25 C 65/2023
č. j. 25 C 65/2023-86
V PLATNOSTIOkresní soud v Karvině vysvětlil, že ve výroku rozhodnutí došlo k písařské chybě při uvedení částky a úroku z prodlení. Soud upravil výrok tak, že správně zní částka 328 Kč s úrokem 15 % ročně za dobu od 4. listopadu do zaplacení. Oprava byla provedena na základě § 164 odst. 1 zákona o soudním řádu, který umožňuje opravu zřejmých nesprávností. Soud rozhodl o opravě bez návrhu a vydal příslušné usnesení pro doručení účastníkům.
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:
1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 39 508 Kč s příslušenstvím I. Žaloba se v části, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně - úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 940 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do 28. 2. 2022, - úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 180 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do 28. 2. 2022, - částku 1 427 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 1 427 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně - částku 2 940 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 940 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení, - částku 10 180 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 180 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení, - částku 9 304 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 304 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení, - částku 385 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 385 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, - částku 14 149 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 149 Kč za dobu od 8. 10. 2021 do zaplacení, - částku 1 180 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 180 Kč za dobu od 8. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně. III. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 16 225,90 Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli zavázáni zaplatit jí společně a nerozdílně částku 39 508 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 064 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 180 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 180 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 1 755 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 149 Kč za dobu od 8. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 180 Kč za dobu od 8. 8. 2021 do zaplacení. Následně po změně žaloby připuštěné usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 19. 6. 2024 č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne 24. 7. 2024, se žalobkyně domáhala, aby žalovaný 1) a žalovaná 2) byli zavázáni zaplatit jí společně a nerozdílně částku 39 508 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 940 Kč za dobu od 1. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 180 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 304 Kč za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 1 755 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 14 149 Kč za dobu od 8. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 180 Kč za dobu od 8. 8. 2021 do zaplacení. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že je vlastníkem bytu č. hodnota o velikosti 1+3 situovaného ve 2. nadzemním podlaží budovy č. p. 1008 ve adresa (dále jen byt), jenž žalovaní užívali na základě Smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanými dne 1.11.2013 (dále jen nájemní smlouva) ve znění dodatku č. hodnota ze dne 28. 2. 2014, dodatku č. hodnota ze dne 30. 6. 2014, dodatku č. hodnota ze dne 31. 10. 2014, dodatku č. hodnota ze dne 11. 3. 2015, dodatku č. hodnota ze dne 30. 10. 2015, dodatku č. hodnota ze dne 8. 3. 2016, dodatku č. hodnota ze dne 13. 7. 2016, dodatku č. hodnota ze dne 1. 12. 2016, dodatku č. hodnota ze dne 30. 6. 2017, dodatku č. hodnota ze dne 4. 8. 2017, dodatku č. hodnota ze dne 1. 11. 2017, dodatku č. hodnota ze dne 30. 4. 2018, dodatku č. hodnota ze dne 31. 8. 2018, dodatku č. hodnota ze dne 8. 10. 2018, dodatku č. hodnota ze dne 6. 2. 2019, dodatku č. hodnota ze dne 28. 6. 2019, dodatku č. hodnota ze dne 9. 9. 2019, dodatku č. hodnota ze dne 30. 12. 2019, dodatku č. hodnota ze dne 25. 6. 2020 a dodatku č. hodnota ze dne 20. 1. 2021. Žalovaní byli vyzváni k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 31. 8. 2022, na výzvu nereagovali a dlužnou částku neuhradili.
2. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 11. 2013, dodatku č. hodnota ze dne 28. 2. 2014, dodatku č. hodnota ze dne 30. 6. 2014, dodatku č. hodnota ze dne 31. 10. 2014, dodatku č. hodnota ze dne 11. 3. 2015, dodatku č. hodnota ze dne 30. 10. 2015, dodatku č. hodnota ze dne 8. 3. 2016, dodatku č. hodnota ze dne 13. 7. 2016, dodatku č. hodnota ze dne 1. 12. 2016, dodatku č. hodnota ze dne 30. 6. 2017, dodatku č. hodnota ze dne 4. 8. 2017, dodatku č. hodnota ze dne 1. 11. 2017, dodatku č. hodnota ze dne 30. 4. 2018 včetně Podmínek nájmu bytů spol. Residomo, s.r.o., dodatku č. hodnota ze dne 31. 8. 2018 včetně Podmínek nájmu bytů spol. Residomo, s.r.o., dodatku č. hodnota ze dne 8. 10. 2018 včetně Podmínek nájmu bytů spol. Residomo, s.r.o., dodatku č. hodnota ze dne 6. 2. 2019 včetně Podmínek nájmu bytů spol. Residomo, s.r.o. včetně evidenčního listu měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu účinný od 1. 3. 2019, dodatku č. hodnota ze dne 28. 6. 2019, dodatku č. hodnota ze dne 9. 9. 2019, dodatku č. hodnota ze dne 25. 6. 2020, dodatku č. hodnota ze dne 20. 1. 2021, evidenčního listu měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu účinného od 1. 5. 2020, evidenčního listu měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu účinného od 1. 9. 2020, evidenčního listu měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu účinného od 1. 2. 2021, evidenčního listu měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu účinného od 1. 4. 2021, vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 ze dne 23. 4. 2021 včetně oznámení o provedení vyúčtování za předmětné období ze dne 23. 4. 2021, vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021 ze dne 4. 4. 2022 včetně oznámení o provedení vyúčtování za předmětné období ze dne 14. 4. 2022, faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne 24. 7. 2021, splatné dne 7. 8. 2021, faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne 23. 9. 2021, splatné dne 7. 10. 2021, protokolu o převzetí/předání bytu po jeho vyklizení ze dne 1. 7. 2021, uznání závazku ze dne 22. 2. 2022, opětovné výzvy k úhradě dluhu a upozornění na skončení smlouvy ze dne 10. 8. 2020, výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení spojeného s užíváním bytu za období od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021 a výzva k úhradě dluhů na nájemném ze dne 8. 8. 2022, předžalobní výzvy k zaplacení částky ze dne 31. 8. 2022 adresované žalovanému 1) včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 19. 9. 2022 a předžalobní výzvy k zaplacení částky ze dne 31. 8. 2022 adresované žalované 2) včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 19. 9. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalobkyně je vlastníkem bytu č. hodnota o velikosti 1+3 situovaného v 2. nadzemním podlaží budovy č.p. Anonymizováno na ulici adresa, obec adresa. Žalovaní užívali předmětný byt v období 1. 1. 2020 do 30. 6. 2021 na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2013 ve znění pozdějších dodatků, a poté, co nájemní poměr skončil ke dni 30. 6. 2021 uplynutím doby určité, užívali předmětný byt v období od 1. 7. 2021 do 1. 7. 2021 zcela bez právního důvodu. Výše nájemného a záloh na služby byla za trvání nájemního poměru stanovována prostřednictvím evidenčních listů, splatnost nájemného a záloh na služby byla stanovena k poslednímu dni v měsíci, za který se nájemné platí. V období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 byl předpis nájemného a záloh na služby stanoven ve výši 10 180 Kč měsíčně (8 390 Kč tzv. čisté nájemné, 1 790 Kč zálohy na služby). Platbami žalovaných byly nájemné a zálohy na služby řádně uhrazeny do dubna 2021. Za měsíc za květen 2021 žalovaní neuhradili částku ve výši ve výši 10 180 Kč (8 390 Kč nájemné, 1 790 Kč zálohy na služby) a za červen 2021 ve výši 10 180 Kč (8 390 Kč nájemné, 1 790 Kč zálohy na služby), celkem tedy 20 360 Kč. Na náhradách za bezesmluvní užívání předmětného bytu odvozené od výše čistého nájemného měla být žalovanými v období od 1. 7. 2021 do 1. 7. 2021 uhrazena částka ve výši 270 Kč, splatnost této pohledávky nastala dne 3. 11. 2022. Dle předloženého vyúčtování služeb spojených s bydlením ze dne 23. 4. 2021 byla za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 hodnota skutečně spotřebovaných služeb v předmětném bytě ve výši 21 108,92 bez DPH Kč, pak nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 činí částku 10 787 Kč, z této částky žalovaní uznali pouze částku 9 304 Kč, splatnost vyúčtování nenastala. Dle předloženého vyúčtování služeb spojených s bydlením ze dne 14. 4. 2022 byla za období od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021 hodnota skutečně spotřebovaných služeb v předmětném bytě ve výši 10 538,18 Kč bez DPH, po odečtení skutečně uhrazených záloh pak nedoplatek činí 5 074 Kč, po započtení úroku z jistoty ve výši 9 Kč pak 5 065 Kč, splatnost vyúčtování nenastala. Z předložených faktur, protokolu o převzetí bytu ze dne 1. 7. 2021 a uznání závazku ze dne 22. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyni vznikly náklady za vyklizení sklepa pro byt č. hodnota, včetně odvozu věcí na skládku, které činily částku 14 149 Kč, na tuto částku byla žalobkyní dne 23. 9. 2021 vystavena faktura č. hodnota se splatností 7. 10. 2021, a dále náklady na odstranění škody způsobené žalovanými užíváním bytu, kdy náklady za demontáž tapet v kuchyni a WC a za nahození štukové omítky v předsíni činily částku 1 180 Kč, na tuto částku byla žalobkyní dne 24. 7. 2021 vystavena faktura č. hodnota se splatností dne 7. 8. 2021, dluhy z těchto faktur žalovaní uznali co do důvodu i výše. Z uznání závazku ze dne 22. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaní uznali dluh z předpisu nájmu a služeb spojených s užíváním bytu za část měsíce května 2021 (v částce 2 940 Kč) a za měsíc červen 2021 (v částce 10 180 Kč) a předpis úhrad za bezesmluvní užívání bytu za období od 1. 7. 2021 do 1. 7. 2021 (v částce 328 Kč) a dále nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 (v částce 9 304 Kč) v celkové výši 22 752 Kč s příslušenstvím co do důvodu a co do této výše. Zástupce žalobkyně vyzval žalované před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou ze dne 31. 8. 2022 zaslanou žalovaným na adresu trvalého pobytu.
3. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
4. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
5. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.
6. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odstavce 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.
7. Podle § 2252 odst. 1 o. z., požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů.
8. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
9. Podle § 2913 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2951 odst. 1 škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci byla platně uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalovaným k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaní však nehradili řádně nájemné (po skončení nájemního vztahu náhradu ve výši ujednaného nájemného) a služby související s užíváním bytu, způsobili žalobkyni škodu a na její úkor se bezdůvodně obohatili. Žalovaní písemným uznáním dluhu svůj dluh vůči žalobkyni dne 22. 2. 2022 uznali co do důvodu i výše 38 081 Kč s příslušenstvím a zavázali se k jeho splacení ve splátkách pod ztrátou výhody splátek, avšak k řádnému plnění žalovanými nedošlo. Soud má za prokázané, že žalovaní řádně neuhradili nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 9 304 Kč, nájemné za měsíc květen 2021 ve výši 8 390 Kč, zálohu na služby za měsíc květen 2021 ve výši 1 790 Kč, nájemné za měsíc červen 2021 ve výši 8 390 Kč, zálohu na služby za měsíc červen 2021 ve výši 1 790 Kč, náhradu ve výši ujednaného nájemného za den 1. 7. 2021 ve výši 270 Kč, dále neuhradili nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021 ve výši 58 Kč, náklady spojené s vyklizením sklepa ve výši 14 149 Kč a škodu způsobenou užíváním předmětného bytu ve výši 1 180 Kč.
12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 38 081 Kč. Tato částka se skládá z nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za část měsíce května 2021 ve výši 2 940 Kč, z nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za měsíc červen 2021 ve výši 10 180 Kč, z nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020ve výši 9 304 Kč, náhrady ve výši ujednaného nájemného za den 1. 7. 2021 ve výši 270 Kč, spotřebovaných služeb za den 1. 7. 2021 ve výši 58 Kč, nákladů spojených s vyklizením sklepa ve výši 14 149 Kč a náhrady škody způsobené užíváním předmětného bytu ve výši 1 180 Kč. Právně byla věc posouzena podle § 2246 a § 2247 o. z. ve vztahu k nároku žalobkyně na sjednané nájemné a na platby za služby poskytnuté v souvislosti s užíváním bytu po dobu trvání nájmu, podle § 2295 o. z. ve vztahu k nároku na náhradu ve výši ujednaného nájemného po skončení nájemního poměru, podle § 2053 o. z. ve vztahu k uznání dluhu a podle § 2991 a § 2999 odst. 1 o. z. ve vztahu k nároku na úhradu nákladů na služby poskytované po skončení nájemního poměru bez právního důvodu. Nárok na náhradu škody a na úhradu nákladů za vyklizení byl posouzen podle § 2913 odst. 1, § 2951 a § 2053 o. z. Soud proto žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl (výrok II. rozsudku), dle ustanovení § 1872 a násl. o. z. pak soud zavázal žalované, kteří byli oba nájemci, k zaplacení všech shora uvedených částek společně a nerozdílně. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. Jak již judikoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. spisová značka, [R 74/2017 civ.], ze dne 23. 3. 2016, dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh mu nezaniká. Ze shora uvedeného vyplývá, že vyúčtováním služeb za rok 2021 (nejpozději však uplynutím 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, tj. do 30. 4. kalendářního roku) zaniklo právo žalobkyně domáhat se úhrady záloh na služby spojené s užíváním bytu za jednotlivé měsíce roku 2021 a je oprávněna se domáhat už pouze případného nedoplatku dle vyúčtování nákladů na služby spojené s užíváním bytu. Soud shledal žalobu v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky 1 790 Kč představující zálohu na služby za měsíc květen 2021 a částky 1 790 Kč představující zálohu na služby za měsíc červen 2021, je nedůvodnou, když tento nárok zanikl vyúčtováním služeb za rok 2021, tj. v daném případě ke dni 14. 4. 2022; stejně tak je nedůvodný nárok na zaplacení úroku z prodlení z těchto záloh za období od 15. 4. 2022 do zaplacení, neboť pokud ke dni 14. 4. 2022 zanikl nárok na úhradu záloh na služby, zaniklo i oprávnění požadovat z nich úrok z prodlení.
14. Jelikož však žalovaní uznali písemným prohlášením ze dne 22. 2. 2022 dluh z předpisu nájmu a služeb spojených s užíváním bytu za část měsíce května 2021 (v částce 2 940 Kč) a za měsíc červen 2021 (v částce 10 180 Kč), čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z., přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení částky 2 940 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši ročně ode dne následujícího po zesplatnění splátek ze splátkové dohody o uznání dluhu, tj. ode dne 1. 3. 2022 do zaplacení) za nájem a služby spojené s užíváním bytu za část měsíce května 2021 a nárok na zaplacení částky 10 180 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši ročně ode dne následujícího po zesplatnění splátek ze splátkové dohody o uznání dluhu, tj. ode dne 1. 3. 2022 do zaplacení) za nájem a služby spojené s užíváním bytu za měsíc červen 2021.
15. Soud shledal žalobu v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky 1 755 Kč s příslušenstvím nedůvodnou, když tento nárok žalobkyni nevznikl, neboť vyúčtování služeb provedených žalobcem za období roku 2021 není řádné a splatné.
16. Soudní praxe se ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v adresa z 9. 2. 1968, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. spisová značka - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09). Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užíváním bytu nebo s ním souvisejí, upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
17. Soud posoudil náležitosti vyúčtování za období roku 2020 a roku 2021 a zjistil, že žalobkyní provedené vyúčtování postrádá jednu ze základních náležitostí, kterou je vyčíslení rozdílu mezi skutečně uhrazenými zálohami a náklady na byt. Proto nejde o vyúčtování řádné, neboť fakticky uvádí pouze výši nákladů za služby na byt a rozdíl mezi předepsanými splátkami a náklady na byt, aniž by byly zohledněny skutečně uhrazené zálohy a vyčíslen nedoplatek. Příkladmo ad a) vyúčtování za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 vykazuje nedoplatek ve výši -10 787 Kč, avšak rozdíl mezi náklady na byt ve výši 21 108,92 Kč bez DPH a skutečně uhrazenými splátkami ve výši 12 673 Kč činí částku 8 435,92 Kč; ad b) vyúčtování za období od 1. 1. 2021 do 1. 7. 2021 vykazuje nedoplatek ve výši -5 065 Kč, avšak rozdíl mezi náklady na byt ve výši 10 538,18 Kč bez DPH a skutečně uhrazenými splátkami ve výši 6 563 Kč činí částku 3 975,18 Kč. Vyúčtování jsou z tohoto důvodu neurčitá, nesprávná a nedoplatek vyplývající z takto vadně provedených vyúčtování služeb není ani částečně splatný, jelikož splatnost nedoplatku na službách může přivodit jen takové vyúčtování, které bylo provedeno řádně, tj. které obsahuje všechny předepsané náležitosti a zní na cenu ve správné výši (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 26. 8. 2020).
18. Jelikož však žalovaní uznali písemným prohlášením ze dne 22. 2. 2022 dluh z nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 (v částce 9 304 Kč) a dluh za bezesmluvní užívání bytu za období od 1. 7. 2021 do 1. 7. 2021 (v částce 328 Kč), čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu ve smyslu ust. § 2053 o. z., přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení částky 9 304 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši ročně ode dne následujícího po zesplatnění splátek ze splátkové dohody o uznání dluhu, tj. ode dne 1. 3. 2022 do zaplacení) a na zaplacení částky 328 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši ročně ode dne následujícího po zesplatnění splátek ze splátkové dohody o uznání dluhu, tj. ode dne 1. 3. 2022 do zaplacení) za bezesmluvní užívání bytu za období od 1. 7. 2021 do 1. 7. 2021. Soud proto ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl.
19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto, v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., tak, že soud stanovil žalovanému 1) a žalované 2) lhůtu k plnění zákonnou, tj. třídenní, neboť neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobkyně 96,40 % a její neúspěch 3,60 %. Ve výši rozdílu (92,80 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaní nahradili poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyni vznikly v řízení náklady celkem ve výši 16 225,90 Kč a byly určeny následovně. Toto řízení, jehož předmětem je peněžité plnění ve výši 39 508 Kč, tzn. plnění přes 30 000 Kč do 50 000 Kč, bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 581 Kč, z odměny za zastupování advokátem za první 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, sepis předžalobní výzvy a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) náleží odměna dle § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) 3 x 500 Kč a paušální náhrada 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále odměna za tři úkony právní služby (účast na jednání před soudem dne 26. 3. 2024, dne 14. 5. 2024 a dne 24. 7. 2024, když pouze tato jednání byla zahájena označením projednávané věci) ve výši 8 100 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 300 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 vyhlášky, tj. ve výši 900 Kč. Dále advokát požadoval náhradu za ztrátu času spojenou s cestou ze sídla advokátní kanceláře v adresa k jednání soudu do adresa a zpět, a to za 4 půlhodiny po 100 Kč, což činí částku 400 Kč za jednu cestu a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 50 km cesty z adresa a zpět při průměrné spotřebě vozidla 5,3 litrů benzinu automobilového 95 na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,60 Kč za 1 km a ceně benzinu automobilového 95 ve výši 38,20 Kč za 1 litr dle vyhl. č. 398/2023 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 381,20 Kč za jednu cestu. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 17 484,80 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 92,80 % činí částku 16 225,90 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byli žalovaný 1) a žalovaná 2) zavázáni zaplatit společně a nerozdílně tuto částku advokátu žalobce. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.