25 C 65/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowanice a přísedících Ing. Ervína Rzymanka a Renáty Švedové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 4 861,70 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 431 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 17 339 Kč náklady řízení k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 9. 3. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 860 Kč z titulu náhrady škody způsobené zaměstnancem. V odůvodnění svého návrhu žalobce uvedl, že žalovaný byl u žalobce zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 21. 8. 2013. S účinností od 22. 11. 2013 byl žalovaný jmenován do funkce vedoucího provozu [anonymizováno] [ulice] a [anonymizována dvě slova] žalobce. Dne 7. 9. 2017 žalovaný převzal jako odpovědný zaměstnanec od [územní celek] zapůjčené venkovní lavice pro akci [anonymizována dvě slova] [rok] a zároveň zajišťoval také vrácení zapůjčených lavic. Žalovaný však nezajistil kompletní vrácení lavic, když při vrácení chyběla kovová noha – oblouk k lavičce. Žalovaný tuto skutečnost nenahlásil žalobci a celou situaci řešil svévolně tak, že obci [obec] nabídl, že chybějící část lavice vyrobí na své náklady. Toto však dosud neučinil a žalobce se až následně od [územní celek] dozvěděl o vzniklé škodě ve výši 4 862 Kč. V prosinci 2017 žalovaný nezajistil řádné vypnutí elektrického topení v [anonymizována dvě slova] v [obec], jehož byl vedoucí, akumulační elektrická kamna tudíž nebyla vypnuta po dobu od prosince do února 2017, a tím došlo k navýšení spotřeby elektrické energie, čímž žalobci vznikla škoda ve výši 998,30 Kč.

2. Podáním ze dne 8. 4. 2021, které bylo doručeno soudu dne 9. 4. 2021, vzal žalobce svou žalobu v rozsahu částky 998,30 Kč zpět, přičemž uvedl, že se jedná o část žaloby týkající se nevypnutého elektrického topení a navýšení spotřeby elektrické energie.

3. Usnesení č. j. 25 C 65/2021-15 ze dne 25. 5. 2021 soud v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení ohledně částky 998,30 Kč zastavil. Usnesení nabylo právní moci 16. 6. 2021.

4. Dne 26. 8. 2021 soud ve věci vydal platební rozkaz pod č. j. 25 C 65/2021-24. Proti tomuto platebnímu rozkazu v zákonné lhůtě podal odpor žalovaný, čímž došlo k zrušení platebního rozkazu a ve věci bylo nařízeno jednání.

5. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, při organizaci městských slavností nepodepisoval hmotnou odpovědnost za vybavení areálu, na přípravě a stavbě se kromě zaměstnanců [anonymizována tři slova] podíleli pracovníci města zaměstnaní na veřejně prospěšné práce. S těmito pracovníky byla zajištěna z příkazu ředitelky [celé jméno svědkyně] také doprava a stavba předmětných laviček. Ve skladu v [obec] tito zaměstnanci naložili na nákladní auto veškeré díly předmětných lavic a po převezení do areálu městských slavností také prováděli montáž. Byl zjištěn chybějící díl. Ihned po tomto zjištění se pokoušeli dovolat do [obec], ale marně. Při následném vrácení laviček po skončení akce žalovaný upozornil na chybějící díl. Bohužel zástupce obce trval na dodání chybějícího dílu. I když žalovaný neuznává, že osobně způsobil tuto škodu, raději tuto záležitost řešil sám a na své náklady. Zapůjčil si jeden díl a zadal zakázku zámečnické dílně v [obec]. Zakázka byla oceněna částkou 1 750 Kč. Ředitelka se do celé záležitosti vložila a na její příkaz musel zakázku zrušit a bylo mu ředitelkou zamezeno řešit tuto záležitost. Navíc ředitelka pověřila výrobou tohoto dílu spřízněnou firmu a cenu nesmyslně navýšila, na což upozornil vedoucího [celé jméno svědka], zástupce ředitelky.

6. Účastníci učinili nesporným, že žalovanému u žalobce vznikl pracovní poměr od 21. 8. 2013 se zařazením jako provozní pracovník, dne 22. 11. 2013 byl žalovaný jmenován vedoucím provozu [anonymizováno] [ulice] a [anonymizována dvě slova]. Dne 7. 9. 2017 žalovaný převzal zapůjčené lavičky od [územní celek]. Žalovanému skončil u žalobce pracovní poměr na základě výpovědi ze dne 8. 6. 2018 dle § 52 písm. c) zákoníku práce ke dni 31. 8. 2018. Žalovaný převzal výzvu k plnění ze dne 21. 6. 2018, a to dne 31. 8. 2018.

7. Soud provedl důkaz zápisem z porady ze dne 30. 5. 2017, přípisem pro místostarostu [stát. instituce] ze dne 15. 8. 2017, emailem místostarosty [stát. instituce] pro ředitelku žalobce ze dne 5. 6. 2018, emailem od žalovaného pro [celé jméno svědka] ze dne 5. 6. 2018, zápisem z jednání ze dne 5. 6. 2018, odstoupením z funkce vedoucího provozu [anonymizováno] [ulice] a [anonymizována dvě slova] ze dne 7. 6. 2018, objednávkou č. 47/3/18/1 ze dne 8. 6. 2018, stavebním rozpočtem, krycím listem rozpočtu, fakturou ze dne 27. 6. 2018, výpisem z účtu ze dne 23. 7. 2018, směrnicí ředitelky [anonymizováno] [obec] [číslo] – evidence objednávek, emailem z 3. 12. 2021 od [celé jméno svědka] z firmy [právnická osoba], emailem z 2. 12. 2021 od [jméno] [příjmení], emailem z 3. 12. 2021 od [jméno] [příjmení], zápisem z jednání škodní komise ze dne 23. 5. 2018, potvrzením o zaměstnání – zápočtovým listem ze dne 31. 8. 2018, rekapitulací firmy [právnická osoba] ze dne 11. 6. 2018, stavebním rozpočtem firmy [právnická osoba], ze dne 11. 6. 2018, stanovením ceny za výrobu podstavce ze dne 11. 6. 2018 firmy [právnická osoba], výpovědí [celé jméno svědkyně] jako účastníka řízení s jejím souhlasem, výpovědí svědka [celé jméno svědka], výpovědí svědka [celé jméno svědka] a výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně].

8. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalovanému u žalobce vznikl pracovní poměr od 21. 8. 2013 se zařazením jako provozní pracovník. Dnem 22. 11. 2013 byl žalovaný jmenován vedoucím provozu [anonymizováno] [ulice] a [anonymizována dvě slova]. Zástupce ředitelky žalobce [celé jméno svědka] objednávkou ze dne 15. 8. 2017 objednal u místostarosty [stát. instituce] zapůjčení 108 ks venkovních lavic na tradiční celoměstskou akci„ [anonymizována dvě slova] 2017“, konané 8. – 9. září 2017 v areálu [anonymizováno] sportovní haly v [obec]. Zapůjčení bylo na dobu od 7. 9. do 10. 9. 2017. Dne 7. 9. 2017 žalovaný převzal zapůjčené lavičky od [územní celek]. Emailem ze dne 5. 6. 2018 místostarosta [územní celek] uplatnil u ředitelky žalované [celé jméno svědkyně] stížnost na žalovaného, kdy při vrácení lavic na [anonymizováno] slavnosti bylo zjištěno, že chybí jeden kozlík, tzn. jeden díl konstrukce laviček, který drží desky na sezení. Z toho důvodu byl opětovně zapůjčen tento díl žalovanému jako vzor, aby byl z jeho strany vyroben nový. Bohužel do této chvíle nemají ani jeden. Žalovaný se emailem ze dne 5. 6. 2018 vyjádřil k výše uvedené stížnosti z [obec]. Žalovaný uvedl, že při montáži laviček zjistili, že chybí jeden kozlík. Tuto skutečnost neprodleně volal panu [příjmení], který ale tvrdil, že odvezli vše, proto to muselo být kompletní. Protože žalovaný osobně podepsal převzetí všech laviček, musel vzít tuto chybu na sebe a s panem [příjmení] z [územní celek] se dohodli, že chybějící kozlík nechá na vlastní náklady vyrobit dle jednoho zapůjčeného kusu, který poslouží jako vzor. Dále v emailu uvedl, že jelikož se zmíněný nový kozlík měl dostat na závěrečnou povrchovou úpravu zinkování až tento týden, dodání do [obec] by proběhlo v týdnu od 11. 6. 2018. Ze zápisu z jednání ze dne 5. 6. 2018 ke stížnosti [územní celek] bylo zjištěno, že jednání byli přítomni [celé jméno svědkyně], ředitelka žalobce, [celé jméno svědka], Ing. [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně], u žalovaného není jeho podpis. Ze zápisu vyplývá, že žalovaný nenahlásil vedení žalobce ztrátu konstrukce lavičky a rozhodl se, že chybějící část lavičky nechá vyrobit na své náklady. Vzhledem k tomu, že chybějící část nebyla dodána ani v měsíci květnu 2018, byla obci [obec] zaslána stížnost. Pochybení žalovaného bylo spatřováno v tom, že o vzniklé škodě v předmětném případě nepostupoval standardní cestou a jako zaměstnanec žalobce pověřený převzetím a převozem lavic o chybějící části neinformoval vedení žalobce, ale rozhodl se řešit vzniklou situaci, jako soukromá osoba. Žalobci způsobil škodu ve výši 4 862 Kč bez DPH. Žalobce u firmy [právnická osoba] uplatnil objednávku č. 47/3/18/1 na výrobu pozinkovaného podstavce k venkovním lavicím dle cenové nabídky, která je nedílnou součástí této objednávky. Předpokládaná cena byla stanovena ve výši 4 862 Kč, a to na základě krycího listu rozpočtu. Na základě této objednávky firma [právnická osoba] vyfakturovala výrobu + montáž podstavce k venkovním lavicím v částce 4 862 Kč bez DPH. Žalobcem byla tato částka uhrazena dne 23. 7. 2018. Žalovanému skončil u žalobce pracovní poměr na základě výpovědi ze dne 8. 6. 2018 dle § 52 písm. c) zákoníku práce ke dni 31. 8. 2018. Ve dnech 8. 6. 2018 do 31. 8. 2018 bylo u žalovaného vykazováno pracovní volno s náhradou mzdy jako překážce na straně zaměstnance dle § 208 zákoníku práce. Žalovaný převzal výzvu k plnění ze dne 21. 6. 2018, a to dne 31. 8. 2018. Směrnice ředitelky [anonymizováno] [obec] [číslo] řeší evidenci objednávek. V emailu ze dne 3. 12. 2021 pro žalovaného uvedl [jméno] [celé jméno svědka] z firmy [právnická osoba], že nenašel původní nabídku, tudíž ani původní zadání nezná. Pokud by bylo objednáno v roce 2017 – 2018, tak materiál a povrchová úprava žárovým zinkováním by činila přibližně 1 000 Kč, výroba 980 Kč, celkem zhotovení by bylo provedeno za částku 1 980 Kč. Cenovou nabídkou provedenou emailem 2. 12. 2021 byl naceněn předmětný výrobek na cenu 2 500 Kč. [jméno] [příjmení] nacenil výrobu předmětného dílu 2 700 Kč – 3 000 Kč podle počtu kusů.

9. Z výpovědi [celé jméno svědkyně], jako účastníka řízení s jejím souhlasem bylo zjištěno, že [celé jméno svědkyně] vykonává funkci statutárního zástupce ředitelky žalobce od roku 2003 doposud. Žalovaný byl zaměstnán na funkci vedoucího [anonymizováno] [ulice] a [anonymizována dvě slova]. Žalobce byl podřízen jejímu zástupci [celé jméno svědka], a to po technické stránce, v ostatním byl podřízen ředitelce. Ředitelka obdržela mail ze dne 5. 6. 2018, ve kterém jí sděloval místostarosta [obec], že žalobce měl zapůjčené lavice od [územní celek] na slavnosti v září 2017. Místostarosta si stěžoval na žalovaného, který neodevzdal lavičky po konání [anonymizováno] slavností v plném počtu, přislíbil správci areálu, že konstrukci dodá. Uběhlo tři čtvrtě roku a [územní celek] chtěla organizovat dětský den a konstrukce lavičky chyběla. Tuto škodu žalovaný nenahlásil. V emailu, který byl poslán žalobci, žalovaný sdělil, že ví o tom, že ke ztrátě konstrukce lavičky došlo, že to nikomu neoznámil, protože chtěl nechat vyrobit jako soukromá osoba tuto konstrukci. Do té doby nic nedodal, přestože uběhlo tři čtvrtě roku. Kdyby žalovaný nahlásil škodu Mgr. [celé jméno svědka], oznámili by to policii a řešili by pojistnou událost. Což se ovšem nestalo, protože žalovaný škodu nenahlásil. Protože [územní celek] potřebovala předmětnou konstrukci lavičky v sobotu a email byl zaslán v úterý, ředitelka zavolala místostarostovi, aby ji dodal rozměry lavičky. Zjišťovala, zda by byl někdo ochoten tuto konstrukci vyrobit. Firma, kterou oslovili, [právnická osoba], nebyla rovněž schopna ji vyrobit v tak krátké době. Ředitelka potvrdila, že nemá osobně žádnou vazbu, ani rodinnou, ani jinou na firmu [právnická osoba] Tuto firmu využívají k zhotovení konstrukcí pro jejich potřebu. Kdyby žalovaný sdělil informace o tom, že je možné vyrobit konstrukci za nižší cenu, a byl na to dostatečný časový prostor, tak by takto učinili. Ale takové sdělené od žalovaného nedošlo. Žalovaný dne 5. 6. 2018 ani později nepředložil žádnou objednávku, či smlouvu, či cenový návrh na zhotovení konstrukce lavičky a ani žádný cenový návrh a ani žádnou firmu, která mohla tuto lavičku zhotovit. Přitom na to měl dostatek času od ztráty lavičky do zjištění její ztráty.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalovaného zná, když se s ním setkal jako s běžným zákazníkem. Přišel se zeptat, že by potřeboval něco vyrobit, měla to být podnož pod nějaký stůl pravděpodobně. Bylo to někdy před dvěma, třemi, čtyřmi lety. Nepamatoval si to svědek přesně. Zakázka byla naceněna a tím to skončilo, konkrétní objednávka nebyla uplatněna. Znovu žalovaný za svědkem přišel někdy v prosinci 2021, jaká byla tehdy cenová nabídka s tím, že mu svědek potvrdil, kolik by to stálo v tehdejší době.

11. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že u žalobce pracoval od roku 2009 a jako zástupce ředitelky od roku 2011. Žalovanému byl nadřízen ve věcech technických. Žalovaný byl zařazen jako vedoucí [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Svědek ho ohodnotil jako dobrého zaměstnance, který byl iniciativní, a nebyly s ním žádné problémy. Svědek byl odpovědný za celou akci [anonymizováno] slavností, informace o tom, že se ztratila lavička, se svědek dozvěděl týden, možná dva týdny po skončení akce od žalovaného, který ho informoval o tom, že [územní celek] nahlásila ztrátu lavičky. Informoval ho o tom, že si záležitost vyřeší sám a že se domluvil se správcem, že z vlastní iniciativy a z vlastních prostředků si konstrukci nechá vyrobit. Svědek si myslel, že tím celá záležitost bude uzavřena. Následně došlo k jednání s ředitelkou žalobce. Žalovaný žádnou konstrukci lavičky nenechal vyrobit, proto bylo nakonec rozhodnuto, že bude vyrobená konstrukce lavičky u dodavatelské firmy [právnická osoba] Jednalo se o firmu, s kterou žalobce často spolupracoval. Žalobce při jednání nedoložil žádnou konstrukci lavičky, kterou by měl vyrobenou. Svědek měl za to, že řešení, které mu nabidnul žalovaný, bude jednodušší, neformální a rychlejší, ale k tomuto řešení ze strany žalovaného nedošlo.

12. Z výpovědi [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že u žalobce je zaměstnána od roku 2016 jako ekonomka. Dozvěděla se o této věci, když došla stížnost od místostarosty [územní celek], když nebyla vrácena konstrukce od jedné lavičky, kterou obec zapůjčila v roce 2017 při konání [anonymizováno] slavností. O ztrátě lavičky bezprostředně žalovaný nikoho neinformoval. Poptávka na zakázku nemusela být činěna, když se jednalo o zakázku, kde částka nebyla vyšší než 50 000 Kč. Firma [právnická osoba] byla ochotna vyrobit v poměrně krátkém čase konstrukci lavičky za cenu 4 682 Kč. Další nabídky byly ještě vyšší. Při řešení náhrady škody byl přítomen i [celé jméno svědka].

13. Vzhledem k tomu, že se jedná o náhradu škody, která vznikla žalobci 23. 7. 2018 zaplacením zhotovení konstrukce lavičky, je nutno věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen zákoník práce).

14. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 250 odst. 1 zákoníku práce).

15. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255 zákoníku práce (§ 250 odst. 3 zákoníku práce).

16. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav (§ 257 odst. 1 zákoníku práce).

17. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinností, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobená úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek (§ 257 odst. 2 zákoníku práce).

18. Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit (§ 264 zákoníku práce).

19. Předpokladem pro vznik obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je porušení pracovních povinností zaměstnancem při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním. Vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance ke vzniku odpovědnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně. V řízení o náhradu škody podle § 250 odst. 1 zákoníku práce má poškozený zaměstnavatel procesní povinnost tvrdit a posléze prokázat všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu.

20. Povinnosti pracovněprávního charakteru vyplývají zaměstnanci z právních předpisů, vnitřních předpisů zaměstnavatele, závazných pokynů vedoucích zaměstnanců, nebo z pracovní popř. jiné pracovněprávní smlouvy či dohody. Protiprávnost lze charakterizovat jako objektivní stav existujícího rozporu mezi určitým faktickým úkonem (opomenutím určitého úkonu) zaměstnance a povinnosti, která vyplývá zaměstnanci z některého z výše uvedených pramenů. O vztah v příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnancem (tj. bez zaviněného porušení povinností zaměstnancem by škoda nevznikla tak jak vznikla). Za škodu je nutno považovat majetkovou újmu, která nastala v majetkové sféře zaměstnavatele a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Lze rozlišovat škodu skutečnou a ušlý zisk. Skutečnou škodou se rozumí částka, o kterou se majetek zaměstnavatele zmenšil, reprezentující majetkové hodnoty, které je nutno vynaložit k uvedení v předešlý stav. Za ušlý zisk lze považovat újmu spočívající v tom, že u zaměstnavatele nedojde v důsledku škodné události ke zvětšení majetkových hodnot, ač by se to dalo, nebýt škodné události, s ohledem na pravidelný běh věcí, důvodně očekávat. Zaměstnavateli náleží vždy zásadně náhrada skutečné škody, byla-li však škoda způsobená zaměstnancem úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku. Zavinění vyjadřuje subjektivní vztah zaměstnance ke svému jednání, které je protiprávní a ke škodě, jako k následku takového jednání. Zavinění ve formě úmyslu (úmyslné zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit a chtěl škodu způsobit (úmysl přímý), nebo tehdy když jednající věděl, že škodu může způsobit a pro případ, že ji způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý). Zavinění ve formě nedbalosti (nedbalostní zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá) nebo tehdy, jestliže jednající nevěděl, že škodu může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá).

21. V rámci příprav [anonymizováno] slavností 2017 žalovaný mimo jiné byl zodpovědný za zapůjčení laviček od [územní celek]. V emailu ze dne 5. 6. 2018 sám žalovaný potvrdil, že osobně podepsal převzetí všech laviček a bylo jeho povinností rovněž tyto lavičky v zapůjčeném počtu vrátit. Žalovaný nezajistil kompletní vrácení zapůjčených laviček, když jedna kovová konstrukce lavičky nebyla vrácena. Ztrátu konstrukce lavičky žalovaný chtěl řešit tím, že ji na své náklady nechá zhotovit. Svědek [celé jméno svědka], přímý nadřízený žalovaného po technické stránce, věděl o tom, že konstrukce lavičky se ztratila a nebyla vrácena, rovněž věděl o tom, že žalovaný se rozhodl, že z vlastní iniciativy a z vlastních prostředků konstrukci lavičky nechá vyrobit, a tím bude celá situace vyřešená. Ani žalovaný, ani jeho nadřízený [celé jméno svědka] neoznámili ředitelce [celé jméno svědkyně] ztrátu konstrukce lavičky. [anonymizováno] slavnosti 2017 se konaly od 7. 9. do 10. 9. 2017 O tom, že kovová konstrukce lavičky nebyla vrácena obci [obec], se ředitelka [celé jméno svědkyně] dozvěděla až z emailu 5. 6. 2018, kdy si místopředseda [územní celek] stěžoval, že nedošlo k vrácení konstrukce, z toho důvodu byla zapůjčena chybějící kovová konstrukce žalovanému jako vzor, aby z jeho strany bylo zajištěno vyrobení nové konstrukce lavičky. Ovšem až do 5. 6. 2018 k vyřešení ztráty kovové konstrukce lavičky nedošlo. Žalovaný tvrdil, že u firmy [právnická osoba] nechal zhotovit kovovou konstrukci, která byla oceněna částkou 1 980 Kč. Jak potvrdil svědek [celé jméno svědka], tak došlo pouze k nacenění zakázky, a tím to skončilo, když žalovaný konkrétní objednávku neuplatnil. Poté, co ředitelka [celé jméno svědkyně] se dozvěděla, že konstrukce lavičky nebyla vrácena, bylo nutno co nejdříve zajistit její vyrobení a vrácení obci [obec] [celé jméno svědka] vyhotovil objednávku na základě cenové nabídky u firmy [právnická osoba] na zhotovení pozinkovaného podstavce k venkovní lavici za cenu 4 862 Kč bez DPH. Jednalo se o firmu, s kterou žalobkyně často spolupracovala, když potřebovala vyrobit nějaké konstrukce. Částka 4 862 Kč byla žalobcem zaplacena 23. 7. 2018, čímž žalobci vznikla škoda. Mezi vznikem této škody a porušením pracovních povinností žalovaným je příčinná souvislost na straně žalovaného, a je zde zavinění na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že se jedná o škodu způsobenou z nedbalosti, nesmí škoda přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se 4,5 násobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. V daném případě soud nezjišťoval tento průměrný měsíční výdělek s ohledem na to, že škoda je velmi nízká.

22. Kdyby žalovaný zajistil výrobu chybějící kovové konstrukce lavičky v přiměřené lhůtě, mohl by takto učinit, ale toto se v daném případě nestalo, když místostarosta [územní celek] urgoval skoro po roce od zapůjčení a nevrácení laviček nevrácenou kovovou konstrukci lavičky.

23. Ustanovení § 264 zákoníku práce zakotvuje tzv. moderační právo soudu určit náhradu škody nižší částkou, než je skutečná škoda, tak aby přiznaná náhrada škody vyjadřovala to, co v konkrétním případě lze po zaměstnanci spravedlivě požadovat. Ustanovení § 264 zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soud, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy z širokého předem neomezeného okruhu okolností. Pro posouzení, zda jsou v daném případě dány důvody zvláštního zřetele hodné pro snížení náhrady škody, zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek má soud vycházet v zákoníku práce ani v ostatních právních předpisech není pojem„ důvodu zvláštního zřetele hodných“ definován. Vymezení hypotézy právní normy obsažené v § 264 tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Zde soud může přihlédnout např. k okolnostem vzniku škody, k formě a míře zavinění škody zaměstnancem apod., tedy ke skutečnostem, které v řízení vyšly najevo.

24. V tomto případě žalobce prokázal všechny předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu v celkové výši 4 862 Kč. Soud zde přihlédl při moderaci ke skutečnosti, jak škoda vznikla, když žalovaný v rámci zajišťování [anonymizováno] slavností 2017 zajišťoval i jiné úkoly potřebné pro zajištění této akce. Zapůjčení a vrácení laviček bylo pouze jedním z úkolů, které musel zajišťovat. Dále soud přihlédl k tomu, že nadřízený žalovaného [celé jméno svědka] hodnotil žalovaného jako dobrého pracovníka, který byl iniciativní, a nebyly s ním žádné problémy. Žalovaný se sice snažil chybějící kovovou konstrukci lavičky zajistit jejím vyrobením, ovšem tuto výrobu nezajistil a pak žalobce musel zajistit výrobu lavičky v krátkém časovém úseku. Proto soud z důvodu zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně snížil, a to na její polovinu odpovídající částce 2 431 Kč.

25. Žalovaný vznesl námitku promlčení s odůvodněním, že ke škodní události mělo dojít již v měsíci září 2017, avšak samotná žaloba byla podána až dne 9. 3. 2021 (tedy více než půl roku po uplynutí promlčecí doby). Soud má za to, že vznesená námitka promlčení není důvodná. Žalovaný byl v průběhu jednání poučen podle § 118a odst. 2 o. s. ř., že předseda senátu má za to, že věc je možno posoudit po právní stránce jinak, než podle právního názoru žalovaného ohledně vznesené námitky promlčení. Přitom odkázal na rozhodnutí NS 5 Cz 12/74, R 16/1976, dle kterého, jde-li o škodu vzniklou organizaci zaplacením peněžní částky odepsáním z peněžního účtu, může k této škodě dojít teprve odepsáním této částky z účtu plátce. Současně soud vyzval žalovaného, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností, a dále ho poučil, že pokud takto neučiní, bude soud při rozhodnutí vycházet ze svého právního názoru. Žalovaný po tomto poučení nedoplnil vylíčení rozhodných skutečností a soud tedy má za to, že ke škodě v daném případě došlo až zaplacením žalované částky na účet 23. 7. 2018. Žaloba byla u soudu podána 9. 3. 2021, tedy v této době ještě neuplynula tříletá promlčení doba. Tak k promlčení žalované částky nedošlo.

26. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak v řízení byl procesně úspěšný žalobce, když žalobě bylo vyhověno, a k provedené moderaci se nepřihlíží, proto má žalobce podle 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení za právní zastoupení, přičemž je vycházeno z punkta 4 862 Kč a žalobci vznikly náklady řízení za právní zastoupení za 9 úkonů po 1 000 Kč (příprava a převzetí, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 22. 11. 2021, sepis vyjádření ve věci samé ze dne 22. 11. 2021, zastupování u jednání 23. 11. 2021 od 8:00 do 9:50 h, zastupování u jednání dne 13. 12. 2021 do 7:30 do 9:15 h, zastupování u jednání 3. 3. 2022 od 12:00 do 14:50 h – 2 úkony), za režijní paušál 9 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1a v souvislosti s jednáním soudu 23. 11. 2021, 13. 12. 2021 a 3. 3. 2022 3 x 4 x 100 Kč, za cestovné zástupce žalobce k jednání 23. 11. 2021 a 13. 12. 2021 z [obec] do [obec] a zpět 2 x 30 km, náhrada za použití vozidla 264 Kč při sazbě 4,40 Kč za kilometr a náhrada za pohonné hmoty 119 Kč při ceně nafty 27,20 Kč litr, cestovné zástupce žalobce k jednání dne 3. 3. 2022 z [obec] do [obec] a zpět 30 km, náhrada za použití vozidla 141 Kč při sazbě 4,70 Kč za kilometr a náhrada za pohonné hmoty 79 Kč při ceně nafty dle vyhlášky 36,10 Kč/litr Celkem odměna advokáta činí 13 503 Kč. Advokát Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem DPH, která činí 21 %, čemuž odpovídá částka 2 836 Kč Celkem odměna advokáta včetně DPH činí 16 339 Kč. Žalobce zaplatil soudní poplatek 1 000 Kč Celkem v souvislosti s tímto sporem žalobci vznikly náklady řízení celkem 17 339 Kč.

27. Žalobce požadoval za právní zastoupení jeden úkon za poradu s klientem před druhým jednáním soudu přesahující 1 hodinu dne 12. 12. 2021, za písemné vyjádření včetně důkazních návrhů ze dne 2. 3. 2022 a za poradu s klientem před třetím jednáním soudu dne 1. 3. 2022. Pokud se týká další porady s klientem dle § 11 odst. 1c vyhlášky č. 177/1990 Sb. (dále jen advokátní tarif) soud nepřiznal advokátovi odměnu za požadované porady, když již v rámci úkonu příprava a převzetí obsahuje první poradu s klientem a soud v této věci přiznal další poradu ze dne 22. 11. 2021, ze které vzešlo písemné vyjádření ve věci ze dne 22. 11. 2021. Další porady soud nepovažuje za potřebné s ohledem na předmět sporu, který není ani právně, ani skutkově složitý. Další porady s klientem se již musel vejít do limitu 1 hodiny a na tento rozsah nelze náklad na odměnu advokáta považovat za účelný. Pokud se týká písemného vyjádření ze dne 2. 3. 2022, tak toto se ve spise nenachází.