25 C 88/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chowaniece a přísedících Soni Virguĺové a Milana Kučery ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce <b>I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019 podle § 52 písm. e) zákoníku práce je neplatná.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení 49 981 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].</b> <b>III. Žalovaná po právní moci rozsudku je povinna zaplatit České republice náklady řízení 14 468 Kč na účet Okresního soudu v Karviné.</b> 1. Žalobou došlou soudu dne 18. 5. 2020 se žalobce domáhal, aby soud určil neplatnost výpovědi z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019 dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalobce nesouhlasil s výpovědním důvodem uvedeným ve výpovědi a výpověď považoval za neplatnou. Žalobce byl přesvědčen, že důvodem, pro který pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci báňského záchranáře, není jiné (obecné) onemocnění, ale jsou jím následky po pracovním úrazu ze dne [datum], ke kterému došlo při výkonu práce žalobce pro žalovanou spočívající v demontáži TH nohy v místě záseku budoucí hráze. Po jejím povolení a pokusu o její uvolnění došlo k vypadnutí většího množství rzi smísené s horninou z nadloží nad uvolňovanou nohu TH výztuže. Když se žalobce podíval vzhůru, rez smísená s horninou se žalobci z důvodu uvolnění hledí integrovaných ochranných brýlí od rámu, což v danou chvíli žalobce ani nezaznamenal, vysypala na obličej, vnikla přes otvor ochranných brýlí do očí a následně se vysypala žalobci na tělo. Při popisovaném úrazovém ději došlo k vniknutí cizího tělesa do žalobcova pravého oka. Kromě bolesti poraněného pravého oka se u žalobce tři dny po úraze začaly projevovat pro něj neznámé problémy, kterým zprvu nepřikládal žádný význam. Žalobcovy problémy se projevovaly tak, že nemohl spát, budily jej děsivé sny, jako že oslepl a že je v rakvi, že vystupuje ze šachetního výtahu, ve kterém je najednou tma, jímá jej úzkost apod. Také se mu začaly vracet vzpomínky na akce, které jako záchranář zažil při výbuchu metanu v roce 2015 na Dole [anonymizováno], kde jako báňský záchranář prováděl záchranné a likvidační práce, viděl na zemi ležet zemřelé kolegy, dále pak na požár v Dole [anonymizováno], kde také jako záchranář zasahoval. Žalobce si na své náklady nechal zpracovat znalecký posudek znalcem z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., ze kterého vyplývá, že žalobce trpí psychickým onemocněním a jedná se o diagnózu„ jiná reakce na závažný stres“ dle Mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN-10, které u žalobce vzniklo v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo, lze důvodně předpokládat, že žalobce by diagnostikovanou duševní poruchou netrpěl a svou původní práci v dole by mohl dále vykonávat. Rozvoji psychického onemocnění žalobce se podílely závažné stresující události, které jako záchranář zažil v dole, tedy v souvislosti s práci pro žalovanou v letech 2011 – 2018. Žalobce z psychiatrického hlediska netrpí žádným jiným obecným onemocněním.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Na základě lékařského posudku ze dne 6. 9. 2019, dle kterého žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce, přičemž hlavním a podstatným důvodem změny zdravotní způsobilosti je jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalovaná s žalobcem rozvázala pracovní poměr dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Z odborného stanoviska lékaře stanoveného Krajským úřadem pro posouzení případu žalobce vyplývá, že původní psychiatr žalobce nehodnotil pracovní úraz ze dne [datum] z psychiatrického hlediska jako akutně ohrožující život. Dle záznamu ze dne 24. 6. 2019 byl žalobce [příjmení] [příjmení] několikrát poučen o svém zdravotním stavu, byla mu opakovaně nabídnutá hospitalizace na psychiatrickém lůžku za účelem přešetření stavu a terapie, což žalobce odmítl a následně vyhledal jiného psychiatra – MUDr. [příjmení], která následně diagnostikovala posttraumatickou stresovou poruchu. Toto jednání se jeví žalované jako zcela účelové, neboť kdyby měl žalobce zájem na svém uzdravení, jistě by léčbu neodmítal. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 12. 2. 2020 rovněž vyplývá, že odborně způsobilá osoba ustanovená správním orgánem se nepřiklání k diagnostickému závěru MUDr. [příjmení] za diagnosticky správný, v souladu s platnou MKN-10. považuje závěr MUDr. [příjmení], že se jedná o poruchu přizpůsobení s úzkostně depresivní symptomatologií, fóbie. Ze znaleckého posudku prof. MUDr. [celé jméno znalce] není zřejmé, z jakého důvodu došlo ke změně psychiatra žalobcem, nicméně teprve MUDr. [příjmení], tedy po změně lékaře, byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha. Mimořádné události, tj. tragédie na dole [anonymizováno] z [anonymizováno] [rok], nebyl žalobce přítomen, ačkoli se ve zmíněném znaleckém posudku tato tragédie objevuje, neboť byl v pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z [datum]. Znalec se chybně domníval (z informací mu podaných žalobcem), že žalobce pracoval jako záchranář 7 let. Žalobce však jako báňský záchranář působil až od února 2015, tj. necelé 3 roky. Za toto období ani nemohl vykonat 50 – 60 záchranných výjezdů. Znalec ve svém posudku zmiňuje, že úrazový děj nepovažuje z psychiatrického hlediska za banalitu, ovšem ani neuvádí, že by měl být natolik katastrofického rázu, jak předpokládá mezinárodní klasifikace nemocí.

3. Účastníci učinili nesporným, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 1. 7. 1998 se zařazením jako horník na dobu určitou do 30. 6. 1990 a od 1. 7. 2001 na dobu neurčitou. Od 1. 5. 2014 žalobce byl zařazen jako horník v tarifním stupni 5-6. Od října roku 2013 žalobce byl zařazen jako dobrovolný báňský záchranář. Od 1. 2. 2015 žalobce byl zařazen jako báňský záchranář pro všechny lokality závodu [právnická osoba] (profesionální záchranář). Dne [datum] se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz. Žalobce převzal výpověď z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019 osobně 2. 1. 2020. Žalobce zaslal žalované výzvu k plnění ze dne 26. 2. 2020. Pracovní poměr žalobce u žalované trval od 1. 7. 1998 do 31. 3. 2000. Žalovaná plně odpovídá za pracovní úraz ze dne [datum].

4. Soud provedl důkaz kmenovým listem báňského záchranáře, vedeného od 20. 10. 2013 do 5. 12. 2018, průkazem člena báňské záchranné služby vydaného 4. 10. 2013, lékařskou zprávou ze dne 15. 3. 2018, evidenčním listem docházky žalobce za srpen 2018, záznamem o úrazu ze dne 3. 12. 2018 k pracovnímu úrazu ze dne 21. 11. 2018, lékařskou zprávou ze dne 22. 11. 2018, absenční kartou žalobce za 2. pololetí roku 2018, lékařskými zprávami ze dne 29. 11. 2018, 13. 12. 2018, 8. 1. 2019 a 15. 1. 2019, lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení], psychiatra bez uvedení data, lékařskou zprávou ze dne 15. 4. 2019, 13. 5. 2019, 17. 5. 2019, 13. 6. 2019, 24. 6. 2019, 9. 7. 2019, 30. 7. 2019, 2. 9. 2019 a 3. 9. 2019, žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a lékařským posudkem o způsobilosti k práci ze dne 6. 9. 2019, lékařským posudkem pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 6. 9. 2019, sdělením zaměstnavateli ze dne 6. 9. 2019, lékařskou zprávou ze dne 30. 9. 2019, odpovědí [anonymizována dvě slova] nemocnice, a. s. k návrhu na přezkoumání lékařského posudku ze dne 30. 9. 2019, lékařskou zprávou ze dne 30. 10. 2019, požadavkem na ukončení pracovního poměru, žádostí o projednání výpovědi z pracovního poměru v odborovém orgánu žalované ze dne 31. 10. 2019, výpovědí z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019, odborným stanoviskem MUDr. [jméno] [jméno] – psychiatrické oddělení NsP [obec] ze dne 24. 12. 2019, rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne 12. 2. 2020, lékařským posudkem k posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 20. 2. 2020, sdělením zaměstnavateli ze dne 20. 2. 2020, zasláním nového lékařského posudku žalobci ze dne 21. 2. 2020, odpovědí žalované zástupci žalobce ze dne 12. 3. 2020, odpovědí [právnická osoba], k návrhu na přezkoumání lékařského posudku ze dne 18. 3. 2020, výstupním listem ze dne 30. 3. 2020, potvrzením o zaměstnání ze dne 31. 3. 2020, lékařským posudkem vypracovaným na základě žádosti žalobce znalcem z oboru psychiatrie prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., ze dne 30. 4. 2020, odpovědí [právnická osoba], ze dne 16. 7. 2020 k návrhu na přezkoumání lékařského posudku ze dne 12. 6. 2020, rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek] ze dne 4. 9. 2020, žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky ze dne 20. 1. 2014, žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky ze dne 24. 4. 2014, žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky ze dne 27. 3. 2015, žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a lékařským posudkem ze dne 21. 3. 2016, žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a lékařským posudkem ze dne 27. 3. 2017, žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky a lékařským posudkem ze dne 15. 3. 2018, výpovědí žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem, výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], výpovědí svědka [jméno] [příjmení], instrukcí ředitele [právnická osoba] – zkoušky fyzické připravenosti báňských záchranářů vydané 15. 4. 2011 a znaleckým posudkem vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví – psychiatrie prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., ze dne 24. 3. 2021.

5. Po provedeném dokazování z hlediska skutkového stavu, bylo soudu prokázáno, že žalobci u žalované vznikl pracovní poměr 1. 7. 1998 se zařazením jako horník na dobu určitou do 30. 6. 1990 a od 1. 7. 2001 na dobu neurčitou. Od října 2013 žalobce byl zařazen jako dobrovolný báňský záchranář. U pracovnělékařské prohlídky dne 20. 1. 2014 nebyla splněna výkonnostní kritéria, z tohoto důvodu se žalobce podrobil intenzivnímu tréninku po dobu cca 3 měsíců a následně při dalším vyšetření kritéria splnil. Před zařazením do funkce profesionálního záchranáře absolvoval žalobce zdravotní prohlídku dne 27. 3. 2015 s posudkovým závěrem nezpůsobilý pro první skupinu (rozdělení do skupin je patrné z přílohy č. 2 k instrukci ředitele HBZS č. 2019 – kritéria pro posuzování fyzické připravenosti báňských záchranářů) žalobce do doby prokázání způsobilosti na základě lékařského posudku ze dne 21. 3. 2016 nebyl posílán do nejtěžších akcí. Od 1. 2. 2015 žalobce byl zařazen jako báňský záchranář pro všechny lokality závodu [právnická osoba], (profesionální záchranář). Dne 6. 8. 2015 došlo k výbuchu metanu na Dole [anonymizováno]. Žalobce zde odpracoval 1,5 směny dne 7. 8. 2015. Ve dnech 8. 11. 2017 do 15. 11. 2017 byla mimořádná událost na dole [anonymizováno] – požár porubu [číslo]. Zde žalobce odpracoval 9 směn. Dne 15. 3. 2018 u lékařské prohlídky byl žalobce uznán zdravotně způsobilý se zařazením jako záchranář a schopen noční práce. Dne [datum] se žalobci u žalované přihodil pracovní úraz. Úrazový děj byl popsán následovně:„ Při demontáži obloukové TH výztuže pro zásek budoucí hráze žalobce uchopil TH nohu, aby se ji pokusil uvolnit. Při této manipulaci došlo k uvolnění plastu integrovaných brýlí od rámu a vznikl zde otvor, kterého si postižený nevšiml a pokračoval v práci. Podíval se směrem vzhůru a v tuto dobu došlo k pádu většího množství rzi z demontované TH výztuže, jejímu pádu do obličeje a pravděpodobně ke vniku tělesa do pravého oka. Žalobce si následně vypláchl oko čistou vodou a směnu dokončil.“ Za tento pracovní úraz plně odpovídá žalovaná. Dne 20. 12. 2018 došlo na Dole [anonymizováno] k mimořádné události. Žalobce byl v této době v pracovní neschopnosti od 1. 12. 2018 do 31. 12. 2018 a této záchranářské akce se tedy nezúčastnil. Dne 6. 9. 2019 [ulice] [anonymizováno] nemocnice, a. s., vydala lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci žalobce jako báňského záchranáře, ve kterém je uvedeno, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce báňského záchranáře pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce byl uznán práce neschopen v dole, schopen na povrchu, psychicky nenáročné práce a neschopen práce v noci. Žalobce podal návrh na přezkoumání tohoto lékařského posudku a [ulice] [anonymizováno] nemocnice postoupila tento návrh k rozhodnutí odboru zdravotnictví Krajského úřadu [územní celek]. Žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019, a to podle § 52 písm. e) zákoníku práce na základě lékařského posudku vydaného [právnická osoba] ze dne 6. 9. 2019. Žalobce převzal výpověď z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019 osobně 2. 1. 2020. Rozhodnutím odboru zdravotnictví Krajského úřadu [územní celek] ze dne 12. 2. 2020 napadený lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci žalobce vystavený dne 6. 9. 2019 [právnická osoba], byl zrušen a věc byla vrácena zpět k vydání nového lékařského posudku poskytovateli pracovnělékařských služeb. Bylo konstatováno, že nedošlo k rozklíčování, zdali zjištěná duševní porucha a popsané psychické potíže pramení z události na pracovišti, anebo plyne z traumat běžného života a pracovní úraz se stal„ poslední kapkou“ a spustil kaskádu projevující se popsanou psychopatologií s dopady do běžného života. [ulice] hornická nemocnice, a.s., vydala nový lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci ze dne 20. 2. 2020 s posudkovým závěrem, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro výkon dosavadní práce báňského záchranáře pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu s tím, že žalobce je neschopen práce v dole, schopen na povrchu psychicky nenáročné práce a neschopen práce v noci. Podáním ze dne 26. 2. 2020 žalobce vyjádřil nesouhlas s výpovědí z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019, když dle žalobce důvodem výpovědi měl být následek po pracovním úrazu ze dne 21. 11. 2018. Žalobce podal návrh na přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne 20. 2. 2019. Pracovní poměr žalobce u žalované měl skončit na základě výpovědi ze dne 1. 11. 2019 ke dni 31. 3. 2020. Dne 30. 4. 2020 znalec z oboru zdravotnictví – psychiatrie na základě žádosti žalobce vypracoval písemný znalecký posudek. Rozhodnutím ze dne 27. 5. 2020 odbor zdravotnictví Krajského úřadu [územní celek] lékařský posudek ke zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře pro [právnická osoba], a.s., který byl vystaven dne 20. 2. 2020 [právnická osoba], zrušil a věc vrátil zpět poskytovateli k vydání nového lékařského posudku se závěrem, že posouzení zdravotní způsobilosti žalobce neodpovídá aktuálně zjištěnému zdravotnímu stavu žalobce. [ulice] [anonymizováno] nemocnice, a. s., vydala další lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci dne 12. 6. 2020 se závěrem, že na základě výsledku lékařské prohlídky ze dne 6. 9. 2019 a po znovuposouzení dne 20. 2. 2020 na základě rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 12. 2. 2020 a po znovuposouzení dne 12. 6. 2020 na základě rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 27. 5. 2020 pozbyl žalobce dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce báňského záchranáře pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce opětovně podal návrh na přezkoumání tohoto lékařského posudku. Rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odboru zdravotnictví, ze dne 4. 9. 2020 lékařský posudek ke zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře pro [právnická osoba], který byl vystaven dne 12. 6. 2020 [právnická osoba], byl zrušen a věc byla vrácena zpět poskytovateli k vydání nového lékařského posudku se závěrem, že posudkový závěr pro účely pracovněprávních vztahů, tj. určení příčiny – zda se jedná o následek obecného onemocnění pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, správný není.

6. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení s jeho souhlasem bylo zjištěno, že před předmětným úrazem neměl nikdy zdravotní psychické problémy. Ty se začaly projevovat 3 dny po úraze. Začal mít špatné sny, že oslepl, že se probouzí v rakvi, že je všude tma a jede v šachtě výtahem, nastoupí do něho a naráz je tma. Dále žalobce vyskočí z postele, neví, zda vidí, nebo nevidí, všude je tma, probudil se mokrý a zpocený, možná i pomočený. Manželka mu říkala, že křičel ze spaní. Musel spát s rozsvíceným světlem, aby viděl, když se probudí. Potom byl výbuch metanu v prosinci roku 2018. Dle žalobce se mu vše zpátky vrátilo, to co prožil za léta odpracovaná u žalované, vše se spojilo dohromady a začaly další děsivé sny. U tohoto výbuchu metanu v prosinci 2018 žalobce nebyl. Od 23. 11. 2018 měl žalobce pracovní neschopnost po pracovním úrazu. Pracovní neschopnost trvala do 5. 9. 2019. Po pracovním úraze již nenastoupil do práce. K výbuchu metanu v dobývacím prostoru [obec] [část obce] na Dole [anonymizováno] dne 6. 8. 2015 žalobce uvedl, že neposkytoval pomoc zraněným, viděl mrtvé ve vzpomínkách, kteří leželi na nosítkách a měli svázané ruce. Toto viděl ve snech. Žalobce nedovedl vysvětlit, zda tyto mrtvé skutečně při této akci viděl, nebo zda se mu toto promítá v jeho snech po pracovním úraze. K požáru na Dole [anonymizováno] v době od 8. 11. 2017 do 15. 11. 2017 žalobce uvedl, že začala hořet stěna. Zajišťovali chlazení a to opakovaně. Této akce se zúčastňovali báňští záchranáři, ale nejednalo o báňskou záchranářskou akci. Dle žalobce byl tak blízko ohně a hašení, jak nikdy předtím v životě. Akce, kterých se zúčastnil žalobce před pracovním úrazem, u něho nevyvolávaly žádné obavy a strach. Po předmětném pracovním úraze začal mít strach.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že manželství s žalobcem uzavřeli dne 20. 5. 2006. Z manželství se narodily 2 dcery, v roce 2013 a v roce 2006. S žalobcem svědkyně žije ve společné domácnosti. Svědkyně pozorovala první změnu před dvěma roky, před Vánocemi, kdy se žalobci stal předmětný úraz. Tehdy začaly problémy mezi nimi v rámci komunikace. Žalobce si stěžoval na bolest oka, přestal se svědkyní chodit na nákupy, protože tam bylo hodně světla. Byl nervózní, což se projevovalo v chování k svědkyni i dcerám. Žalobce byl výbušný, rychle se naštval kvůli každé věci, vše se to odráželo na svědkyni a jejich dcerách. Vzhledem k tomu, že v noci začal špatně spát, začal spát odděleně v obývacím pokoji. To mělo vliv i na jejich intimní život. Žalobce křičel ze spaní. V té době svědkyně ani nevěděla, že má nějaké psychické problémy, které před ní tajil. Svědkyně nikdy nechtěla vědět nic o jeho práci, věděla, že jedná o rizikové pracoviště a měla strach, aby se vrátil domů. O jeho problémech jí žalobce nic nesděloval. Následně se žalobkyní svěřil, že se mu zdá, že se probudí v rakvi, že je na šachtě, že tam hoří a nemá kde utéct. Ve snech byl blízko smrti, a neměl kam utéct. Svědkyně věděla, že žalobce vykonává funkci báňského záchranáře. Když se vrátil z akcí, nic jí nesděloval, svědkyně byla ráda, že se vrátil zdravý. Byl pyšný na to, že vše dobře dopadlo.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek je zaměstnán u OKD od roku 1982, jako vedoucí Báňské záchranné stanice poslední tři roky. Před tím byl zaměstnán jako požární technik a zástupce vedoucího. Vedoucí BZS je na každé šachtě. Svědek tuto funkci zastával na Dole [anonymizováno]. Svědek zná žalobce z práce. Pokud se jedná o požár na Dole [anonymizováno] 8. 11. 2017 – 15. 11. 2017, jednalo se o těžší zásah. Hořela výdušná třída, vše se zajišťovalo v nulové viditelnosti, užívaly se dýchací přístroje a byla zde vysoká teplota. Při tomto zásahu nebyli žádní zranění zaměstnanci, neposkytovala se pomoc žádným zraněným.

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného před zahájením řízení na základě žádosti žalobce znalcem prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., z oboru zdravotnictví – psychiatrie ze dne 30. 4. 2020, ve kterém znalec dospěl k závěrům, že u žalobce se jedná o diagnózu„ jiná reakce na závažný stres“ dle Mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN – 10. Duševní potíže žalobce přesvědčivě naplňují diagnostická kritéria pro posttraumatickou stresovou poruchu. Tuto však není možné diagnostikovat, jelikož klasifikace MKN – 10 striktně vyžaduje, aby vyvolávající stresová událost byla pouze jedna, zatímco u žalobce bylo vyvolávajících stresových událostí postupně více. V případě, že žalobce trpí psychickým onemocněním, je vznik tohoto onemocnění v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum], který byl jednou z příčin rozvoje duševní poruchy žalobce. Ostatní příčiny jeho duševní poruchy jsou představovány závažnými stresujícími událostmi, které jako záchranář zažil na dole v letech 2011 – 2018. Výše uvedený úraz oka v listopadu 2018 byl„ poslední kapkou, kterou přetekl pohár“. Kdyby k pracovnímu úrazu oka nedošlo, lze důvodně předpokládat, že posuzovaný by výše uvedenou duševní poruchu neměl a na dole by dále pracoval. Je zde příčinná souvislost mezi pracovním úrazem ze dne [datum] a duševní poruchou žalobce. Oproti tomu jako příčina duševních potíží žalobce nebyla zjištěna„ traumata běžného života“, o kterých se o jako možných příčinách zmiňuje ve svém nálezu MUDr. [jméno]. Fyzické onemocnění žalobce způsobuje dlouhodobou ztrátu pracovní způsobilosti k výkonu práce báňského záchranáře, resp. jedná se o hlavní, podstatnou a značnou příčinu dlouhodobé ztráty jeho pracovní způsobilosti. Z psychiatrického hlediska žalobce netrpí nějakým jiným (obecným) onemocněním, které by samo o sobě způsobovalo dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře. Žalobce trpěl psychickým onemocněním k datu 1. 11. 2019 (datum sepsání výpovědi z pracovního poměru), resp. k datu 2. 1. 2020 (datum předání výpovědi z pracovního poměru) a bylo toto psychické onemocnění k těmto datům hlavní podstatnou a značnou příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře. Z psychiatrického hlediska žalobce netrpěl k datu 1. 11. 2019 a datu 2. 1. 2020 jiným (obecným) onemocněním, které by samo o sobě způsobovalo pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře.

10. Se závěry tohoto znaleckého posudku nesouhlasila žalovaná s odůvodněním, že ani z tohoto posudku není zřejmé, z jakého důvodu došlo ke změně psychiatra žalobce, nicméně teprve MUDr. [příjmení], tedy po změně lékaře, byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha. Opakovaně je ve výše uvedeném znaleckém posudku zmíněna tragédie na Dole [anonymizováno] z prosince 2018. Této mimořádné události však nebyl žalobce přítomen, neboť byl v pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z 21. 11. 2018. Znalec se rovněž chybně domnívá, že žalobce pracoval jako záchranář 7 let, žalobce však jako báňský záchranář působil až od února 2015, tj. necelé 3 roky. Za toto období ani nemohl vykonat 50 – 60 záchranných výjezdů. Znalec ve svém posudku zmiňuje, že úrazový děj nepovažuje z psychiatrického hlediska za banalitu, ovšem ani neuvádí, že by měl být natolik katastrofického rázu, jako předpokládá Mezinárodní klasifikace nemocí.

11. Soud po provedeném dokazování ustanovil znovu znalce prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, s tím, aby přehodnotil závěry znaleckého posudku ze dne 30. 4. 2020 a nově odpověděl na další otázky. Soud nařídil znalci konzultanta z oboru zdravotnictví, klinická psychologie a v případě potřeby povolil konzultanta z oboru zdravotnictví – posudkové lékařství. U žalobce bylo provedeno i psychologické vyšetření psycholožkou PhDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. Znalec na původní otázky odpověděl tak, že žalobce od 24. 11. 2018 doposud trpí psychickým onemocněním„ jiná reakce na závažný stres (F43.8 – viz Mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN – 10). Žalobce trpí tímto psychiatrickým onemocněním v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Psychické onemocnění žalobce způsobuje dlouhodobou ztrátu pracovní způsobilosti k výkonu práce báňského záchranáře a jedná se o hlavní, podstatnou a značnou příčinu dlouhodobé ztráty jeho pracovní způsobilosti. Žalobce netrpí jiným (obecným) onemocněním, které by samo o sobě způsobovalo dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře. Žalobce trpěl psychiatrickým onemocněním k datu 1. 11. 2019 (datum sepsání výpovědi z pracovního poměru), resp. k datu 2. 1. 2020 (datum předání výpovědi z pracovního poměru) a bylo toto psychické onemocnění hlavní, podstatnou a značnou příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře. Žalobce netrpěl k datu 1. 11. 2019, resp. k datu 2. 1. 2020 jiným (obecným) onemocněním, které by samo o sobě způsobovalo pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře. Znalec doplnil původní znalecký posudek a dospěl k těmto závěrům: Žalobce od 10/ 2013 do 31. 1. 2015 byl schopen po psychické stránce výkonu báňského záchranáře (dobrovolného). Žalobce od 1. 2. 2015 do 21. 11. 2018 byl schopen po psychické stránce výkonu báňského záchranáře (profesionálního). Před pracovním úrazem ze dne [datum] žalobce neměl psychické problémy. U pracovního úrazu ze dne [datum] vznikly tělesné problémy projevující se tím, že cizí těleso v pravém oku, krátkodobá pracovní neschopnost pro tyto potíže byla indikována do dubna 2019. Pak již tyto potíže přítomny nebyly. Jako psychický problém vznikla jiná reakce na závažný stres. Tyto následky částečně přetrvávají doposud. V příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum] žalobce trpí psychickými problémy – jiná reakce na závažný stres. Tyto následky částečně přetrvávají doposud. Žalobce v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum] trpí duševní poruchou, jedná se o jinou reakcí na závažný stres. Tato duševní porucha je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Pracovní úraz a s ním spojené události (zasypání žalobce na místě úrazu, následná porucha zraku, bolesti poraněného oka) ve spojení s událostmi předcházejícími byl dostačujícím stresovým faktorem (závažným traumatem vyvolání této duševní poruchy). I úrazový děj dne [datum] sám o sobě bez přítomnosti jiných stresových faktorů je schopen vyvolat duševní poruchu, např. poruchu přizpůsobení (diagnóza F43.2 – viz Mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN-10). U žalobce nejsou přítomny tendence k agravaci a u žalobce nejsou přítomny simulační tendence.

12. Vzhledem k tomu, že se jedná o výpověď z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019, kterou žalobce převzal osobně dne 2. 1. 2020, je nutno tuto věc posuzovat podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění (dále jen zákoník práce).

13. Pracovní poměr může být rozvázán výpovědí (§ 48 odst. 1 písm. b) zákoníku práce).

14. Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (§ 50 odst. 1 zákoníku práce).

15. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 zákoníku práce (§ 50 odst. 2 zákoníku práce).

16. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52 zákoníku práce), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby ji nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (§ 50 odst. 4 zákoníku práce).

17. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost (§ 52 písm. e/ zákoníku práce).

18. Na základě výpovědi z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019, kterou žalobce převzal 2. 1. 2020, pracovní poměr žalobce u žalované měl skončit ke dni 31. 3. 2020. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi byla podána u soudu dne 18. 5. 2020, z čehož vyplývá, že byla podána ve lhůtě stanovené v ustanovení § 72 zákoníku práce, dle kterého neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

19. Předmětná výpověď z pracovního poměru splňuje všechny formální náležitosti. Výpověď byla dána v písemné formě, zaměstnavatelem byla dána z důvodu výslovně stanoveného v § 52 písm. e) zákoníku práce. Důvod výpovědi byl skutkově vymezen tak, aby ji nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, žalobce řádně výpověď převzal.

20. Předmětná výpověď z pracovního poměru byla žalobci dána na základě lékařského posudku, který byl vydán provozovatelem pracovně lékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti (§ 55 odst. 1 písm. b/ zákona č. 373/2011 Sb.) Lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro zaměstnance a zaměstnavatele, kteří na jeho základě činí právní úkony jednak pro soudy, správní úřady a jiné orgány, které by v řízení před nimi vedenými posuzovaly právní úkony nebo jiné právní skutečnosti, pro něž bylo podkladem, a rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemá povahu správního rozhodnutí a při jeho vydání postupuje obdobně, jako by šlo o vyjádření, osvědčení, ověření nebo sdělení správního orgánu. Jde o dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb. V případě, že se objeví potřeba znovu a náležitě objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, zda zaměstnanec nesmí konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemocí z povolání, vyřešit dokazováním, zejména prostřednictvím znaleckých posudků.

21. Nesmí-li zaměstnanec konat pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále dosavadní práci, je naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce, jen jestliže nejde o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popř. ohrožení nemocí z povolání a jestliže se u zaměstnance jedná o dlouhodobý stav. Způsobilost zaměstnance konat nadále dosavadní práci u zaměstnavatele s ohledem na jeho zdravotní stav se zkoumá prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, přičemž lékařský posudek rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává, musí obsahovat posudkový závěr, v němž musí být uveden důvod, pro který zaměstnanec není nadále způsobilý konat dosavadní práci.

22. Žalovaná dala na základě lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti vydaného [právnická osoba] ze dne 6. 9. 2019, dle kterého žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce báňského záchranáře pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu. Žalobce s tímto posudkem nesouhlasil a podal návrh na přezkoumání tohoto lékařského posudku. Krajský úřad [územní celek], odbor zdravotnictví, svým rozhodnutím ze dne 12. 2. 2020 tento lékařský posudek ze dne 6. 9. 2019 zrušil a věc vrátil zpět k vydání nového lékařského posudku poskytovateli pracovnělékařských služeb. Nedošlo k rozklíčování, zda-li zjištěná duševní porucha a popsané psychické potíže pramení z událostí na pracovišti, anebo plyne z trauma běžného života a pracovní úraz se tak stal„ poslední kapkou“ a spustil kaskádu projevující se popsanou psychopatologií s dopady do běžného života. [ulice] [anonymizováno] nemocnice, a. s. vydala nový lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci dne 20. 2. 2020 se stejnými závěry, jako předcházející. Žalobce opětovně podal návrh na přezkoumání lékařského posudku a Krajský úřad [územní celek], odbor zdravotnictví, rozhodnutím ze dne 27. 5. 2020 tento lékařský posudek ze dne 20. 2. 2020 zrušil a vrátil zpět poskytovateli k vydání nového lékařského posudku se závěrem, že posouzení zdravotní způsobilosti neodpovídá aktuálně zjištěnému zdravotnímu stavu žalobce. Následně opětovně [ulice] [anonymizováno] nemocnice, a.s. vydala další lékařský posudek ze dne 12. 6. 2020 se závěrem, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce báňského záchranáře pro jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu a na zdravotním stavu se nepodstatnou měrou též podílí pracovní úraz ze dne 21. 11. 2018.

23. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, ale sporným je důvod zdravotní nezpůsobilosti žalobce.

24. Posttraumatická stresová porucha může vzniknout podle mezinárodní klasifikace nemocí toliko jako přímý důsledek akutního těžkého stresu nebo trvalého úrazu a představuje opožděnou nebo protrahovanou odpověď na stresovou událost, nebo situaci (krátkého nebo dlouhodobého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy, která je schopna způsobit silné rozrušení téměř u každého.

25. Znaleckým posudkem a jeho doplněním bylo prokázáno, že žalobce trpí od 24. 11. 2018 psychickým onemocněním„ jiná reakce na závažný stres (Dg F43.8 - viz Mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN-10). Tuto duševní poruchu znalec označuje jako„ atypickou posttraumatickou stresovou poruchu“. Klinický stav žalobce naplňuje téměř všechna diagnostická kritéria pro posttraumatickou stresovou poruchu (Dg F43.1 – viz Mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN-10). Posttraumatickou stresovou poruchu dle klasifikace MKN-10 však diagnostikovat nelze – v této klasifikaci se striktně vyžaduje, aby vyvolávající stresová událost byla pouze jedna, což u žalobce přítomno není. Duševní potíže žalobce se začaly projevovat tři dny po úrazu oka a trvají doposud. Zde je nutno si uvědomit, že žalobce od října 2013 byl zařazen jako dobrovolný záchranář a od 1. 2. 2015 jako profesionální báňský záchranář, který se zúčastňoval záchranářských akcí. Dne 6. 8. 2015 došlo k výbuchu metanu na Dole [anonymizováno]. Žalobce zde pracoval 1,5 směny dne 7. 8. 2015. Ve dnech 8. 11. 2017 – 15. 11. 2017 došlo k požáru v porubu [číslo] na Dole [anonymizováno]. Žalobce se této akce zúčastnil a odpracoval zde 9 směn. Pak žalobce měl pracovní úraz dne [datum], kdy došlo k poškození oka. Při mimořádné události na Dole [anonymizováno] 20. 12. 2018 žalobce nebyl přítomen, ale o této mimořádné události se dozvěděl a tato na něho nepůsobila příznivě. Klinická symptomatika posttraumatické stresové poruchy u žalobce je tedy zcela zjevná, i když z akademického hlediska jeho duševní poruchu jako posttraumatickou stresovou poruchu diagnostikovat nelze. Psychické onemocnění„ jiná reakce na závažný stres“ způsobuje u žalobce dlouhodobou ztrátu pracovní způsobilosti k výkonu práce báňského záchranáře. Jedná se o hlavní, podstatnou a značnou příčinu dlouhodobé ztráty jeho způsobilosti, přičemž je třeba přihlédnout k tomu, že žalobce netrpí žádným jiným (obecným) onemocněním, které samo o sobě by způsobovalo krátkodobou ztrátu zdravotní způsobilosti k práci báňského záchranáře. Žalobce trpí touto duševní poruchou a tato duševní porucha je v příčinné souvislosti s pracovním úrazem ze dne [datum]. Pracovní úraz a s ním spojené události ve spojení s předchozími uvedenými událostmi v minulosti, kdy se žalobce zúčastňoval záchranářských akcí, byl dostačujícím stresovým faktorem (závažným traumatem k vyvolání této duševní poruchy). Znalec dospěl k závěru, že i úrazový děj dne [datum] sám o sobě bez přítomnosti jiných stresových faktorů je schopen vyvolat duševní poruchu. K žádné objektivní katastrofě při úrazu žalobce dne [datum] nedošlo, avšak žalobce subjektivně velmi těžce úraz vnímal. Jde o kumulaci traumatizujících zážitků při práci v dole báňského záchranáře. Kdyby k pracovnímu úrazu oka nedošlo, lze důvodně dle znalce předpokládat, že žalobce by výše uvedenou duševní poruchu neměl, a na dole by dále pracoval. Je zde příčinná souvislost mezi pracovním úrazem ze dne [datum] a duševní poruchou žalobce. Dle názoru soudu pracovní úraz byl jednou z příčin rozvoje této duševní poruchy, přičemž ostatní příčiny jeho duševní poruchy jsou představovány závažnými stresujícími událostmi, které jako záchranář zažil v dole. Na psychiku mají vliv traumatizující zážitky, které se kumulují řadu let.

26. Důvod výpovědi prokazuje zaměstnavatel. Soud dospěl k závěru, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru pro jiné obecné onemocnění odlišné od nemoci nebo ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu, tedy z důvodu, který prokazatelně nenastal, a proto soud žalobě vyhověl a určil, že výpověď z pracovního poměru ze dne 1. 11. 2019, je neplatná.

27. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má nárok na náhradu plných nákladů řízení potřebných účelnému uplatňování svého práva. Žalobci vznikly náklady řízení za právní zastoupení, a to za 12 úkonů právní služby á 2 500 Kč, a to dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, 2 500 Kč za úkon (příprava a převzetí včetně první porady, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby 18. 5. 2020, sepis repliky k vyjádření žalované ve věci samé dne 17. 8. 2020, za další poradu s klientem dne 11. 8. 2020, zastupování u jednání 1. 9. 2020 od 12:30 h do 14:45 h – dva úkony, za sepis vyjádření ve věci samé dne 12. 10. 2020, zastupování u jednání 15. 10. 2020 8:30 h – 10:45 h – 2 úkony, za vyjádření ke znaleckému posudku 12. 5. 2021, zastupování u jednání 15. 10. 2021 od 7:30 h do 8:17 h), za režijní paušál 12 x 300 Kč, za náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu 6 x 100 Kč, za cestovné zástupce žalobce k jednání 2. 9. 2020 a 15. 10. 2020 za cestu [obec] – [obec] a zpět při ujetí 35 km vozidlem o průměrné spotřebě 9,5 l benzinu [číslo] km, náhrada za použití vozidla 294 Kč při sazbě 4,20 Kč za km, náhrada za pohonné hmoty 203 Kč při ceně benzinu dle vyhlášky 30,50 Kč za litr, za cestovné k jednání 15. 10. 2021 z [obec] do [obec] a zpět celkem 35 km vozidlem o prům. spotřebě 9,5 l benzinu [číslo] km, náhrada za použití vozidla 154 Kč při sazbě 4,40/km a náhrada za pohonné hmoty 92 Kč při ceně benzinu dle vyhlášky 27,80 Kč/litr Celkem odměna advokáta představuje částku 34 943 Kč. Advokát Mgr. [jméno] [příjmení] je plátcem daně z přidané hodnoty, která činí 21 %, čemuž odpovídá částka 7 338 Kč. Pak odměna advokáta včetně daně z přidané hodnoty představuje částku 42 281 Kč. Žalobci dále vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč. Žalobci v souvislosti s tímto sporem vznikly náklady řízení ve výši 49 981 Kč.

28. Žalobce požadoval za odměnu advokáta za úkon sepis vyjádření dne 16. 9. 2020. Soud mu odměnu za tento úkon nepřiznal, když se nejednalo o vyjádření ve věci samé. Soudu bylo zasláno rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne 4. 9. 2020, ve kterém je popsáno, jaké stanovisko krajský úřad zaujal, a že žalobce s ohledem na znalecký posudek znalce prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., s tímto rozhodnutím nesouhlasil.

29. Žalobce požadoval odměnu za úkon advokáta další porada s klientem 22. 4. 2021. Ze zápisu z této porady vyplývá, že žalobci byl předložen znalecký posudek k prostudování. Účelem porady s klientem není, aby se žalobce seznámil se znaleckým posudkem jeho čtením, což může učiněno mimo rámec této porady, dále je třeba uvést, že znalecký posudek byl zcela jednoznačný ve prospěch žalobce, pokud tuto poradu žalobce vyžadoval, soud má za to, že mohla být provedena v rozsahu do 1 hodiny, tak aby nebyly neúčelně vynakládány náklady řízení za právní zastoupení, které jsou pak dány k tíži žalovanému.

30. Pokud žalobce požadoval odměnu za právní úkon advokáta za sepis repliky k vyjádření žalované ze dne 30. 7. 2021, tak se v dané věci nejedná o vyjádření ve věci samé, v podstatě se jedná o stejné vyjádření žalobce jako ke znaleckému posudku.

31. Soud zavázal žalovanou podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Z rozpočtu soudu bylo zaplaceno svědečné svědkovi [jméno] [příjmení] ve výši 3 072 Kč a znalečné znalci prof. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., z rozpočtu ve výši 11 396 Kč Celkem z rozpočtových prostředků byla zaplacená částka 14 468 Kč. Proto soud zavázal žalovanou k zaplacení státu nákladů řízení placených z rozpočtových prostředků v celkové částce 14 468 Kč na účet Okresního soudu v Karviné.