25 C 87/2019

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Ing. Miroslavy Veselkové a Bc. Dagmar Vaňkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce s adresou pro doručování adresa žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pobočka anonymizováno obec anonymizováno, PSČ obec o náhradu škody z pracovního úrazu

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci 568 200 Kč s 9,75% úrokem z prodlení od 1. 4. 2019 do zaplacení z částky 298 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení 120 952 Kč k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou došlou soudu 3. 4. 2019 se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku za období od 1. 6. 2018 do 31. 3. 2019 ve výši 298 200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodňoval tím, že dne 24. 10. 2012 utrpěl u žalované těžký pracovní úraz, za který odpovídá žalovaná 70 % s ohledem na spoluvinu žalobce ve výši 30 %. Pracovní poměr byl rozvázán dohodou. Žalobci byla vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku do 30. 5. 2018, a to z důvodu změny poměrů na základě závěru znaleckého posudku vypracovaného znalkyní z oboru posudkové lékařství MUDr. jméno příjmení. Žalobce byl přesvědčen, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nadále pracovní úraz a zdravotní následky s tím spojené a nadále má nárok na ztrátu na výdělku, tak jak mu byla poskytována do 31. 5. 2018. Dále tvrdil, že pokud tomu tak nebylo, tak došlo ke změně poměrů, vznikl mu nárok z jiného důvodu. Před nástupem do právnická osoba žalobce pracoval jako zámečník, řidič z povolání a jeho kvalifikace by mu umožňovala pracovat i nadále v prvé řadě jako zámečník, ale také jako opravář, automechanik, a to osobních a nákladních vozidel.

2. Podáním ze dne 24. 10. 2021 žalobce rozšířil žalobu o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 270 000 Kč. Usnesením č. j. 25 C 87/2019-176 ze dne 25. 10. 2021 soud v souladu s § 95 o. s. ř. změnu žaloby připustil. Usnesení nabylo právní moci dnem 21. 11. 2021. Po provedeném rozšíření žaloby žalobce požadoval po žalovaném celkem zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 1. 6. 2018 do 31. 12. 2019 ve výši 568 200 Kč s 9,75% úrokem z prodlení z částky 298 200 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že k zastavení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku přistoupila žalovaná poté, co zjistila, že v době po 18. 11. 2013, tedy v době po vzniku pracovního úrazu, onemocněl žalobce novým onemocněním – epilepsií, které nelze dávat do souvislosti s pracovním úrazem, a které jej samo o osobě, tedy, ani kdyby k žádnému pracovnímu úrazu nedošlo, činí nezpůsobilým výkonu práce horníka v podzemí dolu. Tato změna zdravotního stavu představuje podstatnou změnu poměrů ve smyslu § 271u zákoníku práce, v jejímž důsledku nárok žalobce na poskytování náhrady za ztrátu na výdělku do rozhodného průměrného výdělku, kterého dosahoval u žalované jako horník, zanikl. Ohledně zdravotního stavu žalobce byly vypracovány dva znalecké posudky na náklady pojišťovny Kooperativa. První znalecký posudek byl vypracován dne 29. 6. 2018 znalkyní příjmení jméno příjmení, která dospěla k jednoznačnému závěru, že abúzus alkoholu vedl postupně k obecným komplikacím s tím souvisejících, a tedy i k podstatnému zhoršení zdravotního stavu žalobce, které je doloženo neurologickým vyšetřením v r. 2017, kdy při opakovaných vyšetřeních neurologem, včetně magnetické rezonance, elektroencefalografie a elektromyografie, byla zjištěna atrofie mozku a mozečku. Toto obecné onemocnění by žalobce samo o sobě vyřazovalo z původní profese důlního zámečníka a z jakékoli práce v podzemí dolu. Druhý znalecký posudek vypracoval dne 15. 4. 2019 znalec doc. MUDr. jméno příjmení, anonymizováno, příjmení. Tento znalec dospěl k závěru, že i když praktický lékař považuje rozvoj epileptických záchvatů za důsledek nadprůměrného užívání alkoholu, připadají v úvahu i jiné možnosti příčiny vzniku a rozvoje epilepsie žalobce. Jisté však je, že epileptické záchvaty žalobce nelze spojovat s pracovním úrazem ze dne 24. 10. 2012, neboť onemocnění se poprvé klinicky manifestovalo až bezmála za šest let po úrazu, po kterém žádné patologické morfologické změny na mozku, ani žádné patologické nálezy při EEG vyšetření zjištěny nebyly. Z tohoto důvodu je nutné epilepsii, kterou žalobce trpí považovat za obecné onemocnění, které je stejně jako onemocnění způsobené pracovním úrazem, kontraindikaci pro práce ve směnném, nepravidelném nebo nočním provozu, pro práce ve výškách, s nebezpečnými rotujícími předměty a práce, při nichž by byl exponován rychle po sobě následujícími změnami kvantity světla (blikáním). Nadužívání alkoholu může samo o sobě vést k poškození mozku, přičemž žalobcova závislost na alkoholu z výsledku jednotlivých lékařských vyšetření zcela jednoznačně vyplývá. Je proto pravděpodobnější závěr obou znalců, že vznik obecného onemocnění, kterým žalobce trpí, nelze dávat do souvislosti s pracovním úrazem, neboť není dána přiměřená časová souvislost. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že pokud by totiž nebylo pracovního úrazu a došlo nyní ke změně poměrů, vznikl by žalobci nárok na rentu z jiného důvodu. Tomuto tvrzení žalovaná nerozumí, když předpokladem vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku je škodní událost, kterou je pracovní úraz nebo nemoc z povolání vznik škody spočívající ve ztrátě na výdělku a příčinná souvislost mezi škodou a škodní události. Pokud jeden z těchto předpokladů chybí, nemůže nárok na náhradu škody vzniknout. Z tohoto důvodu pokud by nebylo pracovního úrazu, nemohlo by dojít ani ke změně poměrů ve smyslu § 271u zákoníku práce ani ke vzniku nároku na rentu z jiného důvodu. Žalovaná nesouhlasila, že u žalobce se může jednat o tzv. novou škodu, když o tzv. novou škodu se jedná v případě, kdy v důsledku podstatné změny poměrů spočívající ve zhoršení zdravotního stavu zaměstnance, zejména pokud se k následkům po pracovním úrazu přidruží nové obecné onemocnění, které samo o sobě činí zaměstnance nezpůsobilým vykonávat původní práci, kterou vykonával před vznikem úrazu, resp. před vznikem škody, spočívající ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, původní nárok zaměstnance na náhradu škody zanikne a zaměstnanec prokáže, že nebýt pracovního úrazu mohl by i s obecným onemocněním vykonávat jinou práci, při které by dosáhl určitého výdělku a výlučně z důvodu následku po pracovním úrazu tuto novou práci vykonávat nemůže. Žalovaná souhlasila se závěrem znalce doc. anonymizováno, že u žalobce přetrvávají zdravotní následky jeho pracovního úrazu ze dne 24. 10. 2012, které jej i v současné době činí nezpůsobilým vykonávat práci důlního zámečníka.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 8. 11. 1993 se zařazením jako horník na dobu neurčitou. Dne 24. 10. 2012 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz s úrazovým dějem:„ Při vtahování a přibližování pravého ramene ke kombajnu byl zaměstnanec zasažen hákem, který byl připevněn na laně plenícího vrátku. K úrazu došlo v porubu, a to tak, že při manipulaci s ramenem kombajnu, kdy postižený dal světelný signál svému kolegovi, který byl ve vrchní kapli a ten následně dál světelný signál k vrátkaři, aby zatahoval lanem. Lano bylo vedeno přes dvě kladky, a to jedna byla umístěna ve vrchní kapli a druhá na sekci č.

106. Při napnutí lana došlo k vysmeknutí háku a následně byl postižený zaměstnanec, který stal v sekci č. 107, zasažen do hlavy.“ Žalovaná odpovídá za pracovní úraz 70 %, spoluvina žalobce 30 %. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil dohodou o rozvázání pracovního poměru dle § 49 zákoníku práce, a to na základě lékařského posudku vystaveného dne 4. 11. 2013 oddělením pracovně lékařských služeb anonymizována tři slova, a.s. z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) zákoníku práce, a to pro následky pracovního úrazu ze dne 24. 10. 2012. Od 13. 11. 2013 žalovaná vyplácela žalobci rentu, rozhodný průměrný výdělek r. 2012 byl ve výši 47 345 Kč (byl krácen o 30 %). Renta byla vyplácena do 31. 5. 2018 (51 129 Kč – 8 500 Kč minimální mzda = 42 629 Kč, 30% krácení = 29 840 Kč). Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne 22. 3. 2019.

5. Soud provedl důkaz vysvědčením o závěrečné zkoušce ze dne 20. 12. 1989, regionální statistikou ceny práce – Moravskoslezský kraj za 4. čtvrtletí r. 2017 – montážní dělníci mechanických zařízení, regionální statistikou ceny práce – Moravskoslezský kraj za 4. čtvrtletí r. 2017 – nástrojáři a příbuzní pracovníci, informačním systém o průměrném výdělku Ministerstvo práce a sociálních věcí – mechanici a opraváři motorových vozidel, vyrozumívacím dopisem poškozenému ze dne 10. 5. 2018 k pracovnímu úrazu ze dne 24. 10. 2012, vyrozumívacím dopisem poškozenému ze dne 12. 6. 2018 k pracovnímu úrazu ze dne 24. 10. 2012, znaleckým posudkem vypracovaným znalkyní příjmení jméno příjmení – posudkové lékařství ze dne 29. 6. 2018 na žádost právnická osoba, oznámením o ukončení výplaty renty ze dne 4. 7. 2018, přípisem zástupce žalobce pro právnická osoba ze dne 23. 8. 2018, sdělením právnická osoba ze dne 29. 8. 2018, sdělením žalované ze dne 4. 9. 2018, seznamem vyplacených dávek ze dne 4. 7. 2019, přípisem zástupce žalobce pro právnická osoba ze dne 13. 9. 2018, přípisy právnická osoba, zprávou o ambulantním vyšetřením nemocnice a.s. ze dne 18. 2. 2019, předžalobní upomínkou ze dne 22. 3. 2019, znaleckým posudkem vypracovaný na základě žádosti právnická osoba znalcem doc. MUDr. jméno příjmení, příjmení příjmení ze dne 15. 4. 2019, přípisem právnická osoba ze dne 29. 4. 2019, přípisem zástupce žalobce pro právnická osoba ze dne 15. 5. 2019, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, výpovědí svědkyně jméno příjmení – bývalé manželky žalobce, výpovědí svědkyně jméno příjmení – dcery žalobce, znaleckým posudkem vypracovaným znalcem z oboru zdravotnictví – neurologie MUDr. et PhDr. celé jméno znalce, CSc. ze dne 20. 1. 2020, dodatkem znaleckého posudku ze dne 27. 3. 2020 k znaleckému posudku znalce příjmení et PhDr. celé jméno znalce, CSc. ze dne 20. 1. 2020, znaleckým posudkem ze dne 21. 9. 2020, který vypracoval znalec z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství celé jméno znalce.

6. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu bylo soudu prokázáno, že žalobce je vyučen jako mechanik opravář se zaměřením pro zemědělské a lesnické stroje a zařízení. Žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 8. 11. 1993 se zařazením jako horník na dobu neurčitou. Dne 20. 4. 2013 se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz s úrazovým dějem:„ Při vtahování a přibližování pravého ramene ke kombajnu byl zaměstnanec zasažen hákem, který byl připevněn na laně plenícího vrátku. K úrazu došlo v porubu, a to tak, že při manipulaci s ramenem kombajnu, kdy postižený dal světelný signál svému kolegovi, který byl ve vrchní kapli a ten následně dál světelný signál k vrátkaři, aby zatahoval lanem. Lano bylo vedeno přes dvě kladky, a to jedna byla umístěna ve vrchní kapli a druhá na sekci č.

106. Při napnutí lana došlo k vysmeknutí háku a následně byl postižený zaměstnanec, který stal v sekci č. 107, zasažen do hlavy.“ Žalovaná odpovídá za pracovní úraz 70 %, spoluvina žalobce 30 %. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil dohodou o rozvázání pracovního poměru dle § 49 zákoníku práce, a to na základě lékařského posudku vystaveného dne 4. 11. 2013 oddělením pracovně lékařských služeb anonymizována tři slova, a.s. z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) zákoníku práce, a to pro následky pracovního úrazu ze dne 24. 10. 2012. Od 13. 11. 2013 žalovaná vyplácela žalobci rentu, rozhodný průměrný výdělek r. 2012 byl ve výši 47 345 Kč (byl krácen o 30 %). Renta byla vyplácena do 31. 5. 2018 (51 129 Kč – 8 500 Kč minimální mzda = 42 629 Kč, 30% krácení = 29 840 Kč). Zastavení výplaty renty bylo žalovanou odůvodněno tím, že byl vypracovaný znalecký posudek znalkyní příjmení jméno příjmení a ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplývá, že u žalobce došlo v období uplynulém po pracovním úraze ze dne 24. 10. 2012 ke zhoršení stavu a komplikacím jiného obecného chronického onemocnění do té míry, že by žalobce vyřazovalo z původní profese, kterou před tímto pracovním úrazem vykonával. Žalovaná tuto skutečnost považovala za podstatnou zněnu poměrů dle ust. § 271u zákoníku práce. Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne 22. 3. 2019.

7. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že žalobce před předmětným pracovním úrazem neměl žádné zdravotní problémy. Vždy byl na preventivních prohlídkách uznán schopen výkonu práce zámečníka. Žalobci se přihodil u žalované pracovní úraz, kdy byl zasažen hákem do hlavy. Po úraze byl hospitalizován na chirurgickém oddělení nemocnice v obec část obce. Po týdnu hospitalizace byl propuštěn do domácího ošetření. Žalobce se podrobil CT vyšetření, a bylo mu zjištěno, že mám tříštivou frakturu nadočnice a musí postoupit operaci oka. Žalobci byl přiznán částečný invalidní důchod, který mu byl pak odňat. Žalobce uváděl, že měl epileptické záchvaty. Praktické lékařce MUDr. anonymizováno po propuštění z nemocnice sdělil, že si občas dá tři až čtyři piva. Žalobce se nikdy neléčil v protialkoholické léčebně. Když měl rodinné problémy, sám se přihlásil na ambulantní léčbu ohledně pití alkoholu, a to v r. 2002 před úrazem. Žalobce připustil, že alkoholické nápoje užíval ve větší míře. Pokud jde o zápis ve znaleckém posudku MUDr. příjmení ze dne 3. 10. 2015 na str. 5 ohledně vyšetření doktorkou Mgr. příjmení, tak potvrdil, že zápis je pravdivý (v zápise je uvedeno psychologem a neuropsychologem Mgr. příjmení, že na první sezení se žalobce dostavil v dopoledních hodinách, foetor etyl, sděluje, že byl včera u kamaráda na padesátinách. Vyšetření bylo zrušeno. Na nový termín přichází střízlivý….).

8. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, bývalé manželky žalobce, bylo zjištěno, že manželství uzavřela s žalobcem v r. 1991 a rozvedeni byli v říjnu r. 2018 zdejším soudem. Důvodem rozvodu bylo, že si nerozuměli, od února či března r. 2016 spolu nežili. Svědkyně si pamatovala na předmětný pracovní úraz žalobce, kdy měl pohmožděniny v obličeji a rozbitou hlavu. Měl modřiny a něco s okem. Pak měl nemocenskou a skončil pracovní poměr. Po skončení pracovního poměru měl problémy s tímto okem a měl často bolesti hlavy. Rovněž si ztěžoval na špatnou stabilitu. K tomu mělo dojít asi půl roku po tomto úrazu. Do r. 2016, kdy společně žili, měl dle svědkyně stejné záchvaty. Svědkyně potvrdila, že byla přítomna záchvatu žalobce asi ve čtyřech až pěti případech, než se odstěhovala od žalobce. Když se přihodil žalobci záchvat, nebyl volán lékař. Svědkyně sdělila, že neví, zda měl žalobce problémy s alkoholem. Občas zašel na pivo.

9. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že je dcerou žalobce. Když se žalobci přihodil pracovní úraz, tak s ním bydlela. Asi za půl roku se odstěhovala k příteli a následně po dvou až třech měsících se zpátky vrátila k otci. Nyní s otcem nebydlí asi 2,5 roku. Potvrdila, že ho navštěvovala. Dle svědkyně žalobce měl problémy, a to zdravotní. Asi půl roku po předmětném pracovním úraze na jaře, když žalobce měnil kolo a po druhé v tom samém roce, když stěhovali pračku, byla přítomna tomu, že se otci zamotalo v hlavě. Ztěžoval si, že mu není dobře. Třepaly se mu ruce a za chvíli to přešlo. Před úrazem nemíval takové stavy. Když se od žalobce odstěhovala, tak jeho zdravotní problémy neřešila.

10. Ze znaleckého posudku ze dne 29. 6. 2018 vypracovaného znalkyní příjmení jméno příjmení z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství vypracovaného na základě žádosti pojišťovny právnická osoba před podáním žaloby bylo zjištěno, že znalkyně dospěla k těmto závěrům: Následky po pracovním úraze ze dne 24. 10. 2012 trvají. Jedná se o snížené vidění levého oka. Poslední oční vyšetření je z r. 2013. Žalobce není zdravotně způsobilý po traumatickém odchlípení sítnice s její rupturou práce fyzicky nadměrně náročné a nadále je vyřazen z původní profese důlní zámečník. Po datu 18. 11. 2013 (zahájení výplaty renty) nevzniklo ve zdravotním stavu žalobce nové základní obecné onemocnění, neboť syndrom alkoholové závislosti je v dokumentaci doložen od r. 2002. Toto základní obecné onemocnění s nadužíváním alkoholu v průběhu let vedlo k obvyklým komplikacím a tím k postupnému zhoršování zdravotního stavu, které by žalobce samo o sobě vyřadilo z původní profese důlního zámečníka a z jakékoliv práce v podzemí dolu. Podstatné zhoršení zdravotního stavu je doloženo neurologickým vyšetřením v r. 2017. Byl opakovaně vyšetřen neurologem (včetně MR vyšetření mozku, elektroencefalografie, elektromyografie). Byla zjištěna atrofie mozku a mozečku vedoucí ke snížení poznávacích schopností a koordinace pohybu, trpí závratěmi, bolestmi hlavy, poruchami spánku. Bylo prokázáno poškození nervů dolních končetin (senzitivně motorická polyneuropatie), která vede k poruše čití nohou a slabosti končetin, chůze je nejistá. Žalobce trpí úzkostně depresivními stavy. Poškození jater je prokázáno vyšetřením jaterních testů. Nadužívání alkoholu prokázalo zvýšení CDT. Sám žalobce uvedl při jednání Okresní správy sociálního zabezpečení v obec v lednu r. 2018, že trpí epileptickými záchvaty, o kterých dosud neřekl praktickému lékaři ani neurologovi. Znalkyně konstatovala, že v některých nálezech jsou občasné zmínky o„ těžkém otřesu mozku“, ke kterému mělo dojít při pracovním úrazu dne 24. 10. 2012. Tato informace neodpovídá skutečnosti, těžký otřes mozku není doložen, hospitalizace trvala pouhé dva dny a hned následovalo povolení vycházek v rozsahu 5 hodin denně. K psychiatrickým diagnózám, které po úrazu postupně navazovaly, se znalkyně nevyjadřovala. Jejich přezkoumání by vyžadovalo přizvání konzultanta – psychiatra, což však k zodpovězení otázek není nutné. Vyšetření dopravního klinického psychologa a neuropsychologa ze dne 3. 10. 2015 (specializace doprava – pro řidičský průkaz) nepotvrdilo významnou organicitu CNS, kognitivní schopnosti byly v normě. Nebyly narušeny vizuoprostorové dovednosti, bezprostřední paměť nebyla narušena. Psychomotorické tempo bylo v pásmu širší normy. Byla zjištěna agravace a tendence manipulovat druhými. Osobnost byla zhoršeně psychicky přizpůsobivá, bez psychotických fenoménů, histriónské rysy. V prvním objednaném termínu se žalobce dostavil podnapilý, musel být přeobjednán. Přesto byl uznán způsobilým k řízení motorového vozidla skupiny B jako amatér s podmínkou plné abstinence od alkoholu.

11. Ze znaleckého posudku ze dne 15. 4. 2019 vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializaci na choroby z povolání, hygiena se zvláštní specializací hygiena práce a odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., příjmení, který byl vypracován na žádost právnická osoba bylo zjištěno, že znalec dospěl k těmto závěrům: U žalobce trvají i nadále zdravotní následky jeho pracovního úrazu utrpěného dne 24. 10. 2012 a stále ho vyřazují z možnosti vykonávat jeho původní profesi důlního zámečníka v právnická osoba, ze které byl pro zdravotní následky tohoto pracovního úrazu vyřazen. V případě, že zdravotní následky pracovního úrazu ze dne 24. 10. 2012 vyřazují žalobce z možnosti vykonávat jeho původní profesi důlního zámečníka, může žalobce s ohledem na své zdraví vykonávat práci mechanika a opraváře motorových vozidel (ovšem s určitými omezeními – nesmí pracovat ve směnném provozu ani v nočních či nepravidelných směnách, nesmí takovou práci vykonávat ve výškách nebo s nebezpečnými rotujícími předměty nebo v pracovním prostředí, kde může být vystaven blikaní světla). Po datu 18. 11. 2013, kdy mu začala být vyplácena renta pro zdravotní následky jeho pracovního úrazu utrpěného dne 24. 10. 2012, vzniklo u žalobce nové obecné onemocnění (epilepsie), která je takového charakteru, že se pro ně stál zdravotně nezpůsobilým k výkonu své původní profese důlního zámečníka. Protože u žalobce vzniklo po datu 18. 11. 2013 takové obecné onemocnění, které jej vyřazuje z možnosti vykonávat jeho původní profesi důlního zámečníka, na tuto otázku znalec neodpovídá (pro úplnost konstatuje, že neexistuje žádný způsob, jak nezpochybnitelným způsobem stanovit a vyjádřit, jakou měrou, např. kolika procenty se jednotlivé nemoci nějakého pacienta podléhají na jeho celkově nepříznivém zdravotním stavu). Na otázku, které profese nemůže žalobce vykonávat s ohledem na svá obecná onemocnění, avšak nemůže je vykonávat pro zdravotní následky svého pracovního úrazu utrpěného dne 24. 10. 2012, znalec odpovídá, že žalobce může vykonávat s ohledem na svá obecná onemocnění i s ohledem na zdravotní následky svého pracovního úrazu utrpěného dne 24. 10. 2012 profese – zámečníka, opraváře, automechanika osobních vozidel i automechanika nákladních vozidel, tedy ani obecné onemocnění, a ani zdravotní následky pracovního úrazu utrpěného dne 24. 10. 2012 mu neznemožňují tyto práce vykonávat.

12. Ze znaleckého posudku ze dne 20. 1. 2020 vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie MUDr. et PhDr. celé jméno znalce, CSc. bylo zjištěno, že žalobce utrpěl dne 24. 10. 2012 úraz hlavy, kdy byl zasažen do oblasti čela těžkým hákem. Bezprostředně po úrazu byl hospitalizován na chirurgii, kde bylo neurologické konsiliární vyšetření uzavřeno jako stav po kontuzi (zhmoždění) Ibi, distorzi (podvrtnutí) krční páteře a komoci (otřesu) mozku, cefalea (bolest hlavy) v rámci poúrazového CK (cervikokraniálního) syndromu (jde o projevy poranění krční páteře, v daném případě se zcela jistě překrývaly s bolestí v důsledku poranění samotné hlavy), bez ložiskového deficitu (tedy bez známek pro závažnější nitrolební poranění se strukturálním poškozením mozkové tkáně). Konsiliární vyšetření očního lékaře bylo uzavřeno jako zhmoždění levého oka s krvácením do přední komory a odchlípením sítnice. Tento stav by následně řešen laserovou operací, z očního oddělení bylo také vyžádáno CT vyšetření, které ukázalo zlomeninu očnice, avšak nevyžadující chirurgickou intervenci. Při tomto vyšetření zřejmě nebyly zjištěny známky strukturálního poškození mozku ve smyslu zhmoždění či krvácení. V dalším průběhu byl od ledna r. 2013 neurologicky vyšetřován pro závrativé stavy, objektivní neurologický nález byl bez známek nitrolební ložiskové léze, jako vedlejší nález konstatován obraz počínající polyneuropatie dolních končetin. Tato byla posléze potvrzena v březnu r. 2013 elektromyografickým vyšetřením, které také ukázalo lehké postižení míšního nervového kořene S1 vpravo. V obou případech jde o obecné onemocnění, s předmětným úrazem nijak nesouvisející. Jako hlavní úrazová diagnóza byl při vyšetření stanoven otřes mozku. Při uvedeném mechanismu úrazu (náraz těžkého předmětu do hlavy) je velmi pravděpodobné, že k otřesu mozku skutečně došlo, také prvotním důvodem k hospitalizaci bylo sledování pacienta po úrazu hlavy. V této souvislosti je důležité, že diagnóza otřesu mozku se zpravidla stanovuje z anamnézy, a to na podkladě poruchy vědomí, vzniklé bezprostředně po úrazu. V daném případě v dokumentaci znalec postrádá zmínku o době trvání bezvědomí po úrazu. Lze se tudíž domnívat, že k déle trvajícímu bezvědomí nedošlo. Údaj od pacienta samotného se sice obecně nepovažuje za věrohodný, jelikož hlavním příznakem proběhlého otřesu vědomí je výpadek paměti na průběh úrazu, takže postižený často bezvědomí aktivně popírá. Pokud však nedošlo ke ztrátě vědomí po dobu desítek minut a více, je diagnóza těžkého otřesu mozku spolehlivě vyloučena. Údaj o těžké komoci mozku v dokumentaci bezprostředně po úrazu není uváděn, objevuje se až s odstupem, a to v anamnestické části pozdějších zpráv. Tuto diagnózu nelze zpětně ověřit žádným objektivním vyšetřením, jelikož samotný otřes mozku nezanechává trvale následky. V daném případě je dokumentováno, že po úrazu dne 24. 10. 2012, ke kterému došlo zcela typickým mechanismem (nečekaný náraz s prudkým pohybem hlavy vzad) se postupně rozvinuly závrativé stavy souběžně s bolestí a ztuhlostí šíje. Morfologické nálezy (CT a MR) z r. 2017 ukazují kovovou atrofií mozku, ložiskové změny v bazálních gangliích a drobné krvácení v pravé hemisféře mozečku. Tento nález nijak nemůže souviset s úrazem utrpěným v říjnu r. 2012 – nejen z důvodu dlouhého časového odstupu, ale popsaný úraz nemá vůbec povahu poúrazových změn. Naopak jde o celkem běžný nález v důsledku chronického nadužívání alkoholu. Udávaná epilepsie by mohla být poúrazová, nicméně chybí hodnověrný údaj o době vzniku, a také epilepsie bývá častým projevem alkoholické encefalopatie. Pospané stavy podle výpovědi bývalé manželky a dcery by mohly, ale také nemusely být epileptickými záchvaty, také se mohlo jednat o přechodné závrativé stavy či krátkodobé zastření vědomí při změně krevního tlaku při fyzické zátěži. Tuto otázku zpětně nejde nijak rozhodnout, ale diagnóza epilepsie v současnosti nepřispěje k upřesnění diagnózy pro starší období. V daném případě je však prokázána také neúrazová porucha zdraví, totiž alkoholická encefalopatie (a periferní polyneuropatie), dobře vysvětlující dané potíže. Otázka posttraumatické stresové poruchy patří do kompetence psychiatra. Oslovená znalkyně příjmení jméno příjmení po seznámení se spisem uzavírá následovně: Žalobce se léčil ambulantně psychiatricky, první záznamy jsou k dispozici od r. 2002 u MUDr. anonymizováno pro syndrom závislosti na alkoholu, osobnost byla premorbidně akcentovaná – psychopatické rysy. Při vyšetření dne 26. 9. 2002 byla závislost na alkoholu rozvinutá. Žalobce měl odvykací stavy od alkoholu – třes aker, míval palimpsesty – alkoholická okénka, ranní doušky – alkohol požíval ráno ke zmírnění odvykacích příznaků. Zajímal se o léčbu závislosti na alkoholu. Od r. 2002 měl vysoké hladiny laboratorních parametrů (jaterní testy, střední objem erytroctů) ukazující na dlouhodobý abusus alkoholu, nejvyšší hladiny jaterních testů měl dle laboratorních záznamů v r. 2013. Žalobce nikdy delší dobu neabstinoval, konzumaci alkoholu se snažil pouze omezit. Diagnóza posttraumatické stresové poruchy je uvedena ve vyšetření ze dne 16. 9. 2014 MUDr. anonymizováno. Při vyšetření orientace časem nejistá, místem a osobou orientovaný, psychomotorické tempo bylo přiměřené, afektivita labilní, menší chuť k jídlu, úzkostné sny, poruchy soustředění a paměti, vyhýbání se alkoholu. Výše uvedené obtíže mohou být přítomné při chronickém alkoholismu. Přítomnost úzkostně depresivní symptomatiky u chronického alkoholika neznamená diagnózu posttraumatické stresové poruchy. V dokumentaci není diagnóza posttraumatické stresové poruchy zdůvodněna, ani v ní nejsou uvedeny příznaky vedoucí k této diagnóze Diagnóza posttraumatické stresové poruchy je obecně nadužívána. Obtíže jako labilní afektivita či úzkostné sny, zhoršení orientace paměti jsou pravděpodobně příznaky chronického alkoholismu. Pro žalobce je nutno zohlednit premorbidní osobnostní rysy, které jsou psychopaticky akcentované. Má tendence manipulovat, agravovat obtíže, což je zaznamenáno v dokumentaci. Znalec posoudil zdravotní stav žalobce k datu 13. 11. 2013 (k datu přiznání renty a ke dni 1. 6. 2018, kdy byla výplata renty zastavena). Zdravotní stav žalobce k datu 13. 11. 2013 byl z neurologického hlediska ovlivněn především přechodnými závrativými stavy závislými na změně polohy. Tento příznak byl hodnocen jako součást postkomočního syndromu. Znalec jej však považuje daleko spíše jako projev vegetativní poruchy v rámci whiplash syndromu. Další neurologickou poruchou zdraví byla zjištěna a EMG vyšetřením potvrzená polyneuropatie dolních končetin, v.s. toxickometabolického původu při dlouhodobém abúzu alkoholu, a porucha nervového kořene S1 vpravo. Obě tato onemocnění jsou obecného charakteru bez jakékoliv souvislosti s úrazem. Ke dni 1. 6. 2018 byl zdravotní stav žalobce nepochybně zhoršen. Podle výsledků vyšetření v letech 2017 až 2018 trpěl závratěmi, poruchou chůze. Byla zjištěna korová atrofie mozku a mozečku, kde i drobné ložisko krvácení, porucha kognitivních funkcí, organické poruchy nálady a chování. Všechny uvedené projevy byly hodnoceny jako následek užívání alkoholu, přetrvávající následky pracovního úrazu se vedle nich jeví jako nepříliš významné. Nejvýznamnějším obecným onemocněním, které vzniklo po datu 13. 11. 2013, je alkoholová závislost a související orgánové poruchy. Toto onemocnění bylo přítomno již před datem 13. 11. 2013, ba i před úrazem dne 24. 10. 2012, i když v menší míře. Toto onemocnění se v průběhu let významně zhoršilo a samo o sobě je neslučitelné s původní profesí. Znalec příjmení et PhDr. celé jméno znalce, CSc. se zcela shoduje se závěry posudku znalkyně příjmení jméno příjmení ze dne 29. 6. 2018. Nenachází žádný rozpor se zdravotní dokumentací. Znalec se z větší části shoduje se závěry posudku znalce doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., příjmení ze dne 15. 4. 2019. Nepodstatné neshody shledává v těchto bodech: 1) doc. anonymizováno považuje některé příznaky (především závratě) za projev postkomočního syndromu, dle znalce jde spíše o projevy whiplash syndromu ze strany krční páteře. Tato neshoda nemá žádný praktický význam. 2) doc. anonymizováno s jistotou vylučuje souvislost epilepsie s předmětným úrazem. Vzhledem k naprosto nedostatečným údajům v době vzniku epilepsie není neochvějná jistota namístě, i když pravděpodobnost poúrazové epilepsie je v daném případě malá. 3) doc. anonymizováno připouští, byť s pochybnostmi, posttraumatickou stresovou poruchu. Podle stanoviska přizvané psychiatrické znalkyně nejsou naplněna kritéria pro tuto diagnózu a popsané potíže hodnotí rovněž jako projev chronického alkoholismu. Znalec zdůrazňuje, že v dalším průběhu projevy alkoholického poškození mozku (i jiných orgánů) naprosto převážily případné následky pracovního úrazu ze dne 24. 10. 2012.

13. Žalobce k tomuto posudku měl připomínky, na které znalec příjmení et PhDr. celé jméno znalce, CSc. reagoval doplňkem ke znaleckému posudku ze dne 27. 3. 2020. K připomínce, že znalec nepřizval žalobce k vyšetření, znalec vychází ze zdravotní dokumentace, která je ovlivněna zápisem MUDr. příjmení. Žalobce se nepovažuje za alkoholika, proto očekával, že ho znalec objektivně vyšetří, protože nesouhlasí se závěry o chronickém alkoholismu. Znalec na tuto připomínku reagoval tak, že zásadním zadáním soudu bylo porovnat zdravotní stav žalobce k datu 13. 11. 2013 a ke dni 1. 6. 2018. Jedinou možností v takovém případě je zhodnotit dostupnou zdravotnickou dokumentaci, vyšetření aktuálního zdravotního stavu posuzovaného v pozdější době není přínosem, nejsou-li zásadní pochybnosti o záznamech v dokumentaci. Závěry posudku se neopírají pouze o zdravotní dokumentaci vedenou MUDr. příjmení, ale o nálezy specializovaných pracovišť, nikoliv o zápisy praktické lékařsky Diagnózu chronického alkoholismu nelze stanovit, a už vůbec vyloučit, jedním klinickoneurologickým vyšetřením. V daném případě je potvrzena nejen závěry psychiatrických a psychologických vyšetření, ale také přítomnosti orgánových změn, dosti typických pro toto onemocnění. Tyto nálezy žalobce nijak nezpochybňuje. V připomínce, že znalec uvádí, že chybí hodnověrný údaj o době vzniku epilepsie, když„ pospané stavy z výpovědi manželky a dcery by mohly, ale taky nemusely být, epileptickými záchvaty“. Žalobce upozorňoval, že tyto stavy se objevily krátce po úrazu. Znalec by měl blíže objasnit tuto záležitost a postavit v rámci jistoty či míry pravděpodobnosti, zda epilepsie je či není poúrazovou. Na tuto připomínku znalec reagoval tak, že hodnověrný údaj chybí, když popsané stavy nebyly v odpovídající době vyšetřeny, a tudíž se k jejich povaze zpětně nelze odpovědně vyjádřit. Skutečnost, že poúrazový původ epilepsie nelze s jistotou potvrdit ani vyloučit, je dle názoru znalce dostatečně vysvětlena v původním posudku. I pokud by však utrpěný úraz skutečně byl spouštěcím faktorem epilepsie, pak na současném stavu se převážně podílí víceletý neléčený průběh. K připomínce žalobce, že znalec ve 4. odstavci na str. 10 znaleckého posudku uvádí, že„ v dalším průběhu byl od ledna r. 2013 neurologicky vyšetřován pro závrativé stavy, objektivní neurologický nález byl bez známek vnitrolební ložiskové léze, jako vedlejší nález konstatován obraz počínající polineuropatie dolních končetin“. Znalec tvrdí, že jde o obecné onemocnění. Znalec na tuto připomínku reaguje tak, že v tomto případě jde o nedorozumění, kdy žalobce omylem stahuje závěr o obecném onemocnění na závrativé stavy. Citovaný odstavec totiž pokračuje„ tato byla posléze potvrzena v březnu r. 2013 elektromyografickým vyšetřením, které také ukázalo lehké postižení míšního nervového kořene S1 vpravo. V obou případech jde o obecné onemocnění, s předmětným úrazem nijak nesouvisející“. Závrativé stavy jsou v posudku považovány za součást whiplash syndromu, jako takové jsou tedy přímým následkem předmětného úrazu. Jako obecné onemocnění bez souvislosti s úrazem je hodnocena jak polyneuropatie dolních končetin, tak kořenová léze S1 vpravo. Obě tyto poruchy zdraví nemají žádnou souvislost s utrpěným úrazem hlavy a krční páteře.

14. Žalobce opětovně nesouhlasil se znaleckým posudkem celé jméno znalce, proto byl vypracován doplněk ke znaleckému posudku znalcem celé jméno znalce ze dne 30. 12. 2020. Znalec se vypořádal se všemi námitkami vznesenými žalobcem a na závěrech původního znaleckého posudku setrval. Dle znalce jeho původní posudek je zástupcem žalobce považován za nepříliš korektní, bez bližšího vysvětlení ne zrovna přezkoumatelný. Dle znalce se ve svých závěrech vyjadřuje jasně a přesvědčivě. V omezení pracovní schopnosti se prolínají onemocnění obecná i následky pracovního úrazu, přičemž každé samo o sobě vyvolává obdobná pracovní omezení. Odchlípení sítnice levého oka žalobce je následkem pracovního úrazu a vede k zákazu výkonu fyzicky náročnějších prací a k výkonu prací náročnějšími na zrak a práce za zhoršené viditelnosti. K atrofii mozečkové kůry uvedl, že je nutno odlišit mozek a mozeček. Mozeček tvoří součást mozku vzadu, velikosti není příliš rozsáhlý a jeho funkce je zejména v koordinaci pohybů a udržení rovnováhy. Nelze tedy směšovat nebo zaměňovat pojem mozek a mozeček. Ohledně postižení mozečku je třeba vzít v patrnosti, že mozeček byl ložiskově poškozen dvakrát. Nejprve při pracovním úrazu, což vedlo k částečné atrofii mozečkové kůry. Atrofie mozečkové kůry vyvolává pracovní omezení. Jednak o následek úrazu, neboť jde o změnu ložiskovou (ne povšechnou). K dalšímu poškození došlo až v pozdějším období, kdy je popisováno drobné prokrvácení v pravé mozečkové hemisféře. V roce 2016 se dále objevuje nová patologie, kdy v pravé mozečkové hemisféře byl zjištěn ložiskový nález, který může odpovídat prodělané cévní mozkové příhodě, anebo poranění. V případě poranění se ale jedná o možné případné jiné trauma, než pracovní úraz a k tomuto případnému traumatu mohlo dojít až v následném období, neboť tyto změny CT a MR zaznamenává až v roce 2016 2017. CT v 7/ 2017 popisuje povšechnou korovou atrofii mozku, dle MR z 3/ 2017 je zjištěna atrofie kůry mozečku. Uvedené změny pokud jsou uváděné jako povšechné nejsou změny traumatické, ale změny, které celkově postihují mozkovou a mozkovou tkáň (kůru), toto postižení je třeba brát jako obecné onemocnění a i když jistá příčina není známá, rozhodně nejde o změny úrazové. Nabízí se toxonutritivní etiologie z nadužívání alkoholu, přičemž alkohol může postihovat mozkové buňky přímo i nepřímo prostřednictvím metabolismu organismu, např. při zhoršené jaterní funkci. Úbytek mozkové tkáně je popsán již v roce 2016 – atrofie mozku. Dále jsou popisovány ložiskové změny v bazálních gangliích (hluboké struktury mozku), což je rovněž třeba brát jako obecné onemocnění a drobné krvácení v pravé hemisféře mozečku. Toto nelze dávat do souvislosti s pracovním úrazem, neboť podobné změny na mozečku nebyly ve vyšetřeních bezprostředně po pracovním úrazu zachyceny. Drobné prokrvácení v pravé mozečkové hemisféře je třeba rozhodně považovat za obecné onemocnění prokázané až v roce 2016 a 2017, nelze takový nález prokázat po pracovním úrazu. Konstatováním, že postižení mozečku může být následek úrazu je myšlen případný možný úraz až v období po úrazu pracovním. Nejde o následky pracovního úrazu. Nejde o stav, kdy by jedno postižení mozku bylo současně zařazováno jak obecné onemocnění i jako následek úrazu. V případě posttraumatické poruchy se jedná o poruchu, která se může vyskytnout po určitém závažném traumatu či jiné závažné situaci, ale nutně se nemusí jednat o stav trvalý, který musí provázet posuzovaného po zbytek života, anebo jej takto provázet ve stejné tíži. Úzkost je určitá reakce na stres, který může být i z jiných důvodů, než je posttraumatická porucha. U žalobce se může jednat například o reakci na ztíženou finanční a sociální situaci, rovněž nadměrné chronické užívání alkoholu může vést v dlouhodobém horizontu k oslabení duševních schopností a vést k podobným příznakům jako posttraumatická porucha ve smyslu úzkosti, depresí, zhoršení pozornosti, zhoršení paměti apod. Posttraumatická porucha a úzkostně depresivní syndrom z příčin obecných se tedy mohou prolínat, ale nelze s jistotou určit, zda některé příznaky, např. stavy úzkosti, které se u žalobce vyskytují, jsou pouze a jen z důvodu posttraumatické poruchy, anebo též i z příčin obecných. Znalec nezastává názor, že veškerá duševní patologie, jež se u žalobce vyskytuje, je výlučně z důvodu posttraumatické stresové poruchy, který vznikl po pracovním úrazu. Epileptické záchvaty se prokazatelně vyskytují až od 6/ 2018 Příčina tohoto stavu může být toxometabolická při nadužívání alkoholu, ale rovněž tak příčina může spočívat po prodělané cévní mozkové příhodě, na což bylo vysloveno podezření dle MR nálezu v roce 2017. Z lékařské dokumentace nelze prokázat, že by epileptické stavy vznikly v návaznosti na poranění hlavy při pracovním úrazu. Obecně lze konstatovat, že při ložiskovém nálezu na mozku v důsledku traumatu se obvykle doba preventivního omezení některých činností pro riziko případného možného vzniku epileptického záchvatu omezuje obvykle na dobu jednoho roku, maximálně na dva roky. Pokud by žalobce po úraze trpěl tzv. velkými epileptickými záchvaty, poté by nejspíše tyto stavy byly nějak a někým zaregistrovány, byla by přivolána rychlá záchranná pomoc, byl by vyšetřen na neurologickém pracovišti a následně i léčen. Za stavu, kdy k uvedenému záchvatu dojde bez přítomnosti jiné osoby, postižená osoba následně obvykle vyhledá lékařskou pomoc, neboť při záchvatech často dochází k poranění a pokud ne, tak alespoň zaznamená pomočení či pokálení. Každopádně se jedná o natolik závažné stavy, že málokdo by tyto ignoroval a lékařskou pomoc nevyhledal. Nevyhledání lékařské pomoci by snad mohlo přicházet v úvahu při tzv. malých záchvatech, kdy dochází ke chvilkovému porušení vědomí, které není provázené pádem, křečemi, poraněními apod. Na podkladě výše uvedeného je nepravděpodobné, že by žalobce od úrazu do roku 2018 trpěl epileptickými záchvaty, ale s jistotou uvedené vyloučit nelze. Pokud se epileptický záchvat prokáže až 6 let po úraze, potom tento vztah k pracovnímu úrazu je vyloučen, neboť doba, kdy po poranění mozku se úraz může projevit je stanovena obvykle na období do jednoho roku. Uvedené onemocnění způsobená následky pracovního úrazu i obecnými onemocněními každá sama o sobě vede k omezení práceschopnosti, v daném případě k omezení schopnosti výkonu práce zámečníka, opraváře a automechanika motorových vozidel a automechanika nákladních vozidel.

15. Vzhledem k tomu, že znalec příjmení et PhDr. celé jméno znalce, CSc. z oboru zdravotnictví – neurologie neměl oprávnění odpovědět na otázky, zda pracovní úraz žalobce ze dne 24. 10. 2012 zanechal u žalobce trvalé pracovní následky, které jej samy o sobě od 1. 6. 2018 nečiní nezpůsobilým k výkonu práce zámečníka, opraváře, automechanika osobních vozidel a automechanika nákladních vozidel a zda žalobce trpí jiným (obecným) onemocněním, které jej samo o osobě, i kdyby netrpěl na následky pracovního úrazu ze dne 24. 10. 2012, zcela vyřazuje z práce zámečníka opraváře, automechanika osobních vozidel a automechanika nákladních vozidel. Soud ustanovil dalšího znalce z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství celé jméno znalce, který zpracoval znalecký posudek. Znalec dospěl k závěru, že pracovní úraz žalobce ze dne 24. 10, 2012 zanechal u žalobce trvalé zdravotní následky, které jej samy o sobě od 1. 6. 2018 nečiní nezpůsobilým k výkonu práce zámečníka, opraváře, automechanika osobních vozidel a automechanika nákladních vozidel. Odchlípení sítnice levého oka vede k zákazu výkonu fyzicky náročnějších prací. Oko je tupozraké, nemůže vykonávat práce se zvýšenými nároky na zrak či práce za zhoršené viditelnosti. Atrofie mozečkové kůry vede k mírnému zhoršení rovnováhy (závrativost) a koordinace pohybů. Není schopen vykonávat práce ve výškách a vykonávat práce, kde by obecně pro poruchu rovnováhy mohlo dojít k úrazu, např. u točivých strojů, práce s otevřeným ohněm apod. Žalobce trpí jiným (obecným) onemocněním, které jej samo o sobě, i kdyby netrpěl následky pracovního úrazu ze dne 24. 10. 2012, zcela nevyřazuje z práce zámečníka, opraváře, automechanika osobních vozidel a automechanika nákladních vozidel. Jedná se o obecné onemocnění epilepsie, kdy vznik epilepsie téměř 6 let po úrazu vylučuje vztah k pracovnímu úrazu. Onemocnění znemožňuje výkon prací, u kterých v případě bezvědomí by mohlo dojít k poranění – ve výškách, točivé stroje apod. práci řidiče, směnný provoz, noční směny, blikající světla, celodenně PC. Lehčí polyneuropatie dolních končetin nemá významnější pracovní kontraindikace. Lehčí kořenová symptomatologie S1 vpravo (bolesti bederní páteře s neurologickými komplikacemi) neumožňují výkon fyzicky náročnějších prací, prací v předklonu, delší nefysiologické polohy těla, je třeba se vyvarovat prochlazení, průvanu. Drobné prokrvácení v pravé mozečkové hemisféře, nejspíše v důsledku cévní mozkové příhody či traumatu a atrofie mozkové kůry, obojí zjištěné v r. 2017, lehce zhoršují rovnováhu a koordinace. Není schopen vykonávat práce ve výškách a vykonávat práce, kde by obecně pro poruchu rovnováhy mohlo dojít k úrazu, např. u točivých strojů, práce s otevřeným ohněm apod. Souhrn všech onemocnění vede k zákazu práce důlního zámečníka. K tomuto zákazu by postačily i samotné následky pracovního úrazu i samotné projevy obecných onemocnění. Z hlediska výkonu práce zámečníka, opraváře, automechanika osobních vozidel jej částečně omezují následky pracovního úrazu, více ale důsledky obecných onemocnění.

16. Ze spisu stát. instituce bylo zjištěno, že žalobce od 12. 9. 2013 je invalidní prvního stupně (posttraumatická stresová porucha), od 17. 1. 2018 žalobce není invalidní, od 8. 3. 2018 mu byl odňat invalidní důchod, od 22. 6. 2020 žalobci byl přiznán invalidní důchod I. stupně (úzkostná a depresivní porucha).

17. Návrh žalobce na provedení důkazu doplnění účastnického výslechu žalobce o nové období a výslech znalce celé jméno znalce, který by měl odpovědět na otázku, že pokud soud vezme za prokázané, že žalobce trpěl záchvaty bezprostředně po úraze, zda je za této situace příčinná souvislost mezi epilepsií a úrazem, jaká omezení by byla při práci automechanika, zda by ji byl schopen vykonávat a při jakých omezeních, soud nepřipustil. Tyto důkazy soud považuje za nadbytečné. Žalobce byl vyslechnut jako účastník a měl možnost se vyjádřit. Znalec celé jméno znalce se k námitkám žalobce vyjádřil, a to bez jakýchkoliv výhrad, tedy soud má za to, že není nutno provádět výslech znalce celé jméno znalce a tento výslech by byl nehospodárný a neměl by žádný vliv na rozhodnutí soudu.

18. Žalobce v průběhu řízení byl poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř., že žalobce doposud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání, že rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu je nadále pracovní úraz ze dne 24. 10. 2012 a zdravotní následky s nimi spojené a nadále nemá nárok na ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úraze. Byl vyzván, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu a byl poučen, že pokud takto neučiní, neprokáže tato svá tvrzení, což bude mít pro žalobce nepříznivé důsledky.

19. Dále žalobce byl poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil svá skutková tvrzení a označil důkazy v tom směru, jakou jinou lépe placenou práci by byl s přihlédnutím ke své kvalifikaci a zdravotnímu stavu způsobilý – kdyby nedošlo k pracovnímu úrazu – vykonávat, z nichž ho obecné onemocnění nevylučuje, u kterého zaměstnavatele by tuto práci vykonával a jakého pravděpodobného výdělku by dosáhl. Byl vyzván, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu a byl poučen, že pokud takto neučiní, bude to mít pro žalobce nepříznivé procesní následky (neunese břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Po tomto poučení žalobce nenavrhl žádné další důkazy nad rámec již uváděných.

20. Otázku, zda se podstatně změnily poměry žalobce, které byly rozhodující pro určení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, je třeba i v současné době posuzovat podle zákona 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění, když ke změně poměrů mělo dojít od 1. 6. 2018.

21. Soud se zabýval otázkou, zda od 1. 6. 2018 u žalobce došlo k podstatné změně poměrů, zda došlo k přetržení přímé souvislosti mezi škodou spočívající ve ztrátě na výdělku a existenci předmětného pracovního úrazu, jakožto příčiny škody a zda existence obecných onemocnění, která by žalobce sama o sobě kdyby nebylo následku pracovního úrazu zcela vyřazovala z původní profese.

22. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu při pracovním úrazu jsou pracovní úraz, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem pracovního úrazu, tj. že bez pracovního úrazu by škoda nevznikla tak, jak vznikla. Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu, spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu snížena, nebo zanikla a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu. Tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení nebo omezení, anebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného zaměstnance a jeho neschopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu stejný výdělek jako před poškozením.

23. Jestliže všechny předpoklady odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech byly splněny, je zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci škodu, dokud nenastane skutečnost, která představuje změnu okolností, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, tj. dokud nedojde k změně poměrů ve smyslu § 271u zákoníku práce.

24. Onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu, jež nejsou v příčinné souvislosti s utrpěným pracovním úrazem poškozeného a jež sama o sobě vylučují jakoukoli výdělečnou činnost, znamenají podstatnou změnu poměrů poškozeného ve smyslu ust. § 271u odst. 1 zákoníku práce v důsledku níž se zaměstnavatel může úspěšně domáhat zrušení své povinnosti poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. (srovnej R 29/80)

25. Podstatnou změnou v poměrech poškozeného představují také onemocnění, nebo zhoršení zdravotního stavu poškozeného, jež nejsou v příčinné souvislosti s pracovním úrazem a jeho následky a jež samy o sobě vylučují jakoukoli výdělečnou činnost, nebo jež sice nemají za následek úplnou ztrátu pracovní způsobilosti poškozeného, ale znemožňují mu výkon práce, kterou konal před vznikem škody, a která byla určující pro zjištění průměrného výdělku před vznikem škody. Za této situace je totiž zřejmé, že poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se změnily, neboť poškozený by stejně i kdyby neutrpěl pracovní úraz, nemohl s ohledem na svůj zdravotní stav konat stejnou práci jako před vznikem škody a dosahovat stejný výdělek jako před poškozením, a že jde o změnu ve srovnání s dosavadním stavem podstatnou.

26. K zastavení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku přistoupila žalovaná poté, co zjistila, že v době po 18. 11. 2013, tedy v době po vzniku pracovního úrazu, onemocněl žalobce novým onemocněním – epilepsií, kterou nelze dávat do souvislosti s pracovním úrazem ze dne 24. 10. 2012, a které jej samo o sobě, tedy ani kdyby k žádnému pracovnímu úrazu nedošlo, činí nezpůsobilým k výkonu práce horníka v podzemí. Ohledně zdravotního stavu žalobce byly vypracovány dva znalecké posudky, a to znalecký posudek MUDr. jméno příjmení, znalkyní z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství a znalcem příjmení jméno příjmení, CSc., příjmení, znalcem z oboru zdravotnictví – pracovní úrazy a nemoci z povolání. Tato změna zdravotního stavu podle žalované představuje podstatnou změnu poměrů ve smyslu ust. § 271u zákoníku práce, v jejímž důsledku nárok žalobce na poskytování náhrady za ztrátu na výdělku do rozhodného průměrného výdělku, kterého dosahoval u žalované jako horník, zanikl.

27. Znalkyně příjmení jméno příjmení dospěla k jednoznačnému závěru, že abúzus alkoholu vedl postupně k obecným komplikacím s tím souvisejících, a tedy i k podstatnému zhoršení zdravotního stavu žalobce, které je doloženo neurologickým vyšetřením v roce 2017, kdy při opakovaných vyšetřeních neurologem, včetně magnetické rezonance, elektroencefalografie a elektromyografie byla zjištěna atrofie mozku a mozečku. Toto obecné onemocnění by žalobce samo o sobě vyřazovalo žalobce z původní profese zámečníka a z jakékoliv práce v podzemí dolu. Závislosti na alkoholu trpěl žalobce dávno před úrazem, nicméně ani před úrazem ani po úraze žalobce nerespektoval nařízenou léčbu, zejm. nedodržoval požadavek naprosté abstinence. Toto zjištění, vycházející z tvrzení samotného žalobce tak i z exaktních zjištění k nimž žalobkyně dospěla na základě výsledků provedených jaterních testů žalobcem. Znalec příjmení jméno příjmení, příjmení, dospěl k závěru, že epileptické záchvaty žalobce nelze spojovat s jeho pracovním úrazem ze dne 24. 10. 2012, neboť onemocnění se poprvé klinicky manifestovalo až bezmála za 6 let po úrazu, po kterém žádné patologické morfologické změny na mozku ani žádné patologické nálezy při EMG vyšetření zjištěny nebyly. Z tohoto důvodu je nutné epilepsii, kterou žalobce trpí považovat za obecné onemocnění. Tedy z obou znaleckých posudků vyplývá, že vznik obecného onemocnění, kterým žalobce trpí, nelze dávat do souvislosti s pracovním úrazem, neboť není dána přiměřená časová souvislost. Jelikož žalobce se závěry těchto znaleckých posudků nesouhlasil, a byl přesvědčen, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nadále pracovní úraz ze dne 24. 10. 2012 a zdravotní následky s tím spojené, soud ve věci ustanovil znalcem z oboru zdravotnictví – neurologie, neuropsychologie a neurofyziologie MUDr. Ph.Dr. celé jméno znalce, CS.c., který vypracoval dodatek znaleckého posudku, a to k námitkám žalobce a dále znalecký posudek znalcem celé jméno znalce z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství, který na základě připomínek žalobcem vypracoval doplněk k tomuto znaleckému posudku. Znalec MUDr. et Ph.Dr. celé jméno znalce, CSc. porovnal zdravotní stav žalobce k datu 13. 11. 2013, kdy z neurologického hlediska byl zdravotní stav žalobce ovlivněn především přechodnými závrativými stavy závislými na změně polohy. Tento příznak byl hodnocen jako součást postkomočního syndromu, který znalec považuje daleko spíše za projev vegetativní poruchy v rámci whiplash syndromu. Další neurologickou poruchou zdraví byla zjištěna a EMG vyšetřením potvrzena polyneuropatie dolních končetin, toxickometabolického původu při dlouhodobém abúzu alkoholu a porucha nervového kořene S1 vpravo. Obě tato onemocnění jsou obecného charakteru bez jakékoliv souvislosti s úrazem. K 1. 6. 2018 byl zdravotní stav žalobce nepochybně zhoršen – podle výsledků vyšetření v letech 2017 – 2018 trpěl závratěmi, poruchou chůze, byla zjištěna korová atrofie mozku a mozečku, kde i drobné ložisko krvácení, porucha kognitivních funkcí, organické poruchy nálady a chování. Všechny uvedené projevy byly hodnoceny jako následek užívání alkoholu, přetrvávající následky pracovního úrazu se vedle nich jeví jako nepříliš významné. Nejvýznamnějším obecným onemocněním je alkoholová závislost a související orgánové poruchy. Toto onemocnění se v průběhu let výrazně zhoršilo a samo o sobě je neslučitelné s původní profesí. Znalec se shodoval se závěry znaleckého posudku jméno příjmení a v podstatě i se závěry znalce doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., MBA. Znalec zdůraznil, že v dalším průběhu projevy alkoholického poškození mozku i jiných orgánů naprosto převážily případné následky pracovního úrazu ze dne 24. 4. 2012. Závěry znalce z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství celé jméno znalce potvrzují závěry předchozích znaleckých posudků, a to znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení, znalce doc. MUDr. jméno příjmení, CSc., MBA a znalce MUDr. et Ph.Dr. celé jméno znalce, CSc. včetně doplňku ke znaleckému posudku. Všichni čtyři znalci se shodují v tom, že žalobce trpí onemocněním, které u něj manifestovalo poprvé po uplynutí delší doby ode dne, kdy utrpěl pracovní úraz, a toto onemocnění nelze v žádném případě dávat do souvislosti s následky pracovního úrazu. Jedná se tedy o obecné onemocnění, které žalobce samo o sobě činí neschopným vykonávat nejen původní práci horníka, ale i práci zámečníka, resp. opraváře mechanika osobních vozidel, přičemž následky obecných onemocnění jej z hlediska výkonu práce v těchto profesích omezují více, než přetrvávající následky po pracovním úraze. Z výsledků znaleckého dokazování je zcela zřejmé, že na straně žalobce došlo ke změně poměrů spočívajících ve změně jeho zdravotního stavu, a z tohoto důvodu nárok žalobce na poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od 1. 6. 2018 zanikl a poskytování této náhrady bylo oprávněné.

28. Pokud jde o tvrzení žalobce, že v souvislosti s následky po pracovním úrazu by utrpěl tzv. jinou škodu, neboť výlučně v souvislosti s těmito následky by nebyl schopen výkonu práce opraváře, zámečníka, automechanika osobních vozidel, toto tvrzení nebylo upřesněno, přestože žalobce byl poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

29. Pokud se týká výpovědi jméno příjmení, bývalé manželky žalobce a jeho dcery jméno příjmení, tak z těchto výpovědí vyplývá, že žalobce měl nějaké problémy zdravotní, ale nikdy nevyhledal žádnou lékařskou pomoc a pokud by se jednalo o závažné problémy, tak tyto by žalobce měl řešit a řešil by, ne až s odstupem 6 let po úraze.

30. Procesně úspěšné žalované vznikl nárok na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. Žalované vznikl nárok na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení za 9 úkonů právní služby z punkta 298 200 Kč ve výši 9 500 Kč za úkon (příprava a převzetí včetně první porady s klientem 29. 5. 2019, vyjádření k žalobě 5. 6. 2019, zastupování u jednání soudu 5. 9. 2019 od 08:00 hod. do 10:10 hod. – 2 úkony, za sepsání repliky k vyjádření žalobce ke znaleckému posudku 30. 3. 2020, za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 4. 2. 2021, zastupování u jednání 15. 10. 2019, za sepis repliky k vyjádření žalobce ke znaleckému posudku ze dne 18. 10. 2021, za zastupování u jednání 25. 10. 2021), za jeden úkon právní služby za zastupování u jednání 21. 4. 2022 z punkta 586 200 Kč ve výši 10 660 Kč, dále za režijní paušál 10 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas v souvislosti s jednáním soudu 5. 9. 2019, 15. 10. 2019, 25. 10. 2021 a 21. 4. 2022 2 x 100 x 4. Celkem odměna advokáta představuje částku 99 960 Kč. Advokátka JUDr. jméno příjmení je plátcem DPH, která činí 21 %, čemuž odpovídá částka 20 992 Kč. Pak odměna advokáta včetně DPH činí 120 952 Kč.

31. Soud se zabýval, zda v dané věci je možno aplikovat ust. § 150 o. s. ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Ustanovení § 150 o. s. ř. patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejich hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které pak přenechávají soudu, aby podle svého zvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého předem neomezeného okruhu okolností. Závěr soudu o tom, zda se jedná o výjimečný případ, a zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Při zkoumání, zda tu jsou, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, je třeba vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno rovněž zvážit, jakým způsobem by se takové rozhodnutí dotklo majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné jsou rovněž okolnosti, které vedly k zahájení soudního řízení, postoj účastníků v průběhu řízení, charakter uplatněného nároku apod. Podle ustálené judikatury § 150 o. s. ř. neslouží ke zmírňování majetkových a sociálních rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v nichž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva, nebo právem chráněné zájmy obdržel náhradu nákladů řízení, které při této činnosti účelně vynaložil. Soud má za to, že v daném případě se nejedná o výjimečný případ, a nejsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované pro moderaci náhrady nákladů řízení. V projednávané věci nespatřuje soud žádné takové důvody. Žalobce utrpěl předmětný pracovní úraz dne 24. 10. 2012. Renta mu byla vyplácena od 13. 11. 2013 a k zastavení renty došlo k 1. 6. 2018. Žalovaná přitom odůvodnila zastavení poskytování renty znaleckým posudkem MUDr. příjmení a znaleckým posudkem vypracovaným znalcem příjmení příjmení, když z těchto posudků vyplývá shodný závěr, že problémy žalobce nevyplývají z pracovního úrazu, který se mu přihodil u žalované, ale je spojeno s nadužíváním alkoholu, přičemž došlo k zhoršení jeho zdravotního stavu, když žalobce nedodržoval abstinenci a abúzus z alkoholu vedl k podstatnému zhoršení zdravotního stavu žalobce, což je obecné onemocnění. Přesto žalobce podal žalobu proti žalované, proběhlo rozsáhlé znalecké dokazování, přičemž žalobce se žádným závěrem znalce nesouhlasil a musely být vyhotovovány další dodatky k těmto posudkům. Je třeba zdůraznit, že žalovaná od samého počátku tvrdila, že postupovala při zastavení renty v souladu s doloženými znaleckými posudky, a bylo na žalobci, aby prokázal, že tomu tak není. Žalobci se toto nepodařilo prokázat, finanční důvody žalobce nejsou důvodem pro neplacení nákladů řízení a není důvod, aby žalovaná nesla náklady řízení vyvolaného žalobcem, ačkoli postupovala oprávněně a své stanovisko měla doloženo znaleckými posudky. Bylo by nespravedlivé, aby ten kdo důvodně hájil svá práva nebo právem chráněné zájmy neobdržel náhradu nákladů řízení, které při této činnosti vynaložil.

32. Pokud se týká nákladů řízení, které vznikly státu, tak žalobce byl osvobozen od placení soudních poplatků usnesením č. j. 25 C 87/2019-191 ze dne 13. 1. 2022, přičemž z rozpočtových prostředků soudu byla zaplacena částka za znalečné v celkové výši 25 178,70 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.