25 C 68/2019

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Milana Kučery a Ing. Ervína Rzymanka ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované , PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka sídlem adresa , PSČ obec a číslo o odškodnění pracovního úrazu ve výši 552 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni 552 500 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 9 % od 9. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobou došlou soudu 22. 3. 2019 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 552 500 Kč s příslušenstvím jako doplatek ztížení společenského uplatnění ve výši 550 000 Kč a ve výši 2 500 Kč za vyhotovení znaleckého posudku za účelem ohodnocení ztížení společenského uplatnění. Žalobu odůvodňovala tím, že dne [datum] při pracovní činnosti utrpěla úraz levého kolene, a to nárazem kolena do paletového vozíku. Žalobkyně poté trpěla zhoršujícími se problémy s levým kolenem. Zranění žalobkyně si následně vyžádalo artroskopickou operaci s následnou operační náhradou přetrženého křížového vazu levého kolene. Další průběh léčení byl komplikován rozvojem algoneurodystrofického syndromu (Sudeckův syndrom) levé dolní končetiny a další zdravotní potíže. Žalobkyně obdržela odškodnění ztížení společenského uplatnění ve výši 350 000 Kč (1 400 bodů po 250 Kč) na základě hodnocení ztížení společenského uplatnění MUDr. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru zdravotnictví – odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Žalobkyně kromě již vyplaceného ztížení společenského uplatnění požadovala doplatek ztížení společenského uplatnění, a to ve výši 1 200 bodů za duševní poruchy podle položky 1.13 uvedené v příloze 3 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a podle položky 5.17 za poúrazové omezení hybnosti páteře – lehké 200 bodů a dále dle položky 9.37 – omezení pohyblivosti hlezenního kloubu – lehké 800 bodů. Celkem požadovala další ztížení společenského uplatnění ve výši 550 000 Kč za 2 200 bodů po 250 Kč.

2. Dne 16. 4. 2019 soud ve věci vydal platební rozkaz pod č. j. 25 C 68/2019-10, proti kterému v zákonné lhůtě podala odpor žalovaná, čímž došlo k zrušení platebního rozkazu. Žalovaná poskytla odškodnění pracovního úrazu prostřednictvím [právnická osoba], mimo jiné žalobkyni byla zaplacena částka 350 000 Kč za ztížení společenského uplatnění (1400 bodů po 250 Kč). Následně žalobkyně po vypracování znaleckého posudku znalcem z oboru zdravotnictví – odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví MUDr. [jméno] [příjmení] požadovala doplatek ztížení společenského uplatnění ve výši 550 000 Kč a vynaložených nákladů na vyhotovení znaleckého posudku za účelem ohodnocení ztížení společenského uplatnění ve výši 2 500 Kč. Nárok žalobkyni nenáleží, neboť položky ohodnocené pro ztížení společenského uplatnění MUDr. [jméno] [příjmení] nebyly objektivně doloženy v existující zdravotnické dokumentaci žalobkyně a nelze tak jednoznačně potvrdit, že vznikly prokazatelně v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum].

3. Vedlejší účastník na straně žalované [pojišťovna] se žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že žalobkyni bylo vyplaceno ztížení společenského uplatnění z titulu zákonného pojištění ve výši 350 000 Kč. Pokud jde o znalecký posudek MUDr. [příjmení], tak byl vypracován na základě souboru několika lékařských zpráv vytržených z celkové rozsáhlé lékařské dokumentace žalobkyně, tedy bez komplexní znalosti o zdravotním stavu žalobkyně. Pokud jde o psychické onemocnění žalobkyně, jde o obecné onemocnění, jehož podstatou a důležitou příčinou jsou osobnostní charakteristiky žalobkyně, příčinná souvislost mezi psychickými obtížemi a pracovním úrazem není ve zdravotní dokumentaci vyjádřena. Při pracovním úrazu nevzniklo ani těžké poranění, ani úraz nebyl spojen s otřesným zážitkem, není proto možno položku 1.13 podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. použít. Pokud jde o poúrazové omezení hybnosti páteře podle položky 5.17 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. zcela jistě není ve zdravotní dokumentaci uveden žádný údaj o existenci jakýchkoli poúrazových změn na páteři, aby bylo možno tuto položku použít. Pokud jde o omezení hybnosti hlezenního kloubu podle položky 9.37 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., je nutno připomenout, že při pracovním úrazu došlo k poškození kolenního kloubu, žádné jiné struktury poškozeny nebyly. Poškození kolenního kloubu bylo po ortopedické stránce zhojeno, je doložen normální nález na kolenním kloubu. Po provedené operaci je sice uváděn Sudeckův syndrom, většina příznaků tohoto syndromu však chybí. Žalobkyni jsou v dokumentaci maximálně zveličované polymorfní subjektivní obtíže, které nelze objektivním klinickým nálezem vysvětlit, ale vycházejí spíše z osobnostních rysů žalobkyně. Vedlejší účastník na straně žalované v podrobnostech odkázal na znalecký posudek vypracovaný znalcem doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne 9. 2. 2019.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyni u žalované vznikl pracovní poměr dnem [datum] se zařazením jako [anonymizována dvě slova] s místem výkonu práce [obec] na dobu určitou po dobu dočasného přidělení k uživateli, od 8. 6. 2016 byla žalobkyně dočasně přidělena uživateli [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] s r.o., dne 6. 9. 2016 byla u žalobkyně provedena vstupní zdravotní prohlídka, kdy byla uznána zdravotně způsobilá k výkonu práce [anonymizována dvě slova], dne [datum] se žalobkyni přihodil pracovní úraz, za který plně odpovídá žalovaná. Úrazový děj je popsán následovně:„ Pracovnice šla zjistit, zda už dorazily šroubky potřebné pro montáž, kde pracovala. Ve spěchu se otočila a kolenem narazila do KLT bedýnek na paletě, které měl transportér připravené k odvozu na linku.“ Žalobkyně v době od 28. 9. 2016 do 28. 10. 2016 byla v pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, žalobkyně v době od 13. 12. 2016 do 31. 10. 2017 byla v pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen ke dni 31. 12. 2016 skončením dočasného přidělení k uživateli, žalovaná zaplatila žalobkyni před podáním žaloby ztížení společenského uplatní za 1 400 bodů po 250 Kč ve výši 350 000 Kč, za položku 9.21 - trvalé následky po poranění měkkého kloubu, žalovaná byla vyzvána k doplacení ztížení společenského uplatnění výzvou ze dne 3. 12. 2017.

5. Soud provedl důkaz záznamem o úrazu ze dne 25. 10. 2016, posudkem o invaliditě ze dne 24. 4. 2018, hodnocením ztížení společenského uplatnění ze dne 4. 6. 2018, znaleckým posudkem vypracovaným před podáním žaloby na žádost žalobkyně znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 26. 11. 2018, fakturou [číslo] 2018 ze dne 26. 11. 2018, žádostí o odškodnění doplatku ztížení společenského uplatnění ze dne 3. 12. 2018 včetně podacího lístku, odpovědí [anonymizována dvě slova] ze dne 20. 2. 2019, znaleckým posudkem zpracovaný znalcem z oboru zdravotnictví, pracovní úrazy a ne moci z povolání doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne 9. 2. 2019, posudkem o invaliditě ze dne 14. 5. 2019, výpovědí žalobkyně jako účastníka řízení s jejím souhlasem, znaleckým posudkem vypracovaným [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve zdravotnictví ze dne 30. 9. 2020, vyjádřením znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 10. 2020 ke znaleckému posudku vypracovanému znaleckým ústavem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve [anonymizováno], vyjádřením vedlejšího účastníka na straně žalované [právnická osoba], doplňkem ke znaleckému posudku, který vypracoval znalecký ústav [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve [anonymizováno] ze dne 9. 3. 2022 a vyjádřením pojišťovny, lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 10. 11. 2021, lékařskou zprávou ze dne 9. 11. 2020 MUDr. [jméno] [příjmení].

6. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobkyni u žalované vznikl pracovní poměr dnem [datum] se zařazením jako [anonymizována dvě slova] s místem výkonu práce [obec] na dobu určitou po dobu dočasného přidělení k uživateli, dne 8. 6. 2016 byla žalobkyně dočasně přidělena k uživateli [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], dne 6. 9. 2016 byla u žalobkyně provedena vstupní zdravotní prohlídka, kdy byla uznána zdravotně způsobilá k výkonu práce strojírenský dělník, dne [datum] se žalobkyni přihodil pracovní úraz, za který plně odpovídá žalovaná. Úrazový děj je popsán následovně:„ Pracovnice šla zjistit, zda už dorazily šroubky potřebné pro montáž, kde pracovala. Ve spěchu se otočila a kolenem narazila do KLT bedýnek na paletě, které měl transportér připravené k odvozu na linku.“, ze záznamu o úrazu ze dne 25. 10. 2016 bylo zjištěno, že dne [datum] se žalobkyni přihodil pracovní úraz, za který plně odpovídá žalovaná. Úrazový děj je popsán následovně:„ Pracovnice šla zjistit, zda už dorazily šroubky potřebné pro montáž, kde pracovala. Ve spěchu se otočila a kolenem narazila do KLT bedýnek na paletě, které měl transportér připravené k odvozu na linku.“ Po 5 hodinách začalo pracovnici v koleně trhat a koleno začalo bolet. Nahlášeno vedoucímu pracovníkovi po 5 hodinách od úrazu. Žalobkyně v době od 28. 9. 2016 do 28. 10. 2016 byla v pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Žalobkyně v době od 13. 12. 2016 do 31. 10. 2017 byla v pracovní neschopnosti v příčinné neschopnosti s pracovním úrazem. Pracovní poměr žalobkyně u žalované byl ukončen ke dni 31. 12. 2016 skončením dočasného přidělení k uživateli. Žalobkyni vznikla invalidita prvního stupně od 22. 2. 2018. Z posudkového zhodnocení bylo zjištěno:„ Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu klientky posuzované profesi operátorka je protrahovaná úzkostně depresivní reakce u histriónsky akcent. osobnosti, panická porucha, vč. 2 x epileptiformního záchvatu, latentní tetanie. Na základě hodnocení ztížení společenského uplatnění ze dne 4. 6. 2018 bylo provedeno hodnocení ztížení společenského uplatnění v souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum], a to dle položky 9.21 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. – trvalé následky po poranění měkkého kolene ve výši 1 400 bodů. Žalovaná zaplatila žalobkyni před podáním žaloby ztížení společenského uplatnění za 1 400 bodů po 250 Kč ve výši 350 000 Kč dle položky 9.21 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. – trvalé následky po poranění měkkého kloubu. Na žádost žalobkyně před podáním žaloby byl vypracován znalecký posudek ze dne 26. 11. 2018 znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví – odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví. Žalobkyně zaplatila znalci [příjmení] [příjmení] za vypracování znaleckého posudku 2 500 Kč. Žalobkyně uplatnila u žalované a [právnická osoba] žádost o odškodnění doplatku ztížení společenského uplatnění ze dne 3. 12. 2018 [právnická osoba] požádala znalce doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. z oboru zdravotnictví – pracovní úrazy a nemoci z povolání o vypracování znaleckého posudku, který byl vypracován 9. 2. 2019. Na žádost o odškodnění doplatku ze dne 3. 12. 2018 [právnická osoba] dopisem ze dne 20. 2. 2019, a to tak, že položky hodnocené pro ztížení společenského uplatnění užité ve znaleckém posudku MUDr. [jméno] [příjmení] nebyly objektivně doloženy, existující zdravotní dokumentaci posuzované žalobkyně nelze jednoznačně potvrdit, že omezení pohyblivosti páteře či hlezenního kloubu skutečně existuje a pokud ano, že vznikly v prokazatelné přímé příčinné souvislosti s úrazem ze dne 27. 9. 2016. Psychické obtíže nejsou následkem těžkého poranění ani úraz nebyl spojen s otřesným zážitkem, nelze proto tuto položku odškodnit. Znění použitých položek není v souladu s přímými následky pracovního úrazu ze dne 27. 9. 2016. Odškodnění ztížení společenského uplatnění pro tento pracovní úraz, jak je uvedeno ve znaleckém posudku MUDr. [jméno] [příjmení] žalobkyni nenáleží. Z posudku o invaliditě ze dne 14. 5. 2019 bylo zjištěno:„ Při ortopedickém vyšetření 23. 10. 2017 je hybnost kolene ve funkčním rozsahu S 0-0-120, výrazně bolestivé limitace v předním mediálním kompartmentu kolene vlevo při došlapu, hodnoceno jako pooperační algoneurodystrofické obtíže, při přiměřeném strukturálním nálezu v oblasti kolene, s tím, že lze očekávat efekt v delším časovém horizontu při aktivní léčbě. Od 11/2017 v péči psychiatrické ambulance pro panickou poruchu, úzkostně depresivní syndrom při nepříznivém zdravotním stavu, v období 7. – 20. 2. 2018 byla odeslána ke stabilizačnímu pobytu psychiatrické nemocnici ošetřujícím psychiatrem, dle propouštěcí zprávy byla provedena změna medikace. Žalobkyně je invalidní I. stupně.

7. Z výpovědi žalobkyně jako účastníka řízení s jejím souhlasem bylo zjištěno, že na psychiatrii se začala léčit až po předmětném pracovním úrazu (od 11/ 2017). Žalobkyně popisovala, že má zdravotní problémy v oblasti psychického stavu.

8. Ze znaleckého posudku vypracovaného před podáním žaloby na žádost žalobkyně znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne 26. 11. 2018 bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru, že pracovní úraz ze dne [datum] a jeho trvalé následky vedly k rozvoji psychické poruchy, pro kterou je žalobkyně již dlouhodobě léčena na psychiatrické ambulanci. Stav si vyžádal i hospitalizaci v psychiatrické léčebně. U žalobkyně dále v důsledku poúrazových změn došlo k trvalé poruše v bederně křížové páteře a v důsledku rozvoje Sudeckova syndromu pak i k trvalému funkčnímu omezení hybnosti levého hlezna. Tyto následky však nebyly hodnotícím lékařem dne 4. 6. 2018 zohledněny, i když ve své dokumentaci uvádí, že trvají. K původnímu hodnocení ztížení společenského uplatnění je nutno zdravotní stav žalobkyně dále hodnotit podle položek v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 76/2015 Sb.: pol. 1.13 – duševní poruchy po jiných těžkých poraněních kromě poranění hlavy a mozku nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) – středně těžkého stupně 1 200 bodů pol. 5.17 – poúrazové omezení hybnosti páteře – lehké 200 bodů pol. 9.37 – omezení pohyblivosti hlezenního kloubu – lehké 800 bodů Celkem znalec [příjmení] [příjmení] ohodnotil doplňující trvalé následky 1 200 body, přičemž hodnota jednoho bodu činí 250 Kč a celkem ohodnotil doplnění ztížení společenského uplatnění ve výši 550 000 Kč.

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. dne 9. 2. 2019 bylo zjištěno, že tento posudek byl vypracován na základě žádosti [právnická osoba], a jehož předmětem bylo odpovědět na otázku, zda stanovené hodnocení ztížení společenského uplatnění ve znaleckém posudku ze dne 26. 11. 2018 vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] je v souvislosti s pracovním úrazem ze dne 27. 9. 2016. Znalec doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. je znalcem z oboru zdravotnictví se specializací pracovní úrazy a nemoci z povolání. Znalec doc. [příjmení] uvedl, že MUDr. [příjmení] [příjmení] je soudním znalcem z oboru chirurgie, poškození zdraví pracovním úrazem nespadá do oboru chirurgie, ale diagnostice a terapii poškození kolenního kloubu a ruptury předního zkříženého vazu včetně poškození páteře a hlezenního kloubu je jednoznačně kompetentní lékař soudní znalec s působností v oboru ortopedie nebo v oboru pracovní úrazy a nemoci z povolání. Znalecký posudek byl dle znalce vypracován na základě souboru několika lékařských zpráv držených v celkové rozsáhlé lékařské dokumentace žalobkyně, další lékařské zprávy MUDr. [příjmení] zřejmě k dispozici neměl. Neměl tedy ani komplexní znalosti o zdravotním stavu žalobkyně. Vlastní vyšetření žalobkyně [příjmení] [příjmení] neprovedl. Znalecký posudek neobsahuje žádné klinické nálezy znalce, neuvádí žádné nálezy popisující jím odškodněné omezení pohyblivosti hodnocených opěrných struktur, ani jiné zdůvodnění provedeného hodnocení ztížení společenského uplatnění. Znalecký posudek byl zřejmě vypracován na podkladě anamnézy (ústních sděleních) žalobkyně a několika nekompletních lékařských zpráv. Znalec nikde v dokumentaci psychiatra ani jiného odborného lékaře nenalezl jednoznačné vyjádření o příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem a vznikem psychického onemocnění Psychiatrem je v dokumentaci uváděna diagnóza protrahovaná úzkostně depresivní reakce u histriónsky akcentované osobnosti, panická porucha, včetně 2 x epileptiformního záchvatu, tetanie. Jedná se o obecné onemocnění, jehož podstatnou a důležitou příčinou jsou osobnostní charakteristiky žalobkyně. Přímá a zřetelná příčinná souvislost mezi pracovním úrazem, poraněním kolene a vznikem poruchy přizpůsobení či úzkostně depresivního syndromu není v dokumentaci psychiatrů jednoznačně vyjádřená. Konstatování soudního znalce v oboru chirurgie ke stanovení takové příčinné souvislosti nestačí. Při pracovním úrazu ze dne 27. 9. 2017 nevzniklo ani těžké poranění, ani úraz nebyl spojen s otřesným zážitkem. Žalobkyně se udeřila do kolene, dalších 5 hodin normálně pracovala, teprve potom se nechala ošetřit. Není tedy pro odškodnění ztížení společenského uplatnění jako následku pracovního úrazu možné použít položku 1.13 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. v platném znění. Chybí rovněž ověření příslušným psychiatrickým pracovištěm. V oblasti bederní páteře jsou sice popisovány intermitentní bolesti, ale nikde v dokumentaci znalec [příjmení] [příjmení] nenalezl údaj o konkrétním omezení pohyblivosti páteře, jeho popisu a zhodnocení jeho intenzity. Zcela jistě není v dokumentaci uveden žádný údaj o existenci jakýchkoliv poúrazových změn na páteři. Jedná se o změny degenerativní, nikoliv poúrazové. Častá příčina obtíží páteře, které nelze vysvětlit odpovídajícím klinickým nálezem na páteři, bývá do značné míry psychosomatické etiologie. Osobnostní charakteristika žalobkyně k takové příčině obtíží vybízí. Přímá příčinná souvislost s předmětným pracovním úrazem kolene je diskutabilní. V dokumentaci ani v další doložené dokumentaci znalec doc. [příjmení] nenalezl jakýkoliv údaj odborného lékaře o omezení pohyblivosti hlezenního kloubu. V dokumentaci ošetřujícího ortopeda MUDr. R. [příjmení] znalec doc. [příjmení] nenalezl zmínku o jakémkoliv omezení hybnosti hlezenního kloubu. Při předmětném pracovním úrazu došlo k poškození levého kolenního kloubu, žádné jiné struktury na těle nebyly poškozeny. Poškození levého kolenního kloubu bylo po ortopedické stránce asi k počátku roku 2018 zhojeno. Přítomna je pouze nevysvětlitelná bolest neodpovídající klinickému nálezu. Od počátku roku 2018 ortoped již žádnou léčbu pro poškození kolene neindikoval, doporučil pouze další rehabilitaci. Rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu a psychického stavu žalobkyně jsou do značné míry její osobnostní charakteristiky, jejichž akcentace mohla být předmětným pracovním úrazem zvýrazněna, ale které jsou primárně na pracovním úrazu nezávislé. Znalec doc. [příjmení] dospěl k závěru, že položky hodnocení ztížení společenského uplatnění užité ve znaleckém posudku MUDr. [jméno] [příjmení] nebyly objektivně doloženy v existující zdravotní dokumentaci žalobkyně. Nelze jednoznačně potvrdit, že omezení pohyblivosti páteře či hlezenního kloubu skutečně existují, a pokud ano, že vznikly v prokazatelné přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem z [datum]. Psychické obtíže nejsou následkem těžkého poranění, ani úraz nebyl spojen s otřesným zážitkem. Nelze proto tuto položku odškodnit. Znění použitých položek není v souladu s přímými následky pracovního úrazu ze dne [datum]. Odškodnění ztížení společenského uplatnění pro tento pracovní úraz, jak je uvedeno ve znaleckém posudku MUDr. [jméno] [příjmení], žalobkyni nenáleží.

10. Ze znaleckého posudku [anonymizováno 5 slov] ze dne 30. 9. 2020 bylo zjištěno, že s ohledem na povahu případu byl určen znalecký kolektiv ve složení MUDr. [jméno] [příjmení], posudkový lékař, MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., posudkový lékař, MUDr. [jméno] [příjmení], traumatolog a ortoped, MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatr, doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., neurolog. Znalecký ústav dospěl k závěru, že pracovní úraz žalobkyně ze dne [datum], při kterém utrpěla zhmoždění levého kolenního kloubu přímým mechanismem úderu levého kolene do paletového vozíku, nezanechal na zdraví žalobkyně žádné trvalé následky. Takovýto úraz ve své podstatě nevyvolává trvalé následky a k jeho plnému zhojení je zpravidla potřeba 2-3 týdnů šetřícího režimu. Následná aktivita lékařů nebyla spojena s řešením tohoto úrazu, ale s řešením nestability levého kolene, která je v příčinné souvislosti s úrazem ze dne [datum]. Úrazový děj ze dne [datum] nevyvolal u žalobkyně psychické problémy, které by bylo možno dávat do přímé příčinné souvislosti s utrpěným zraněním. Uvedené vyplývá ze skutečnosti, že první psychiatrické vyšetření se uskutečnilo až s více jak ročním odstupem dne 16. 11. 2017, kdy byla diagnostikována porucha přizpůsobení – emoční sycení v rámci psychosociálních obtíží. Po proběhlých záchvatech tetanie a paniky začátkem prosince 2017 byla dále stanovena diagnóza těžké panické poruchy. Stávající psychické onemocnění žalobkyně – panická porucha a úzkostně depresivní porucha u predisponované osobnosti je charakteru onemocnění obecného. Pracovní úraz žalobkyně ze dne [datum] nebyl příčinou, která vedla k artroskopické operaci levého kolene provedené dne 24. 4. 2017, při které byla provedena plastika předního zkříženého vazu pro jeho rupturu. K ruptuře předního zkříženého vazu žalobkyně došlo při zranění po pádu doma dne 14. 6. 2014. Tato ruptura byla objektivizována při artroskopii dne 10. 10. 2014, kdy bylo provedeno ošetření pahýlu tohoto vazu, a dále zvolen konzervativní způsob léčby, který probíhal celkem velmi uspokojivě a vedl ke stabilizaci zdravotního stavu žalobkyně. Mohla tak celkem úspěšně zvládat běžné životní a pracovní aktivity. Při pracovním úrazu dne 27. 9. 2016 došlo k zhmoždění levého kolene s následnou manifestací již před tímto úrazem přítomné nestability levého kolenního kloubu, která posléze vyústila v provedení plastiky předního zkříženého vazu při artroskopii dne 24. 4. 2017. Artroskopická operace dne 24. 4. 2017 byla úspěšná a v pooperačním průběhu bez významnějších komplikací, následně dne 4. 9. 2017 provedené MR vyšetření levého kolenního kloubu potvrdilo stav po plastice předního zkříženého vazu bez zřetelných MR komplikací a zjistilo přítomnost degenerativních změn, ev. kontuze mediálního menisku bez ruptury a pravděpodobně drobný osteochondrom distální části stehenní kosti. Degenerativní změny a ostatní možné nálezy v kloubu při tomto vyšetření nelze považovat za následky provedené operace dne 24. 4. 2017. Jsou obecného charakteru. Přítomnost lehké anteromediální nestability levého kolene s minimálním funkčním dopadem, resp. dobrým výsledkem plastiky předního zkříženého vazu, byla objektivizována při znaleckém ortopedickém vyšetření dne 6. 8. 2020. Ze zdravotnické dokumentace, kterou měl znalecký ústav k dispozici, vyplývá, že u žalobkyně se již před předmětným pracovním úrazem ze dne 27. 9. 2016 vyskytly zřejmě panické ataky. V období od předmětného úrazu do vyhledání prvního psychiatrického vyšetření dne 16. 11. 2017 ze zdravotnické dokumentace nevyplývají žádné záznamy o psychických problémech. Psychické problémy žalobkyně diagnostikované při prvním psychiatrickém vyšetření dne 16. 11. 2017 mají obecné příčiny a nejsou, a s uplynutím více jak jednoho roku od předmětného pracovního úrazu ze dne 27. 9. 2016, ani nemohou být v příčinné souvislosti s tímto úrazem. Za jednu z více možných příčin lze považovat promorbidní osobnost žalobkyně a neutěšenou sociální, především však finanční situaci (hypotéka, nesplnění potřebné doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu apod.). Žalobkyně netrpí posttraumatickou stresovou poruchou. V souvislosti s předmětným pracovním úrazem ze dne 27. 9. 2016 u ní nevznikla, a také nebyla u ní diagnostikována. Přítomné psychické onemocnění, a zejména zvýraznění některých osobnostních rysů žalobkyně, je z obecných příčin, a předmětný pracovní úraz ze dne 27. 9. 2016 nelze považovat za jejich hlavní, důležitou a značnou příčinu. Hodnocení ztížení společenského uplatnění za pracovní úraz ze dne 27. 9. 2016 je provedeno podle přílohy č. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. v platném znění: položka 9.21 – trvalé následky po poranění měkkého kolene … 1 400 bodů dle § 4 odst. 5 snížení o 30 %, tj. o …………………………… 420 bodů celkem … 980 bodů Ke zranění levého kolenního kloubu s rupturou předního zkříženého vazu došlo při pádu žalobkyně dne 14. 6. 2014, které si vyžádalo artroskopické ošetření pahýlu dne 10. 10. 2014 s dalším konzervativním postupem léčení. K manifestaci nestability levého kolenního kloubu s doprovodnými bolestmi došlo při předmětném pracovním úrazu ze dne 27. 9. 2016, která si vyžádala plastiku předního zkříženého vazu provedenou dne 24. 4. 2017. Předchozí změny na levém kolenním kloubu vedoucí ke ztížení společenského uplatnění a nesouvisející s předmětným pracovním úrazem ze dne [datum] byly těžkého rozsahu. Znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 11. 2017 nelze dle znaleckého ústavu považovat za úplný a přesvědčivý. Byl vypracován na podkladě neúplné zdravotnické dokumentace předložené zadavatelem znaleckého posudku a bez vlastního klinického vyšetření žalobkyně. Neshody znaleckého ústavu se znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], kdy znalecký ústav odmítá znalcova hodnocení: I. Omezení hybnosti levého hlezenního kloubu. Zmínka o omezení dorzální flexe v levém kotníku o 1/3 je uvedena pouze jednorázově ve zprávě rehabilitačního lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2018, kdy levý kolenní kloub byl volný a plně hybný. Z jednorázového popisu a bez vlastního klinického vyšetření je posouzení omezení hybnosti hlezenního kloubu nepřesvědčivé a je nutné je odmítnout. Navíc znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] pro neúplnou zdravotnickou dokumentaci, kterou měl k dispozici, v této souvislosti vůbec nevěděl o tom, že žalobkyně v roce 2005 při pádu utrpěla zlomeninu zevního kotníku levého hlezna, která byla léčena osteosyntézou. II. Poúrazové lehké omezení hybnosti páteře. Žádné poranění jakéhokoliv úseku páteře žalobkyně v souvislosti s předmětným úrazem ze dne [datum] nevzniklo a nebylo zaznamenáno. Porucha statiky a dynamiky bederní a křížové páteře těžkého stupně s akutním vznikem je poprvé popsána MUDr. [jméno] [příjmení] dne 17. 1. 2018, kdy při RTG vyšetření tohoto úseku páteře byly zjištěny degenerativní změny, konkrétně spondylóza v rozsahu 11. hrudního až 5. bederního obratle. Vznik těchto degenerativních změn nelze dávat do žádné příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem, stejně tak i klinicky diagnostikované lumbago s ischiasem s mnohočetným postižením páteře. Degenerativní změny páteře jsou obecného charakteru, jednoznačně se vyvíjely dlouhou dobu a určitě již před předmětným úrazem levého kolenního kloubu, což i vyplývá ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky MUDr. [jméno] [příjmení]. III. Hodnocení podle položky 1.13 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Uvedenou položku, kterou se hodnotí duševní poruchy po jiných těžkých poraněních, kromě hlavy a mozku, nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) – dle znalce [příjmení] [příjmení] středně těžkého stupně, nelze použít. Důvodem je, že žádné těžké poranění nebylo u žalobkyně zaznamenáno, žádné otřesné zážitky při poranění levého kolenního kloubu ani nezažila, a tudíž duševní porucha ani nevznikla. Navíc ověření přítomnosti této diagnózy příslušným psychiatrickým pracovištěm je podmínkou pro možné hodnocení podle této položky, a to nebylo provedeno, protože nebyl důvod je provést. Následný rozvoj psychické poruchy od 11/ 2017, pro kterou je žalobkyně v psychiatrické péči, a byla i přechodně hospitalizována, nelze dávat do žádné příčinné souvislosti se zraněním ze dne [datum]. Diagnostikované duševní onemocnění a zvýraznění a dekompenzace některých osobnostních rysů je z obecných příčin a není v žádné příčinné souvislosti s předmětným zraněním ze dne 27. 9. 2016. Znalecký ústav se stanovisky a závěry doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., uvedenými ve znaleckém posudku ze dne 9. 2. 2019, v podstatě souhlasí. Souhlasí i se znalcovou úvahou, že u žalobkyně je otázkou stav předního zkříženého vazu levého kolene po předchozí operaci v roce 2014, ale nesouhlasí s tím, že se nezabýval bližší specifikací a vysvětlením vlivu tohoto předchozího zranění na zjištěný stav levého kolenního kloubu po zhmoždění tohoto kloubu při předmětném pracovním úraze ze dne 27. 9. 2016. U žalobkyně byla v důsledku zranění dne 14. 6. 2014 při pádu doma na levé koleno provedena dne 10. 10. 2014 artroskopie levého kolene s nálezem ruptury předního zkříženého vazu a proveden debridement jeho pahýlu, kdy následně postupováno v konzervativní léčbě. K manifestaci klinických obtíží z již přítomné nestability levého kolenního kloubu došlo až po zhmoždění tohoto kloubu při předmětném pracovním úrazu dne 27. 9. 2016. Z uvedeného tak vyplývá, že při odškodnění ztížení společenského uplatnění mělo být použito ustanovení § 4, odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztíženi společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o 30%, protože předchozí změny byly nepochybně těžkého rozsahu, takže znalcem potvrzení výše původního bodového ohodnocení provedeného MUDr. [jméno] [příjmení] dne 4. 6. 2018 je nesprávné. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně vedoucí k přiznání invalidity prvního stupně od dne 22. 2. 2018, a potvrzení jejího dalšího trvání dne 23. 11. 2018, po ukončení námitkového řízení posudkem o invaliditě ze dne 14. 5. 2019, je úzkostně depresivní porucha reaktivně podmíněná, s panickými atakami a s vegetativním korelátem, způsobující snížení úrovně sociálního fungování a omezující značně výkon některých denních aktivit, která je hodnocena středně těžkým stupněm. U žalobkyně je přítomná agravace, tedy zveličování obtíží, které s největší pravděpodobností nemá účelový charakter a spadá do klinického obrazu doloženého psychického stavu, který je výrazem jejího úzkostného založení. Úzkostný a depresivní pacient má stále obavy, tedy i obavy o své zdraví, kdy se mu zdají jeho obtíže větší, než jsou. K tomu dochází z chorobných příčin, nevědomě a neplánovaně. Účelovost jednání žalobkyně ve smyslu získání odškodnění za předmětný pracovní úraz ze dne 27. 9. 2016 ovšem nelze jednoznačně vyloučit, zejména když motivační důvody spočívající v neutěšené sociální situaci jsou u ní zřejmé. S největší pravděpodobností je však agravace spíše důsledkem jejího duševního onemocnění a struktury její osobnosti. Simulační tendence u žalobkyně ve smyslu napodobování či předstírání některých stavů, potíží a příznaků onemocnění, nejsou a nikdy nebyly verifikovány.

11. Žalovaný s tímto znaleckým posudkem souhlasil 12. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] se ke znaleckému posudku vypracovaným znaleckým ústavem [anonymizováno 5 slov] vyjádřil písemně dne 27. 10. 2020 a tento ústavní znalecký posudek považuje za nesprávný a neobjektivní vůči změnám zdravotního stavu poškozené žalobkyně. Žalobkyně rovněž nesouhlasila se znaleckým posudkem [anonymizováno 5 slov]. Poukazovala na vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení].

13. Vedlejší účastník na straně žalované se znaleckým posudkem souhlasil.

14. Z doplňku ze dne 9. 3. 2022 vypracovaného [anonymizováno 5 slov], že tento znalecký ústav se vyjádřil k vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ke znaleckému posudku znaleckého ústavu ze dne 30. 9. 2020 a vyjádření žalobkyně ke znaleckému posudku znalecký ústav v plném rozsahu potvrdil svůj znalecký posudek ze dne 30. 9. 2020. Výhrady ke znaleckému posudku uvedené ve vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 10. 2020 a ve vyjádření žalobkyně ze dne 3. 11. 2020 odmítl.

15. Po vypracování znaleckého posudku a doplňku [anonymizováno 5 slov] žalobkyně předložila lékařskou zprávu MUDr. [jméno] [příjmení] z [anonymizována tři slova] ze dne 10. 11. 2021. Žalobkyně tvrdila, že se v této zprávě uvádí, že zdravotní stav je v příčinné souvislosti s pooperačními poškozeními kolene a následně s rozvojem algoneurodystrofického syndromu. Z tohoto dovozovala příčinnou souvislost s rozvojem negativního stavu žalobkyně, která působí dodnes. Ve zprávě je uvedeno, že zdravotní stav je v příčinné souvislosti s pooperačním poškozením kolene a následně s rozvojem algoneurodystrofického syndromu. Z formulace uvedené v tomto lékařském potvrzení nevyplývají žádné nové skutečnosti, se kterými by již znalecký ústav nepracoval a rozhodně z této formulace nelze dovodit, že by tímto byla potvrzena příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a poškození zdraví žalobkyně.

16. Dále žalobkyně předložila lékařskou zprávu ze dne 19. 11. 2020 MUDr. [jméno] [příjmení]. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatra, ze dne 19. 11. 2020 bylo zjištěno, že tato zpráva byla vypracována na základě 6 otázek, které žalobkyně předložila psychiatrovi. V této zprávě je uvedeno, že žalobkyně se na psychiatrii léčí od 16. 11. 2017. O tom, zda se před pracovním úrazem z roku 2016 léčila po psychické stránce, nemá psychiatr k dispozici žádné údaje. Lze tedy doporučit prostudovat zdravotní dokumentaci u jiných lékařů. První psychické potíže psychiatr objektivně zaznamenal při prvním vyšetření dne 16. 11. 2017. Sama žalobkyně tehdy odkazovala své potíže také i do minulosti, avšak neuvedla období, které má na mysli. Obtíže byly vyvolány celým komplexem faktorů v rámci dekompenzace u disponované osobnosti v rámci tíživé psychosociální, finanční a zdravotní situace. Nelze vyloučit predisponující osobností činitele. Pro posouzení vzájemných souvislostí mezi komplexním zdravotním stavem a z něj vyplývajících omezení ve společenském uplatnění nemá psychiatr dostatek informací a zejména není oprávněn takto komplexní otázku odpovědět. Tato lékařská zpráva neuvádí žádné nové skutečnosti, které by mohly změnit závěry znaleckého posudku vypracovaného [anonymizováno 5 slov]. Znalecký ústav osobně vyšetřil žalobkyni včetně psychiatrického vyšetření a jednoznačně odpověděl na otázku, co je příčinou psychického stavu žalobkyně, kdy výslovně za důležitou, podstatnou a značnou příčinu označil obecné příčiny.

17. Žalobkyně navrhovala provedení výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] a posuzujících lékařů [anonymizováno 5 slov]. Návrh žalobkyně na provedení výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] a posuzujících lékařů [anonymizována dvě slova] vzdělávání ve zdravotnictví soud nepřipustil jako nadbytečný. MUDr. [příjmení] [příjmení] se ke znaleckému posudku, který vypracoval znalecký ústav Institut [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], vyjádřil v písemné formě ze dne 27. 10. 2020, a to zcela vyčerpávajícím způsobem na 8 stranách. V tomto vyjádření setrval na svých dosavadních závěrech a znalecký ústav se k těmto připomínkám zcela komplexně a jasně vyjádřil v dodatku ke znaleckému posudku. Rovněž soud nepřipustil výslech posuzujících lékařů z [anonymizováno 5 slov], kteří se v doplňku znaleckého posudku detailně a odborně vyjádřili, takže žalobkyně měla možnost uplatnit své připomínky, které nebyly důvodné a znalecký ústav se s nimi řádně a komplexně vypořádal.

18. Navíc je třeba upozornit na to, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] je znalcem v oboru zdravotnictví – odvětví chirurgie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Poškození zdraví pracovním úrazem nespadá do oboru chirurgie, ale k diagnostice a terapii poškození kolenního kloubu a ruptury předního zkříženého vazu včetně poškození páteře a hlezenního kloubu je jednoznačně kompetentní lékař soudní znalec se specializovanou působností z oboru ortopedie nebo z oboru pracovní úrazy a nemoci z povolání, což MUDr. [příjmení] [příjmení] není. Rovněž MUDr. [příjmení] [příjmení] nemá specializaci z oboru psychiatrie.

19. Vzhledem k tomu, že se jedná o odškodnění pracovního úrazu ze dne [datum], je nutno posuzovat věc podle zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen zákoník práce) a dále dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

20. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (§ 269 odst. 1 zákoníku práce)

21. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem je objektivní odpovědností za výsledek, což je za poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl za stanovených podmínek při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou existence nemoci z povolání, vznik škody a příčinná souvislost mezi nemocí z povolání a vznikem škody.

22. V daném případě je mezi účastníky nesporné, že žalobkyně jako zaměstnanec žalované dne 27. 9. 2016 utrpěla pracovní úraz, za který plně odpovídá žalovaná jako zaměstnavatel.

23. Na základě posudku o vyčíslení ztížení společenského uplatnění, které vystavil dne 4. 6. 2018 MUDr. [jméno] [příjmení], bylo ztížení společenského uplatnění ohodnoceno 1 400 body podle položky 9.21 nařízení vlády č 276/2015 Sb. – trvalé následky po poranění měkkého kolene a pojišťovna [právnická osoba] zaplatila žalobkyni ztížení společenského uplatnění za 1 400 bodů po 250 Kč za bod v celkové výši 350 000 Kč.

24. Žalobkyně na základě vypracovaného znaleckého posudku na její žádost znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 11. 2018 uplatnila další ztížení společenského uplatnění podle položek v příloze 3 k nařízení vlády 276/2015 Sb.: položka 1.13 – duševní poruchy po jiných těžkých poraněních kromě poranění hlavy a mozku nebo vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tísnivých situací podle rozsahu a tíže následků (ověřené příslušným psychiatrickým pracovištěm) – středně těžkého stupně ve výši 1 200 bodů, položka 5.17 – poúrazové omezení hybnosti páteře – lehké 200 bodů, položka 9.39 – omezení hybnosti hlezenního kloubu – lehké 800 bodů. Celkem požadovala doplatek ztížení společenského uplatnění ve výši 2 200 bodů, přičemž hodnota 1 bodu dle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činí 250 Kč. Tedy požadovala doplatek ztížení společenského uplatnění ve výši 550 000 Kč. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] je znalcem z odvětví zdravotnictví, oboru chirurgie a stanovení nemajetkové újmy na zdraví. 25. [právnická osoba] požádala o posouzení znalce doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. z oboru zdravotnictví, odvětví nemoci z povolání a pracovní úrazy, který vypracoval znalecký posudek ze dne 9. 2. 2019. Znalec doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. dospěl k závěru, že znalecký posudek MUDr. [příjmení] byl zpracován na základě souboru několika lékařských zpráv vytržených z celkové rozsáhlé lékařské dokumentace žalobkyně, tedy bez komplexní znalosti o zdravotním stavu žalobkyně. Pokud jde o psychické onemocnění žalobkyně, jde o obecné onemocnění, jehož podstatnou a důležitou příčinou jsou osobnostní charakteristiky žalobkyně. Příčinná souvislost mezi psychickými obtížemi a pracovním úrazem není ve zdravotní dokumentaci vyjádřena. Při pracovním úrazu nevzniklo ani těžké poranění, ani úraz nebyl spojen s otřesným zážitkem, není proto možno položku 1.13 podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. použít. Pokud jde o poúrazové omezení hybnosti páteře podle položky 5.17 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., zcela jistě není ve zdravotní dokumentaci uveden žádný údaj o existenci jakýchkoliv poúrazových změn na páteři, aby bylo možno tuto položku použít. Pokud jde o omezení hybnosti hlezenního kloubu podle položky 9.37 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., při pracovním úrazu došlo k poškození kolenního kloubu, žádné jiné struktury poškozeny nebyly. Poškození kolenního kloubu bylo po ortopedické stránce zhojeno a je doložen normální nález na kolenním kloubu. Po provedené operaci je sice uváděn Sudeckův syndrom, většina příznaků tohoto syndromu však chybí. Žalobkyní jsou v dokumentaci zveličované polymorfní subjektivní obtíže, které nelze objektivním klinickým nálezem vysvětlit, ale vycházejí spíše z osobnostních rysů žalobkyně.

26. Žalobkyně se znaleckým posudkem zpracovaným znalcem z oboru zdravotnictví, pracovní úrazy a nemoci z povolání doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. ze dne 9. 2. 2019 nesouhlasila. Měla za to, že znalec vycházel z komplexní zdravotní dokumentace, nikdy před pracovním úrazem se neléčila u psychiatra, teprve pomoc psychiatra vyhledala po pracovním úrazu. Nesouhlasili se závěry doc. [obec] ohledně psychického stavu žalobkyně a dle žalobkyně tento její stav je v příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem.

27. Soud ustanovil znalecký ústav z oboru zdravotnictví [anonymizováno 5 slov], který dne 30. 9. 2020 vypracoval znalecký posudek. Byl určen znalecký kolektiv ve složení MUDr. [jméno] [příjmení], posudkový lékař, MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., posudkový lékař, MUDr. [jméno] [příjmení], traumatolog a ortoped, MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatr, doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., neurolog. K dispozici měli komplexní zdravotní dokumentaci, kterou si vyžádali. Znalecký ústav na základě komplexní zdravotní dokumentace žalobkyně, vyšetření žalobkyně dospěl k jednoznačným závěrům, které nevzbuzují ze strany soudu pochybnosti, jsou zpracovány erudovaně a soud se s nimi ztotožňuje. Předmětný pracovní úraz, při kterém žalobkyně utrpěla pohmoždění levého kolenního kloubu přímým mechanismem úderu levého kolene do paletového vozíku, nezanechal na zdraví žalobkyně žádné trvalé následky. Takový úraz ve své podstatě nevyvolává trvalé následky, a k jejímu plnému zhojení je zpravidla potřeba 2 – 3 týdnů šetřícího režimu. Následná aktivita lékařů nebyla spojena s řešením tohoto úrazu, ale s řešením nestability levého kolene, která je v příčinné souvislosti s nepracovním úrazem ze dne 14. 6. 2014. Úrazový děj ze dne 27. 9. 2016 nevyvolalo u žalobkyně psychické problémy, které by bylo možno dávat do přímé příčinné souvislosti s utrpěným úrazem. První psychiatrické vyšetření se uskutečnilo až s více jak ročním odstupem dne 16. 11. 2017, kdy byla diagnostikována porucha přizpůsobení – emoční sycení v rámci psychosociálních obtíží. Po proběhlých záchvatech tetanie a paniky začátkem prosince 2017 byla dále stanovena diagnóza těžké panické poruchy. Stávající psychické onemocnění žalobkyně – panická porucha a úzkostně depresivní porucha u predisponované osobnosti je charakteru onemocnění obecného. Navíc se u žalobkyně nejedná o posttraumatickou stresovou poruchu. U žalobkyně vznikly degenerativní změny na páteři, které jsou obecného charakteru a nelze je dávat do příčinné souvislosti s předmětným pracovním úrazem. Potíže žalobkyně s páteří se objevují opakovaně již od roku 1998. Pracovní úraz ze dne [datum] nebyl příčinou, která vedla k artroskopické operaci levého kolene provedené dne 24. 4. 2017. Ze zdravotnické dokumentace, kterou měl znalecký ústav k dispozici, vyplývá, že u žalobkyně se již před předmětným pracovním úrazem vyskytly zřejmě panické ataky. V období od předmětného úrazu do vyhledání prvního psychiatrického vyšetření 16. 11. 2017 ze zdravotní dokumentace nevyplývají žádné záznamy o psychických problémech. Znalecký ústav provedl ohodnocení ztížení společenského uplatnění v souvislosti s pracovním úrazem ze dne 27. 9. 2016, ze kterého vyplývá, že je důvodná položka 9.21 dle přílohy 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. – trvalé následky po poranění měkkého kolene odpovídající 1 400 bodů s tím, že dle § 4 odst. 5 dochází ke snížení o 30 %, takže bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění představuje celkem 980 bodů a žalobkyni bylo dobrovolně zaplaceno ztížení společenského uplatnění za1 400 bodů. Znalecký ústav nepovažuje znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 11. 2017 za úplný a přesvědčivý, když byl vypracován na podkladě neúplné zdravotní dokumentace předložené zadavatelem, tj. žalobkyní a bez vlastního klinického vyšetření žalobkyně. Znalecký ústav odmítá znalcova ohodnocení omezení hybnosti levého hlezenního kloubu, poúrazového lehkého omezení hybnosti páteře, hodnocení položky 1.13 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] je znalcem z oboru chirurgie, nemá příslušnou specializaci tak, jak pověření členové znaleckého kolektivu. Rovněž doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. má odpovídající kvalifikaci, když má specializaci pracovní úrazy a nemoci z povolání.

28. Žalobkyně předložila soudu vyjádření MUDr. [jméno] [příjmení] ke znaleckému posudku vypracovaného znaleckým ústavem ze dne 27. 10. 2020. Byl vypracován doplněk ke znaleckému posudku znaleckým ústavem, ve kterém se znalecký ústav vypořádal se všemi připomínkami žalobkyně, potažmo MUDr. [jméno] [příjmení] a znalecký ústav v plném rozsahu potvrdil svůj znalecký posudek ze dne 30. 9. 2020.

29. Znaleckému posudku MUDr. [příjmení] z 26. 11. 2018 oponoval znalecký posudek doc. MUDr. [obec], CSc. s důkladným a přiléhavým odůvodněním ze dne 9. 2. 2019. Znalecký posudek ústavu [anonymizováno 5 slov] se ztotožnil se závěry doc. MUDr. [obec], CSc., svá zjištění založil na důkladné zdravotní dokumentaci, na vlastním vyšetření lékaři příslušných odvětví a provedl přiléhavý rozbor a závěry pečlivě odůvodnil. Pak závěry MUDr. [příjmení] zůstávají osamoceny a nejsou ničím odborně zdůvodněny.

30. Ztížením společenského uplatnění se rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojení životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. Bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popř. léčebně rehabilitační péčí nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu. Bodové ohodnocení se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadů na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě. Bylo již dříve ohodnoceno ztížení společenského uplatnění a nastalo poté zhoršení trvalých následků poškození zdraví, provede se nové ohodnocení, přičemž se odečte výše bodového ohodnocení dříve přiznaná. Bodové ohodnocení stanovené pro jednotlivá poškození zdraví se v rozsahu stanoveném v § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 sníží, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškozením zdraví pracovním úrazem.

31. Žalobkyně požadovala další ztížení společenského uplatnění. S ohledem na výše uvedené byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, když neprokázala, že má nárok na další ztížení společenského uplatnění. Žalobkyni vznikl nárok na ztížení společenského uplatnění podle položky 9.21, přičemž mělo být kráceno podle § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 276/2015 o 30 % ve výši 420 bodů, takže nárok na toto ztížení společenského uplatnění představuje pouze 980 bodů, přičemž dobrovolně pojišťovnou žalobkyni bylo zaplaceno 1 400 bodů ve výši 350 000 Kč. Správně měla být vyplacena částka 245 000 Kč.

32. Rovněž soud zamítl žalobu ohledně požadavku žalobkyně o zaplacení částky 2 500 Kč za zaplacení znalečného znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] před podáním žaloby. Zaplacení znalečného nutno být považováno jako náklady řízení žalobkyně, žalobkyně nebyla úspěšná, a proto i s tohoto důvodu žaloba byla zamítnuta ohledně zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím.

33. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, tak podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. by žalobkyně jako procesně zcela neúspěšný účastník tohoto řízení měla procesně plně úspěšné žalované a vedlejšímu účastníkovi hradit plnou náhradu nákladů řízení. V daném případě soud dospěl k závěru, že se ve smyslu § 150 o. s. ř. jedná o výjimečnou situaci, v rámci které jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je namístě náhradu nákladů řízení žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované zcela nepřiznat. Důvody hodné zvláštního zřetele soud spatřuje ve skutečnosti, že žalobkyni se dne 27. 9. 2016 přihodil u žalované pracovní úraz, za který plně odpovídá žalovaná. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] provedl dodatečné bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění, kdy žalobkyně nemohl vědět, že toto ohodnocení dalšího ztížení společenského uplatnění je nesprávné, což bylo prokázáno až znaleckým posudkem znalce doc. MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. a ústavním znaleckým posudkem vypracovaným [anonymizováno 5 slov]. Soud tedy při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z toho, že výsledek tohoto řízení závisel na výsledku znaleckého zkoumání. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti se soud rozhodl pro výjimečnou aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. a při existenci výše uvedených důvodů hodných zvláštního zřetele nepřiznal žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované zcela náhradu nákladů řízení. Takové rozhodnutí dle názoru soudu spravedlivě reflektuje všechny výše uvedené skutečnosti s přihlédnutím k tomu, že úplné nepřiznání náhrady nákladů řízení není způsobilé dotknout se zásadním způsobem majetkové sféry žalované a vedlejšího účastníka.

34. Státu v tomto řízení vznikly náklady v souvislosti se zaplacením znalečného znaleckému ústavu [anonymizováno 5 slov]. Podle výsledku řízení by ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. měla tyto náklady hradit státu procesně zcela neúspěšná žalobkyně. I zde soud aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř., když má za to, že zde jsou důvody hodné zvláštního zřetele, jak bylo výše uvedeno u výroku o nákladech řízení mezi účastníky.