimo pravidelné pracoviště, mimořádnou cestu v souvislosti s výkonem práce, je dočasně přidělen, či vykonává práci v zahraničí. Žádná taková situace u žalované nenastala, protože žalobce pracoval u žalované na jejich pracovištích v rámci [anonymizováno]. Žalobce práce v zahraničí nevykonával, nešlo ani o dočasné přidělení výkonu práce k jinému zaměstnavateli ve smyslu § 43 písm. a) zákoníku práce a ani o dočasné přidělení výkonu práce k jinému zaměstnavateli ve smyslu § 43 písm. a) zákoníku práce a ani žalovaná toto netvrdí. Žalobce žádné cestovné ani nevyúčtovával, bylo stanoveno paušálně. Cestovné takto vyplácené žalobci není náhradou cestovních výdajů, ale je možno považovat za součást mzdy žalobce. Dle rozhodného výdělku pro účely odstupného by mělo být započteno vše, co žalobce dostal zaplaceno za výkon práce pro žalovanou, tedy soud dospěl k závěru, že do průměrného výdělku žalobce je proto nutné započítat všechny částky, které byly žalobci za vykonanou práci vyplaceny, tj. mzdu od žalované, rovněž cestovní náhrady, které byly vyplaceny. Tak zvané cestovní náhrady neplnily svůj účel.

35. Zde soud odkazuje na základní zásady pracovněprávních vztahů dle § 1a písm. c) zákoníku práce, mezi něž mimo jiné patří zásada spravedlivého odměňování zaměstnance. Tyto zásady vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek. Zaměstnanec za vykonanou práci má nárok na přiměřenou mzdu. Zaměstnavateli to neumožňuje odchýlení jednání a je povinen postupovat v souladu s právními předpisy, to ani při souhlasu zaměstnance.

36. Nelze souhlasit s názorem žalované, že bylo naprosto svobodným rozhodnutím žalobce, zda se za pracovních podmínek stanovených, respektive nabídnutých, žalovanou nechá zaměstnávat či nikoliv a je s podivem, že vůči pracovním podmínkám u žalované žalobce neměl do zjištění nemoci z povolání žádné výhrady. Pokud žalobce s takovými mzdovými podmínkami žalované nesouhlasil, bylo jeho zcela svobodným rozhodnutím neuzavřít pracovní smlouvu s žalovanou a pracovat v hornictví pro jiného zaměstnavatele, například [právnická osoba] Toto žalobce neučinil a za takových mzdových podmínek pracovní smlouvu s žalovanou uzavřel. Do zjištění nemoci z povolání žalobce žádné výhrady neměl a ani nemohl mít, když v podstatě dostal tzv. cestovní náhrady, přičemž tzv. cestovní náhrady představovaly skoro stejnou částku jako smluvená mzda. Teprve až u žalobce byla zjištěna nemoc z povolání, žalobce zjistil, že tzv. cestovní náhrady se nezapočítávají do rozhodného výdělku a snižují tak odškodnění v souvislosti se zvýšenou nemocí z povolání.

37. Rozhodným výdělkem pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je třetí čtvrtletí roku 2017. Žalobce dosáhl mzdy celkem 57 704 Kč, odpracoval celkem 500,5 hodin a průměrný hrubý rozhodný výdělek činí 18 798 Kč (57 704 Kč: 500,5 hodin = 115, 29 Kč/hod x 7,5 x 21,74 = 18 798 Kč v hrubém měsíčně).

38. Žalobce obdržel za třetí čtvrtletí roku 2017 za srpen 2017 11 850Kč v čistém a srpen 2017 14 220 Kč v čistém a za září 2017 10 540 Kč v čistém. Tak zvané náhrady je nutno připočítat k dosaženému výdělku v hrubém, pak za 7/ 2017 tyto náhrady činí v hrubém 17 191 Kč, za 8/ 2017 činí 20 630 Kč a za 9/ 2017 činí náhrady 29 820 Kč, celkem náhrady v hrubém za třetí čtvrtletí 2017 činí 67 641 Kč. Hrubý příjem pro výpočet průměru činí 16 491 Kč za 7/ 2017, za 8/ 2017 20 243 Kč, za září 2017 20 970 Kč, pak pro výpočet průměru za třetí čtvrtletí roku 2017 nutno započítat výdělek ve výši 125 345 Kč, který se vydělí odpracovanými hodinami 500,5 a dosáhneme průměrný hrubý výdělek na hodinu 250,44 Kč. Tato částka se vynásobí 163,05 hodinami a průměrný měsíční hrubý příjem činí 40 835 Kč.

39. Rozhodný výdělek je nutno valorizovat <b>Měsíc/rok; Částka (Kč); Valorizace (%)</b> 2017; 40 835; 2018; 42 264; 3,50 2019; 43 701; 3,40 2020; 45 973; 5,20 2021; 49 239; 7,10 1-5/ 2022; 50 177; 1,30 + 300 Kč 6-8/ 2022; 54 292; 8,20 9-12 2022; 57 115; 5,20 1-5/ 2023; 60 028; 5,10 6-8/ 2023; 61 809; 2,3 + 400 Kč 40. Doplatek na náhradě za ztrátu na výdělku se vypočte tak, že od rozhodného výdělku, popřípadě od valorizovaného rozhodného výdělku se odpočte minimální mzda podle ust. § 271b odst. 3 věty první zákoníku práce ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnaní, to je v roce 2017 v částce 11 000 Kč měsíčně, dále se odpočte náhrada za ztrátu na výdělku, která byla zaplacena pojišťovnou, viz příloha.

41. Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou platí, že soud je vázán žalobou ve smyslu ust. § 153 odst. 1 o. s. ř., a proto soud přiznal žalobci doplatek renty tak, jak byl žalován (viz příloha), a to ve výši 1 239 975 Kč.

42. Úrok z prodlení byl přiznán v souladu s § 141 odst. 1 zákoníku práce a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

43. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak v řízení byl procesně úspěšný žalobce, kdy žalobě bylo zcela vyhověno, a proto má žalobce podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř., proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby z punkta 729 239 Kč po 11 220 Kč za úkon (příprava a převzetí, sepis kvalifikované výzvy, sepis žaloby), za jeden úkon právní služby rozšíření žaloby ze dne 28. 9. 2021 z punkta 188 502 Kč, ve výši 8 660 Kč za dva úkony právní služby zastupování u jednání 29. 9. 2021 a zastupování u jednání 25. 1. 2023 z punkta 740 493 Kč ve výši 11 300 Kč za úkon, za jeden úkon rozšíření žaloby ze dne 24. 3. 2023 z punkta 328 904 Kč ve výši 9 200 Kč, za jeden úkon rozšíření žaloby 25. 9. 2023 z punkta 179 010 Kč ve výši 8 300 Kč, za úkon zastupování u jednání 5. 12. 2023 z punkta 1 239 975 Kč ve výši 13 260 Kč, za režijní paušál 9 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v souvislosti s jednáním soudu 29. 9. 2021, 25. 1. 2023 a 5. 12. 2023, 6 x 100 Kč za cestovné zástupce žalobce k jednání 29. 9. 2021 z [obec] do [obec] a zpět vozidlem o průměrné spotřebě 6,5l/10 km benzínu a při ujetí 40 kilometrů tam a zpět. Náhrada za použití vozidla činí 176 při sazbě 4,40 Kč/km a náhrada za pohonné hmoty činí 72 Kč při ceně benzínu dle vyhlášky 27,80 Kč a za cestovné k jednání soudu 25. 1. 2023 a 5. 12. 2023 při ujetí 40 kilometrů tam a zpět stejným vozidlem, náhrada za použití vozidla činí 416 Kč a náhrada za pohonné hmoty činí 214 Kč. Odměna advokáta celkem činí 99 878 Kč. Advokát Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem DPH, která představuje 21% a činí 20 974 Kč, pak odměna advokáta včetně DPH činí 120 852 Kč.

44. Z rozpočtových prostředků soudu bylo zaplaceno svědečné svědkovi [celé jméno svědka] ve výši 392 Kč. Soud v souladu § 148 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit České republice tyto náklady řízení, když žalovaný neměl ve věci úspěch. Skutečnost, že žalovaný je ze zákona od placení soudních poplatků osvobozen dle § 11 odt. 2 písm.n) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění, nemá na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu žádný vliv.